Přehled ověřených výroků

Tento výrok se nám bohužel nepodařilo ověřit, žádná média, ani úřad vlády či samotná Romská demokratická strana se o podobné schůzce nezmiňují.

Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.

Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.

Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr vybraných daní (včetně odvodů na sociální pojištění) na HDP. Podle nejnovějších dat Eurostatu, která shrnují poslední dostupné údaje za rok 2011, byla tato kvóta v České republice v roce 2011 34,4 %, zatímco průměr EU byl 38,8 %. Při srovnání s jednotlivými zeměmi EU se dá říct, že je Česká republika zhruba v polovině pomyslného žebříčku, nižší kvótu mají především země východní a jižní Evropy. Podobně ČR dopadla ve srovnání OECD (.xls), které zahrnuje pouze data z roku 2010 v 34 světových zemích.

Zpráva Eurostatu také ukazuje srovnání s rokem 2000 a 2010, podle kterého má tento ukazatel v ČR stoupající tendenci.

Podobná tendence se dá vysledovat i na datech uvedených v příloze k návrhu státního rozpočtu (.pdf, strana 12) na rok 2013, kde je kvóta vyčíslena ministerstvem financí. Tato národní metodika sice dochází k mírně odlišným výsledkům než metodika Eurostatu, i tady je však patrná stoupající tendence posledních let, včetně predikce na rok 2013 na základě předkládaných rozpočtovaných hodnot.

Rok20052006200720082009201020112012*2013*Jednoduchá daňová kvóta21,119,820,420,118,319,019,319,520,0 Složená daňová kvóta36,434,936,035,633,334,134,635,135,6

Pro rok 2014 počítalo ministerstvo v červnu, tedy ještě pod vedením Miroslava Kalouska, s dalším růstem kvóty na 35,7 %. Novější údaje k rozpočtu předloženému Janem Fischerem zatím nejsou dostupné. Nedá se tedy zatím s jistotou říci, zda kvóta poroste či nikoliv.

Samotné výše složené daňové kvóty je čistě politická otázka, netroufáme si tedy i přes výše uvedené souvislosti soudit, zda je skutečně současná kvóta příliš vysoká a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Obě společnosti podléhají zvláštnímu režimu, kdy v případě Českých drah se jedná o akciovou společnost, ale její činnost je upravena Předpisem č. 77/2002 Sb., Zákon o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

Lesy České republiky jsou státním podnikem, který byl zřízen Ministerstvem zemědělství ke dni 1.1.1992 a jeho činnost je upravena v obecné rovině Předpisem č. 77/1997 Sb., Zákon o státním podniku, v rovině konkrétní (z hlediska náplně své činnosti) se jedná o Předpis č. 289/1995Sb.Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon).

Podniky, které nemají formu státních podniků či není jejich činnost regulována speciálním zákonem, podléhají obchodnímu zákoníku (a dále např. sektorové regulaci) - příkladem může být společnost ČEZ, a.s.

Dle článku 39 odst. 4 Ústavy ČR: "K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů."

V případě dolní sněmovny, tedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, "pravice" (pravicově orientovaná koalice) skutečně ústavní většinu (120 mandátů) nikdy neměla.

Vývoj složení v horní sněmovně (Senátu Parlamentu ČR) byl poněkud jiný. Ústavní většinu (min. 49 senátorů) měla "pravicově orientovaná koalice" (ODS, ODA a KDU-ČSL) již po volbách v roce 1996. Po roce 1998 převažuje "pravicová orientace Senátu" (pro ústavní většinu je však k pravici nutné zařadit i KDU-ČSL, která již není součástí pravicové vládní koalice, což je z hlediska komparativní politologie poměrně obtížné). Od voleb v roce 2008 se však situace začíná obracet a postupně sílí strany deklarující "levicovou orientaci". Po doplňovacích volbách v roce 2012 pak získávají ústavní většinu.

I přes odlišnou situaci v horní komoře však výrok označujeme jako pravdivý, neboť pro změnu Ústavy je nutná třípětinová většina všech členů PSP ČR, kterou "pravicově orientované strany" v historii ČR nikdy neměly.

Tento výrok se vztahuje ke slevě za pronájem reklamních ploch na pobočkách České pošty. Míru angažovanosti Jaromíra Soukupa ve věci týkající se slevy na reklamní plochy na pobočkách České pošty v podstatě objektivně určit nemůžeme, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. K našemu hodnocení alespoň dodáváme dohledané informace.

