Lubomír Zaorálek
... každý rok této vlády nás stojí dalších 150 miliard na státním dluhu.
Výrok pronesl Lubomír Zaorálek v pořadu Události komentáře z 19. června (21:51 - 21:55) a je hodnocen jako nepravdivý, jelikož Zaorálek neuvádí skutečné rozdíly v zadlužení mezi jednotlivými roky vlády pravice.
Bereme-li v potaz vládu Petra Nečase (tj. od roku 2010), byla podle Eurostatu výše českého veřejného dluhu následující (přepočet na koruny podle dlouhodobé průměrné tendence kurzu ČNB):
2010: 57 338 mil. euro (cca. 1 443 mld. korun)2011: 60 844 mil. euro (cca. 1 532 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 89 mld. korun)2012: 69 932 mil. euro (cca. 1 761 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 229 mld. korun)Aktuální výše veřejného dluhu ČR je 1 812 mld. korun (rozdíl oproti konci minulého roku 51 mld. korun).Podobné částky uvádí i oficiální Facebookový profil ČSSD (kdy se ovšem výrazně odchyluje v aktuálním údaji za letošní rok).
Jak tedy vidíme, jednotlivé rozdíly v deficitu jsou značně kolísavé a nelze prohlásit, že skutečně každý rok vlády Petra Nečase narůstá veřejný dluh o částku 150 mld. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Vít Bárta
...koneckonců pan Miroslav Kalousek to řekl úplně otevřeně, že prostě když tady bude jakákoli vláda, ve které on nebude sedět, takže prostě nedojde k podpoře státního rozpočtu.
Nepodařilo se nám dohledat žádné tvrzení Miroslava Kalouska, kde by spojoval účast přímo své osoby ve vládě s podporou státního rozpočtu.
Kalousek se v rozhovoru pro Ihned.cz vyjádřil takto: ,, Jediná vláda, která může získat důvěru a prosadit rozpočet, je vláda Miroslavy Němcové. Jakákoli jiná vláda může udělat přesně to, co může udělat Jiří Rusnok. Tedy téměř nic. V okamžiku, kdy požádá o důvěru a nemůže ji dostat, je věcí pana prezidenta, kdy podle ústavy vyhlásí druhý pokus. Bude-li se chovat stejně nezodpovědně, uvrhne zemi do rozpočtového provizoria na svoji vlastní odpovědnost.”
Miroslav Kalousek tedy spojuje prosazení rozpočtu s nástupem vlády Miroslavy Němcové, jejíž personální složení však není známo.
Jan Fischer
Odhad České národní banky je zatím 2,1 (% ekonomického růstu pro ČR, pozn.).
Česká národní banka ve své tiskové zprávě z 9. 8. 2013 uvádí, že: "V roce 2014 pak díky odeznění tlumícího vlivu fiskální konsolidace a oživení zahraniční poptávky ekonomika vzroste přibližně o 2 %."
Čili nejsou to desítky miliard, kteří nám někdy téměř jako poplašnou zprávu servíroval pan Šnábl v médiích, nebo někdo jiný. Je to prostě 3,3 miliardy (vyslovené nároky na kompenzace provozovatelů solárních elektráren, pozn.).
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Server Týden.cz přinesl v srpnu 2013 zprávu o tom, že Radek Šnábl: "u solárních sporů odhaduje riziko pro stát mezi 40 a 100 miliardami korun." Obdobnou citaci přinesl také server Aktuálně.cz, podle kterého Šnábl uvedl, že: "...hrozí škody ve výši desítek milard korun...."
Ondřej Liška
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: S kým byste určitě nešli? Protože Martin Bursík namítá, že jste se dosud dostatečně silně nevymezili proti případnému vládnutí s komunisty. Ondřej LIŠKA, předseda strany /SZ/: To je samozřejmě absolutní lež. My máme několik usnesení, kterými jasně odmítáme jakoukoli spolupráci s komunisty, to absolutně odmítám.
Strana Zelených skutečně má usnesení, které odmítá spolupráci s KSČM na úrovni sněmovny. Jedná se o usnesení Republikové rady z 15.6. 2013:
" Cílem Strany zelených je uspět ve volbách a přinést do parlamentu bezkorupční, ekologicky a sociálně citlivou politiku, která nastartuje obnovu demokratické kultury v České republice. Strana zelených je alternativou vůči této vládě i opozici. Po volbách budeme usilovat o takové uspořádání, které nebude pokračovat v politice současné vlády, nebude opírat o KSČM, velkou koalici či opakování opoziční smlouvy. "
V podobném duchu se Ondřej Liška vyjádřil již v listopadu 2012 pro iDnes.cz.
