Přehled ověřených výroků

Vláda Petra Nečase skutečně opakovaně snížila rozpočet ministerstva vnitra, což mělo dopad i na Integrovaný záchranný sbor, včetně hasičských jednotek. Ke snížení rozpočtu a následným škrtům v platech i investicích u Hasičského záchranného sboru došlo již v rozpočtu pro rok 2011, kdy hasiči museli na investičních a provozních výdajích ušetřit 883 milionů korun, navíc došlo k poklesu tarifních platů.

Pro rok 2012 sice vyjednal ministr Kubice navýšení rozpočtu, přesto však generální ředitelství v roce 2012 začalo plánovat reorganizaci hasičského sboru vedoucí k dalším úsporám.

S poklesem příjmů hasičských sborů počítají i rozpočtové výhledy na roky 2013 a 2014.

Miloš Zeman počet nezaměstnaných zaokrouhlil, skutečné číslo je asi o 12 a půl tisíce nižší. Jedná se však přibližně o pouze dvouprocentní rozdíl.

iDnes.cz: "Na úřadech práce se na konci května hlásilo o místo 547 563 nezaměstnaných. To je téměř o 18 tisíc méně než před měsícem, ale o více než 65 tisíc více než před rokem."

Sýrie je jednou ze sedmi zemí, které odmítly podepsat tzv. Úmluvu o chemických zbraních (Chemical Weapons Convention). V této dohodě se jednotlivé státy zavázaly zničit své zásoby chemických zbraní a nijak se nepodílet na vývoji dalších. Zásoby chemických zbraní v Sýrii tedy nejsou pod žádnou mezinárodní kontrolou a jejich stavy je možné pouze odhadovat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný. Nicméně přidáváme zdroje, které se shodují s názorem Karla Schwarzenberga.

Zprávu o chemickém programu v Sýrii (fr, en) zveřejnila francouzská vláda na svém webu 2. září. Uvádí v ní mimo jiné odhadované stavy chemických zbraní vlastněných syrskou vládou. Tyto zásoby jsou zde označeny jako jedny z nejvýznamnějších na světě (one of the world’s most important operational chemical weapons stockpile).

Stejně hodnotí syrský chemický arzenál i deník New York Times, který se odvolává na americké diplomatické zdroje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Českého statistického úřadu.

7. října zveřejnil ČSÚ aktuální data, která popisují růst průmyslové produkce. V úvodu uvádí: "Průmyslová produkce v srpnu meziročně vzrostla reálně o 1,6 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 4,2 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 4,7 %."

Dle nejnovějších údajů ČSÚ ze 7.10. se dále zvýšil objem nových zakázek o 12,3 %.

Dle údajů ze souhrné zprávy ministerstva zemědělství o investicích do protipovodňových opatření, se vyšplhala výše povodňových škod v roce 2002 na 75 miliard korun (strana č. 3 "Povodňové škody v ČR 1997-2012"). Dle informací z médií byly celkové škody přibližně 73 miliard korun.

Výrok ministra financí Miroslava kalouska hodnotíme jako nepravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zápis z jednání regionální rady ODS, který by potvrdil, že dané stanovisko bylo opravdu přijato všemi 21 hlasy.

Protože ani odborná veřejnost nemá jasno v tom, jestli prezident Zeman neporušil jmenováním Jiřího Rusnoka ústavní zvyklost, zda jmenování premiéra ústavní zvyklosti podléhá a jakou má tato právní váhu, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Článek 68 Ústavy ČR hovoří o pravomocech prezidenta takto: „(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.". Dále však nespecifikuje kritéria jaká má premiér splňovat. Protože Ústava ČR je stručným, rámcovým dokumentem, existují ještě nepsané tzv. ústavní zvyklosti, které Ústavu doplňují.

V současnosti existuje více pohledů na to, zda Miloš Zeman ústavní zvyklosti porušil a zda jsou tyto zvyklosti závazné. Například ústavní právník Jan Wintr z Karlovy Univerzity v pořadu Hyde Park hovořil takto: „Myslím, že na jmenování premiérů nikdy ústavní zvyklost jasná nebyla. Kromě ústavních zvyklostí ale vznikají ještě úzy, způsoby, jak bylo jednáno. Jedná-li se jiným způsobem, což je i případ jmenování premiéra, není to protiústavní, ale může to být předmětem kritiky.
Dosud byl premiérem jmenován ten, kdo v daném okamžiku měl největší šanci sestavit většinovou vládu. Ať už vítěz voleb, nebo v roce 2010 předseda druhé nejsilnější strany, který měl předjednanou většinovou koalici. Nebo úřednický premiér, u kterého bylo jasné, že za ním stojí podpora poslanecké většiny." Právník a politolog Marek Antoš pak zase tvrdí: „Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory,".

