Přehled ověřených výroků

Občanská demokratická strana tlačila na svého člena a poslance Romana Pekárka, aby se vzdal svého mandátu a opustil sněmovnu. Předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura poté, co Pekárek složil poslanecký slib, prohlásil: „Požádám ho, aby se vzdal poslaneckého mandátu, aby svým osobním příběhem nezatěžoval ODS a její poslanecký klub“.Podobně reagoval bývalý premiér Petr Nečas, když označil v listopadu nastalou situaci za neudržitelnou. Proti jeho setrvání ve funkci se vyslovili i další představitelé ODS, např. Marek Benda.

Nakonec pod tlakem poslaneckého klubu ODS Pekárek 9. listopadu 2012 pozastavil své členství ve straně. Informace o tom, zda ODS tlačila na Romana Pekárka ještě před nástupem do funkce, však nejsou k dispozici. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož kromě vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka se nám nepodařilo najít další zdroj, který by tato slova potvrdil.

Vyjádření Vladimíra Stehlíka jsme našli v jeho dopise Václavu Klausovi: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin, a to i na příbramsku, zaměstnanců Bohemia Art. ... Do dnešního dne nebyly mnoha zaměstnancům doplaceny mzdy a na Kladně nebylo nikomu vyplaceno odstupné ve výši 4 násobku mzdy. ... Z náhrady škody ve výši 1.406.720.157 Kč ( jedná se 69% podíl mé osoby na společnosti Bohemia Art, nikoliv mojí rodiny ) bych rád vyplatil všem bývalým zaměstnancům přibližně 400 miliónů Kč za odstupné ve výši 4 násobného platu a navrhl současnému vlastníkovi Poldi Hütte odkoupení společnosti."

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 skutečně získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %), a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53).

Tento výrok bohužel nedokážeme z dostupných zdrojů ověřit. Ministerstvo zdravotnictví se sice rozhodlo zveřejňovat pravidelně zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, ty ale nevypovídají o hospodaření za dané období.

Ke konci kalendářního čtvrtletí měly jednotlivé pojišťovny tyto zůstatky (.pdf, sloupec 3/2013), ty ale musí být ještě očišťeny o vliv předsunuté platby (.pdf), která byla pojišťovám poskytnuta v lednu. Tato částka má být pojišťovnami vrácena ve dvou splátkách v listopadu a prosinci tohoto roku, jedná se tedy o jakousi předplatbu.

Zůstatek na účtech pojišťoven (v tisících Kč) po očištění o tuto předplatbu tedy vypadá následovně:

PojišťovnaZůstatek 3/2013Předsunutá platbaOčištěný zůstatek Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) 495,1252,529,880-2,034,755 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) 1,026,907231,998794,909 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) 4,060,659397,6853,662,974 Oborová zdravotní poj. zam. bank, poj. a stav. (207) 1,802,970237,7731,565,197 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (209) 576,30151,501524,800 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) 5,155,504416,1074,739,397 Revírní bratrská pokladna, zdrav. pojišťovna (213) 1,963,612135,0561,828,556

Z tabulky je patrné, že přestože většina pojišťoven je v plusu, největší pojišťovna VZP je v mínusu. Znovu však opakujeme, že jde o zůstatek ve fondu, nikoli hospodářský výsledek.

K dispozici je také tabulka s výsledky hospodaření (.pdf) za rok 2012, kde srováním přijmů a výdajů zjistíme, že VZP byla ve ztrátě zhruba 1,5 miliardy, Česká průmysová ZP zhruba půl miliardy a ostatní dokázaly udržet vyrovnané výsledky hospodaření.

Článek 33 Ústavy ČR dává Senátu pravomoc „přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“. Tato opatření by pak musela být potvrzena novou sněmovnou a navrhovat je může pouze vláda, toto se tedy týká pouze nově předložených vládních návrhů.

Z toho vyplývá, že zákony, které by nyní chtěl Senát vrátit k novému projednání již rozpuštění Poslanecké sněmovně, takzvaně spadnou pod stůl. Viz shrnutí na zpravodajském webu České televize.

Petr Cibulka ve svém výroku odpovídá na otázku ohledně možnosti rozhodnutí o zvýšení daní pomocí procedury referenda. Bohužel jím uvedený příklad je popsán velmi obecně a nelze jednoduše zjistit, jakou konkrétní úpravu má kandidát na mysli.

