Lidé jako pan Pecina nebo paní Marie Benešová jdou do situace, kdy budou muset přerušit svá podnikání nebo zaměstnání, do situace,s platem, kdy budou úplně jinde než dnes.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný s ohledem nemožnost zjistit plat v soukromém zaměstnání zmíněné Marie Benešové a Martina Peciny.
Marie Benešová pracuje od roku 2005 v oblasti advokacie, bývalý poslanec Martin Pecina pak od roku 2011 působí jako místopředseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGENEERING a.s. V případě státní sféry se ovšem plat ministra vypočítává podle zákona č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Ministrovi (či ministryni) náleží plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.
V případě ministerského platu je podle zmíněného zákona pod § 3a určena jako platová základna od 1. ledna 2011 do 31. prosince roku 2014 suma 51 731,- Kč násobena koeficientem 2,06. Se zaokrouhlením na stokoruny jde o plat ve výši 106 600,- Kč. V případě náhrad stanovených v § 5 jde u ministra o 30 % platové základny, tedy 15 519,- Kč.
Naturální plnění podle § 6 (a §13 v případě členů vlády) potom zahrnuje body:
“a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,
i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice.”
Poslední položkou je odchodné (§ 7). Na odchodné má nárok každý člen vlády, který zároveň nezastává jinou pozici představitele státu po dobu tří měsíců. Výše tohoto odchodného se odvíjí podle délky působení ve funkci. Čerstvý příklad můžeme nalézt v bývalé vládě Petra Nečase, jejíž bývalí ministři Jan Kubice, Pavel Dobeš, Kamil Jankovský nebo Martin Kuba mají na toto odchodné nárok. Jedná se o jeden měsíční plat doplněný až o maximálně čtyři další platy podle počtu let v ústavní funkci.
Samozřejmě naším cílem je zrušit Senát jako neefektivní horní komoru parlamentu, a to navzdory tomu, že dnes plní úlohu rozpuštěné Poslanecké sněmovny. Podle nás 500 milionů korun ročně (...) naprosto vyhozenými prostředky.
Úloha Senátu ČR v situaci rozpuštění Poslanecké sněmovny je ukotvena v Ústavě, konkrétně se jedná o Hlavu druhou (Moc zákonodárná), článek 33: (1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. (2) Senátu však nepřísluší příjímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10. (3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda. (4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony. (5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.
Pro posouzení fiskální náročnosti Senátu byl vyhledán rozpočet (souhrn běžných i kapitálových výdajů) této instituce za posledních šest let (2007-2012), jehož výše je představena za jednotlivé roky v následující tabulce č. 1.
Tabulka č. 1: Schválený rozpočet a skutečné čerpání prostředků Senátu (v tis. Kč) 2007-2012
Schválený rozpočetSkutečné čerpání prostředků2007562 341 513 5772008604 492519 9892009589 868546 2632010527 736499 0762011519 239500 2002012527 879489 457
Zdroj: www.senat.cz (pro jednotlivé roky 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012)
Pokud uděláme průměr ze schválených rozpočtů pro jednotlivé roky, bude se tento rovnat 555 259,167 tis. Kča v případě skutečného čerpání prostředků 511 427 tis. Kč. V případě obou ukazatelů je tedy částka vyšší než uvádí Tomáš Vandas.
Snaha o zrušení Senátu je ukotvena v programu DSSS v první části, konkrétně bodě Reforma ústavních institucí. Na základě zjištěných skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ostatně když se podíváme na ta data, tak vidíme, že ten náš růst kopíruje víceméně dynamiku, i když ne přesně v číslech, vývoje v eurozóně.
Data o vývoji HDP v eurozóně a České republice potvrzují slova Vladimíra Dlouhého o tom, že naše ekonomiky zatím kopíruje dynamiku v eurozóně.
3Q10 4Q10 1Q11 2Q11 3Q11 4Q11 1Q12 2Q12 3Q12
EMU 2,1% 1,9% 2,6% 1,7% 1,3% 0,2% 0,3% -0,8% -0,8%
ČR 3,0% 3,3% 3,1% 2,1% 1,4% 0,6% -0,2% -1,6% -1,6%
Přikládáme také odkaz na grafické znázornění porovnání vývoje HDP v ČR a Eurozóně.
Já jsem 20 let odpůrcem minimální mzdy jako takové.
K tvrzení Miroslava Kalouska se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní informace a proto ho hodnotíme jako neověřitelný.
My napřed musíme něco udělat s ekonomikou, která je tady šestý kvartál v propadu.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dle informací zveřejněných Českým statistickým úřadem, česká ekonomika za posledních sedm čtvrtletí neroste a šest z nich dokonce klesá, jak je uvedeno ve zprávě Českého statistického úřadu z 12. června 2013:
"HDP tak celkově mezikvartálně neroste již sedm čtvrtletí v řadě, z toho celých šest klesá."
(Vývoj ekonomiky České republiky v 1. čtvrtletí 2013, .pdf, strana 5)
...pro který vznikla (ODS - pozn. Demagog.cz) shodou okolností a který není ničím jiným, on je vlastně strašně jednoduchý, on je triviální, já jsem ho na začátku našeho rozhovoru řekl, prostě malý levný stát, bez dluhů, nízké daně, chránit občanské svobody.
