Tak musím říci, že jenom za poslední dva roky v protipovodňových opatřeních bylo proinvestováno přes dvě miliardy korun, to znamená v systému hrází, poldrů a podobně.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentu Ministerstva zemědělství " Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství ", jenž byl 23.4.2013 předložen Poslanecké sněmovně, a ve kterém je uvedené následující: v roce 2011 činily investice státu do protipovodňových opatření přibližně 1,2 miliardy Kč, v roce 2012 zhruba 2 miliardy Kč a předpoklad výdajů za rok 2013 potom činí rámcově 2,2 miliardy Kč. Součástí výše uvedených nákladů nejsou zdroje územních rozpočtů a fondů EU. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme navrhovali odložení občanského zákoníku.
KSČM navrhovala odložení účinnosti nového Občanského zákoníku o rok, účinnost by tedy byla od 1. ledna 2015. Za hlavní důvod je uváděno, že by se v případě účinnosti od roku 2014 nestihla veřejnost s novým zákoníkem seznámit.
Máme nejvíce kulturních antropologů na milion obyvatel na světě, ale bohužel většinou ten antropolog po absolvování jde na úřad práce.
Výroky pronesl prezident Miloš Zeman na Žofínském fóru v Praze 20. května 2013.
První výrok ("o počtu kulturních antropologů") je nutné označit jako neověřitelný, neboť komparativní studii či jednotlivá data o počtu absolventů kulturní antropologie, která by zahrnovala všechny země světa se nám skutečně nalézt nepodařilo. V tomto ohledu je nutné klást si otázku, s jakými údaji prezident Zeman pracuje.
Druhý výrok (vztahující se k uplatnitelnosti absolventů kulturní antropologie) lze hodnotit následovně: V České republice se zmíněná společenská věda vyučuje hned na několika fakultách (či např. zde) různých univerzit. Každá z nich si vede své statistiky uplatnitelnosti na trhu práce. Jako příklad nám poslouží Analýza uplatnitelnosti absolventů magisterského studia Sociální a kulturní antropologie (.pdf), která pracuje s absolventy tohoto oboru z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Časová řada studie zahrnuje období 1999 až 2009. Kdy z celkového počtu 295 absolventů v dotazníkové šetření získána odpověď od 116. Z tohoto počtu se 64 % absolventů vůbec nehlásilo na úřadě práce a pouze 7 % bylo po ukončení studia na úřadu hlášeno 6 a více měsíců.
Není však možné dohledat všechna data ze všech fakult, kde se daný obor vyučuje, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Ale jednoznačně k těm podpisům musím říct, že jsem je odmítla od první chvíle jako hloupost (myšleno je notářské ověření oné 101 - pozn. Demagog.cz).
Miroslava Němcová skutečně požadavek prezidenta Miloše Zemana na notářské ověření 101 podpisů poslanců podporujících její případnou vládu od počátku konstantně odmítala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
O požadavku prezidenta se Němcová vyjádřila takto: „Je to další krok, který jde zcela jasně proti parlamentním politickým stranám. My 101 hlasů máme, pan prezident o nich byl informován, ta listina je k dispozici komukoli, kdo ji chce vidět, ale v žádném případě nepůjdu k notáři a nenechám ji ověřovat notáři, protože tohle je naprosto neslýchané. (...)“
Stejně jako jsme přistupovali k volbám v roce 98, kdy volby vyhrál Miloš Zeman jako předseda strany a byl pověřen sestavením vlády, stejně jako v roce 2002, kdy volby vyhrál Vladimír Špidla jako předseda Sociální demokracie a rovněž poté nesl odpovědnost za sestavení příští vlády.
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.
Ve volbách do PSP ČR v roce 1998 skutečně zvítězila ČSSD, jejímž předsedou v té době byl Miloš Zeman, a byl také pověřen prezidentem Václavem Havlem sestavením vlády.
Stejně tak ve volbách v roce 2002 získala největší počet hlasů ČSSD, tentokrát již v čele s Vladimírem Špidlou, který byl také následně požádán o sestavení vlády.
Ministerstvo financí, vláda a konečně i Poslanecká sněmovna poslala do Horní komory návrh, aby to byl, aby to byl kupující (kdo platí daň z převodu nemovitosti, pozn.).
Jan Fischer hovořil o návrhu změn daňových zákonů, který byl předložen 24.dubna 2013 Poslanecké sněmovně. Tento návrh zahrnoval zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího.
8. srpna proběhlo třetí čtení a tento návrh zákona byl v PS schválen (usnesení č. 1741). Zákon byl doručen do Senátu 21.srpna (tedy druhý den po rozpuštění Poslanecké sněmovny). Senát tento návrh 12. září zamítnul a Sněmovna, která byla rozpuštěna nemůže rozhodnutí změnit.
(Pozn.)
Jan Kudrna v souvislosti s rozpuštěním Sněmovny uvádí: „V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny nic nebrání tomu, aby jí schválené zákony schválil také Senát a podepsal prezident republiky. Pokud kterýkoliv z uvedených orgánů vysloví své veto, potom takový návrh zákona skončil. Podle § 121 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou takové návrhy nově zvolenou komorou neprojednatelné. Nicméně v případě nutnosti může vláda v době rozpuštění navrhnout Senátu schválit zákonné opatření“.
