Vojtěch Filip
...ústavní většinu neměla pravice v této zemi nikdy. A v tomto ohledu tedy ani nemohla změnit ústavu.
Dle článku 39 odst. 4 Ústavy ČR: "K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů."
V případě dolní sněmovny, tedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, "pravice" (pravicově orientovaná koalice) skutečně ústavní většinu (120 mandátů) nikdy neměla.
Vývoj složení v horní sněmovně (Senátu Parlamentu ČR) byl poněkud jiný. Ústavní většinu (min. 49 senátorů) měla "pravicově orientovaná koalice" (ODS, ODA a KDU-ČSL) již po volbách v roce 1996. Po roce 1998 převažuje "pravicová orientace Senátu" (pro ústavní většinu je však k pravici nutné zařadit i KDU-ČSL, která již není součástí pravicové vládní koalice, což je z hlediska komparativní politologie poměrně obtížné). Od voleb v roce 2008 se však situace začíná obracet a postupně sílí strany deklarující "levicovou orientaci". Po doplňovacích volbách v roce 2012 pak získávají ústavní většinu.
I přes odlišnou situaci v horní komoře však výrok označujeme jako pravdivý, neboť pro změnu Ústavy je nutná třípětinová většina všech členů PSP ČR, kterou "pravicově orientované strany" v historii ČR nikdy neměly.
Miloš Zeman
Tak, švýcarské vyšetřování, pokud vím, skončilo a teď probíhá soudní proces. Já bych doporučoval vyčkat výsledků tohoto soudního procesu. Pravda je, že se jedná o jednu jedinou kauzu, o které mám své pochybnosti, protože vím, že jsme prodali menšinový balík akcií za cenu, která byla o 30 % vyšší, než byla tržní cena a i naše ministerstva financí bez ohledu na konkrétní ministry vždy tvrdila, že se nic nestalo a že ke každé, k žádné krádeži nedošlo.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Miloš Zeman má totiž pravdu v tom, že soudní proces již skutečně probíhá, avšak uvádí nesprávnou výši kupní ceny při prodeji státních akcií Mostecké uhelné společnosti (MUS).
Švýcarský soudní proces s bývalými manažery MUS, kterému předcházelo dlouholeté vyšetřování, začal 13. května 2013.
V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,- Kč/1 ks stanovena na 650 000 000,- Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040 Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933 Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1 %, tedy o 25,1 % vyšší. Sám Miloš Zeman například v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz z listopadu 2011 také uvádí údaj 25 %. Zde tedy o 5% přidává.
Jiří Pospíšil
My na rozdíl od TOP 09 říkáme, že v tuto chvíli euro není pro Českou republiku výhodné a ve chvíli, kdy by mělo být jednou zavedeno, je třeba mít k tomu referendum.
Politická strana TOP 09 se netají tím, že podporuje zavedení eura v České republice. Ve svém novém volebním programu, který představila 12. září 2013, však nechce jednotnou evropskou měnu přijímat nyní, jak Pospíšil naznačuje, nýbrž až v horizontu let 2018-2020, přičemž chce stanovit závazné datum pro vstup do eurozóny již v následujícím volebním období (2013-2017). Miroslav Kalousek prohlásil, že: „Přijetí eura je krokem, který přivede více užitku než nákladů“.
Občanští demokraté skutečně dlouhodobě podporují konání celostátního referenda, které by mělo rozhodnout o vstupu do eurozóny.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, neboť naznačuje, že TOP 09 chce přijmout společnou evropskou měnu již po volbách, reálně však TOP 09 usiluje pouze o stanovení termínu, který by měl ve skutečnosti být až po roce 2018. V otázce rozdílného pohledu na referendum k této věci pak Pospíšil popisuje stav věcí korektně.
Bohuslav Sobotka
...pan Mynář kandiduje za politickou stranu, která je jak vůči sociální demokracii, tak třeba vůči TOP 09 konkurenční.
Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, přijal nabídku strany SPOZ a do předčasných voleb v říjnu 2013 bude za tuto stranu kandidovat jako volební lídr ve Zlínském kraji.
Pavel Svoboda
A svým způsobem do značné míry závisíme na ekonomice Německa, respektive vývozem závisíme ve velké většině na EU.
S Německem (pdf. str.59) má česká ekonomika dlouhodobě nejužší vazby a obchod s tou zemí tvoří více než třicet procent veškerého obratu tuzemského exportu.
