Český stát se mnou podepsal smlouvu (pozn. Demagog.cz - nákup Unipetrolu), kterou nemohl plnit, protože podepsal smlouvu o surovinách v České rafinérské.
Informace o těchto skutečnostech se nám bohužel nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů zjistit.
Stanovisko, které jsme včera přijímali, jsme přijmuli všemi hlasy, všemi 21 hlasy stanovisko regionální rady bylo přijato.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zápis z jednání regionální rady ODS, který by potvrdil, že dané stanovisko bylo opravdu přijato všemi 21 hlasy.
Ano, ale on (Miroslav Kalousek, pozn.) se podílel třeba taky na tom zákonu (o státní službě, pozn.) o finanční kontrole a měli jsme kvůli tomu s ním velké spory, protože jsme tvrdili, že v této podobě to je nedostatečné. My jsme dokonce nabízeli podobu zákona, která v případě zákona o finanční kontrole vycházela z toho, co už bylo k dispozici v roce 2010, co bylo dokonce konzultováno, co bylo daleko mělo větší šanci na úspěch.
Nedostatky ohledně předpisu č. 320/2001 Sb., Zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ČSSD spatřovala zvláště v: " ...absolutní neprovázanosti praktické aplikace zákona o veřejných zakázkách se zákonem o finanční kontrole " a též v reálném nevymáhání tohoto zákona. Dalšími vnímanými problémy bylo dle Senátu, který zamítl vládní návrh zákona, že zákon: " ...opomíjí doporučení Světové banky, zvětšuje zapojení územních finančních orgánů do procesů vnitřního řídícího a kontrolního systému, neposiluje manažerskou odpovědnost za hospodaření s veřejnými prostředky a nezajišťuje nezávislost interního auditu, která je dlouhodobě kritizovaná a ohrožuje jednu ze základních funkcí vnitřního kontrolního systému státu ".
Bohužel se nepodařilo získat informace o nabídce ČSSD zmíněné ve výroku Lubomíra Zaorálka, nicméně místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (nestraník) při projednávání zákona na půdě této instituce nabídla zpracovaný návrh zákona z dílny think tanku Good Governance. Team odborníků vedl tvůrce původního zákona o finanční kontrole JUDr. Josef Včelák (plné znění tohoto návrhu je možné si prohlédnout zde (.pdf)).
...přece Rusnoko-Zemanova vláda byla jmenována zcela bezprecedentně, zcela nestandardně a pan předseda sám měsíc říkal, že takovou vládu nemůže podpořit.
První část výroku zaměřenou na bezprecedentnost a nestandardnost jmenování vlády Jiřího Rusnoka hodnotit nebudeme, neboť se jedná spíše o normativní prohlášení vztažené k druhé části výroku poukazující na odmítnutí podpory této vlády předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou.
Vývoj pozice předsedy ČSSD ve vztahu k vládě Jiřího Rusnoka lze ilustrovat např. na sérii článků z archivu serveru novinky.cz. Rusnok byl jmenován premiérem dne 25. 6. 2013. Již 26. 6. Sobotka deklaroval, že: " není možné, aby získala důvěru vláda, která nemá demokratický mandát od voličů." 11. 7. již předseda ČSSD podporu Rusnokově vládě výslovně nevyloučil. Článek z 19. 7. ilustruje neúspěšnou snahu Bohuslava Sobotky o prosazení odmítavého či "nepodporujícího" postoje ČSSD k vládě Jiřího Rusnoka. Odmítavě se ke kabinetu stavěl i 29. 7 či 31. 7.
Situace se však začíná měnit na začátku srpna, 6. 8. pak politické grémium i předsednictvo ČSSD schválily kompromisní návrh k postupu vůči vládě Jiřího Rusnoka, podle kterého všichni poslanci ČSSD budou hlasovat pro důvěru vládě. 7. 8. pak tak také učinili.
Na základě výše uvedeného tedy můžeme zhodnotit, že předseda Sobotka více jak měsíc podporu Rusnokově vládě skutečně odmítal primárně s poukazem na nedostatek legitimity.
...čili já bych ten výsledek nepovažoval za prohru v roce 2002 mám na mysli, byť to byl rozdíl 5 %, ale uvědomme si, s jakým výsledkem tehdy Občanská demokratická strana skončila v těch volbách, jestli si dobře vzpomínám, tak to bylo kolem nějakých 25 nebo 26 %. (Bém mluví o srovnání volebních výsledků ODS a ČSSD při volbách do Sněmovny v roce 2002 - pozn. Demagog.cz)
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 ODS získala 24,47 % hlasů. Volby tehdy vyhrála ČSSD s 30,20 % a do Sněmovny se dostala ještě KSČM (18,51 %) a koalice KDU-ČSL, US-DEU (14,27 %).
V posledních letech se opakovaně zvyšovalo DPH, které vytáhlo z rozpočtu zdravotnictví řádově 5-10 mld. Kč.
DPH se za poslední roky postupně zvyšuje, a to v obou sazbách. Přehled jednotlivých změn naleznete v článku serveru Podnikatel.cz. Že má zvyšování DPH negativní dopad na rozpočet zdravotnictví, uvedl i ministr v demisi Leoš Heger. Nepodařilo se nám však najít konkrétní částku, kterou tato zvyšování zdravotnictví stojí. Podle dokumentu zpracovaném v roce 2012 Ministerstvem zdravotnictví se ale odhadované náklady spojené se zvyšování daní pohybují okolo 3,5 mld. Kč za rok 2012. Nedokážeme ale určit, jak vysoká by částka byla celkově za několik “posledních let”.
