Pan prezident, tím co udělal, vykročil z hřiště dosavadních ústavních zvyklostí.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož interpretace ústavních zvyklostí v tomhle ohledu není etablovaná. Lze však říci, že krok Miloše Zemana vyvolal velké diskuze a objevují se i hlasy podporující názor Miroslava Kalouska.
Například politologové oslovení Českou televizí se shodují na tom, že počínání Miloše Zemana jde proti dosavadním ústavním zvyklostem - tedy, že prezident jmenuje vládu, která má reálnou šanci získat v Poslanecké sněmovně podporu. “ Zeman vnímá ústavu jako text, ve kterém hledá doslovná znění. Nevnímá ji v kontextu dalších zákonů, neboli co mi ústava nezakazuje, to mohu dělat,” řekl například v ČT politolog Aleš Balcar.
Je třeba podotknout, že ale nepanuje shoda nad závazností těchto ústavních zvyklostí. " Naše ústava je postavena na modelu parlamentní demokracie, základem je skutečnost, že vláda má podporu parlamentu, u nás Poslanecké sněmovny. Podle ústavních zvyklostí měl prezident jmenovat vládu, která má reálnou možnost důvěru v Poslanecké sněmovně získat. Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory," uvádí ústavní právník Marek Antoš.
Fluktuace ve státní správě, nebavíme se o veřejné správě, ale o státní správě, je 10 % ročně.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám prozatím nepodařilo najít data, která by potvrdila slova Petra Mlsny. V současné době se zdroj, ze kterého ministr čerpal snažíme získat přímo od něj. Tudíž se hodnocení výroku může v blízké době změnit, o čemž budeme informovat.
Když vezmu národní zdroje, samozřejmě mnohem masivnější zdroje šly z Evropské unie, ale když vezmu národní zdroje, tak v letech 10 a 11 to byla 1,3 miliardy a 1,9 miliardy je to v letech 13 a 14. (hovoří o výdajích na protipovodňová opatření, pozn.)
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat potřebné informace pro rok 2013 a 2014.
V souvislosti s protipovodňovými opatřeními bylo nicméně podle zákonů o státním rozpočtu na jednotlivé roky investováno do protipovodňových opatření v roce 2010 celkem 940 mil. Kč a v roce 2011 celkem 540 mil. Kč. Dohromady je to tedy 1,47 miliard, tedy o 170 mil. Kč více, než uvádí Miroslav Kalousek.
Je ovšem pravdou, že vyšší zdroje financí plynou České republice např. z Fondu soudržnosti EU. Operační program Životní prostředí (.pdf), který je využíván (.pdf, str. 4) od roku 2009 se ve své prioritní ose 1 zabývá tématem vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, což dále specifikuje v oblasti podpory 1.3 - Omezování rizika povodní a prioritní ose 6, oblasti podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny. V těchto případech bylo do roku 2013 předpokládané využití podpory ve výši 2,5 mld. Kč, resp. 5,13 mld. Kč.
Výše podpory projektů dosahuje až 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. Dalšími projekty jsou například nadnárodní spolupráce v rámci povodí Labe a Dunaje - programy LABEL a Ceframe.
Evropský parlament se vlamuje do dohody, učiněné mezi členskými státy EU a zpochybňuje záruku danou českému prezidentovi před jeho podpisem Lisabonské smlouvy.
Výrok Jana Zahradila o dohodě učiněné mezi členskými státy EU hodnotíme jako pravdivý.
Dohoda mezi státy byla uzavřena, její naplnění však přímo Evropský parlament neovlivňuje. Ten má v ratifikačním procesu pouze konzultační roli.
Ze závěrů (.pdf, s. 2) jednání Evropské rady v Bruselu 30. října 2009 vyplývá, že v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy bude ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie připojen protokol (.pdf, s. 14).
V něm se představitelé členských států se dohodli, že protokol č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království bude upraven a použije se na Českou republiku.
Existuje tedy závazek (.pdf, s. 6) mezi představiteli států a vlád vložit protokol k příští přístupové smlouvě. Jestli bude v takovéto podobě smlouva ratifikována, záleží na výsledku jednotlivých ratifikačních procedur členských států.
Ratifikace smlouvy neleží na Evropském parlamentu, ale na Radě EU, která není povinna řídit se stanovisky Evropského parlamentu. V dalším kroku musí být smlouva ratifikována národními parlamenty členských států. Nicméně pomineme-li expresivnost Zahradilova výroku, je nepochybné, že EP zaujal k otázce, která byla členskými státy dohodnuta, negativní postoj.