Podle analýzy Českého statistického úřadu pak do zemí Evropské unie míří dvě třetiny českého zahraničního obchodu (pdf. str.9), což dokazuje provázanost našeho trhu s členskými státy zmiňované instituce.
Miroslava Němcová
Ten zákon z roku 2002 (služební zákon), který dokonce vstoupil v platnost, to byl zákon, který předložila ještě vláda Miloše Zemana, tak on úplně celý neplatný není. Tam asi 8 nebo 9 docela důležitých paragrafů v platnost vstoupilo už v tom tehdejším období.
Lídryně ODS si pravděpodobně plete pojmy platnost a účinnost právní normy. Zákon o státní službě (.pdf) vstoupil v platnost (je platný jako celek) 28. května 2002, tedy ještě za vlády Miloše Zemana. Zákon však není dodnes účinný. Není tedy jako celek právně závazný.
Pokud se tedy bavíme o účinnosti (právní závaznosti a vymahatelnosti), tak zákon (původní znění z roku 2002) v paragrafu 254 uvádí následující: “Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.”
Z toho vyplývá, že vybraná ustanovení zákona jsou účinná (právně závazná) již ode dne vyhlášení, což odpovídá výroku volební lídryně ODS Němcové o “platnosti některých ustanovení zákona v době schválení normy.“ Důležitost těchto paragrafů samozřejmě hodnotit nemůžeme.
Z důvodů “zmatení pojmů” platnosti a účinnosti označujeme výrok Miroslavy Němcové jako zavádějící, protože zákon je jako celek platný již od roku 2002.
Andrej Babiš
A potom oprávněně pan prezident Zeman říkal v parlamentě, že předsedou vlády byl Kalousek a ne Nečas, protože ministr financí tady vlastně řeší všechno.
Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.
Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.
Jan Fischer
Ono moment, jo. My můžeme spěchat jakkoliv, dokonce i Senát, ale u zákonné, zákonné opatření má takové, řekněme pravidla hry, že musí být na první schůzi nově vzniklé sněmovny takzvaně, teď použiju to hrozné slovo, než jsem ho naučil, musí být ratihabováno. To znamená osvojeno tou, osvojeno sněmovnou. Na první schůzi, podotýkám. Jindy už to nejde, jinak prostě padá pod stůl.
Výrok hodnotíme na základě dostupných faktů jako pravdivý.
Zákonná opatření, která může Senát ČR přijímat v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny, musí být skutečně následně schválena, neboli ratihabována, nově ustanovenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Pokud se tak nestane, pozbývají tato opatření další platnosti.
I ty informace, které přišly uprostřed týdne, jak o 5 procent se zvýšily, zvýšil objem zakázek, které české firmy získávají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Českého statistického úřadu.
7. října zveřejnil ČSÚ aktuální data, která popisují růst průmyslové produkce. V úvodu uvádí: "Průmyslová produkce v srpnu meziročně vzrostla reálně o 1,6 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 4,2 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 4,7 %."
Dle nejnovějších údajů ČSÚ ze 7.10. se dále zvýšil objem nových zakázek o 12,3 %.
Jiří Dienstbier
A samozřejmě ten jednotný trh a samozřejmě to, o čem je teď řeč hlavně, co souvisí s měnovou unií, fiskální kompakt bankovní unie, to z pohledu sociální demokracie anebo evropské socialistické strany je naprosto nedostatečné.
Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme na základě informací z webových stránek ČSSD jako pravdivý.
Dle programového materiálu ČSSD o evropské politice (Evropa a my), tzv. zelené knihy, podoruje strana fiskální politiku EU, ale nepovažuje ji za dostatečnou.
" Fiskální dohodu mezi státy EU podporujeme navzdory skutečnosti, že si uvědomujeme, že je pouze dílčím opatřením, kterému chybí ona „druhá noha“ – aktivní politika podpory růstu a vytváření pracovních míst."
Z dokumentu Strany evropských socialistů (PES) Europe is in the wrong hands (pdf., anglicky) vyplývá, že ekonomická opatření, která se dělají v EU, nejsou dostatečná a jdou na úkor lepšího sociálního modelu. Řešením je vytváření pracovních míst, omezení zadlužení, vytváření finanční odpovědnosti aj.
Pro ČSSD ani PES nejsou úsporná opatření a fiskální konsolidace dostatečné. Podle těchto stran je potřeba se aktivně zaměřit na podporu zaměstnanosti a růstu.