Výrok hodnotíme na základě programu ODS z roku 1995 a Poděbradských artikul ů z roku 1998 jako pravdivý.
Program strany např. uvádí: "Daňový systém chceme trvale udržet jednoduchý, jednoznačný a zachovávající rovný přístup ke všem. Usilujeme o snižování daňového zatížení i dalších povinných zatížení," nebo
"naší politikou je tuto vyrovnanost trvale udržovat, nepodléhat populistickým tlakům a nezadlužovat se na úkor generací našich dětí."
Ve stejném duchu se vyjadřují i Poděbradské artikuly
jejichž části se nazývají právě Levný stát, Nezadlužená budoucnost, Soukromí je nedotknutelné a Solidarita zodpovědných.
Já mám nabídku být lídrem Strany práv občanů - Zemanovci na severní Moravě. A tu nabídku jsem, nebo v Moravskoslezském kraji přesněji, a tu nabídku jsem přijal.
Tisková zpráva SPOZ po jednání politické rady pouze obecně říká, že strana "osloví s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí", k dispozici je však několik mediálních prohlášení, která tuto kandidaturu potvrzují.
Server týden.cz cituje předsedu SPOZ Zdeňka Štengla, který po čtvrtečním jednání strany prohlásil: "(...) Jako prvního oslovíme s nabídkou kandidovat v Moravskoslezském kraji jako lídra Martina Pecinu.". Martin Pecina přitom ve vysílání České televize (video, od 3:30) dříve potvrdil, že pokud by takovou nabídku dostal, přijal by ji.
Web Českého rozhlasu doplňuje, že tuto informaci pro ně potvrdil i místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.
Koneckonců včera (řečeno 14.12.2012, pozn.) jsem vytvořil svůj poradní sbor už pro fázi kampaně, v případě zvolení bych v něm pokračoval, zastupuje autory z celého spektra.
Výrok podle zjištěných informací hodnotíme jako pravdivý. Je otázkou, zda oficiálním představením tohoto sboru je myšleno také jeho vytvoření, Jan Fischer však opravdu dne 13. prosince 2012 představil svůj poradní sbor 15 lidí jak na svých stránkách, tak např. na facebooku.
V tomto poradním sboru jsou skutečně lidé různých profesí a z různých odborných oblastí. Jejich seznam a konkrétní, podrobné údaje o jednotlivých osobách lze nalézt na stránkách Jana Fischera, pro informaci ale k hodnocení dodáváme stručnou tabulku:
JménoZaměstnáníOblast v poradním týmu MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP LékařKoordinátor sboruJUDr. Hana MarvanováAdvokátkaPrávní témata, korupceJUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.Ústavní právníkÚstavní právoprof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.LékařZdravotní péče a vědaIng. Eva AnderováŘeditelka odboru mezinárodních vztahů MF ČRMezinárodní vztahyOndřej Jonáš, Ph.D.Mezinárodní teoretik a ekonomEkonomikagen. Ing. Andor ŠándorOdborník na bezpečnostBezpečnostní problematikaprof. Petr Matějů, Ph.D.SociologVývoj společnosti, vzdělávánídoc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.HistorikPolitické dějiny a dějiny církvePhDr. Petr Just, Ph.D.PolitologPolitologieBožena JirkůŘeditelka nadace Charty 77 a Konta BARIÉRYSociální péče, nadační činnost, charitativní akceJan PištěkAkademický malířKulturaJaroslav ZemanProjektový manažerStudenti a mládežKarol AnderStudentStudenti a mládežMgr. Marie CimplováAsistentka v časopisu PřítomnostStudenti a mládež
Vláda Jiřího Rusnoka (...) , která nemá se Sněmovnou nic společného a nemůže se tam opřít o žádnou sněmovní frakci.
Prozatím potvrzení členové vlády Jiřího Rusnoka nemají stranickou příslušnost - kromě Marie Benešové, která je členkou ČSSD. Sociální demokraté se ovšem k jejímu členství v této vládě staví negativně. K podpoře úřednického kabinetu se pak největší parlamentní strany staví odmítavě. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka toto například řekl v rozhovoru pro deník Právo.
Se stejným stanoviskem přišla i ODS. Třetí největší strana ve Sněmovně TOP 09 zaujala skrze své představitele k úřednické vládě odmítavé stanovisko. KSČM pak připouští úřednickou vládu pouze jako dočasné řešení.
My máme dva režimy, jak na psaní volebního programu, tak na sestavení kandidátek. Jeden z řádných, který už začal a jeden krizový, který jsme akcelerovali.
Stanovy TOP09 odkazují ve věci sestavování volebního programu a tvorby kandidátek na další vnitrostranické předpisy (např. v Čl. 10 odst. 2 písm. b), které však zpravidla nejsou veřejné. Podařilo se nám dohledat pouze text Nominačního řádu schválený v r. 2011, který zveřejnila bruntálská pobočka strany (zde, .pdf). Ten přitom (v části 2, bodu 6) opravdu uvádí možnost zkrácení lhůt na nominace kandidátů v případě předčasných voleb.
Aktuální text přepisů, které by navíc upravovaly také tvorbu volebního programu, však není publikován a výrok proto nemůžeme plně ověřit.
