Přehled ověřených výroků

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě nařízení Rady o zřízení Fondu solidarity EU.

Toto nařízení (pdf eng) uvádí, že cílem Fondu není hradit veškeré náklady související s přírodními katastrofami, ale v zásadě omezuje úhradu nákladů na nepojistitelné škody. Čerpání z fondu je možné v případě rozsáhlejší přírodní katastrofy pokud celková přímá škoda způsobená danou pohromou přesáhne 3 miliardy eur (v cenách roku 2002) nebo 0,6 % HNP dané země.

Více informací o tomto fondu lze nalézt na stránkách Evropské komise.

K prodeji Schwarzenbergova podílu na společnosti SALB, která v privatizaci získala Karlovarskou Becherovku (iDnes.cz), došlo v roce 2007. Schwarzenberg prodal svůj podíl společnosti Pernot Ricard (E15.cz). Miloš Zeman byl přitom premiérem pouze do července 2002 (vláda.cz).

Nepodařilo se nám nicméně dohledat žádné vyjádření ať již Mirka Topolánka, který byl premiérem v roce 2007, a jehož vlády byl Schwarzenberg členem, či Miloše Zemana, ve kterém by některý z premiérů vyjádřil přání, aby Schwarzenberg svůj podíl prodal.

Výrok pronesl Lubomír Zaorálek v pořadu Události komentáře z 19. června (21:51 - 21:55) a je hodnocen jako nepravdivý, jelikož Zaorálek neuvádí skutečné rozdíly v zadlužení mezi jednotlivými roky vlády pravice.

Bereme-li v potaz vládu Petra Nečase (tj. od roku 2010), byla podle Eurostatu výše českého veřejného dluhu následující (přepočet na koruny podle dlouhodobé průměrné tendence kurzu ČNB):

2010: 57 338 mil. euro (cca. 1 443 mld. korun)2011: 60 844 mil. euro (cca. 1 532 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 89 mld. korun)2012: 69 932 mil. euro (cca. 1 761 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 229 mld. korun)Aktuální výše veřejného dluhu ČR je 1 812 mld. korun (rozdíl oproti konci minulého roku 51 mld. korun).Podobné částky uvádí i oficiální Facebookový profil ČSSD (kdy se ovšem výrazně odchyluje v aktuálním údaji za letošní rok).

Jak tedy vidíme, jednotlivé rozdíly v deficitu jsou značně kolísavé a nelze prohlásit, že skutečně každý rok vlády Petra Nečase narůstá veřejný dluh o částku 150 mld. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Podle československé Ústavy 1920 měl Masaryk právo jmenovat vládu bez formálního podmínění parlamentem (§ 70). Vláda pak mohla o důvěru žádat Poslaneckou sněmovnu, ale nebylo to podmíněno (§ 77). Vedle toho pak existoval i dnešní institut vyslovení nedůvěry (§ 75 a 76). Za tzv. první republiky pak bylo skutečně jmenováno několik úřednických vlád, dvě vlády Jana Černého (1920/21 a 1926) a poté úřednická vláda generála Syrového (1938) (seznam vlád Československa nabízí např. Wikipedie). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lhůta pro podání stížnosti na neplatnost voleb je stanovena v § 87, odst 1 a 2 Zákona o volbách do Parlamentu České republiky a je stanovena na „10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí“. Stížnost je podávána Nejvyššímu správnímu soudu a ten má na projednání stížnosti 20 dní (§ 90 odst 3), dohromady tedy 30 dní. Tyto lhůty byly platné i za Václava Havla či Václava Klause.

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože z kontextu vyplývá, že Miroslava Němcová měla patrně na mysli skutečný počet dní, který uplyne od voleb do svolání první schůze nové sněmovny. Jak vyplývá z následující tabulky, v minulosti prezidenti skutečně čekali se svoláním první schůze jen 24 či 25 dní. Tabulka vychází z dat serveru volby.cz a údajů Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny.

rokposlední den volebprvní schůze nové sněmovnypočet dní19961. června 199625. června 199624199820. června 199815. července 199825200215. června 20029. července 20022420063. června 200627. června 200624201029. května 201022. června 201024

Dana Fischerová podporuje nadaci Kapka naděje (novinky.cz, březen 2010, idnes.cz, duben 2009).

Podle Zpravodaje České alzheimerovské společnosti z roku 2009 (Vážka, .pdf, str. 4) Dana Fischerová chce spolupracovat na zlepšení situace seniorů v ČR, považuje za důležité, aby se seniorům věnovala dostatečná pozornost.