Na základě námi nalezených informací hodnotíme výrok Jana Fischera jako pravdivý.
Vzhledem k tomu, že bylo 7 volebních obvodů a v každém obvodu bylo 9 kandidátů každé strany a každá strana měla asi ještě čtyři, pět náhradníků pod těmito 9 kandidáty.
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy proběhly 15. a 16. října roku 2010. Praha byla rozdělena do sedmi devítimandátových obvodů, celkem se tedy volilo 63 zastupitelů.
Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být na kandidátkách jednotlivých politických stran tolik kandidátů, kolik je v daném obvodu mandátů. V tomto případě je náhradníkem každý kandidát, který nezískal mandát svojí strany. Situace, kterou zastupitel Hudeček popisuje, může za určitých okolností nastat pouze v malých obcích, nikoliv však v Praze.
Vítězem (ČSÚ) voleb se stala strana TOP 09 s 26 zastupiteli. Následovala ODS s 20, ČSSD se 14 a KSČM se 3 mandáty.
(Přehlednou grafiku výsledků voleb nabízí např. server iDnes.cz).
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako nepravdivý.
Takže i, i tyto země (Německo, Nizozemsko), ve kterých narůstají a to myslím, že nikdo nepopře, protiintegrační nálady, nálady které prostě se staví proti proudu evropské integrace.
Důkazem, že euroskeptické nálady v Německu pozvolna sílí, je volební výsledek (něm.) euroskeptické strany Alternative für Deutschland (AfD) v nynějších parlamentních volbách. AfD byla založena teprve na začátku roku 2013 (něm.) a ve volbách získala 4,7 % hlasů. Jedná se o úspěch, neboť strana v těchto volbách získala skoro stejný počet hlasů jako zavedená strana Freie Demokratische Partei, která byla v poslední vládě dokonce koaličním partnerem. AfD není proti vystoupení Německa z Evropské unie, ale požaduje (něm.) vytvoření menší a stabilnější měnové unie nebo návrat k národním měnám.
Na základě volebního výsledku této strany můžeme říci, že v německé společnosti jsou euroskeptické nálady zastoupeny.
Euroskeptické nálady začaly v Nizozemsku sílit s propuknutím (ang.) ekonomické krize. Euroskepticismus v Nizozemsku zastupuje především Strana pro svobodu (ang.) Geerta Wilderse. Tato strana zaznamenala volební úspěch (ang.) v roce 2010, kdy získala 15,4 % hlasů, o 9,5 % hlasů více než v předešlých parlamentních volbách. V posledních parlamentních volbách, které se konaly v roce 2012, však tato strana získala jen 10,1 %. Nicméně, podle průzkumu veřejného mínění Gallupu (ang.) z června 2013, by 39 % Holanďanů hlasovalo pro vystoupení z EU.
I v případě Nizozemska tedy můžeme říct, že v zemi jsou euroskeptické nálady přítomny.
Tady souhlasím s panem exministrem Johnem. S tou malou výhradou, že za něho ten rozpočet klesl o 8,5 miliardy.
Pokles rozpočtu Ministerstva vnitra činil v době Johnova působení na ministerstvu cca 8,4 mld. Korun.
Radek John byl ministrem (vlada.cz) mezi červencem 2010 a dubnem 2011. Jako změnu rozpočtu "za něj" tedy považujeme rozdíl mezi zákonem o státním rozpočtu na rok 2010 a tím na rok 2011 (skutečné plnění státního rozpočtu nebereme v potaz, jelikož John neměl na toto plnění vliv po celé rozpočtové období). Není sice zřejmé, zda Pecina hovoří o rozpočtu Ministerstva vnitra jako celku, nebo pouze o Policii ČR, můžeme však ověřit obě hodnoty.
Rozpočty na rok 2010 a 2011 (ukazatele kapitoly 314) uvádějí následující hodnoty výdajů (v milionech Korun):
2010 2011 rozdíl Policie ČR 34 565 28 606 5 959 Ministerstvo vnitra 61 270 52 877 8 393
Ministerstvu vnitra tedy v době, kdy Radek John byl ministrem, opravdu poklesl rozpočet o přibližně 8,5 miliardy.
50 procent žen jsme měli na kandidátce v komunálních volbách, v krajských a podařilo se nám to teď i v těch parlamentních. Máme dokonce mezi jedničkami 7 žen a 7 mužů.
Informace Českého statistického úřadu potvrzují pravdivost výroku.
Hnutí Změna má v současných parlamentních volbách 48,8 % kandidátek, přičemž na prvních místech je sedm mužů i žen. V krajských volbách kandidovalo hnutí v koalici se Stranou zelených ve dvoukrajích s celkem 44 % kandidátkami (Změna samotná však navrhlavíce žen). V rámci Změny pro Liberec kandidovalo do zastupitelstva města naprosto stejně mužů a žen.