Patrně nejvíce se danému případu blíží vládní návrh (ang.) referenda o zvýšení daně z přidané hodnoty ze 7,6 % na 8 % z roku 2009. Nicméně tato iniciativa byl pro navrhovatele úspěšná a ke zvýšení daně tedy došlo (ang.). Na druhou stranu, referendum na obdobné téma se ve Švýcarsku konalo již v roce 2004, kdy byl naopak vládní návrh občany zamítnut.

Ačkoliv argumentace obsažená ve výroku je postavena na reálném základě, konkrétní příklad odpovídající jeho přesnému znění se nám z dostupných zdrojů dohledat nepodařilo, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jiří Pospíšil má pravdu, když hovoří o tom, že do korupčních afér jsou namočeni i členové jiných politických stran, ne pouze ODS. Namátkou můžeme jmenovat úplatkářskou kauzu Davida Ratha (ČSSD), kauza uplácení poslanců Věcí Veřejných či aféra Vlasty Parkanové (TOP 09) související s nákupem letounů CASA.

Dle posledních údajů (pdf.) České správy sociálního zabezpečení za 2. čtvrtletí roku 2013 je počet OSVČ skutečně 995 tisíc. Činného obyvatelstva (dle kontextu diskuze má Rostislav Senjuk na mysli obyvatelstvo zaměstnané, nikoliv obyvatelstvo ekonomicky aktivní tj. pracovní sílu, které zahrnuje zaměstnané i nezaměstnané ve věku od 20-64 let), je dle posledních dat Českého statistického úřadu na 4 953 000 osob.

Výrok Rostislva Senjuka hodnotíme proto jako pravdivý.

Výrok ministra Mlsny hodnotíme jako pravdivý, neboť popisuje korektně jak finanční zátěž zákona o státní službě v roce 2002, tak i důvody, proč jej tehdejší vláda ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly odložila.

Zákon o státní službě byl skutečně přijat již v roce 2002. Účinnosti měl nabýt 1. 1. 2004. Ještě před tímto datem byl však vládou Vladimíra Špidla odložen na pozdější datum novelou č. 426/2003 Sb. právě kvůli vysokým finančním nákladům.

Z důvodové zprávy (.doc - str. 109) přiložené k vládnímu návrhu služebního zákona vyplývá, že zatížení pro státní rozpočet bylo odvozeno od toho, nakolik se změní výše platů ve státní správě. Výdaje spojené pouze s platy byly skutečně vyčísleny na 5 a půl miliardy korun - při zachování tehdejší výše mezd ve státní správě.

Účinnost tohoto zákona byla, jak uvádí Mlsna, již v roce 2003 odložena a to na rok 2005. Konkrétně se tak stalo novelou tohoto zákona. Toto opatření navrhovala vláda Vladimíra Špidly, v Poslanecké sněmovně jej předkládal tehdejší ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach. Ten odložení účinnosti této legislativy odůvodnil při 1. čtení následovně: "Důvodem pro změnu služebního zákona je výlučně ekonomická povaha, to znamená v podstatě situace, kdy je potřeba řešit stabilitu veřejných financí." Podrobněji viz stenozáznam z 22. července 2003.

O zásadní roli ministerstva financí se zmínil Andrej Babiš v rozhovoru pro deník Právo, konkrétně řekl:

" Uvědomil jsem si, že pokud mám věci změnit, tak musím být v parlamentu. Je to sice pro mě dost šílená představa, ale dospěl jsem k tomu, že to je jediná možnost (...) A z tohoto hlediska je pozice ministra financí zásadní, protože může ovlivnit příjmy státního rozpočtu, ať už jde o výběr daní, zaměření na daňové podvody a výjimky, nebo kontrolu státních firem. "

Že by nesvěřil ministerstvo financí Miroslavu Kalouskovi, pak Babiš uvedl v rozhovoru pro deník Blesk:

" Petr Nečas šel do politiky jako slušný člověk a stal se z něj typický politik, který tam sedí dvacet let a je úplně odtržený od reality. Doplatil na svoji měkkost a na to, že pustil ministerstvo financí. Já bych na jeho místě Kalouskovi ministerstvo financí nedal. "