Podle oficiálních stránek Jana Fischera jeho manželka podporuje Kapku naděje, osobně se angažovala i v případu popálené Natálky.

Z důvodu výše napsaného hodnotíme výrok Jana Fischera jako pravdivý.

Prozatím potvrzení členové vlády Jiřího Rusnoka nemají stranickou příslušnost - kromě Marie Benešové, která je členkou ČSSD. Sociální demokraté se ovšem k jejímu členství v této vládě staví negativně. K podpoře úřednického kabinetu se pak největší parlamentní strany staví odmítavě. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka toto například řekl v rozhovoru pro deník Právo.

Se stejným stanoviskem přišla i ODS. Třetí největší strana ve Sněmovně TOP 09 zaujala skrze své představitele k úřednické vládě odmítavé stanovisko. KSČM pak připouští úřednickou vládu pouze jako dočasné řešení.

Nepodařilo se nám dohledat žádné tvrzení Miroslava Kalouska, kde by spojoval účast přímo své osoby ve vládě s podporou státního rozpočtu.

Kalousek se v rozhovoru pro Ihned.cz vyjádřil takto: ,, Jediná vláda, která může získat důvěru a prosadit rozpočet, je vláda Miroslavy Němcové. Jakákoli jiná vláda může udělat přesně to, co může udělat Jiří Rusnok. Tedy téměř nic. V okamžiku, kdy požádá o důvěru a nemůže ji dostat, je věcí pana prezidenta, kdy podle ústavy vyhlásí druhý pokus. Bude-li se chovat stejně nezodpovědně, uvrhne zemi do rozpočtového provizoria na svoji vlastní odpovědnost.”

Miroslav Kalousek tedy spojuje prosazení rozpočtu s nástupem vlády Miroslavy Němcové, jejíž personální složení však není známo.

Např. usnesení předsednictva strany z 7. června mj. říká: "ČSSD se hlásí k projektu pokračování evropské integrace a podporuje přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě". Postoj strany k integraci jasně popisují vyjádření její zahraniční komise: o rozšiřování píše: "Vedle podpory zapojování balkánských zemí, nástupnických států bývalé Jugoslávie a Albánie, do evropské integrace [...] podporujeme také vstup Turecka do Evropské unie." K EU obecně také uvádí: "Podporujeme co nejrychlejší uvedení jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy do praxe...".

Pokud je podpora hlubší a rychlejší integrace v současné Evropě "hlavním proudem" integrace, ČSSD opravdu hlásá, že v onom proudu je.

Výrok podle zjištěných informací hodnotíme jako pravdivý. Je otázkou, zda oficiálním představením tohoto sboru je myšleno také jeho vytvoření, Jan Fischer však opravdu dne 13. prosince 2012 představil svůj poradní sbor 15 lidí jak na svých stránkách, tak např. na facebooku.

V tomto poradním sboru jsou skutečně lidé různých profesí a z různých odborných oblastí. Jejich seznam a konkrétní, podrobné údaje o jednotlivých osobách lze nalézt na stránkách Jana Fischera, pro informaci ale k hodnocení dodáváme stručnou tabulku:

JménoZaměstnáníOblast v poradním týmu MUDr. Martin Jan Stránský, MD, FACP LékařKoordinátor sboruJUDr. Hana MarvanováAdvokátkaPrávní témata, korupceJUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.Ústavní právníkÚstavní právoprof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.LékařZdravotní péče a vědaIng. Eva AnderováŘeditelka odboru mezinárodních vztahů MF ČRMezinárodní vztahyOndřej Jonáš, Ph.D.Mezinárodní teoretik a ekonomEkonomikagen. Ing. Andor ŠándorOdborník na bezpečnostBezpečnostní problematikaprof. Petr Matějů, Ph.D.SociologVývoj společnosti, vzdělávánídoc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.HistorikPolitické dějiny a dějiny církvePhDr. Petr Just, Ph.D.PolitologPolitologieBožena JirkůŘeditelka nadace Charty 77 a Konta BARIÉRYSociální péče, nadační činnost, charitativní akceJan PištěkAkademický malířKulturaJaroslav ZemanProjektový manažerStudenti a mládežKarol AnderStudentStudenti a mládežMgr. Marie CimplováAsistentka v časopisu PřítomnostStudenti a mládež