Přehled ověřených výroků

Základním předpisem upravujícím problematiku střetu zájmů je skutečně zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon mimo jiné upravuje omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi.

Veřejným funkcionářem se rozumí také poslanec a člen vlády, což odpovídá současné, respektive předpokládané budoucí situaci Andreje Babiše. Podle ustanovení § 4 zákona nesmí člen vlády (nevztahuje se však na poslance):

a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tato omezení se nevztahují na správu vlastního majetku. Veřejní funkcionáři jsou povinni uvedené činnosti ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě písemně informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti.

Podle obchodního rejstříku je Andrej Babiš např. předsedou představenstva (statutárního orgánu) a zároveň jediným akcionářem akciové společnosti AGROFERT.

Pokud by se tedy A. Babiš stal členem vlády, požadavkem zákona je, aby opustil v zákoně uvedené orgány právnických osob. Diskutabilnějším již může být, kudy vede hranice mezi podnikáním, které zákon o střetu zájmů neumožňuje, a správou vlastního majetku, kterou zákon povoluje.

Na základě rozboru předmětného zákona hodnotíme výrok Jiřího Rusnoka jako pravdivý.

Z. Ondráček sloužil u Sboru národní bezpečnosti a následně u Policie ČR od roku 1988 do roku 2011, což představuje 23 let. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je zde ovšem namístě připomenout, že Ondráček - ještě jako příslušník Pohotovostního pluku SNB - zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný kvůli nejasnosti vyjádření. Podle dostupných materiálů totiž balíček vůbec neřeší finanční prostředky.

Jak shrnuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR, cílem balíčku je především liberalizace evropských železnic, dále snížení administrativní zátěže, ochrana pracovníků železnic a oddělení vlastníků kolejí od provozovatelů dopravy.

Podobně balíček shrnuje Evropská komise, která 30. ledna 2013 schválila jeho původní znění. Od té doby balíček prošel Radou a výbory a 26. února 2014 také prvním čtením na plénu Evropského parlamentu. Pravdou ale je, že o tomto schválení neinformovalo ani Ministerstvo dopravy ani například parlamentní Výbor pro evropské záležitosti nebo České dráhy.

Tento výrok hodnotíme na základě dat Světové banky jako pravdivý.

Jak uvádí Martin Schulz, ekonomika Číny či Spojených států je skutečně větší (měřeno ročním HDP) než ekonomika Německa, ta je ale hned po Japonsku čtvrtá největší na světě. Hned v závěsu za ní navíc najdeme další evropské země jako Francii a Velkou Británii.

Pravda ale je, že HDP Německa je proti Spojeným státům asi pětinový a méně než poloviční proti Číně. Nominální HDP zmíněné Indie je pak poloviční proti Německu.

Po přepočtu paritou kupních sil (PPP) se ale Indie stává třetí největší ekonomikou a Německo padá na páté místo. Tento propočet tedy potvrzuje slova Martina Schultze.

HDP (nominální)HPD (PPP)Německo3,428,130,624,8393,377,526,142,453Čína8,227,102,629,83112,268,638,111,208Indie1,841,709,755,6794,715,640,329,360USA16,244,600,000,00016,244,600,000,000

data Světové banky za rok 2012, částky jsou v dolarech

Miloš Zeman o zákoně o prokázání původu majetku hovoří často, stejně jako o možné inspiraci v německé úpravě. I Demagog.cz již dříve ověřoval výrok na toto téma, došel však k závěru, že podobný zákon v Německu neexistuje. Ke stejnému závěru došel i server Česká pozice. Podle serveru E15.cz v Německu pouze existuje možnost “ konfiskaci věci, která byla použita nebo určena ke spáchání trestného činu nebo kterou pachatel získal trestný činem ”.

Protože tedy obdobný zákon prokazatelně v Německu neexistuje, nemohl podle něj být ani zabavován žádný majetek a výrok hodnotíme jako nepravdivý.

V některých zemích západní Evropy je skutečně využívání internetu ve věznicích rozšířeno, nikoli však ve všech, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Asi nejdále je v tomto ohledu Norsko. Norské věznice skutečně umožňují připojení k internetu, nicméně jedná se o speciální program IFI (Internet For Inmates). Tato síť je kontrolovaná a rozhodně se nejedná o volný internet.

Dle údajů z r. 2012 ve Velké Británii existovala možnost dálkového elektronickéhovzdělávání, nikoliv však přístup k internetu jako takovému.