Tyto reklamní plochy v současné době provozuje společnost Media Master s.r.o. Na svých stránkách uvádí Jan Fischer ve svém Financování také tabulku s přehledem poskytnutých slev. Zde však není o slevě od výše zmíněné společnosti žádný záznam (což připouští také v tomto pořadu zdůvodněním, že částka nebyla ještě vyfakturována).

Na těchto stránkách se také uvádí, že kancelář Jana Fischera tyto slevy vyjednává s vydavateli přímo a bez agentur, což potvrdila pro média také mluvčí kampaně Jana Fischera Jana Víšková, která uvádí, že mimo Českou poštu poptávali také plochy ČSA, autobusových dopravců a v multikinech. Cena reklamy na pobočkách České pošty do 15. prosince by měla být v celkové výši 3,625 mil. Kč.

Pokud svůj výrok Ivan Bartoš myslel, tak, že je možno hlasovat ve více referendech zároveň, má pravdu. Ve Švýcarsku je skutečně běžnou praxí, že referenda probíhají ve stejný den.

Podle švýcarské ústavy (s. 45-46, .pdf) je také v případě, kdy občanská iniciativa navrhne částečnou změnu ústavy a splní podmínky pro referendum, možno hlasovat o dvou návrzích zároveň. Prvním je návrh občanské iniciativy a druhým může být protinávrh Federálního shromáždění, pakliže ho podá. Volič má možnost hlasovat pro oba 2 návrhy. V případě, že tak učiní má ještě možnost uvést, který návrh preferuje. Nejedná se však v pravém slova smyslu o sloučení referend, spíše o možnost vícenásobné volby.

Na základě informací z blogu předsedy strany LEV 21 Jiřího Paroubka hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Paroubek na svém blogu během schválování důchodové reformy uvedl následující:

"Současná tzv. důchodová reforma byla vypracována pouze jednou stranou politického spektra a akceptovala vlastně stoprocentně návrh lobbistů penzijních fondů seskupených v tzv. Bezděkově komisi č. 2. Rozhodně nenaplňuje tolik potřebnou podmínku široké společenské a politické shody."

A dále:

"Národní socialisté chtějí jít cestou ochranou zájmů českých občanů, nikoli ochranou zájmů majitelů soukromých penzijních fondů, jak to učinila Nečasova vláda."

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík se vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“. Dá se očekávat, že toto stanovisko vyjádřil i při svém jednání s prezidentem.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká v rozhovoru pro Novinky.cz: „Používali jsme dvě formulace – jedni říkali, „předčasné volby, když nebude většina“, a druzí říkali „předčasné volby, když bude úřednická vláda“. Čímž jsme mysleli jedno a totéž. Nikoho z nás opravdu nenapadlo, že prezident najmenuje úřednickou vládu v okamžiku, kdy je politická většina ve Sněmovně.“

Sám předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pak na dotaz Lidových novin: „Pořád ještě spekulujeme, ale jak byste si vybral mezi předčasnými volbami a úřednickou vládou?“ odpovídá, „Radši předčasné volby. Ze dvou důvodů. Rok před volbami zkrátit mandát vlády není neštěstí. A obecně úřednickou vládu uznávám jenom v největší nouzi, není-li jiné smysluplné řešení.“

Podle serveru tiscali.cz pak reagoval na dotaz serveru parlamentnilisty.cz zda bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny, když bude jmenována vláda odborníků ujištěním, že „ihned.“ A v podobném duchu cituje tiscali.cz i reakci místopředsedkyně poslaneckého klubu Jitky Chalánkové: „Opakovaně říkám, že než úřednickou vládu bez opory v demokratickém parlamentním systému, tak raději předčasné volby.“

V prvních dnech po pádu vlády se však objevovala i prohlášení představitelů TOP 09, že pokud ODS urychleně nepřijde se jménem nástupce Petra Nečase v čele vlády, podpoří předčasné volby.

Zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, se skutečně zabýval Ústavní soud ČR na základě podání opozičních poslanců a senátorů. Nález byl vyhlášen na veřejném zasedání 3. června 2013. Ústavní soud svým nálezem „vyškrtl“ výraz „spravedlivé“ v § 5 zmíněného zákona, všechny další námitky zamítl.