Ministr přímo jmenuje dozorčí radu (státního podniku, pozn.). A přímo jmenuje generálního ředitele podniku. A generální ředitel má potom personální pravomoc na dalším, nad dalšími zaměstnanci.
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku v § 4 odst. 1. uvádí, že se státní podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (řízené ministrem viz Článek 68 Ústavy ČR). V této listitě je pak uvedeno, jak jméno ředitele, tak i počet a jména členů dozorčí rady. § 12 sledovaného zákona ve vztahu k řediteli státního podniku dále uvádí, že jej jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel je pak statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (ministerstva). Ředitel tedy např. jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku či vydává organizační řád podniku (tj. má personální pravomoci). Ve vztahu k dozorčí radě je pak v § 13 uvedeno, že jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel (ministerstvo tj. ministr).
Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý i přes to, že ne ve všech případech jmenuje ředitele státního podniku ministr, ale může tak ve vybraných situacích činit i vláda.
Trojúhelník už se uzavřel. Začínalo to kombinací ODS-ČSSD, pak se to zvrtlo na ODS-TOP 09, teď je vidět, že to bude asi TOP 09-ČSSD (Václav Klaus mluví o koalicích v Praze v tomto volebním období - pozn. Demagog.cz).
Po volbách v roce 2010 byla opravdu uzavřena koalice ODS a ČSSD, takže vítězná TOP 09 skončila v opozici, viz zprávy z tisku. Tento krok však vyvolal vlnu nevole, následovaly protesty občanů a pro zajímavost přikládáme vyjádření politiků k této koalici. Primátorem byl zvolen Bohuslav Svoboda.
Tato koalice trvala do roku 2011, kdy byla nahrazena koalicí ODS-TOP 09. Primátorem i nadále zůstal Bohuslav Svoboda.
V roce 2013 však došlo k výraznému rozporu mezi ODS a TOP 09, tudíž TOP 09 vypověděla koaliční smlouvu. Ohledně pravděpodobnosti vlády TOP 09-ČSSD odmítáme spekulovat, nicméně dle zpráv z tisku je patrné, že TOP 09 jedná opravdu především s ČSSD, avšak jedná dále i s ODS.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle veřejně dostupných informací a prohlášení zainteresovaných politiků se jeví menšinová TOP 09 s podporou ČSSD jako nejpravděpodobnější scénář.
Např. iniciativa Vraťte nám stát a Hana Marvanová se vyjádřila, že to vysouzení peněz, které nyní musíme zaplatit, pokud chceme tyto prostředky získat zpátky, poté co jsme se nepřipojili k oné původní žalobě, bude stát třeba až 27 milionů korun. A tohle je odpovědnost, která jde za panem Miroslavem Kalouskem.
Hana Marvanová za občanské sdružení Veřejnost proti korupci (součást iniciativy Vraťte nám stát) vyčíslila náklady za nepřipojení k soudnímu řízení na přibližně 27 milionů Kč. Veřejnost proti korupci v souvislosti s tím podalo trestní oznámení i na ministerstvo financí, které jej viní z podílu na nečinnosti.
Novinky.cz : “Podle právničky Hany Marvanové, která je ve výboru sdružení, bude muset ČR kvůli podání civilní žaloby zaplatit jen na soudním poplatku 20 miliónů korun, náklady advokátní kanceláři jsou vyčísleny přibližně na sedm miliónů.”
Tak co se týče mě, tak my máme řešení v Úsvitu jasné. Majitelé firem, které například těží stejně jako ve světě, tak tyto těžařské firmy by měly odvádět mnohem vyšší peníze do takzvaného fondu a tento fond, protože u těchto firem je jasné, že se někdy dotěží, proto v těch západních firmách je to tak, že odvádějí určité peníze do takového solidárního fondu, aby když ta těžba skončí, tak aby se o ty horníky bylo mnohonásobně lépe postaráno, než je u nás.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Co se týče tzv. fondů solidarity, takové iniciativy na Západě můžeme opravdu nalézt.
Lze například zmínit kanadský Fonds de solidarité FTQ (oficiální stránka organizace v angličtině), jehož účelem je do určité míry podporovat a chránit pracovní místa v různých ekonomických sektorech (včetně těžebního průmyslu). Tento fond také cíleně vede své členy a podporované organizace k vytváření rezerv pro důchody. Nejedná se však o iniciativu přímo ze strany těžařských firem.
Okamura také ve svém textu (Okamura: Bakala vytáhl miliardy, zbyla bída. Je to hnus) popisuje stručně řešení, o kterém mluvil také v tomto výroku. Konkrétně píše: "Majoritní vlastník OKD Zdeněk Bakala by se měl podle mého názoru finančně podílet na zmírnění sociálního napětí zapříčiněného krizí OKD a na sanaci podniku. V civilizovaném světe vytváří takto velké firmy fondy pro případ krizí, ze kterých podporují své propouštěné zaměstnance."