V Německu pak záleží na jednotlivých spolkových zemích, například v Severním Porýní-Vestfálsku není povolena žádná forma připojení k internetu.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat ani statistiky ztrát státního rozpočtu v souvislosti s karuselovými obchody ani potvrzení bližšího vztahu mezi výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům.

Karuselové obchody jsou jedním z největších problémů při výběru daní. Jde o nelegální daňový únik spojený s neodváděním DPH fiktivními firmami. Proti těmto podvodům může stát bojovat rychlejší a efektivnější kontrolou odvodů DPH nebo tzv. reverse charge mechanismem (pdf., s.8), kdy za odvod daně odpovídá konečný odběratel, který si ji může později uplatnit jako odpočitatelnou položku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podvody velmi obtížně odhalitelné, nelze z nich vzniklé ztráty rozpočtu vyčíslit.

Na Slovensku funguje od 1. 1. 2010 systém satelitního mýtného, který umožňuje zdanit nákladní automobily a autobusy nad 3,5 tuny. Bohužel se nám však nepodařil dohledat žádný důkaz o možné souvislosti mezi efektivním výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům. Bez důkazu vztahu mezi mýtem a karuselovými podvody a bez odhadů ztrát státního rozpočtu musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Strana svobodných občanů obsazuje přední místa svých kandidátních listin na základě primárních voleb, ve kterých opravdu mohou hlasovat členové a registrovaní příznivci této strany. V pražských primárkách pro tyto parlamentní volby zvítězil Petr Mach.

Výrok Petra Macha tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podle informací, které poskytla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, je ČR nejhorší zemí v čerpání dotací z EU. ČR skutečně v loňském roce nevyčerpala dotace v hodnotě 10 mld. Kč. Celkem se z fondů EU nevyčerpalo zhruba 16 mld. Kč.

Ministryně Jourová také odhaduje, že ČR může letos přijít o dalších 24 mld. Kč z EU. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Následující výrok ruského prezidenta je rozdělen do 3 částí – v každé z nich se věnuje odlišnému aspektu demografických ukazatelů na Krymu. První popisuje celkový počet obyvatel Krymu a počet těch, kteří se označují za Ukrajince, a je hodnocena jako nepravdivá.

V roce 2011 na Ukrajině neproběhlo sčítání obyvatel, jež je nyní odloženo na r. 2016 (web sčítání, ang.). Nenajdeme tak aktuální údaje o jazykovém dělení Ukrajiny a musíme vycházet z dat uvedených na webu sčítání v r. 2001 pro Sevastopol a pro Autonomní republiku Krym (ARK), tedy pro obě administrativní jednotky na poloostrově Krym. Pouze pro celkový počet obyvatel existuje aktuální odhad (web sčítání, .pdf) zahrnující demografické změny od r. 2001.

Zjišťovali jsme, jaký je celkový počet obyvatel Krymu (v tis.):

v r. 2001 v r. 2014 ARK 2033,7 1967,2 Sevastopol 379,5 385,9 Krym celkem 2413,2 2353,1

Je vidět, že údaje k 1. 1. 2014 stejně jako ze sčítání 2001 ukazují podstatně vyšší počet obyvatel, než Putinem uváděných 2200 tisíc.

Dále už vycházíme jen z údajů sčítání r. 2001. Národnostní dělení Krymu bylo následující (v tis.):

ARKSevastopol Krym celkem Rusové 1180,4 270 1450,4 Ukrajinci 492,2 84,4 576,6 Kr. Tataři 243,4 1,8 245,2 všichni 2024 377,2 2401,2

Putinem uváděných 350 tis. Ukrajinců je však pouze 60 % z jejich počtu v r. 2001. Počet Ukrajinců mohl poklesnout, stěží však nastal tak radikální zlom. Použijeme-li údaje o populaci ARK a Sevastopolu z r. 1989 a údaje o národnostním složení z r. 1989 (ARK, Sevastopol), zjistíme, že v r. 1989 bylo Ukrajinců na Krymu přibližně 630 tis. Ani po rozpadu SSSR tedy nedošlo k takovým změnám, jaké naznačuje Putin.

Dodejme, že celkový počet obyvatel je v národnostní statistice jiný, než jsme uvedli výše. Jde nicméně o údaje z webu sčítání a chyba (méně než 1%) tak není na naší straně.

V obou ověřovaných částech výroku se prezident Putin výrazně odchyluje od skutečných hodnot demografických statistik. Počet Ukrajinců na Krymu uvádí dokonce o 40 % nižší, než zřejmě ve skutečnosti je. Obě tato vyjádření jsou tedy nepravdivá.