A potom oprávněně pan prezident Zeman říkal v parlamentě, že předsedou vlády byl Kalousek a ne Nečas, protože ministr financí tady vlastně řeší všechno.
Prezident Miloš Zeman ve svém projevu 7. srpna 2013 před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka skutečně označil za faktického premiéra bývalé Nečasovy vlády ministra financí Miroslava Kalouska. Prezident svůj názor formuloval takto: „Při vší úctě k panu poslanci Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády České republiky pan Miroslav Kalousek. A jsem stejně tak hluboce přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji - paní Miroslavu Němcovou, tak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek“. Nicméně o tom, že by Miroslav Kalousek "řešil všechno" ve svém projevu nehovoří.
Výrok Andreje Babiše přesto hodnotíme jako pravdivý.
V Dánsku to zavedli a snížili výdaje o 50 procent. Elektronizaci celostátní správy. A návratnost byla 2 roky.
Nepodařilo se nám bohužel vyhledat popisované podrobnosti o elektronizaci dánské státní správy.
Podle žebříčků zavádění E-Governmentu (elektronické státní správy) je Dánsko na první příčce v rámci Evropy a na druhé celosvětově. Pro zajímavost, první je Jižní Korea, Česká republika figuruje na 46. místě.
A jsme jediná politická strana, která by se nebála vystoupit z Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Strana svobodných občanů ve svém programu uvádí následující: "Cílem Svobodných je v součinnosti s dalšími evropskými státy prosadit dohodu, která by EU přeměnila ve sdružení svrchovaných států spolupracujících na principu dobrovolnosti.Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budouSvobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou uniia aby se stala členem EFTA, to znamená, že by nebyl narušen volný obchod ČR se zeměmi EU."
Samotný předseda strany Petr Mach potom nepodmiňuje vystoupení ČR nějakou konkrétní reformou EU a vidí jej jako nevyhnutelné : "Ačkoliv pozorujeme řadu příznaků blížícího se rozpadu EU, může tento proces trvat déle, než bychom si přáli, a rozpad nemusí být pokojný.Z obou důvodů je nejen legitimní, ale i odpovědné a rozumné navrhovat jednostranné vystoupení z EU."
Paní redaktorko, v našem programu bod číslo 1 v oblasti justice je dále posilování nezávislosti státních zástupců a dokončení toho zákona o státních zastupitelstvích. K tomu se ODS hlásí přes všechny problémy, které jsou s tím spojené. Ale férově říkáme ano, nezávislost státních zástupců, ale na druhou stranu i jasná odpovědnost za to, co dělají.
Na oficiálních stránkách ODS zatím není volební program pro předčasné volby zveřejněn. V rozhovoru pro iHNed.cz Martin Kuba řekl, že program bude v jednotlivých krajích představována postupně. I Jiří Pospíšil v tomto pořadu na otázku moderátorky, zda může prozradit ještě něco z volebního programu, řekl, že ostatní věci budou prozrazení na tiskové konferenci, která bude příští týden.
Z tohoto důvodu je momentálně výrok neověřitelný.
To jsem vám říkal, že ty modely, které jsou v zahraničí, jsou, že ta odvolatelnost musí být vždy větším počtem hlasů, než byl zvolen a třeba nejčastěji jednou za rok
Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný. Států, ve kterých funguje princip odvolatelnosti, je více a v každém z nich existuje specifická varianta. Je to tedy spíše téma na analýzu v rámci komparativní politologie.
Odvolatelnost (.pdf) volených zástupců skutečně existuje např. v kanadské provincii Britská Kolumbie, Spojených státech, ve Švýcarsku na Filipínách, ve Venezuele a několika dalších.
Například ve Švýcarsku je možnost odvolání zavedena v šesti z dvaceti šesti kantonů a na federální úrovni tato možnost chybí. V každém kantonu pak jsou podmínky odvolání nastaveny jinak. Počet podpisů (.pdf; s. 5) na petici pro odstarování odvolávací procedury se pak v každém kantonu různí. V kantonu Schaffhauses činí hranice např. 1000 podpisů, kdežto v Ticinu 15000 tisíc podpisů.
V USA existuje možnost odvolatelnosti v devatenácti státech a podmínky opět variují. Například v r. 2003 došlo v Kalifornii k aplikaci této procedury, v případě pozice guvernéra. Žadatelé museli na petici za „odvolací volby" shromáždit počet podpisů ve výši minimálně 12% z volební účasti v minulých volbách. Po dosažení této hranice pak byly vypsány nové volby, kterých se mohlo účastnit více kandidátů. Kritéria odvolatelnosti tedy v tomto případě nebyla stanovena tak, že by muselo být dosaženo většího počtu hlasů, než kolika dosáhl v minulých volbách odvolaný guvernér.
O tom, zda je omezena možnost odvolat voleného zástupce jednou za rok se nám bohužel nepodařilo dohledat informace.
Podle platných pravidel mohou členské státy obdržet prostředky z tohoto fondu, pokud o ně požádají do deseti týdnů od katastrofy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě plného znění Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU (nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002.
Zde se ve článku 4, odstavci prvním dočteme, že „dotčený členský stát může co nejdříve, nejpozději však do deseti týdnů od vzniku první škody způsobené katastrofou, podat Komisi žádost o pomoc z fondu (…)“.
V současné době spotřební daně jdou u nafty a benzínu tak, aniž bychom se dostali do konfliktu se směrnicemi, se směrnicemi Evropské unie, snížit zhruba o korunu.