Co se týče druhé části výroku tak prezident skutečně dle článku 68 Ústavy ČR nejprve jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh teprve další členy a pověřuje je řízením jednotlivých ministerstev a úřadů. Vláda poté musí do třiceti dnů od jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.

V tomto výroku Jiří Rusnok doplňuje své předchozí tvrzení: " Určité přípravné práce kolegové na Ministerstvu vnitra a v Českém statistickém úřadu rozběhli (směrem k možným předčasným volbám - pozn. Demagog.cz), protože samozřejmě jsou zodpovědní a vědí, že se to může s vysokou pravděpodobností brzy stát."

Vzhledem k tomu, že se v dokumentech z jednání vlády, včetně jednání vlády 9. srpna poté, co jí nebyla vyslovena důvěra a programu jednání vlády připravovaného na 14. srpna 2013, žádné podobné usnesení neobjevuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vzhledem k právům a povinnostem, které (ne)vycházejí z Ústavy České republiky, provozované praxi výkonných orgánů a celkové neexistující shodě názorů právních znalců v této věci, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako neověřitelný.

Podle čl. 63 odst. 1 písm. e) Ústavy, prezident země "pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí". Karel Schwarzenberg tedy pravdivě uvádí, že slovo „jmenuje“ se v této souvislosti v Ústavě nenachází. Pravdivost druhé části výroku je ale značně diskutabilní, neboť uvedená role vlády a ministerstva zahraničních věcí v procesu jmenování velvyslanců v Ústavě zakotvena rovněž není, a tak je vytvořen široký prostor pro jejich interpretaci.

Na stránkách Pražského hradu (v sekci Velvyslanci ČR v zahraničí) je například uvedeno, že "osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky se na svých stránkách (v sekci Procedura jmenování velvyslance) vyjadřuje podobně: "Ministr velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen prezidentovi republiky, který velvyslance jmenuje. Tato procedura potvrzuje, že velvyslanec není zástupcem ministerstva zahraničí, ale hlavy státu.“

Jak ale na svém blogu na Aktuálně.cz upozorňuje například právník a poradce bývalého prezidenta Václava Klause Pavel Hasenkopf, tento postup dle ustálených pravidel není nijak závazný a prezident tedy může jmenovat velvyslance ze své vlastní iniciativy. Klíčovou roli ministra zahraničních věcí při jmenování velvyslanců a důležitost ústavních zvyklostí naopak vyzdvihla v rozhovoru pro Deník Referendum senátorka Eliška Wagnerová.

Takzvaný "spor o velvyslance“ se stal hojně diskutovaným tématem a k rolím prezidenta, předsedy vlády, ministra zahraničních věcí, důležitosti zvyků a tradic, či o vytrhávání věcí z kontextu, vyjádřila své názory široká škála osobností - například bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (v rozhovoru pro Hospodářské noviny), šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček (v rozhovoru pro Právo, jak je uvedeno na serveru Česká pozice.cz), stínový ministr pro zahraniční věci Lubomír Zaorálek (pro Interview ČT24 na stránkách České televize) nebo reportéři Bohumil Doležal (na stránkách časopisu Reflex) a Jan Macháček (na stránkách časopisu Respekt).

Jak dokazují data MPSV, k zatím poslední úpravě (před aktuální úpravou vládou J. Rusnoka) minimální mzdy došlo v lednu 2007 za vlády Mirka Topolánka, jednalo se však pouze o zaokrouhlení částky ze 7 955 korun na rovných 8 tisíc. Poslední výraznější zvýšení proběhlo v červenci 2006 za vlády Jiřího Paroubka.

Není tedy pravda, že by se za koaličních vlád pod vedením ODS minimální mzda vůbec nezvyšovala. I když se jednalo jen o velmi mírnou úpravu, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

ObdobíVýše minimální mzdy v Kč za měsícv Kč za hodinu 1991 únor2 00010,80 1992 leden2 20012,00 1996 leden2 50013,60 1998 leden2 65014,80 1999 leden3 25018,00 1999 červenec3 60020,00 2000 leden4 00022,30 2000 červenec4 50025,00 2001 leden5 00030,00 2002 leden5 70033,90 2003 leden6 20036,90 2004 leden6 70039,60 2005 leden7 18542,50 2006 leden7 57044,70 2006 červenec7 95548,10 2007 leden8 00048,10 2013 srpen8 50050,60