...jste šestý kvartál v recesi. (Myšlena je ČR - pozn. Demagog.cz)
Výrok hodnotíme na základě dat webu Kurzy.cz a czso.cz jako pravdivý. Kurzy.cz na základě dat Českého statistického úřadu zpracovali přehledný článek, který potvrzuje pravdivost výroku.
HDPQ1
Q2Q3Q4
2011
0.9
0.1
-0.1
2012
-0.8
-0.2
-0.3
2013
-1.1
-
Data ČSU pro Q1 roku 2013 zde. Pro rok 2012 (Q1, Q2, Q3, Q4) a pro rok 2011 (Q1, Q2, Q3, Q4).
A samozřejmě ten jednotný trh a samozřejmě to, o čem je teď řeč hlavně, co souvisí s měnovou unií, fiskální kompakt bankovní unie, to z pohledu sociální demokracie anebo evropské socialistické strany je naprosto nedostatečné.
Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme na základě informací z webových stránek ČSSD jako pravdivý.
Dle programového materiálu ČSSD o evropské politice (Evropa a my), tzv. zelené knihy, podoruje strana fiskální politiku EU, ale nepovažuje ji za dostatečnou.
" Fiskální dohodu mezi státy EU podporujeme navzdory skutečnosti, že si uvědomujeme, že je pouze dílčím opatřením, kterému chybí ona „druhá noha“ – aktivní politika podpory růstu a vytváření pracovních míst."
Z dokumentu Strany evropských socialistů (PES) Europe is in the wrong hands (pdf., anglicky) vyplývá, že ekonomická opatření, která se dělají v EU, nejsou dostatečná a jdou na úkor lepšího sociálního modelu. Řešením je vytváření pracovních míst, omezení zadlužení, vytváření finanční odpovědnosti aj.
Pro ČSSD ani PES nejsou úsporná opatření a fiskální konsolidace dostatečné. Podle těchto stran je potřeba se aktivně zaměřit na podporu zaměstnanosti a růstu.
Martin Kuba je úřadující předseda z titulu své funkce 1. místopředsedy poté, co odstoupil Petr Nečas z předsednické funkce.
Webové stránky ODS ukazují zcela jasně, že úřadujícím předsedou je skutečně Martin Kuba. Ten byl zvolen 1. místopředsedou strany na kongresu ODS v listopadu 2012 v Brně. Stranu Kuba vede po rezignaci Petra Nečase, kterou podal 16. června 2013.
Také platíme neskonale menší úroky zahraničním finančním skupinám než oni (Polsko, Slovensko - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.
Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.
Vláda již rozhodla o zvýšení minimální mzdy k 1. srpnu 2013.
Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.
Výdaje státního rozpočtu jsou někde okolo 1 150 miliard korun.
Celkové výdaje podle zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013 jsou 1 180 767 603 000 Kč (.pdf - str. 1). To znamená, že se jedná o částku o 30 miliard Kč vyšší. V objemu financí, který však činí přes bilion korun, je to zanedbatelný podíl (asi 2,5 %).
V čele Poslanecké sněmovny má být předseda. A zejména v situaci, kdy by případně Poslanecká sněmovna hlasovala o důvěře vládě. Protože to bylo v naší historii kdy, že ve chvíli, kdy vláda předstupovala před Poslaneckou sněmovnu, neexistuje situace, že by v jejím čele nebyl předseda.
Výrok Heleny Langšádlové hodnotíme na základě dohledaných informací o jednotlivých hlasováních o důvěře od roku 1992 a také díky dohledaným sněmovním reáliím, které se k daným událostem vážou, jako pravdivý.
Helena Langšádlová nespecifikuje jí zmíněnou "historii", vycházíme tedy z toho tak, že míní období samostatné České republiky, resp. období od sestavování 1. vlády Václava Klause doposud.
Celkem od roku 1992 bylo o důvěře vládě hlasováno 15krát, pokaždé měla poslanecká sněmovna, resp. v 1. případě Česká národní rada ve svém čele předsedu nebo předsedkyni. Základní přehled hlasování o důvěře je možné najít na české wikipedii. Pro předsedy Sněmovny platí, že byli zvoleni vždy na začátku volebního období a pak byli v čele i při jednitlivých hlasováních o důvěře. Podrobnější zpracování tohoto výroku z naší strany naleznete na Dropboxu - viz. odkaz.
Na základě tohoto přehledu můžeme konstatovat, že od roku 1992 se v Poslanecké sněmovně (resp. v 1. případě v České národní radě) hlasovalo o důvěře vládě patnáctkrát a pokaždé měla Sněmovna zvoleného svého předsedu. Výrok Heleny Langšádlové tak hodnotíme jako pravdivý.
ČPS vznikla zhruba před 4 lety a já jsem byl 3 roky aktivním předsedou, prošel jsem několik voleb.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Podle seznamu politických stran a hnutí dostupného na stránkách ministerstva vnitra byla Česká pirátská strana zaregistrována 17. června 2009.
Ivan Bartoš je předsedou strany od 24. října 2009. Jako předseda strany tedy prošel volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010, volbami do zastupitelstev obcí v roce 2010 nebo volbami do zastupitelstev krajů v roce 2012.
My jsme předložili zákon o majetkových přiznáních, nebyl přijat.
Na základě informací z webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Skupina poslanců ČSSD skutečně předložila 8. září 2011 Návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku a o změně zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Tento návrh zákona byl také následně v rámci prvního čtení zamítnut.
Když se schvalovala přímá volba prezidenta republiky, my jsme navrhovali jako sociální demokraté zpřesnit pravomoci prezidenta v celé řadě oblastí.
Sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. První z nich bylo omezení prezidenta jmenovat samostatně členy bankovní rady ČNB (k tomu by dle návrhu ČSSD potřeboval souhlas senátu či premiéra). Dále zavedení šestiletého funkčního období a synchronizace voleb s volbami senátními. Další dva návrhy se pak týkaly omezení jeho práva na abolici, tj. pravomoc zasahovat do trestního řízení, zastavit ho a udělit milost, a dále zavedení imunity prezidenta pouze po dobu vykonávání jeho pětiletého mandátu. Nakonec ČSSD dokázala do zákona prosadit pouze dva posledně zmiňované pozměňovací návrhy.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý.
