Senior je problém, my máme 2,3 miliona starobních důchodů a seniory.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva práce a sociálních věcí.
ČSSZ ve své tiskové zprávě z 27. září 2013 uvádí, že celkový počet osob, kterým byl vyplacen starobní důchod, dosahuje výše 2 340 234. Tuto informaci eviduje ČSSZ ke konci června roku 2013. Informace byla publikována rovněž v tiskové zprávě (.pdf) MPSV.
Je ověřená, je ověřená na ostrově Tchaj-wan, kde funguje řadu let. (tzv. účtenková loterie - pozn. Demagog.cz)
Je pravdou, že na ostrově Tchaj-wan funguje tzv. účtenková loterie přes 60 let. Jak upozorňuje Deník.cz, "na špičce v losování účtenek je Tchaj-wan, kde loterie probíhá přes 60 let. Stala se z ní celospolečenská událost vysílaná živě televizí. Obchodníci dokonce upozorňují zákazníky, aby si účtenky, které jsou registrovány do slosování automaticky, nezapomínali brát."
Princip je jednoduchý - každá účtenka ve státě je opatřená slosovatelným číslem, na které můžete každý měsíc vyhrát větší finanční obnos. Lidé jsou tak motivování k tomu aby účtenky po obchodnících požadovali - a ti poté nemůžou stát připravovat o peníze z daní.
Tak mu trošku to, trošku to tady přece jenom upřesníme, protože to hlasování, které proběhlo na valném shromáždění, vůbec nebylo hlasování o nezávislosti, bylo o specifickém statutu, který byl Palestině udělen.
Fischerova slova potvrzuje několik mediálních zdrojů. Hlasování Valného shromáždění OSN 29.11. tohoto roku se týkalo přiznání Palestině statusu nečlenského pozorovatelského státu OSN. Toto se sice dá interpretovat jako nepřímé uznání státnosti, nicméně přímo o hlasování o nezávislosti území nešlo. O události informovala např. Česká televize, iDnes nebo iHned, ze zahraničních médií např. BBC, The New York Times a CNN. Připomeňme ještě, že Česká republika jako jediný členský stát EU hlasovala proti rezoluci. Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
...jakým způsobem tu Blanku zastavit alespoň trochu, pardon, pardon, zaplatit, alespoň trochu zákonnou cestou, není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, protože ta cena narostla z 22 miliard na 37 miliard a už překračujeme zákon o veřejných zakázkách.
Výstavba tunelového komplexu Blanka započala již v roce 2007 a cena měla být dle tehdejšího pražského primátora Béma 26 miliard korun. Suma 22 miliard korun, kterou zde uvádí pražský zastupitel Hudeček měla pokrýt pouze samotnou stavební část.
Šéf odboru městského investora Jan Beránek řekl 1. srpna loňského roku Hospodářským novinám následující:
"Už na začátku bylo jasné, že Blanka bude stát nejméně 32 miliard." (iHned.cz)
Konečná cena celého komplexu se dnes odhaduje na zhruba 37 miliard korun. Tuto částku potvrzuje Tereza Králová z tiskového odboru magistrátu. Pro server iDnes.cz uvedla:
"Konečná cena je 36 miliard 980 miliónu korun s tím, že v této ceně je započítána i rezerva ve výši 825 miliónů." Podrobný seznam (.pdf, str 22) cen stavebních prací i s jejich navýšením je k dispozici ve zprávě advokátní kanceláře White&Case, zveřejněné na webových stránkách pražského magistrátu.
Takové navýšení ceny celé stavby by mohlo být v rozporu se Zákonem o veřejných zakázkách, který říká:
"v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky" (Předpis č.137/2006Sb. - §23, odstavec (7), bod a-3.).
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako pravdivý.
Za druhé si myslím, že názory voličů a to nejenom voličů ODS, ale voličů v ČR obecně se za těch 10 let, co jsme členy EU vyvinuly, že se vyvinuly kritickým směrem. A myslím si, že to můžeme pozorovat na řadě ukazatelů v neposlední řadě právě na tom, kolik občanů ČR podle těch průzkumů odmítá nebo přijímá jednotnou měnu.
Výrok Jana Zahradila o vývoji názorů českých voličů na EU hodnotíme na základě výsledků průzkumů veřejného mínění jako pravdivý.