Já bych tady zmínil jeden konkrétní případ a to je tzv., česká výjimka z Listiny základních práv EU. (...) Ona (Zuzana Brzobohatá, pozn.) totiž byla stínovou zpravodajkou naší frakce právě v této věci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože poslankyně Evropského parlamentu za ČSSD Zuzana Brzobohatá byla skutečně stínovou zpravodajkou frakce Strany evropských socialistů (PES) ve věci zprávy schválené 22. května 2013 o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv.
Z povodňové daně zůstalo necelých 400 milionů.
Ministr mluví o prostředcích, získaných z tzv. povodňové daně, tj. dočasného snížení daňové slevy na poplatníka v roce 2011. V červenci 2011 jeho úřad zveřejnil odhad příjmu z povodňové daně a plán rozdělení těchto prostředků na nápravu povodňových škod. Celkové příjmy byly odhadnuty na 4 mld. korun a na roky 2012 a 2013 byl plánován výdej cca čtvrtiny. Bohužel jsme již nedohledali ani konečný údaj o dodatečných příjmech z povodňové daně, ani přehled výdajů, který by ukázal "zůstatek". Ve vyjádření z února 2012 ministerstvo financí odkazuje na jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu, ve kterém ale vyčíslení příjmů ze snížení slevy na poplatníka nenajdeme.
Suverenita už před třemi lety navrhovala něco dělat s těmi byty OKD, protože vlastně podnikatelé OKD v čele s panem Bakalou získali ty byty tak trochu, tak trochu, dalo by se říct, ne košér.
V roce 2010 podal kandidát Suverenity bloku Jany Bobošíkové (v tomto období do roku 2011 Suverenita - strana zdravého rozumu spolupracovala právě s Janou Bobošíkovou) na primátora Ostravy Bc. Zdeněk Pavlíček trestní oznámení pro podezření z úvěrového podvodu na lidi ze společností uhlobarona Bakaly.
"Zjistili jsme, že ostravské bytové domy s byty, na které máme jako nájemníci předkupní právo za zvýhodněných podmínek, slouží jako bankovní zástavy za úvěry společností z Bakalovy skupiny v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Přitom smlouvy o zástavách sdělení o předkupním právu neobsahují,"" uvedl Pavlíček. Trestní oznámení se tedy týkalo podezření ze spáchání trestných činů úvěrového podvodu, a trestného činu podezření z porušování povinností při správě cizího majetku a případně dalších trestných činů.
Na základě webových stránek Suverenity (ještě s Janou Bobošíkovou) lze soudit, že se strana kauzou bytů OKD zabývala dlouhodoběji (2009, 2011).
V minulosti vždy prezident navrhoval určitá jména velvyslanců, já jsem navrhoval pouze dvě, moji předchůdci jich navrhovali daleko víc.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní zdroje o počtu velvyslanců navrhovaných předchozími prezidenty. Kontaktovali jsme v této věci Ministerstvo zahraničních věcí ČR a na základě jeho vyjádření hodnocení případně upravíme.
Miloš Zeman skutečně zatím navrhl dvě osobnosti, které by se dle něj měli stát velvyslanci, jedná se o Livii Klausovou a Vladimíra Remka.
My jsme se shodli na tom, že máme jednotnou kandidátku na pozici premiérky, za ní dnes stojí parlamentní většina 101 poslanců...
Již jednou jsme ověřili, že se v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013 koalice ODS, TOP 09 a LIDEM skutečně shodla na jednotné kandidátce na premiérku, kterou je Miroslava Němcová. Koalice dále 25. června oznámila, že disponuje podpisy 101 poslanců, kteří vyjádřili podporu Miroslavě Němcové.
(Tázající: Děkuji, já mám otázku na pana poslance Zahradila, jak se vlastně dnes díváte po letech na ten svůj návrh, aby ČR neměla vstupovat do EU. Že by měla jít Tureckou cestou, tzn., tedy využívat některých výhod, ale nevstupovat, nebýt členem. Děkuji.) Jan Zahradil, předseda poslaneckého klubu ODS EP: Tak především bych vám chtěl říci, že to nebyl návrh. To byla součást spisu nebo součást studie, která se jmenovala Manifest českého eurorealismu. A tam to bylo zmíněno jako jedna z možností, která nastane. Například v případě, že si nahlasujeme v referendu vstup do EU. Bylo to tam zmíněno, jako alternativní možnost.
Výrok Jana Zahradila hodnotíme na základě dokumentu Manifest českého eurorealismu jako pravdivý.
Tento analyticko-politický dokument (pdf.) je příspěvkem do debaty o integraci Evropy. Nabízí faktory pro a proti rozšíření EU a nastiňuje možné cesty pro českou zahraniční politiku, pokud ČR do EU nevstoupí (s. 11).
Dokument nezpochybňuje, že vstup ČR do EU je strategickým cílem, ale nabádá k obezřetnému přístupu (s. 8).
