Řada důchodců si vybírá svoje důchody na poště.
Podle údajů MPSV bylo v roce 2012 v České republice 2 871 453 důchodců.
Jak informuje MPSV, bylo prostřednictvím České pošty v roce 2012, kdy byla v září zavedena tzv. sKarta, vyplaceno 1 395 479 důchodů. Jedná se o téměř polovinu vyplácených důchodů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Bohužel to byla tato vláda, když říkáte, že tato za ty čtyři roky něco udělala, tak jste udělali taky to, že se v nějaké době zkracovaly peníze pro Hasičský záchranný sbor.
Vláda Petra Nečase skutečně opakovaně snížila rozpočet ministerstva vnitra, což mělo dopad i na Integrovaný záchranný sbor, včetně hasičských jednotek. Ke snížení rozpočtu a následným škrtům v platech i investicích u Hasičského záchranného sboru došlo již v rozpočtu pro rok 2011, kdy hasiči museli na investičních a provozních výdajích ušetřit 883 milionů korun, navíc došlo k poklesu tarifních platů.
Pro rok 2012 sice vyjednal ministr Kubice navýšení rozpočtu, přesto však generální ředitelství v roce 2012 začalo plánovat reorganizaci hasičského sboru vedoucí k dalším úsporám.
S poklesem příjmů hasičských sborů počítají i rozpočtové výhledy na roky 2013 a 2014.
Já znova připomínám, že Pavel Dobeš vypověděl poslušnost strany Věcím veřejným po řádném zasedání poslaneckého klubu a grémia, které se rozhodlo ve Věcech veřejných, aby všichni naši ministři rezignovali. Bylo to naprosto transparentní, demokratický proces, u kterého bylo více než 60 lidí. Po tom, co se toto stalo, se nejdřív Pavel Dobeš setkával tady s Karolínou Peake a následně za přítomnosti paní Nagyový a za přítomnosti pana ministra Kuby se potkali v nočních hodinách s panem premiérem a druhý den ráno prostě Pavel Dobeš odmítnul poslechnou poslanecký klub a grémium Věcí veřejných.
Grémium a poslanecký klub VV po jednání 3. dubna loňského roku vyzvalo své tehdejší ministry, aby k 1. květnu téhož roku podali demisi do rukou premiéra Nečase. O důvodech tohoto kroku referuje kupříkladu server lidovky.cz.
Toho času ministr dopravy za VV Dobeš ovšem 4. dubna, tedy den poté prohlásil mimo jiné následující :
"Demise tří ministrů vlády je rozhodně prohloubením krize. Prohlubovat krizi v chaos nehodlám. Proto jsem se rozhodl, že dnes, ani v dnech následujících, nepodám demisi na člena vlády České republiky,".
Jeho bývalý spolustraník, tehdejší místropředseda VV Jarolím na to konto prohlásil, že se ministr Dobeš postavil proti výsledku jednání grémia strany.
"Pan Dobeš včera jednoznačně řekl, že bude respektovat rozhodnutí grémia a poslaneckého klubu," uvedl Jarolím pro Českou televizi.
Jakou pozici zastával Josef Dobeš na uzavřeném jednání grémia VV ověřit nelze. Stejně tak nelze ověřit pravdivost tvrzení Víta Bárty ohledně schůzek s Karolínou Peake a Janou Nagyovou.
Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako neověřitelný.
Už to byla historie i třeba u Sládkovců, že politik je odstaven třeba od hlasování nehledě na to, jestli v danou chvíli čerpá tu poslaneckou imunitu nebo ne.
Není zcela jasné, na jakou přesně situaci Bartoš odkazuje a co přesně myslí slovem “odstavit”, výrok tedy musíme hodnotit jako neověřitelný.
Faktem je, že Poslanecká sněmovna v 90. letech postupně zbavila imunity 4 poslance republikánů: Jana Vika, Josefa Krejsu, Rudolfa Šmucra a Miroslava Sládka.
Ivan Bartoš by tak mohl mít na mysli situaci z r. 1998, kdy byl předseda SPR-RSČ a prezidentský kandidát Miroslav Sládek zatčen z důvodu vyhýbání se soudu a nemohl se tak zúčastnit prezidentské volby. Sládek však byl již 27. února 1997 imunity zbaven za protiněmecké výroky.
Já nejsem členem této strany (ČSSD) už mnoho let a ani členem jiné strany.
Jiří Rusnok dle dostupných zdrojů oficiálně opustil ČSSD 29. ledna 2010. Není také známo, že by se stal členem jiné politické strany. Na druhou stranu je třeba upozornit na existující spojení Jiřího Rusnoka a politické strany SPOZ, kde zastává funkci ekonomického poradce. Objevil se též na prvním místě kandidátnílistiny SPOZ v Praze-Vinoři během komunálních voleb v roce 2010. Formálně však jejím členem není.
Ty Lahovičky byly způsobeny tím, že právě tam Hradní stráž působila a já, kterému Hradní stráž podléhá, jsem si byl zkontrolovat, zda pracuje dobře a chci jí ještě jednou poděkovat, protože pracovala dobře.