Jde o zásadní rozhodnutí, jestli je to prezident republiky, který jmenuje velvyslance, toho času dle Ústavy je pouze pověřuje, nikoliv jmenuje. Jmenuje je vláda na návrh Ministerstva zahraničí.
Vzhledem k právům a povinnostem, které (ne)vycházejí z Ústavy České republiky, provozované praxi výkonných orgánů a celkové neexistující shodě názorů právních znalců v této věci, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako neověřitelný. Podle čl. 63 odst. 1 písm. e) Ústavy, prezident země "pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí". Karel Schwarzenberg tedy pravdivě uvádí, že slovo „jmenuje“ se v této souvislosti v Ústavě nenachází. Pravdivost druhé části výroku je ale značně diskutabilní, neboť uvedená role vlády a ministerstva zahraničních věcí v procesu jmenování velvyslanců v Ústavě zakotvena rovněž není, a tak je vytvořen široký prostor pro jejich interpretaci. Na stránkách Pražského hradu (v sekci Velvyslanci ČR v zahraničí) je například uvedeno, že "osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky se na svých stránkách (v sekci Procedura jmenování velvyslance) vyjadřuje podobně: "Ministr velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen prezidentovi republiky, který velvyslance jmenuje. Tato procedura potvrzuje, že velvyslanec není zástupcem ministerstva zahraničí, ale hlavy státu.“ Jak ale na svém blogu na Aktuálně.cz upozorňuje například právník a poradce bývalého prezidenta Václava Klause Pavel Hasenkopf, tento postup dle ustálených pravidel není nijak závazný a prezident tedy může jmenovat velvyslance ze své vlastní iniciativy. Klíčovou roli ministra zahraničních věcí při jmenování velvyslanců a důležitost ústavních zvyklostí naopak vyzdvihla v rozhovoru pro Deník Referendum senátorka Eliška Wagnerová. Takzvaný "spor o velvyslance“ se stal hojně diskutovaným tématem a k rolím prezidenta, předsedy vlády, ministra zahraničních věcí, důležitosti zvyků a tradic, či o vytrhávání věcí z kontextu, vyjádřila své názory široká škála osobností - například bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (v rozhovoru pro Hospodářské noviny), šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček (v rozhovoru pro Právo, jak je uvedeno na serveru Česká pozice.cz), stínový ministr pro zahraniční věci Lubomír Zaorálek (pro Interview ČT24 na stránkách České televize) nebo reportéři Bohumil Doležal (na stránkách časopisu Reflex) a Jan Macháček (na stránkách časopisu Respekt).
... s levicovým prezidentem, kterého sociální demokracie ve druhém kole prezidentské volby podpořila.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu aktualne.cz, senat.cz i ceskatelevize.cz jako pravdivý. Strana ČSSD v druhém kole přímých voleb prezidenta podpořila úřadujícího prezidenta M. Zemana.
On zažádal o to (kancléř Mynář o bezpečnostní prověrku - pozn. Demagog.cz), a když viděl, že by to nedostal, tak prohlásil, že ji bere zpátky.
Kancléř Mynář nedávno uvedl (např. pro ČT), že o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné požádat chtěl, rozhodl se však svou žádost nepodávat, dokud neshromáždil všechny potřebné dokumenty.
MF Dnes (iDnes.cz) přitom uvedla, že Mynář svou žádost podal a následně pozastavil a citovala “prosakující informace” o tom, že NBÚ nechce Mynářovi prověrku udělit.
Další zdroje však tyto zprávy nepotvrzují a Mynář sám obojí (v ČT) popřel. Schwarzenberg, který byl sám kancléřem Václava Havla, považuje absenci prověrky u Mynáře za “neslýchaný případ”, zatímco Jiří Weigl, někdejší kancléř Václava Klause, naopak v době, po kterou Mynář o prověrku usiluje, nevidí nic neobvyklého (Idnes.cz).
My jsme tam (na jednání Vlády ČR ve středu - pozn. Demagog.cz) vedli určitý poměrně intenzivní rozhovor s panem předsedou ČTÚ. A pan ministr financí ho právě žádal o jasné vyjádření, kdy teda předpokládá, že se to naplní. Já jenom upozorňuju, že ty peníze se nenaplní proto, že minulé vedení ČTÚ zrušilo tu první aukci. To není žádný náš hřích. (Jde o zrušenou aukci na kmitočty pro nového mobilního operátora - pozn. Demagog.cz)
Připravovaná aukce kmitočtů byla skutečně v březnu 2013 zrušena tehdejším předsedou ČTÚ Pavlem Dvořákem, údajně kvůli příliš vysokým cenovým nabídkám zúčastněných operátorů.
Jednání o vyhlášení nového výběrového řízení bylo zařazeno na program jednání vlády 9. srpna 2013 (bod 17), přizván byl i současný předseda ČTÚ Jaromír Novák. Jak říká Jiří Rusnok na tiskové konferenci (video, od 3:20) po pátečním jednání, „tento bod byl přerušen po dlouhé debatě“.
