Já řeknu příklad, z ministerstva zemědělství, respektive ze sektoru zemědělského odčerpali 300 milionů eur úplně nesystémově na program rozvoje venkova, předali do kohezních fondů. Přitom tyto peníze se velmi úspěšně čerpaly po celé stávající programovací období.
Petr Nečas skutečně nechal v únoru 2013 přesunout 300 milionů eur z Programu rozvoje venkova do kohezních fondů a ministerstvo zemědělství posléze slíbilo, že o 300 milionů eur venkov nepřijde, bude je však možné čerpat právě z programů kohezní politiky. Kohezní fond (Fond soudržnosti) „spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí […].“
Program rozvoje venkova je – ve srovnání s ostatními programy – velmi úspěšný. Jeho úspěšnost po celé programovací období dokládá každoročně se zvyšující podíl proplacených financí. V roce 2009 (.pdf, str. 5) bylo proplaceno 22 %, o rok později 39 % a v roce 2011 už 55 %. K 31. květnu 2013 bylo z rozpočtu na roky 2007–2013 proplaceno 76 % financí. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo přitom za stejné období proplaceno (.pdf, str. 10) pouze 54,2 %.
Na základě výše uvedených dat hodnotíme výrok jako pravdivý.
Proto také v té pracovní skupině, které máme, mimochodem nesedí politici, ale sedí zástupci krajů, bohužel to nejsou zástupci ODS, sedí tam zástupci obcí a to nejsou jenom zástupci ODS, ODS bohužel nemá většinu obcí, mně by se to líbilo, ale nemá a sedí tam zástupci ostatních odvětví, který se snaží hledat nějaký kompromis. (pracovní skupina k odpadové legislativě - pozn. Demagog.cz)
Jména osob z pracovních skupin nejsou zveřejňována, proto jsme v této souvislosti požádali ministerstvo životního prostředí dne 20. května 2013 o bližší informace.
Říkali jsme panu prezidentovi, říkali jsme i v novinách, nebude-li politická většina a proto bude nutné jmenovat úřednickou vládu, tedy bude-li jmenována úřednická vláda, budeme pro předčasné volby.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík se vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“. Dá se očekávat, že toto stanovisko vyjádřil i při svém jednání s prezidentem.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká v rozhovoru pro Novinky.cz: „Používali jsme dvě formulace – jedni říkali, „předčasné volby, když nebude většina“, a druzí říkali „předčasné volby, když bude úřednická vláda“. Čímž jsme mysleli jedno a totéž. Nikoho z nás opravdu nenapadlo, že prezident najmenuje úřednickou vládu v okamžiku, kdy je politická většina ve Sněmovně.“
Sám předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pak na dotaz Lidových novin: „Pořád ještě spekulujeme, ale jak byste si vybral mezi předčasnými volbami a úřednickou vládou?“ odpovídá, „Radši předčasné volby. Ze dvou důvodů. Rok před volbami zkrátit mandát vlády není neštěstí. A obecně úřednickou vládu uznávám jenom v největší nouzi, není-li jiné smysluplné řešení.“
Podle serveru tiscali.cz pak reagoval na dotaz serveru parlamentnilisty.cz zda bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny, když bude jmenována vláda odborníků ujištěním, že „ihned.“ A v podobném duchu cituje tiscali.cz i reakci místopředsedkyně poslaneckého klubu Jitky Chalánkové: „Opakovaně říkám, že než úřednickou vládu bez opory v demokratickém parlamentním systému, tak raději předčasné volby.“
V prvních dnech po pádu vlády se však objevovala i prohlášení představitelů TOP 09, že pokud ODS urychleně nepřijde se jménem nástupce Petra Nečase v čele vlády, podpoří předčasné volby.
(Rusnok odpovídá na dotaz, zda se v ČR málo recykluje): "No, to už není tak úplně jisté. Pokud vím, v recyklaci jsme mezi těmi lepšími."
Na základě dat (ang.) Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Nejnovější dostupná statistická data pro rok 2011 ukazují, že v rámci České republiky je recyklováno 15 % z celkového objemu komunálního odpadu. Pro země EU-27 však tato hodnota dosahuje 25 %. Patnáct členských států EU si pak dle citovaných údajů vedlo lépe než Česká republika, dva státy stejně a pouze devět států hůře. V tomto ohledu se Česká republika tedy řadí do horší poloviny mezi zeměmi EU.
K podobným závěrům dochází i rozsáhlá analýza odpadového hospodaření v Evropě zpracovaná Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) (viz pdf., str. 13, ang.). V části dokumentu věnované jednotlivým státům (pdf., str. 8, ang.) je navíc predikováno, že Česká republika může v budoucnu v oblasti recyklace komunálního odpadu zaostávat za cílem stanoveným evropskými předpisy, tedy 50% míry recyklace komunálního odpadu do roku 2020.
..jsme osmá nejméně zadlužená země z Evropské unie.
Na základě nejaktuálnější zprávy Eurostatu (.pdf) má Česká republika 9. nejnižší dluh ze zemí Evropské unie, a proto hodnotíme výrok Terezy Bernardové jako nepravdivý.