V roce 2005 (pdf., anglicky, s. 32) smýšlelo o euru pozitivně 35% obyvatel ČR. Ve stejném roce bylo proti přijetí eura (pdf., anglicky, s. 62) 41,2% obyvatel ČR.
Podle průzkumu Eurobarometru (pdf., anglicky, s. 9) z dubna 2013 vnímá euro pozitivně pouze 23% Čechů. Proti přijetí eura je 80% obyvatel České republiky.
Dle Eurobarometru (pdf., s. 25) vnímá členství v EU v roce 2005 jako dobrou věc 44% obyvatel ČR. Negativně o členství smýšlí 11% obyvatel.
Z průzkumu z roku 2012 (pdf., anglicky, s. 2) vyplývá, že 30% obyvatel ČR má důvěru v EU, 63% cítí nedůvěru k EU.
Mezi lety 2005 a 2013 počet odpůrců přijetí eura vzrostl téměř dvojnásobně. Pozitivně o přijetí eura smýšlí o 10% obyvatel ČR méně. Důvěru v EU ztratilo 14% obyvatel a negativní pohled na EU vzrostl z 11% na 63%.
U celostátního referenda jsme hovořili o hranici vypsání referenda - petice s podpisem sto tisíc občanů.
Zmínku o celostátním referendu najdeme ve volebním programu Pirátské strany.
V kapitolePřímá demokracie a odvolatelnost uvádí:
„Prosadíme dlouho odkládaný a ústavou předvídaný zákon o celostátním referendu. Referendum bude uspořádané na základě petice cca 100 000 občanů.“
My máme samozřejmě v programu, že nebudeme spolupracovat se sociální demokracií a komunistickou stranou.
V dokumentu Programové cíle SsČR 2013 (.pdf, str. 12) se vskutku vyskytuje pasáž znějící: " Předvolební a povolební politické spojence budeme hledat zásadně mezi politickými stranami a hnutími od středu doprava ".
Samozřejmě nic nemůže zůstat beze změny, čili revidovat ho určitým způsobem, to sociální demokracie ve svých diskusích udělala a má teď připravenou novelu tohoto zákona (o státní službě, pozn.).
Výrok hodnotíme na základě informací z webu ČSSD a médií jako pravdivý.
ČSSD se ve svém programu zavazuje k přijetí nového zákona o státní službě v rámci balíčku boje proti korupci. 24. dubna proběhl brífink ČSSD za účasti Bohuslava Sobotky a Jeronýma Tejce, kde informovali o návrhu služebního zákona, který hodlají předložit ke schválení Poslanecké sněmovně. Byť se nám samotný dokument nepodařilo nalézt, předložení vlastního návrhu zákona z dílny ČSSD potvrzuje i server Aktualne.cz nebo tisková zpráva iniciativy Rekonstrukce státu.
Nové volby byly vyhlášeny díky tomu, že to stanovisko zaujala TOP 09 a my jsme to stanovisko nezaujali, protože pan prezident jmenoval Rusnokovu vládu, ani proto, že vy jste tu vládu podpořili, my jsme jí zaujali pro to, že náš koaliční partner nebyl schopen zajistit jednotu klubu, jinak všechny ty předcházející kroky by nás nikdy nemohly vést k předčasným volbám.
Postoje TOP 09 se měnily během července a srpna 2013 v tomto sledu:
Václav Klaus vlastně odešel z politiky v roce 97 jako premiér v době vlastně pádu české ekonomiky na nulu.
Na základě dat ČSÚ ukazujících vývoj HDP od roku 1991 hodnotíme výrok jako pravdivý.
V grafu ČSÚ je viditelný propad HDP v letech 1997 a 1998 – Václav Klaus podal demisi své vlády k 30. listopadu 1997, následovalo období vlád sociální demokracie (do roku 2006).
Nutno dodat, že tato demise neznamenala úplný odchod Václava Klause z politiky, byl to však první krok k postupnému opuštění politiky. Ještě v roce 1997 obhájil pozici předsedy ODS, po volbách v roce 1998 se stal předsedou sněmovny a s Milošem Zemanem podepsali tzv. opoziční smlouvu. Teprve po neúspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 odstoupil z čela ODS a stal se čestným předsedou strany. (Tohoto titulu se vzdal v roce 2008, po svém znovuzvolení prezidentem.)
