Andrej Babiš
Já jsem nikdy Unipetrol nenabyl.
Podle dostupných informací Andrej Babiš o nákup Unipetrolu několikrát usiloval, ale nikdy jej nezískal.
Bohuslav Sobotka
To je experiment, který se absolutně nepovedl (superhrubá mzda, pozn.). My jsme na to upozorňovali již na začátku a já myslím, že koneckonců i minulá vláda, pan Kalousek a pan Nečas dospěli k témuž závěru a připravili zrušení super hrubé mzdy.
ČSSD kritizovala superhrubou mzdu již od jejího zavedení, v říjnu 2007 dokonce prostřednictvím předsedy svého poslaneckého klubu Michala Haška podala žalobu u Ústavního soudu proti celé reformě veřejných financí. Její součásti bylo mimo jiné zavedení poplatků ve zdravotnictví, rušení registračních pokladen nebo právě zavedení superhrubé mzdy.
Ministerstvo financí už v roce 2011 připravilo zrušení superhrubé mzdy, návrh podpořila Poslanecká sněmovna i Senát. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Jan Fischer
Dokonce vám řeknu jednu věc. Eurostat, Evropský, teda Evropský statistický úřad dělá čas od času propočty, kde sečte dluhy domácností, dluhy korporací, čili privátní dluh, dluh domácností a státní, nebo veřejný dluh. A tam jsme na druhém místě jako nejlepší.
Česká republika měla skutečně v roce 2012 druhý nejmenší součet vládního a soukromého dluhu v EU.
Vojtěch Filip
Víte, že až tato vláda Jiřího Rusnoka zvyšovala minimální mzdu, která se za vlády ODS vůbec nezvyšovala, stagnovala.
Jak dokazují data MPSV, k zatím poslední úpravě (před aktuální úpravou vládou J. Rusnoka) minimální mzdy došlo v lednu 2007 za vlády Mirka Topolánka, jednalo se však pouze o zaokrouhlení částky ze 7 955 korun na rovných 8 tisíc. Poslední výraznější zvýšení proběhlo v červenci 2006 za vlády Jiřího Paroubka.
Není tedy pravda, že by se za koaličních vlád pod vedením ODS minimální mzda vůbec nezvyšovala. I když se jednalo jen o velmi mírnou úpravu, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
ObdobíVýše minimální mzdy v Kč za měsícv Kč za hodinu 1991 únor2 00010,80 1992 leden2 20012,00 1996 leden2 50013,60 1998 leden2 65014,80 1999 leden3 25018,00 1999 červenec3 60020,00 2000 leden4 00022,30 2000 červenec4 50025,00 2001 leden5 00030,00 2002 leden5 70033,90 2003 leden6 20036,90 2004 leden6 70039,60 2005 leden7 18542,50 2006 leden7 57044,70 2006 červenec7 95548,10 2007 leden8 00048,10 2013 srpen8 50050,60
Martin Kuba
Je faktem, že volby rozdělily mandáty mezi politické subjekty, byly to volby legitimní parlamentní volby , které přiřkly VV zhruba 11 %.
V posledních konaných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 získaly Věci veřejné 12 % mandátů. V absolutním vyjádření se jednalo o 24 mandátů. Tohoto výsledku strana dosáhla při zisku 10,88 % hlasů.
Vladimír Dlouhý
...všechny relevantní prognózy různých velkých bank, mezinárodních institucí i tady našich hovoří o tom, že skutečně Evropská unie a dokonce i eurozóna, pokud nedojde k nějakému dodatečnému šoku, by mohla se oživit v druhé polovině tohoto roku...
O oživení ekonomiky v eurozóně od druhé poloviny roku 2013 hovoří např. prognóza (a.j.) společnosti Ernst a Young. Stejný vývoj jak v eurozóně, tak v EU předpovídá také Evropská komise (a.j.) a Evropská centrální banka. (.pdf; str. 2) Bohužel se nám nepodařilo dohledat analýzu české provenience. I přesto hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.