Ve skutečnosti by je bylo možné snížit o více než dvě koruny.
Minimální sazby spotřební daně jsou stanoveny směrnicí Evropské rady v eurech, zatímco konkrétní výše daně je stanovena zákonem (web Celní správy ČR) v korunách. Rozdíl mezi oběma hodnotami je tedy proměnlivý. Dle referenčních kurzů (.pdf) ze srpna 2013 (25,735 korun/euro) nicméně získáme následující hodnoty:
benzín nafta minimální daň v EUR/1000 litrů 421 330 převod min. sazby na Kč/litr dle ref. kurzu 10.83444 8.49255 aktuální sazba v ČR
12.84 10.95
Pro naftu, zdaňovanou (jako "střední olej", dle webu finance.cz) poněkud méně, získáme rozdíl 2,46 Kč, pro benzín pak 2,01 Kč. Aktuální sazby spotřební daně v ČR by tak bylo možné snížit o více než dvě koruny, nikoli pouze o jednu, jak tvrdí Jana Bobošíková.
Vliv směnného kurzu eura a koruny zde není tak velký, aby mohl být výrok Bobošíkové hodnocen jako pravdivý, pokud jde o benzín, musela by koruna klesnout na 28,12 Kč/euro, a pro naftu až na 30,15 Kč/euro. Výrok tedy můžeme bezpečně hodnotit jako nepravdivý.
A koneckonců i Miloš Zeman v době, kdy byl premiérem, tak společně s Václavem Klausem prosazovali změnu ústavy, která přímo definovala pro prezidenta povinnost takto postupovat po volbách do Poslanecké sněmovny (pověřit vítěze voleb sestavením vlády, pozn.). Tehdy ta změna ústavy nebyla schválena..
V roce 1999 sice byla předložena novela Ústavy ČR, která měla mj. zavést povinnost (.doc, čl. I, b. 13) pověřit sestavením vlády vítěze voleb: "Prezident republiky po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny požádá představitele politické strany, která získala nejvíce mandátů, aby mu do třiceti dnů navrhl složení vlády." Tento návrh byl schválen Poslaneckou sněmovnou, zamítl jej však Senát, který nemůže být při projednávání ústavních zákonů přehlasován.
Předkladatelem byla skupina poslanců - Ivan Langer, Petra Buzková, Eva Dundáčková, Zdeněk Jičínský, Jitka Kupčová a Jan Zahradil, nikoli přímo Miloš Zeman a Václav Klaus. Ani v záznamech z jednání sněmovny, ani v dobových textech médií jsme nenašli vyjádření Miloše Zemana či Václava Klause, které by ilustrovalo jejich pozici k tomuto návrhu. Ani text opoziční smlouvy a jejích dodatků, přestože je zdůrazněno " právo té z těchto stran [ODS či ČSSD] , která zvítězila ve volbách, sestavit vládu", nezmiňují změnu pravomocí prezidenta.
Lze jen těžko předpokládat, že by o návrhu špičky největších stran nevěděly, ale vzhledem k absenci vyjádření, na kterém by se jejich postoj dal doložit, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
...v Evropě se vydává prostě jako mnohem víc procent z hrubého domácího produktu na zdravotnictví.
Na základě dat poskytovaných Světovou bankou (ang.) hodnotíme výrok jako pravdivý. Z datové řady (ang.) zachycující vývojový trend celkových výdajů na zdravotnictví vyjádřených jako procenta z hrubého domácího produktu (HDP) mezi lety 2003 až 2011 vyplývá, že v porovnání s průměrem EU Česká republika po celé sledované období vydává na zdravotnictví menší část HDP (pro detailní srovnání viz tabulku níže). Pro úplnost dodejme, že zmíněný ukazatel v sobě zahrnuje součet veřejných i soukromých výdajů na zdravotnictví.
RokEU (% HDP)ČR (% HDP)20039,37,120049,36,920059,56,920069,46,720079,46,520089,66,8200910,58,0201010,37,5201110,17,4
Za poslední dva roky od nástupu mé vlády se začaly tyto částky (investice do protipovodňových opatření, pozn.) zvyšovat.
Investice do protipovodňových opatření jsou k dispozici v zákonu o státním rozpočtu z příslušného roku. (ukazatele kapitoly 397 - Operace státních finančních aktiv.)
Rok
Investovaná částka (v mil. kč)
2009
790
2010
940
2011
530
2012
1390
Pro rok 2013 je ve státním rozpočtu uvedena pouze částka určená na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu ve výši 139 mil. korun.
Od roku 2002 existuje také program s názvem "Prevence před povodněmi", jehož průběh je rozdělen do tří etap. První etapa probíhala v letech 2002-2007 a bylo při ní na ochranu před povodněmi vynaloženo 4,043 mld. korun.
V současné době probíhá druhá etapa (2007-2013), na kterou bylo vyčleněno 11,55 mld. korun.
Během třetí etapy, naplánované na roky 2014-2020 se má utratit mezi 10-12 mld. korun, což znamená zhruba 1,7 mld. korun ročně.
Částka uvedená v rozpočtu pro rok 2010 určená na protipovodňová opatření byla schválena ještě "úřednickou" vládou Jana Fischera. (V prosinci 2009). Rok poté, za vlády Petra Nečase, je patrné signifikantní snížení výdajů. Není ovšem zřejmé, v jakých letech konkrétně byla proinvestována ona částka 11,55mld. korun z druhé etapy programu "Prevence před povodněmi".
Z toho důvodu hodnotíme výrok premiera Nečase jako neověřitelný.