Je dobré připomenout, že dnes jsou to 3 roky, bez tří dnů, kdy Nečasova vláda požádala o důvěru Poslaneckou sněmovnu.
Vláda Petra Nečase (koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných) požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru 10. srpna 2010, tedy “ 3 roky, bez tří dnů ” od dnešního dne. Pro hlasovalo všech 118 koaličních poslanců, proti bylo 82 poslanců. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
My jsme prostřednictvím našeho náměstka, resp. náměstka jmenovaného za SZ, pana Korbela, úspěšně pokračovali v elektronizaci justice, stejně tak já na ministerstvu školství jsem pokračoval v zavádění IT technologií.
Strana zelených právníka Františka Korbela nejprve navrhla na post post ministra a šéfa legislativní rady vlády. Posléze se však stal (především) náměstkem ministra spravedlnosti. Korbel opravdu byl a je hlavním iniciátorem elektronizace justice v ČR (např. eJustice, elektronický soudní spis atd.).
Ministerstvo školství podvedením Ondřeje Lišky skutečně pracovalo na zavádění ICT (informační a komunikační technologie) do školství - seznam článků věnujících se tématu najdete zde.
Hodnocení toho zdali oba procesy byly úspěšné ponecháme na čtenáři, výrok na základě výše uvedeného označujeme jako pravdivý.
A o tom, že ambasáda (v Rusku, pozn.), a ještě jednou opakuji, už 8 měsíců bez velvyslance, (..). A je bez velvyslance už od doby, kdy byl ještě prezidentem Václav Klaus.
Na základě internetové prezentace Velvyslanectví ČR v Moskvě hodnotíme daný výrok jako pravdivý. Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl 1. ledna 2013 ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem. Tato situace tedy skutečně nastala ještě v době, kdy prezidentský úřad zastával Václav Klaus. Miloš Zeman byl státní volební komisí vítězem (pdf., str. 139). prezidentských voleb oficiálně vyhlášen 28. ledna 2013. K inauguraci nového prezidenta následně došlo 8. března 2013.
A možná jenom jedna poznámka, když se podíváme do historie, vždycky to tak nebylo, že by lídr a předseda politické strany dostal nejvíc preferenčních hlasů ze všech kandidujících politiků, vzpomínám si, že v roce 98, když sociální demokracie vyhrála volby, tak tehdy více hlasů preferenčních než Miloš Zeman, který vedl stranu a dosáhl toho výborného výsledku, a pak byl 4 roky premiérem, tak více preferenčních hlasů tehdy dostal i Stanislav Gross, i Petra Buzková.
Výrok označujeme jako pravdivý i přesto, že lze počet preferenčních hlasů pro Miloše Zemana, Petru Buzkovou a Stanislava Grosse ve volbách do PSP ČR v roce 1998 porovnávat dvěma způsoby.
Přirozeně tak můžeme učinit v absolutních číslech:
Miloš Zeman Severomoravský kraj 59 123 hlasů Stanislav Gross Středočeský kraj 36 197 hlasů Petra Buzkovákraj Praha 29 295 hlasů
Zde by prohlášení předsedy ČSSD mohlo být označeno jako nepravdivé.
Ovšem, aby byla komparace"spravedlivá", je nutné zohlednit počet preferenčních hlasů zmíněných osobností ve vztahu k celkovému počtu hlasů pro kandidátku v příslušném kraji:
Petra Buzkovákraj Praha17,31 %Stanislav Gross Středočeský kraj16,55 %Miloš ZemanSeveromoravský kraj13,93 %
Druhé (reprezentativnější) srovnání dává Bohuslavu Sobotkovi za pravdu.
Již několik let funguje v Čechách zákon č. 106, právo na informace, kdy má občan na jisté informace právo si je vyžádat.
Ivan Bartoš hovoří o zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Povinnost zveřejňovat informace se podle tohoto zákona vztahuje na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Podle § 2 odst. 1 mají tyto subjekty povinnost poskytnout informace, které se vztahují k jejich působnosti.
Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona si může o informaci zažádat každá fyzická i právnická osoba.
Podle § 3 odst. 3 se informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.
Ministerstvo financí, vláda a konečně i Poslanecká sněmovna poslala do Horní komory návrh, aby to byl, aby to byl kupující (kdo platí daň z převodu nemovitosti, pozn.). Má to svoji logiku, funguje to tak ve většině států, států Evropské unie.
Podle dostupných informací z médií platí kupující daň z převodu nemovitostí v šestnácti zemích Evropské Unie, tedy většině zemí. Výrok ministra financí v demisi Jana Fishera proto hodnotíme jako pravdivý.
