My jsme navrhovali odložení občanského zákoníku.
KSČM navrhovala odložení účinnosti nového Občanského zákoníku o rok, účinnost by tedy byla od 1. ledna 2015. Za hlavní důvod je uváděno, že by se v případě účinnosti od roku 2014 nestihla veřejnost s novým zákoníkem seznámit.
Už to, že je to přímo volený prezident, dává větší pravomoce panu prezidentovi.
Změna způsobu volby prezidenta nijak neposílila jeho pravomoci. Ty jsou popsány v Ústavě ČR a změna volby hlavy státu nebyla doprovozena rozšířením kompetencí prezidenta. Ústavní právníci se pouze shodují na tom, že přímý mandát od voličů může prezident chápat jako fakt, který dává jako krokům větší legitimitu.
Současný stav čerpání těchto fondů vláda považuje za alarmující. Reálně zde hrozí ztráta desítek miliard korun – v podstatě výlučně investic – pokud se nepodaří celý proces čerpání výrazně zlepšit.
Čerpání fondů EU v rámci politiky soudržnosti skutečně patří v České republice k problematickým činnostem a Česká republika, jak například informuje server novinky.cz s odkazem na deník Právo, patří v čerpání evropských fondů mezi nejhorší země Evropské Unie.
S odkazem na Výroční zprávu (.pdf) Evropské komise o situaci informuje například server zprávy.e15.cz a konkrétně uvádí, že za rok 2012 byla Česká republika dokonce vůbec nejhorší zemí Evropské unie v dohledu nad čerpáním peněz z fondů. Fakt, že skutečně hrozí ztráta desítek miliard korun je dále popisován na serveru zprávy.e15.cz, neboť dle něj Česká republika obdržela pouze 54% (432 miliard korun) z celkové možné částky, kterou mohla mít země k dipozici. O sporném čerpání peněz z fondů informoval k 21. květnu 2013 také s odkazem na ČTK server deník.cz.
Na základě informací ze zpravodajských serverů a informacemi z Výroční zprávy Evropské komise (.pdf) hodnotíme výrok Jiřího Rusnoka jako pravdivý.
No, tak myslím, že není nikdo tady v tomhle tom sále, kdo by si nepřál ušetřit těch cca 200 milionů eur nebo kolik to stojí ročně ta dvě, respektive tři sídla Evropského parlamentu, že jo? Ale přeci to už si Evropský parlament nejméně dvakrát odhlasoval tohle to tady. Ale ano, já o těch dokumentech vím. Bohužel jsou nejméně dva indikáty Evropského soudního dvora, které jasně řekly, že tento princip jednoho sídla ve Štrasburku a jednoho v Bruselu, prostě zatím se nedá změnit. Protože to je něco, co je zakotveno koneckonců i v primárním právu.
Výrok Pavla Svobody hodnotíme na základě rozsudků Evropského soudního dvora jako pravdivý. Kolik by se zrušením roztříštěnosti sídel EP ušetřilo ponecháváme mimo ověřování.
Myšlenka omezení počtu sídel je dlouhodobým zájmem EP a je jasně zmíněna například v usnesení z 29. března 2012 (pdf., s. 105).
V roce 2011 přijal Evropský parlament usnesení o rozvrhu plenárních zasedání na rok 2012 a 2013, přičemž omezil délku plenárních zasedání. Francie a Lucembursko napadly toto usnesení u Soudního dvora EU jako porušení primárních smluv.
Rozsudek ze dne 13. prosince 2012 ruší usnesení EP, jež se týkají rozvrhu parlametních zasedání na roky 2012 a 2013. Podle protokolu č. 6 Smlouvy o EU (pdf., s. 266), který byl přijat na summitu v Edinburku v roce 1992, je sídlo EP ve Štrasburku, Generální sektretariát sídlí v Lucembursku a zasedání probíhají také v Bruselu.
Podobný rozsudek (pdf., anglicky) byl vydán i 1. října 1997.
Dle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (pdf., s. 193) mají pravomoc určit sídla orgánů EU pouze členské státy.
Princip určení sídel orgánů EP je tedy zakotven v primárních smlouvách a bez souhlasu členských států nemohou být sídla rušeny či změněny.
Vláda České republiky jmenovaná prezidentem dne 10. července 2013 vznikla v souladu s ústavním pořádkem České republiky jako přímá reakce na demisi kabinetu Petra Nečase. K té došlo po skandálu, který nemá v dějinách naší země obdoby. Nikdy předtím nedošlo ke zneužití vojenského zpravodajství, jako jedné ze silových složek zajišťujících bezpečnost naší republiky.