Od 7. června v Lahovičkách skutečně vojáci Hradní stráže pomáhali likvidovat následky povodní. Ještě ten den Lahovičky navštívil i prezident Zeman a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Dle článku 63 Ústavy ČR je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil, jejichž součástí je i Hradní stráž. Na tuto pravomoc se vztahuje povinnost kontrasignace předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády. Další práva prezidenta a Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou rozpracovány v zákoně č. 219/1999 Sb..
Paragraf 28 tohoto zákona, stanovující úkoly Hradní stráže hovoří takto: (1) Hradní stráž a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta. (2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.
Odhad České národní banky je zatím 2,1 (% ekonomického růstu pro ČR, pozn.).
Česká národní banka ve své tiskové zprávě z 9. 8. 2013 uvádí, že: "V roce 2014 pak díky odeznění tlumícího vlivu fiskální konsolidace a oživení zahraniční poptávky ekonomika vzroste přibližně o 2 %."
Musím ale říct, že jestli teda na margo těch našich vlád, tak já jsem si dělala také svoji statistiku, stačí se dobře podívat na roky do roku 2002 byly například přijímány a do roku 2006 byly přijímány zákony v dvojnásobném množství. Bylo to úplně absurdní, kdy každý jeden pracovní den byl přijímán jeden zákon nebo norma.
Podle propočtů poskytnutých politologem Kamilem Gregorem ze sdružení KohoVolit.eu jsou statistiky navrhování a schvalování zákonů následující:
Druh tisku Předkladatel Výsledek 1996-98 1998-02
2002-06 2006-10 2010-13 Návrh zákona Vláda Vyšlo ve Sbírce zákonů 81 326 393 254 248 Návrh zákona Vláda Nevyšlo ve Sbírce zákonů 32 141 64 60 97 Návrh zákona Jiný Vyšlo ve Sbírce zákonů 25 115 101 254 66 Návrh zákona Jiný Nevyšlo ve Sbírce zákonů 81 199 182 45 181 Návrhů celkem 219 781 740 613 592 Vyšlo ve sbírce celkem 106 441 494 508 314 (K. Gregor čerpá z webu Poslanecké sněmovny, analýza posledního volebního období zde).
Z předložených čísel je zřejmé, že ačkoliv aktivita vlády v předkládání návrhů zákonů po roce 2006 oproti předchozím volebním obdobím poklesla, nejedná se zdaleka o poloviční čísla v porovnání s dřívějškem. To stejné platí pro počet nově přijatých (a následně ve Sbírce zákonů vydaných) zákonů. V období 2006 - 2010 byl dokonce počet přijatých zákonů vyšší než v každém ze dvou předchozích obdobích.
Ve dvou obdobích před rokem 2006 byl nový zákon přijat v průměru přibližně každý druhý pracovní den (rok má přibližně 250 pracovních dnů).
Pokud však započítáme také další normy (vyhlášky ministerstev, nařízení vlády) vydávané ve Sbírce zákonů, dostaneme se z počtům až dvou či tří norem denně. Nejvíce položek v obdobích před rokem 2006 měla Sbírka za rok 2004, a to rovných 700.
Z důvodu výrazné nepřesnosti první věty výroku Miroslavy Němcové hodnotíme tento její výrok jako nepravdivý.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: S kým byste určitě nešli? Protože Martin Bursík namítá, že jste se dosud dostatečně silně nevymezili proti případnému vládnutí s komunisty. Ondřej LIŠKA, předseda strany /SZ/: To je samozřejmě absolutní lež. My máme několik usnesení, kterými jasně odmítáme jakoukoli spolupráci s komunisty, to absolutně odmítám.
Strana Zelených skutečně má usnesení, které odmítá spolupráci s KSČM na úrovni sněmovny. Jedná se o usnesení Republikové rady z 15.6. 2013:
" Cílem Strany zelených je uspět ve volbách a přinést do parlamentu bezkorupční, ekologicky a sociálně citlivou politiku, která nastartuje obnovu demokratické kultury v České republice. Strana zelených je alternativou vůči této vládě i opozici. Po volbách budeme usilovat o takové uspořádání, které nebude pokračovat v politice současné vlády, nebude opírat o KSČM, velkou koalici či opakování opoziční smlouvy. "
V podobném duchu se Ondřej Liška vyjádřil již v listopadu 2012 pro iDnes.cz.
I německý statistický úřad, abychom my se tady nevymlouvali na počasí, protože u našich diváků a posluchačů to vyvolává jaksi minulost, kdy jsme se často za socialismu vymlouvali na počasí, i německý statistický úřad uvádí velmi dlouhou zimu, dopady na stavebnictví a další věci, které tak zpochybňují trošku tu relevanci prvního čtvrtletí roku 2013 pro předpovědi na celý rok.
Zpráva Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt) k vývoji hospodářství pro první čtvrtletí 2013 je k dispozici v němčině a v angličtině. Píše se v ní, že pomalý růst v prvním kvartále je mimo jiné způsoben extrémně chladnou zimou, ale také o vlivu Velikonoc či přestupného roku (jiný počet pracovních dní při meziročním srovnání vůči prvnímu čtvrtletí 2012).