Koncem roku 2012 měla Česká republika (společně s Dánském) 8. nejnižší dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v Evropské unii, avšak kvůli rychlému tempu zadlužování je od roku 2013 Česká republika dle zprávy Eurostatu na 9. místě. Změna nastala počátkem tohoto roku, kdy se oproti stejnému kvartálu roku 2012 zvýšilo zadlužení České republiky o 4,1 %. O rychle rostoucím dluhu Česka informuje také server iDnes.cz.
V poměru k hrubému domácímu produktu činí dluh České republiky 47,8 %. Nejnižší dluh má Estonsko (10 % HDP), Bulharsko (18 % HDP) a Lucembursko (22,4 % HDP). Nejvyšší dluh v Evropské unii mají naopak Řecko (160,5 % HDP), Itálie (130,3 % HDP) a Portugalsko (127,2 % HDP).
My jsme pokládali předčasné volby od samého počátku, od okamžiku, kdy odstoupil Petr Nečas, za jediné skutečně zásadní řešení současné politické krize.
Na základě dohledaných informací z oficiálních webových stránek České strany sociálně demokratické je výrok hodnocen jako pravdivý.
V první tiskové zprávě ze 13. června, která se vyjadřovala k nastalé politické situaci, ČSSD jako řešení pokládala předčasné volby. Konkrétně se v tiskové zprávě psalo následující: " Za jediné demokratické a odpovědné řešení současné politické krize, vyvolané kriminálními problémy ODS, pokládá ČSSD dohodu parlamentních stran na rozpuštění Poslanecké sněmovny a uspořádání nových voleb v co nejkratším termínu. V tomto smyslu zahájí ČSSD neprodleně konzultace se všemi parlamentními stranami a také prezidentem republiky. "
Stejný způsob řešení ČSSD avizovala i v tiskových zprávách ze dne 17. června, 22. června, 25. června, atd. až do 6. srpna, tedy do dne před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě.
Protože už dnes jako nečlenové jsme na ní zásadně strategicky navázáni naší ekonomikou (na Evropskou měnovou unii - pozn. Demagog.cz).
Na základě studie (.pdf) Českého statistického úřadu, která se v roce 2012 zabývala obchodováním České republiky s Německem, lze dovodit i provázanost naší ekonomiky s ostatními zeměmi eurozóny (Evropské měnové unie).
Jak vyplývá z čísel zveřejněných v této analýze (.pdf, str.9) tvoří vývoz do Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Itálie (všechny zmiňované státy patří do eurozóny) 56 % celkového exportu České republiky.
Dá se tedy s jistotou říct, že jsme na země EMU strategicky navázáni.
Jak o těch církevních restitucích, nelegitimní, já neříkám, že nebylo zákonné, zákon byl přijat, Ústavní soud to dokonce posvětil, akorát z toho vyškrtnul, že to je spravedlivé.
Zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, se skutečně zabýval Ústavní soud ČR na základě podání opozičních poslanců a senátorů. Nález byl vyhlášen na veřejném zasedání 3. června 2013. Ústavní soud svým nálezem „vyškrtl“ výraz „spravedlivé“ v § 5 zmíněného zákona, všechny další námitky zamítl.
Dopravní podnik má více lidí, zaměstnanců, než je 50, tedy třetina dozorčí rady musí být tvořena zaměstnanci.
Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Počet zaměstnanců DPP činí podle údajů uvedených na internetových stránkách podniku 10 743. (Nutno zmínit, že tato data jsou shromážděna k 31. 12. 2011, což jejich výpovědní hodnotu v tomto případě ovšem nijak výrazně nesnižuje).
Dle § 200 Obchodního zákoníku musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi. Následně je zde řečeno:
"Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru..."
Sám víte, že ona rozhodnutí (při volbě ústavních soudců, pozn.) jsou v Senátu, byť tam má sociální demokracie většinu, tak jsou v zásadě velmi těsná. I nezvolení pana Výborného, který byl tedy odmítnutým kandidátem z těch, které navrhl prezident Zeman, bylo velmi těsné, naopak tuším, zvolení paní Šimáčkové rovněž bylo velmi těsné.
Protože k vyslovení souhlasu se jmenováním ústavního soudce prezidentem není podle ústavy nutná žádná jinak specifikovaná většina, stačí senátu pro schválení většina přítomných senátorů. Kateřina Šimáčková získala 20. června 2013 v tajné volbě za přítomnosti 73 senátorů 59 hlasů. Miloslav Výborný obdržel 36 hlasů a k jeho schválení tak chyběl pouze jeden hlas.V případě Šimáčkové se na rozdíl od Výborného jednalo o poměrně jasnou většinu.
Stenozáznam z 11. schůze senátu: "Dr. Kateřina Šimáčková, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Kateřinu Šimáčkovou bylo odevzdáno 59 platných hlasů.""Dr. Miloslav Výborný, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Miloslava Výborného bylo odevzdáno 36 platných hlasů."