Současná vláda České republiky byla skutečně jmenována prezidentem Zemanem po demisi kabinetu Petra Nečase, který odstoupil na základě skandálu, spojeném se sledováním Nečasovy manželky vojenským zpravodajstvím.
Nepodařilo se nám také dohledat, že by od listopadu 1989 bylo vyšetřováno podobné zneužití vojenského zpravodajství jaké nyní prošetřuje ÚOOZ. Nicméně proces je stále ve fázi vyšetřování a platí tedy presumpce neviny a to, jestli došlo či nedošlo ke zneužití vojenského zpravodajství tedy nehodnotíme.
Co se týče části výroku týkající se ústavnosti jmenování vlády, tak tuto musíme hodnotit, jako neověřitelnou. Ani odborná veřejnost totiž nemá jasno v tom, zda prezident Zeman jmenováním vlády Jiřího Rusnoka porušil či neporušil ústavní zvyklost, viz předchozí hodnocení podobného výroku.
Martin Bursík a Karel Schwarzenberg hlasovali pro radar, já nikoliv.
Výrok pochází z online chatu serveru iDnes s Ondřejem Liškou, který proběhl 30.9. 2013.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat relevantní nezávislé zdroje.
Karel Schwarzenberg skutečně hlasoval pro radar, přinejmenším dne 27. 11. 2008 z pozice senátora. K hlasování v Poslanecké sněmovně ale nikdy nedošlo, zde tedy Martin Bursík ani Ondřej Liška neměli možnost nikterak hlasovat.
Bývalý poslanec Liška měl nejspíš na mysli vládní hlasování, kterého se všichni tři jmenovaní zúčastnili. Detailní výsledky takového hlasování ovšem nejsou veřejná, je jen známo, že návrh byl schválen, k čemuž stačí nadpoloviční většina všech ministrů (viz Ústava ČR, čl. 76 odst. 2.) Kromě Liškova výroku neexistuje nestranný zdroj, který by sdělil podrobnosti. Lze předpokládat, že Karel Schwarzenberg hlasoval pro. Ondřej Liška naproti tomu avizoval, že bude proti. K tématu se váže článek Aktuálně.cz, který ovšem tvrzení Lišky spolehlivě nepotvrzuje a výrok tedy zůstává neověřitelným.
V září 2009 pak prezident Obama oficiálně upustil od záměru základnu stavět.
A budeme se to snažit ukázat na praktických příkladech právě z Evropského parlamentu, protože koneckonců je to naše instituce, je to instituce, která může šetřit, my na to máme zpracovanou studii. A každý rok mimochodem, když se svaluje evropský rozpočet na další rok, tak naše frakce, podle této studie podává pozměňovací návrhy, které mají za úkol snížit výdaje Evropského parlamentu.
Výrok Jana Zahradila o pozměňovacích návrzích k evropskému rozpočtu hodnotíme na základě dostupných pozměňovacích návrhů jako pravdivý.
Evropští konzervativci a reformisté (ECR) podávají každý rok pozměňovací návrhy ke schvalovanému evrospkému rozpočtu s cílem snížit výdaje Evropského parlamentu - pozměňovací návrh (pdf.) ze dne 17. října 2012, návrh z roku 2011 (pdf.) ze dne 19. října a návrh z roku 2010 (pdf.) ze dne 13. října.
Tak zaprvé teď nejsme v šesté vládě, jestli se nepletu, od roku 90, takže ono je to spíš klišé, že jsme byli téměř v každé.
Do vzniku samostatné České republiky v roce 1993 probíhalo vládnutí na federální a státní úrovni. Během tohoto období byla KDU-ČSL součástí vlád na obou těchto úrovních. Výjimku tvořila federální vláda sestavená po volbách v roce 1990, kdy strana"[d]o federální vlády nedelegovala na protest proti nekorektnímu postupu představitelů vítězného Občanského fóra v době předvolebního agitačního moratoria žádného kandidáta." Od ustavení samostatné ČR se pak KDU-ČSL nepodílela celkem na pěti vládách. Poprvé v letech 1998 až 2002, kdy byla, s podporou ODS, Milošem Zemanem sestavena jednobarevná menšinová vláda. Dalším případem byla první vláda Mirka Topolánka (2006 až 2007) skládající se pouze z ministrů za ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru parlamentu.