Sám Topolánek označil Janouška za kmotra pražského, který pracoval pro Béma.
Mirek Topolánek například v roce 2010 uvedl, že projekt Opencard je záležitostí Miroslava Jansty s vazbami na ČSSD a Romana Janouška, který je přítelem Pavla Béma.
13. prosince 2012 Topolánek prohlásil, že Janoušek ovládal fakticky celou Prahu. Přiznal, že když chtěl jako předseda vlády cokoliv řešit v Praze nebo s Pavlem Bémem, musel se stýkat s Janouškem.
Tomáš Hudeček
Já jsem, já jsem jeden z těch co tu koalici přímo domlouval se Zdeňkem Tůmou, jsme byli ti hlavní vyjednavači...
Reportáž České televize potvrzuje výrok Tomáše Hudečka o tom, že byl hlavním vyjednavačem při tvorbě pražské koalice. Na příslušných záběrech je jedním z lidí, kteří nesou primátorovi Svobodovi návrh koaliční smlouvy. Dále se k tématu vyjadřoval i v Interview ČT24. Jeho rozhodující roli potvrzuje také to, že se stal prvním náměstkemprimátora.
Tomáš Vandas
Jsou to rozdílné politické subjekty, každý měl jiný znak, IČO a podobně...Jsou tam určitě programové odlišnosti
Podle slov Tomáše Vandase jsou rozpuštěná Dělnická strana a nynější Dělnická strana sociální spravedlnosti rozdílné politické subjekty. Obě strany skutečně odlišuje různý znak (viz znak DS a znak DSSS), stejně tak rozdílné IČO (IČO DS a IČO DSSS). Nicméně sami představitelé na oficiálních stránkách DS uvádějí toto: „20. února 2010 oznámili představitelé DS svou volební kandidaturu a pokračování v politice pod hlavičkou Dělnické strany sociální spravedlnosti“. Nové logo DSSS je komentováno na oficiálních stránkách vyjádřením Tomáše Vandase před Nejvyšším správním soudem: „značku nám vzít můžete, ale naše myšlenky nikoliv“.
Při bližším porovnání programového prohlášení obou stran (DS zde a DSSS zde) vidíme jasně patrné společné prvky, přičemž některé programové body jsou přímo totožné slovo od slova. Prvním společným bodem je požadavek vystoupení z NATO a také z EU, jež je v případě DSSS mírněn konáním referenda o vystoupení v případě federalizace Unie. Shodné jsou pak požadavky na zavedení přímé volby prezidenta, tzv. imperativního mandátu (tj. mandát, který náleží straně nikoliv poslanci a ta ho může mandátu kdykoliv zbavit), požadavek na zrušení senátu a dále např. znovuobnovení trestu smrti, absolutní zákaz všech drog, či návrh na omezení přílivu cizího kapitálu. V programech nechybí ani společný požadavek na potravinovou soběstačnost, jistou formu kolektivního vlastnictví či posílení opatření proti imigrantům. Nicméně DS ve svých prohlášeních šla dále, neboť například chtěla úplné zrušení dotací pro politické strany, homosexualitu označuje za pohlavní deviaci a silněji akcentuje nacionalistický osten. DSSS naproti tomu přidává do programu i jistý enviromentální apel.
Dle výše zmíněných faktů je jasně zřejmé, že programy obou stran jsou z velké části totožné a ve zbytku jsou si velmi podobné. Určité odlišnosti se v nich však skutečně nachází avšak pouze v malých detailech. Navíc DSSS přímo navazuje na zrušenou DS i personálně a podle samotného předsedy i "myšlenkově. Vandas má pravdu v tom, že oba subjekty formálně a právně jsou odlišné. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Jiří Dienstbier
Je naprosto jasné, že nemá (vláda, pozn.) zřetelnou většinu v Poslanecké sněmovně.
Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).
Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.
Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).
Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz
Poslanecké kluby - aktuální stav:
Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.
