Přehled ověřených výroků

Nepravda

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy proběhly 15. a 16. října roku 2010. Praha byla rozdělena do sedmi devítimandátových obvodů, celkem se tedy volilo 63 zastupitelů.

Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být na kandidátkách jednotlivých politických stran tolik kandidátů, kolik je v daném obvodu mandátů. V tomto případě je náhradníkem každý kandidát, který nezískal mandát svojí strany. Situace, kterou zastupitel Hudeček popisuje, může za určitých okolností nastat pouze v malých obcích, nikoliv však v Praze.

Vítězem (ČSÚ) voleb se stala strana TOP 09 s 26 zastupiteli. Následovala ODS s 20, ČSSD se 14 a KSČM se 3 mandáty.

(Přehlednou grafiku výsledků voleb nabízí např. server iDnes.cz).

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako nepravdivý.

Neověřitelné

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, zda ministerstvo spravedlnosti kontaktovalo ministerstvo financí s nějakou výzvou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza kolem nepřihlášení se České republiky do soudního procesu týkajícího se privatizace Mostecké uhelné je poměrně nepřehledná. Již v roce 2006 byla údajně švýcarskou stranou předána ČR žádost o mezinárodní právní spolupráci, jakým úřadům byla doručena však dokument nespecifikuje.

Švýcaři se snažili českou stranu kontaktovat i v letech 2010 a 2011. Dle serveru Česká pozice se švýcarský velvyslanec nejprve 15. března 2011 sešel s tehdejším ministrem spravedlnosti Pospíšilem a poté 4. dubna kontaktoval ministra financí Kalouska. Ministerstvo financí tvrdí, že bylo o celé věci informováno na přelomu března a dubna 2011.

Pravda

Ústava stanoví tři pokusy pro sestavení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle Ústavy ČR vláda usiluje o zisk důvěry následovně: (dle čl. 68, odst. 3) vláda musí do 30 dnů od svého jmenování požádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Nezíská-li důvěru, je povinna podat demisi (čl. 73, odst. 2). Nezíská-li důvěru dvakrát, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (čl. 68, odst. 4) - třetí pokus je tedy vložen do předsedových rukou, jak pravdivě uvádí Němcová.

Pokud ani třetí pokus o sestavení vlády není zakončen získáním důvěry, je v pramoci prezidenta rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby (čl. 35, odst. 1).

Zavádějící

Celkové výdaje na zdravotnictví v České republice pro minulé roky jsou na základě dat z publikací (str. 79) (.pdf) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a dat (tabulka Výdaje na základní složky sociálně-zdravotního systému) uveřejněných Výzkumným ústavem ekonomických a sociálních věcí následující:

Částka dle ÚZIS (.pdf)

(v mil. Kč)

Částka dle VÚPSV

(v mil. Kč)

% z HDP2012292 737*295 649*7,64*2011287 768 289 1807,532010289 035284 1417,622009292 708291 6467,792008264 520264 520 6,872007241 935241 9356,612006226 810226 8106,77

* předběžné údaje

Z tabulky je patrné, že od roku 2010 se celkové výdaje na zdravotnictví snížily, dle předběžných údajů vypracovaných statistickými úřady šlo ale za rok 2012 do zdravotnictví o několik miliard korun více než v letech 2010 a 2011. O celkovém stavu České republiky v této oblasti informuje publikace OECD Health at a Glance: Europe 2012 (.pdf) - v mezinárodním měřítku jsou výdaje na zdravotnictví v Česku osmé nejnižší (7,5 % k HDP) z členských zemí Evropské unie. Nižší výdaje na zdravotnictví než Česká republika má jedině Kypr, Bulharsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko (informace na straně 122).

Martin Pecina má pravdu v tom, že výdaje na zdravotnictví od roku 2010 klesly, nicméně před tímto rokem byly výdaje ještě nižší, než jsou dnes. Výrokem je naznačeno, že málo finančních prostředků ve zdravotnictví je výsledkem posledních 3 let, reálně se však jedná o dlouhodobý fenomén, a z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Pravda

Je pravdou, že v době prodeje 46,29 % státních akcií Mostecké uhelné skutečně již fungovala opoziční smlouva.

Pravda

23. "volební" kongres ODS se uskutečnil 3. - 4. 11. 2012 v Brně (tj. cca před osmi měsíci).

Neověřitelné

Výrok Martina Peciny je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace potvrzující "rozprášení nejagresivnějších neonacistických buněk" za doby jeho působení ve funkci ministra vnitra ve vládě Jana Fischera.

Pravda

Proces a okolnosti privatizace OKD, a.s., shrnuje např. Česká televize. Státní podíl na akciích OKD (45,9 %) byl v rpce 2004 na základě rozhodnutí vlády (přesněji zde, .doc) prodán společnosti Karbon Invest za 4,1 mld. korun. To znamená, že OKD byla v tomto prodeji ohodnocena přibližně na 8,9 mld. korun.

Agentura Ernst & Young přitom ve svém pozdějším posudku OKD ohodnotila až na 52,3 mld. korun (ČT). Opravdu tedy mělo jít o téměř šestinásobně podhodnocený prodej, ačkoli pozdější šetření ze strany Evropské komise takovéto pochybení neodhalilo (iHNed.cz).

Pravda

ČSSD uvažovala nad dvěma termíny předčasných voleb: 6. a 7. září či 13. a 14. září.

Pravda

Při pohledu na objem zakázek, zveřejňovaných na portále o veřejných zakázkách ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že v roce 2012 (.xls) bylo z více než 10 tisíc zakázek v objemu přes 260 miliard korun celých 96 % zadáno z veřejného sektoru, ve finančním vyjádření se jednalo o 75 % utracených peněz. Nejvíce jednotlivých zakázek zadalo podle Informačního systému o veřejných zakázkách v roce 2012 Ministerstvo zemědělství (402), následováno Lesy ČR (304) a Ředitelství silnic a dálnic (264). Největší objem zakázek, téměř 47 miliard korun, vyhlásilo státem kontrolované ČEPRO, na druhém místě s 20 miliardami byla soukromá společnost OKD, a.s., zakázky za více než 12 miliard korun vyhlásily Plzeňské městské dopravní podniky, následované Českými drahami (8 miliard) a ŘSD (7 miliard).

Průběžným žebříčkům za rok 2013 vévodí co do množství opět Lesy ČR, ŘSD a Státní pozemkový úřad, co do objemu ČEPRO, Správa železniční dopravní cesty a Česká pošta.

Miroslav Tancoš má tedy pravdu v tom, že státní a polostátní podniky hrají prim v zadávání veřejných zakázek.