KDU-ČSL se dále nepodílela ani na úřednické vládě Jana Fischera (2009 až 2010), do níž byli jednotliví ministři navrhováni politickými stranami ODS, ČSSD a Stranou zelených. Po následujících sněmovních volbách, kdy KDU-ČSL nepřekročila 5% volební klauzuli, premiér Petr Nečas sestavil vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Stejně tak se KDU-ČSL nijak nepodílela ani na sestavování současné vlády premiéra Jiřího Rusnoka.
Z výše uvedených zjištění vyplývá, že, pokud vezmeme v úvahu obě vládní úrovně z dob federativního uspořádání státu, politická strana KDU-ČSL od roku 1990 neparticipovala celkem na šesti vládách, což zcela koresponduje s výrokem Pavla Bělobrádka.
...jenom zákon o dani z příjmů právnických osob se měnil 117x za posledních 10 let...
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý, ačkoli striktně vzato by daných novel mělo být 116 nebo 118, v závislosti na metodologii.
Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli počet novel, které jsou součástí změn zákona o dani z příjmů. Od roku 2003 doposud bylo 57 verzí, od roku 2014 do roku 2016 mají vejít v účinnost další tři verze (ke kterým se váže další sada novel).
Každá nová verze však neznamená pouze jednu novelizaci, v několika případech se jedná o více novelizací. Zároveň je nutno podotknout, že některé novelizace se opakují, neboť se vztahují k více různým verzím.
Pokud se na tyto novelizace podíváme čistě matematicky, prostým součtem se budeme pohybovat okolo jím vyřčeného čísla 117. Jsou zde ovšem problematické dvě novely z roku 2002, kdy novela 198/2002 nabyla účinnosti 1.1.2003, a novela 260/2002, která se vztahuje k verzi zákona od 19. 8. 2011.
V následující tabulce jsou zaznamenány jednotlivé novely od roku 2003. Jak již bylo napsáno výše, některé novely se dotýkají více verzí, proto jsou také započítány vícekrát. Jsou započteny i novely z daných let, které se týkají verzí zákona, které ještě nejsou účinné. Zároveň nejsou započteny výše zmíněné "problematické" novely z roku 2002, protože i když se jejich účinnost váže k danému období, byly schváleny již před ním. Pokud by obě novelizace byly započítány, došli bychom k číslu 118.
rok
počet novel
2003
8
2004
17
2005
10
2006
14
2007
11
2008
4
2009
2010
2011
15
2012
9
2013
6
celkem
116
Zrovna v severních Čechách, tam je problém s těmi nemocemi a tak. Ruší se tam důležitý nemocnice jako třeba v Lounech, teď se spojují nemocnice, to znamená, že se v podstatě rušej.
Poté co přešla nemocnice v Lounech pod správu Ústeckého kraje, začalo z důvodu její zadluženosti v roce 2003 docházet k uzavírání některých oddělení. Nemocnice byla následně privatizována, přičemž postupně bylo obnovováno a rekonstruováno její vybavení. V roce 2009 nemocnice změnila svého majitele, když byla prodána společnosti Nemocnice Louny a.s. Finanční problémy však vlastníka přiměly v roce 2010 ukončit poskytování akutní péče a nadále se zaměřit výhradně na následnou a dlouhodobou ošetřovatelskou péči. V současnosti je v daném regionu uzavíráním některých oddělení ohrožena například i nemocnice v Roudnici nad Labem.
K výraznému slučování nemocnic došlo v severních Čechách především v Ústeckém kraji, kde v roce 2007 vznikla Krajská zdravotní a.s., která zastřešuje pět krajských nemocnic (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem; rozsah zdravotní péče poskytovaný jednotlivými nemocnicemi je dostupný zde). V poslední době je též projednáváno přičlenění dvou nemocnic poskytujících následnou péči, konkrétně se jedná o Nemocnici následné péče v Mostě a nemocnici v Ryjicích.
Problematická situace je i v sousedním Libereckém kraji, kde by měla proběhnout fúze liberecké a turnovské nemocnice. Jak se totiž ukázalo, obě nemocnice jsou ve velmi špatné ekonomické situaci. Pokud zastupitelstva měst a kraje sloučení schválí, mělo by podle plánu dojít k restrukturalizaci a uzavření některých oddělení.
Z výše uvedeného vyplývá, že současná situace v poskytování zdravotní péče na severu Čech je velmi problematická. Jednotlivá zdravotnická zařízení prochází procesem slučování, nebo se mění jejich dosavadní funkce a rozsah poskytované péče. I přes poměrně zjednodušující povahu výroku jej tedy hodnotíme jako pravdivý.
