Miroslava Němcová
První riziko, které hrozí, je například to, že skutečně zákony, které tady byly jmenovány, možná někdo by měl jiné preference, (...) byly projednány i v Senátu tak, aby nespadly pod stůl. Protože pokud je Senát bude chtít vrátit, my budeme rozpuštěni, nemá je komu vrátit a ty zákony končí.
Jak jsme uvedli již u výroku Jiřího Rusnoka výše, v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna má Senát právo"přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu"(článek 33 Ústavy ČR). Tato opatření se však týkají pouze nových vládních návrhů.
Zákony, které jsou nyní již v procesu projednávání, ať už v Poslanecké sněmovně, nebo v Senátu, mohou být schváleny v běžném legislativním postupu, pokud se však Senát rozhodne předlohu vrátit do sněmovny s okamžiku, kdy tato je již rozpuštěna, předloha takzvaně padá pod stůl.
Andrej Babiš
Ministerstvo průmyslu nakupuje židle za 2 tisíce korun a jiné ministerstvo za 6 tisíc korun.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě prověrky NKÚ, na kterou odkazuje např. ČTK.
K problematice kterou popisuje Andrej Babiš je zde například uvedeno: " Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun."
Martin Kuba
...nebo Španělé, kde je 50 % nezaměstnaných pětadvacetiletých lidí...
Výrok hodnotíme na základě dat Eurostatu jako pravdivý.
Míra nezaměstnanosti do věku 25 let ve Španělsku dosáhla v roce 2012 výšky až 53,2 %. To je mírně sice o tři procentní body více, ale Martin Kuba svému výroku nepřidává a vůči celkové míře nezaměstnanosti téhle věkové skupiny je to odchylka velmi mírná.
Jiří Rusnok
Už teď ministerstvo financí odhaduje, že bude překročen schodek nad 100 mld (rozpočtu na letošní rok - pozn. Demagog.cz).
Na základě dat publikovaných ministerstvem financí hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ministerstvo financí v květnu 2013 zveřejnilo Fiskální výhled České republiky, v němž je predikován nárůst deficitu státního rozpočtu na 104,1 mld. Kč oproti původně předpokládaným 100,6 mld. Kč (.pdf, str. 17).
Jan Zahradil
Já jsem si včera rozklikl například jeden průzkum z think-tanku jménem Open Europe, kde jim vyšlo, že už i 50% Němců, což je tradičně ten nejevropštější a nejprofederalističtější národ ze všech, i 50% Němců si myslí, že by EU měla mít méně pravomocí než má dnes.
Jeden z výsledků průzkumu think-tanku Open Europe je podpora delegovat pravomoci z EU na členské státy: s náskokem dvou ku jedné (50% pro, 26% proti), němečtí voliči říkají, že další německý kancléř by měl podpořit úsilí o decentralizaci pravomocí z EU na národní, regionální nebo místní samosprávy.
Vladimír Dlouhý
Christian von Weizsäcker, známý německý doyen, skoro osmdesátiletý, napsal teďkon na Frankfurter Allgemeine Zeitung webu zajímavý článek, kde říká, že v podstatě ve všech jako vyspělých ekonomikách vidíme převis úspor nad investicemi.
Německý profesor ekonomie Christian von Weizsäcker (Nj.) ve svém článku (17. odstavec, Nj.) z 10. května letošního roku zveřejněném na webovém portálu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mimo jiné uvádí :
"Ve všech zemích eurozóny jsou v podmínkách prosperity soukromé úspory podstatně vyšší, než trvale očekávané soukromé investice." Z kontextu diskuze vyplývá, že Vladimír Dlouhý hovoří o ekonomické situaci v Evropě. Jeho výrok (respektive volnou citaci) tedy hodnotíme jako pravdivý.
My jsme byli třeba svědky toho, kdy do roku 2006 poté, co se vystřídaly tři sociálně demokratické vlády, kdy padl Vladimír Špidla, nastoupil Stanislav Gross, po něm byl Jiří Paroubek, tak tam přece vznikla taková zvláštní situace ve sněmovně, kdy formálně jste byli v koalici s lidovci, ale ve chvíli, kdy oni už vám nebyli schopni něco odhlasovat, tak se tam vytvořila neformální většina 111 hlasů tehdy vašich a komunistických(...).
Ve volebním období 2002 – 2006 se skutečně vystřídaly tři sociálně-demokratické vlády pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD – KDU-ČSL – Unie svobody. Formálně se na tomto koaličním půdorysu vládlo celé volební období, avšak při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse 1. dubna 2005 se vládní koalice fakticky rozpadla. Vládu ČSSD tehdy podržely (pro danou chvíli – padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.
Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů – např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.
Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Leoš Heger
Německo má dneska 11 % do zdravotnictví z hrubého domácího produktu a my děláme téměř to samé a máme 7,5 %.
Dle každoroční zprávy (.pdf; a.j.) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Health at a Glance, vydané v roce 2012, dávalo Německo celkově do zdravotnictví v roce 2010 11,6% svého HDP, Česká republika pak 7,5% (viz. str. 123 citovaného materiálu). Na základě této publikace hodnotíme výrok bývalého ministra Hegera jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
My když jsme podpořili zavedení přímé volby prezidenta a bez nás by to neprošlo, protože Sociální demokracie rozhodující měrou přispěla ke schválení té změny v Senátu...
Výrok Bohuslava Sobotky je na základě veřejně dostupných zdrojů o schvalování přímé volby prezidenta v Senátu hodnocen jako pravdivý.
Sociální demokracie disponovala při schvalování této novely v Senátu (8. února 2012) nadpoloviční většinou senátorů - celkem jich měla 41 z 81. To znamená, že bez podpory ČSSD by zavedení přímé volby prezidenta nebylo možné. Z hlasování o této věci v Senátu je také zcela jasně vidět, že podpora ČSSD v tomto případě zde byla klíčová.
Jan Fischer
Pane redaktore, já když se vracím k tomu premiérskému období, tak já jsem byl s Eduardem Janotou v takové ekonomické hrůze a v tak prudkém a nečekaném, prognostickými institucemi nečekaném, propadu (..).
V době, kdy byl Jan Fischer premiérem a Eduard Janota ministrem financí, skutečně došlo k ekonomickému propadu. HDP v prvním pololetí roku 2009 meziročně poklesl o 5 procentních bodů. (.pdf, str. 18). Podle predikce ministerstva financí ČR byl tento pokles opravdu nečekaný. V červenci 2008 byla vydána makroekonomická predikce, podle které byl v letech 2008 až 2011 očekáván průměrný stabilní růst HDP od 4,5 do 5,0 % (.pdf, strana 22).