Marek Benda
První, co nám prezident sděloval, že ústava nestanoví žádnou lhůtu pro vládu v demisi a že mohl klidně Nečasovu vládu nechat dovládnout zřejmě až do řádných voleb.
Miloš Zeman v dnešním dopoledním projevu uvedl následující: “ První, nejjednodušší a také podle mého názoru nejméně správné, by bylo ponechat vládu Petra Nečase v demisi, protože ústava nestanoví žádnou lhůtu, po kterou vláda v demisi může vykonávat svoji funkci.” (viz. stenozáznam z jednání Poslanecké sněmovny)
Jaromír Drábek
(Ale my přece dnes víme, že jsou velké, velké, ale skutečně velké nedostatky ve volném pohybu pracovní síly, že jsou obrovské nedostatky ve volném pohybu zboží. Přestože na to máme tisíce různých nařízení, norem, předpisů a tak dále.) Tak to prostě v řadě případů nefunguje, zkusme si, se jenom podívat, když chce český živnostník si otevřít živnost za hranicí, v Rakousku nebo když chce český stavební firma dokončit stavební zakázku v Německu, tak musí například nahlásit 6 týdnů předem, koho tam bude posílat.
Pravidla pro vysílání zaměstnanců do zemí EU jsou upravena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (.pdf). Na základě této směrnice Německo v zákoně o vysílání pracovníků (DE) stanovilo, že oznámení o vyslání stačí učinit na příslušném úřadě současně s tímto vysláním nebo krátce před ním.
Vysílání pracovníků v souvislosti se založením živnosti v Rakousku tato směrnice neupravuje, neboť se zabývá pouze přesunem zaměstnanců z jednoho členského státu do druhého. Nicméně dle přehledu (.doc) Ministerstva průmyslu a obchodu o vysílání pracovníků, je lhůta oznámení o vyslání v Rakousku nejpozději týden před zahájením činnosti (ve výjimečných případech jako např. živelná katastrofa lze nahlásit i bezprostředně před zahájením).
Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok pana Drábka jako nepravdivý.
Miroslav Kalousek
Vláda se odpovídá Poslanecké sněmovně, pan prezident vládu najmenuje, ale všechny další pravomoci, ať již vyslovení důvěry, ať již pravomoci kontrolní, ať již pravomoci vyplývající z rozpočtových pravidel republiky, ať již pravomoc schvalovat rozpočet, všechny tyto další pravomoci má poslanecká sněmovna.
Podle článku 62 Ústavy České republiky prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Ovšem vláda je podle článku 68 odstavec 1 odpovědná Poslanecké sněmovně, kterou také žádá o důvěru. Poslanecké sněmovně pak náleží pravomoc schvalování zákona o státním rozpočtu. Dále pak zřizuje (§32) kontrolní a jiné výbory.
Miroslav Poche
Tam je zcela zřejmých 5 miliard dluhu nárůst v roce 2012 a opravdu je tam potřeba započítat dluh dopravního podniku, kdy pokud se nepodaří renegociovat smlouvu s dodavatelem tramvají, tak ten dluh se zvýší na necelých 55 miliard korun během následujících let.
Celkový dluh Hlavního města Prahy (vč. jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhl ke konci roku hodnoty 31,2 miliard korun, což je o 4,5 mld. Kč více než v roce předchozím. Nákup nových tramvají pak bude stát Prahu dalších 19,2 miliard korun. Pokud by se tato částka měla promítnout do zadlužení města, dostane se Praha na částku 50,4 mld. Kč, tedy na číslo nižší, než uvádí Miroslav Poche.
Ivan Bartoš
Ta naše kauza se vleče už zhruba 3 roky (spor s Dopravním podnikem Praha - pozn. Demagog.cz).
Na základě informací zveřejněných samotnou Pirátskou stranou výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Z tiskové zprávy vyplývá, že žaloba na Dopravní podnik hlavního města Prahy byla stranou podána v září 2012 (.pdf). Za součást celého sporu lze považovat i samotnou žádost o poskytnutí informací na základě zákona 106/1999 Sb., která však byla stranou podána 31. října 2011. Délka trvání sporu je tedy necelé dva roky, nikoliv zhruba tři, jak uvádí Ivan Bartoš.
