Přehled ověřených výroků

Švýcarské kantony i obce skutečně mají svojí vlastní daňovou politiku.

Ve Švýcarsku „každý z 26 kantonů vydává své daňové zákony. Kantony mají právo uvalovat veškeré daně, které výlučně nevydává spolek. […] Obce mohou ukládat jen takové daně, ke kterým mají zmocnění příslušného kantonu […]. Obce často pouze vybírají přirážky ke kantonálním daním nebo dostávají určitou část z vybraných daní od kantonu“(.ppt, snímek 30).

Na obecní a kantonální úrovni jednotná sazba daně skutečně není, výrok je proto pravdivý.

Na základě dohledaných mediálních informací a také záznamů jednání Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravdou, že mediálně Tluchoř vyjádřil své pochybnosti k církevním restitucím i k důchodové reformě. Konkrétně pro ČTK (Ihned - 13. září 2012) řekl: " Považujeme (Tluchoř mluvil za všechny tzv. Rebely) za nezodpovědné, aby pravicová vláda schvalovala kroky, na které nemá peníze. Jsou to například důchodová reforma a církevní restituce".

Marek Šnajdr pak vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny, kde podrobil kritice vládní důchodovou reformu. Konkrétně 7. září 2012 uvedl: "Co však považuji za nejzásadnější a hlavní, je to, že tento koncept je v přímém rozporu a v protikladu s tím, proč vlastně důchodovou reformu děláme, co jsme si slíbili a co máme v programovém prohlášení, a to je snižování deficitu veřejných financí a snižování deficitu důchodového účtu a státního rozpočtu.Musím konstatovat, že tento model tento cíl nenaplňuje a je objektivní pravdou, že se podílí na eskalaci deficitu, že ho prostě zvyšuje. Abych byl konkrétní, tak podle očekávání vlády, resp. Ministerstva financí, jen v letech 2013 a 2014 díky tomuto opatření dojde ke zvýšení deficitu o 26 mld. Kč."

Výrok hodnotíme na základě informací z webu rekonstrukcestatu.cz jako pravdivý. Jedním z témat, které hnutí Rekonstrukce státu podporuje, jsou odborné nominace do dozorčích rad. Jednou z podmínek podporovaného zákona je i pravidlo 1/3 nezávislých expertů v dozorčích radách.

Tento výrok bohužel nedokážeme z dostupných zdrojů ověřit. Ministerstvo zdravotnictví se sice rozhodlo zveřejňovat pravidelně zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, ty ale nevypovídají o hospodaření za dané období.

Ke konci kalendářního čtvrtletí měly jednotlivé pojišťovny tyto zůstatky (.pdf, sloupec 3/2013), ty ale musí být ještě očišťeny o vliv předsunuté platby (.pdf), která byla pojišťovám poskytnuta v lednu. Tato částka má být pojišťovnami vrácena ve dvou splátkách v listopadu a prosinci tohoto roku, jedná se tedy o jakousi předplatbu.

Zůstatek na účtech pojišťoven (v tisících Kč) po očištění o tuto předplatbu tedy vypadá následovně:

PojišťovnaZůstatek 3/2013Předsunutá platbaOčištěný zůstatek Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (111) 495,1252,529,880-2,034,755 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR (201) 1,026,907231,998794,909 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) 4,060,659397,6853,662,974 Oborová zdravotní poj. zam. bank, poj. a stav. (207) 1,802,970237,7731,565,197 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (209) 576,30151,501524,800 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (211) 5,155,504416,1074,739,397 Revírní bratrská pokladna, zdrav. pojišťovna (213) 1,963,612135,0561,828,556

Z tabulky je patrné, že přestože většina pojišťoven je v plusu, největší pojišťovna VZP je v mínusu. Znovu však opakujeme, že jde o zůstatek ve fondu, nikoli hospodářský výsledek.

K dispozici je také tabulka s výsledky hospodaření (.pdf) za rok 2012, kde srováním přijmů a výdajů zjistíme, že VZP byla ve ztrátě zhruba 1,5 miliardy, Česká průmysová ZP zhruba půl miliardy a ostatní dokázaly udržet vyrovnané výsledky hospodaření.

Výrok odkazuje zřejmě k týden starým protestům z 30. srpna 2013, o nichž informovaly agentury Reuters a AP. Při protestech skutečně zemřelo šest lidí a demonstrace byly největším projevem vzdoru Mursího stoupenců od dva týdny starých nepokojů, při kterých byly zabity stovky protestujících.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož kromě vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka se nám nepodařilo najít další zdroj, který by tato slova potvrdil.

Vyjádření Vladimíra Stehlíka jsme našli v jeho dopise Václavu Klausovi: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin, a to i na příbramsku, zaměstnanců Bohemia Art. ... Do dnešního dne nebyly mnoha zaměstnancům doplaceny mzdy a na Kladně nebylo nikomu vyplaceno odstupné ve výši 4 násobku mzdy. ... Z náhrady škody ve výši 1.406.720.157 Kč ( jedná se 69% podíl mé osoby na společnosti Bohemia Art, nikoliv mojí rodiny ) bych rád vyplatil všem bývalým zaměstnancům přibližně 400 miliónů Kč za odstupné ve výši 4 násobného platu a navrhl současnému vlastníkovi Poldi Hütte odkoupení společnosti."

Občanská demokratická strana tlačila na svého člena a poslance Romana Pekárka, aby se vzdal svého mandátu a opustil sněmovnu. Předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura poté, co Pekárek složil poslanecký slib, prohlásil: „Požádám ho, aby se vzdal poslaneckého mandátu, aby svým osobním příběhem nezatěžoval ODS a její poslanecký klub“.Podobně reagoval bývalý premiér Petr Nečas, když označil v listopadu nastalou situaci za neudržitelnou. Proti jeho setrvání ve funkci se vyslovili i další představitelé ODS, např. Marek Benda.

Nakonec pod tlakem poslaneckého klubu ODS Pekárek 9. listopadu 2012 pozastavil své členství ve straně. Informace o tom, zda ODS tlačila na Romana Pekárka ještě před nástupem do funkce, však nejsou k dispozici. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako neověřitelný.

KSČM navrhovala odložení účinnosti nového Občanského zákoníku o rok, účinnost by tedy byla od 1. ledna 2015. Za hlavní důvod je uváděno, že by se v případě účinnosti od roku 2014 nestihla veřejnost s novým zákoníkem seznámit.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Počet zaměstnanců DPP činí podle údajů uvedených na internetových stránkách podniku 10 743. (Nutno zmínit, že tato data jsou shromážděna k 31. 12. 2011, což jejich výpovědní hodnotu v tomto případě ovšem nijak výrazně nesnižuje).

Dle § 200 Obchodního zákoníku musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi. Následně je zde řečeno:

"Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru..."

Česká pirátská strana byla registrována Ministerstvem vnitra ČR 17. června 2009. V roce 2010 se čeští Piráti připojili k nově formované Pirate Parties International (PPI), organizaci zastřešující pirátské strany z celého světa. V PPI jsou sdruženy pirátské strany 43 zemí, další pak mají pozorovatelský status.