Přehled ověřených výroků

Financování prezidentské kampaně je upraveno v zákonu. č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky (sněmovní tisk 613).

K zákonu byly Ústavně právním výborem podány pozměňovací návrhy týkající se zejména transparentnosti financování kampaně. Návrhy ústavně právního výboru byly předloženy zpravodajem Jeronýmem Tejcem (ČSSD). Ze zápisu z jednání výboru není jasné, kdo konkrétně návrhy předložil, údajně se podrobné rozpravy zúčastnil jak Jeroným Tejc, tak Marek Benda.

Předsednictvo ČSSD však vydalo tiskovou zprávu, kde požaduje „zavést jasná pravidla pro transparentní financování prezidentských kampaní“, což je v souladu s výše uvedenými pozměňovacími návrhy.

Nutno dodat, že tyto pozměňovací návrhy byly přijaty většinou přítomných a jsou součástí platné úpravy.

Výrok nicméně hodnotíme jako pravdivý, protože tento požadavek maximální transparentnosti byl skutečně stranou ČSSD akcentován a prosazován.

Oficiální zpráva vyšetřovací komise uvádí: “ Při druhé privatizaci byly podmínky privatizace dodrženy, což ve svém stanovisku k privatizaci společnosti Unipetrol konstatovala i Evropská komise”....”Cena cca 10,8 miliardy Kč při první privatizaci odpovídala i z pohledu předběžné ceny pro druhou privatizaci reálně stavu i možnostem společnosti Unipetrol v dané době. Rovněž cena dosažená ve druhé privatizaci byla v době podání finální nabídky společností PKN Orlen odpovídající. ”....”” Nebylo prokázáno, že by snahy soukromých subjektů o zásahy doprivatizace společnosti Unipetrol ovlivnily konečné rozhodnutí ”.

Komise byla složena ze dvou zástupců každé parlamentní strany (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL a US-DEU). iHNed.cz: “Členové za ODS ale své návrhy těžko prosazovali proti šestičlennému bloku sociálních demokratů, komunistů a unionistů. S kritikou privatizace se částečně ztotožnil jen lidovec Ludvík Hovorka”. Také je pravdou,že vyšetřovací komise polského parlamentu konstatovala, že Česká republika mohla dostat za privatizaci Unipetrolu o 5,3 miliardy Kč více.

Ačkoliv existují dohady o okolnostech při privatizaci, samotná parlamentní komise složená ze zástupců všech sněmovních stran žádné pochybení nezjistila, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Výrok předsedy ČSSD je hodnocen na základě dohledaných informací o Českomoravské záruční a rozvojové bance a plánech sociálních demokratů s ní jako pravdivý.

Samotná Českomoravská záruční a rozvojová banka na svém webu uvádí o sobě uvádí následující: "...je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu.Byla založena v roce 1992. Jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj."

Plány sociální demokracie jsou popsány na webu ve volebním programu (.doc) Prosadíme dobře fungující stát, kde strana k této bance uvádí: " Nadále je nutno podporovat rozvoj malého a středního podnikání, které stále představuje nevyužitou rezervu růstu a zaměstnanosti, zejména v malém průmyslu. Tyto subjekty získají více příležitostí z veřejných zakázek a budou mít podporu v rozvíjení nových technologií. Prostředkem bude rozvoj Českomoravské záruční a rozvojové banky, která se jako 100% státem vlastněná instituce stane silnou univerzální komerční bankou a bude financovat především malé a střední podnikání a rozvoj infrastruktury." O plánech ČSSD v této oblasti mluvil Bohuslav Sobotka také v rozhovoru pro deník Právo v sobotu 7. září.

"* Na druhou stranu – nepočítáte s rozšiřováním státního vlastnictví, jak o tom hovoří komunisté?My nemáme ambici, aby stát zvyšoval svoji roli v ekonomice tím, že by sám podnikal. To, co vidíme jako důležitou a možnou aktivitu na straně státu, je vytvoření jedné silné banky ve státním vlastnictví. Rádi bychom posílili aktivity Českomoravské záruční a rozvojové banky a postavili ji jako stoprocentně státem vlastněnou silnou banku, která by měla univerzální komerční služby. To je, myslím, jedna z aktivit, kde bychom rádi posílili vliv a pozici státu.

* Tato banka by nabízela služby i občanům?

Banka by měla univerzální komerční aktivity. My bychom rádi skrze tuto banku poskytovali samozřejmě i nadále programy státní podpory podnikání. Domníváme se, že by existence takové jedné silné státní banky, samozřejmě fungující za naprosto standardních podmínek na trhu, znamenala i určitou konkurenci pro privátní bankovnictví. Koneckonců na větší konkurenci mezi bankami by mohli vydělat i občané.

* Jak by to bylo s prodejem dluhopisů občanům. Zhostila by se toho státní banka?

Nepochybně, jako každá jiná banka. My samozřejmě nechceme pro silnou státní banku vytvářet nějaké speciální podmínky na trhu, to není ani možné z hlediska pravidel EU. Ale rádi bychom vytvořili nástroj pro vládní hospodářskou politiku a konkurenci pro stávající banky, které fungují na trhu. Pokud jde o státní dluhopisy pro občany, to je projekt, který soc. dem. podporovala, a dokážeme si jeho pokračování představit.

* Pokud jde o fungování státní banky, máte už představu o tom, jak by byla spravována? Zda by třeba do toho mohl promlouvat parlament?

Ne, my počítáme s tím, že bychom posílili stávající Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Tato banka by byla řízena na základě standardních tržních a komerčních principů. Pouze by zde bylo stoprocentní státní vlastnictví a aktivity by se rozšířily ve směru univerzální komerční banky."

Server Demagog.cz nemůže zhodnotit, zda Livie Klausová je nebo není dobrá ekonomka.

Je ale pravdou, že absolvovala po boku bývalého prezidenta Václava Klause jeho zahraniční cesty a zúčastnila se tedy i mnoha diplomatických jednání. Slovenský premiér Fico se také opravdu vyjádřil kladně k záměru Miloše Zemana jmenovat Livii Klausovou velvyslankyní na Slovensku.

Zůstává dále faktem, že získala v roce 1966 diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku. Ale zůstává neověřitelné o jaký druh studia šlo.

Na summitu Evropské rady 30. října 2009 byl přijat protokol (.pdf, příloha I), kterým se Česká republika skutečně připojuje k protokolu č. 30 (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Od tohoto data v době ověřování výroku (23.5. 2013) uplynuly 3 roky a necelých 7 měsíců, tedy skutečně skoro 4 roky.

O zásadní roli ministerstva financí se zmínil Andrej Babiš v rozhovoru pro deník Právo, konkrétně řekl:

" Uvědomil jsem si, že pokud mám věci změnit, tak musím být v parlamentu. Je to sice pro mě dost šílená představa, ale dospěl jsem k tomu, že to je jediná možnost (...) A z tohoto hlediska je pozice ministra financí zásadní, protože může ovlivnit příjmy státního rozpočtu, ať už jde o výběr daní, zaměření na daňové podvody a výjimky, nebo kontrolu státních firem. "

Že by nesvěřil ministerstvo financí Miroslavu Kalouskovi, pak Babiš uvedl v rozhovoru pro deník Blesk:

" Petr Nečas šel do politiky jako slušný člověk a stal se z něj typický politik, který tam sedí dvacet let a je úplně odtržený od reality. Doplatil na svoji měkkost a na to, že pustil ministerstvo financí. Já bych na jeho místě Kalouskovi ministerstvo financí nedal. "

V životopise Jaroslava Zavadila se dočteme, že v roce 1990 zasedal v zastupitelstvu Nového Města nad Metují jako nezávislý kandidát za ČSSD, žádnou vládní funkci však nikdy nevykonával.

Toto potvrzuje i server nasipolitici.cz, stejně jako kompletní přehled jednotlivých vlád od roku 1993.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina byl v pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu v letech 2003 – 2005.

Procesy ukončování a následného obnovení těžby na dole Rožná popisuje doktor Adam Říčka své disertační práci z roku 2010 (ŘÍČKA, Adam. Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. 2010). " V roce 1997 bylo usnesením vlády ČR č. 427 rozhodnuto o ukončení těžby na rok 2002. V následujících letech bylo ukončení těžby vládou ČR neustále posouváno (na rok 2004, 2006, 2008). Vzhledem k rostoucí ceně uranu na světových trzích byla nakonec v roce 2007 těžba na dole Rožná schválena až po dobu její ekonomické výhodnosti (usnesení č. 565)." Více o tématu viz články zde a zde.

Výrok tedy označujeme jako pravdivý, neboť dle výše uvedené citace bylo ukončení těžby během Pecinova působení na Ministerstvu průmyslu dvakrát odloženo a v roce 2008 bylo dokonce plánováno rozšíření těžby. V současné chvíli podnik stále těží a dle majitelů dolu je těžba rentabilní.

Proces a okolnosti privatizace OKD, a.s., shrnuje např. Česká televize. Státní podíl na akciích OKD (45,9 %) byl v rpce 2004 na základě rozhodnutí vlády (přesněji zde, .doc) prodán společnosti Karbon Invest za 4,1 mld. korun. To znamená, že OKD byla v tomto prodeji ohodnocena přibližně na 8,9 mld. korun.

Agentura Ernst & Young přitom ve svém pozdějším posudku OKD ohodnotila až na 52,3 mld. korun (ČT). Opravdu tedy mělo jít o téměř šestinásobně podhodnocený prodej, ačkoli pozdější šetření ze strany Evropské komise takovéto pochybení neodhalilo (iHNed.cz).

Podle informací na webu Ministerstva pro místní rozvoj věnovanému strukturálním fondům se pro Českou republiku v rozpočtovacím období 2014 - 2020 počítá s 20,5 miliardami eur, tedy přibližně 513 miliard korun.