Tomio Okamura
Ale ten, kdo (...) prodal OKD panu Bakalovi, byl právě ministr financí Bohuslav Sobotka se Stanislavem Grossem.
Špidlova, resp. Grossova vláda prodaly menšinový státní podíl v OKD společnosti Karbon Invest, ve které Bakala nefiguroval.
Proces privatizace OKD, a.s. (dříve Ostravsko-karvinské doly) blíže popisuje např. ČT. Státní podíl na této akciové společnosti klesal od roku 1997, a to až na menšinový podíl. Když v březnu 2004 vláda Vladimíra Špidly rozhodla o prodeji tohoto podílu za 2,25 mld. korun společnosti Karbon Invest a v září 2004 vláda Stanislava Grosse navýšila (přesněji zde, .doc) cenu na 4,1 mld. korun, držel již stát pouze 45,8831 % akcií podniku.
Pravdou na tvrzení senátora Okamury je, že OKD prodala vláda, jejímiž členy byl Bohuslav Sobotka a Stanislav Gross. Sobotka byl jako ministr financí podle výše uvedených usnesení vlády prodejem dokonce pověřen. I v tom je však výrok zavádějící, jelikož vláda prodávala pouze menšinový podíl: společnost Karbon Invest měla po nákupu státního podílu držet 96 % akcií OKD (dle Ihned.cz) a jen menší část svého podílu získala od státu.
Zcela nepravdivé pak je, že Sobotka s Grossem prodali OKD "panu Bakalovi ". Již v září jsme ověřovali výrok Bohuslava Sobotky, který to popíral. Podnikatel Zdeněk Bakala odkoupil společnost Karbon Invest několik týdnů po její dohodě se státem a také jeden z tehdejších klíčových vlastníků Karbon Invest, Petr Otava, prohlásil (Novinky.cz): "Vláda nebyla o jednáních o vstupu RPG Industries [Z. Bakaly, pozn. Demagog] informována".
Oldřich Vlasák
Je také definován minimální rozsah škod, který musí být překročen, aby bylo možné mechanismus solidarity spustit, a který pro Českou republiku činí 872 milionů eur. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škoda tento limit nepřesáhne, ale živelná pohroma způsobí velké regionální problémy.
Pravdivost výroku Oldřicha Vlasáka potvrzuje nařízení Evropské unie o zřízení Fondu solidarity Evropské unie a limity výše škod pro pomoc z tohoto fondu.
Podmínky uvolnění finanční pomoci jsou definovány v nařízení (.pdf) Evropské unie o zřízení Fondu solidarity EU, konkrétně ve článku č. 2. Pomoc z Fondu je poskytována pokud na území státu dojde k " závažné přírodní katastrofě s vážnými následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebovíce regionech nebo v jednom nebo více státech. "
Závažná přírodní katastrofa je v tomto případě škoda v odhadované výši přes 3 mld. eur (v cenách roku 2002) nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND, v anglických materiálech Gross National Income, GNI). Podle limitů (.doc) pro rok 2013 založených na HND z r. 2011 je v případě České republiky tento limit stanoven konkrétně na 871,618 mil. eur.
Oldřich Vlasák hovoří ještě o případu, kdy živelná pohroma způsobí velké regionální problémy. O této možnosti hovoří rovněž článek č. 2 zmíněného nařízení kdy uvádí, že " [z]a výjimečných okolností, i když nejsou splněna kvantitativní kritéria stanovená v prvním pododstavci, může rovněž získat pomoc z fondu region, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva, se závažnými a trvalými následky pro životnípodmínky a hospodářskou stabilitu regionu."
Jan Fischer
Zatím odhad, odhad Evropské komise pro tuto zemi je 1,6 (% růstu HDP, pozn.).
Výrok hodnotíme na základě dokumentu (pdf., ang., str.47) Evropské komise European Economic Forecast jako pravdivý. Podle odhadu Evropské komise by HDP České republiky v roce 2014 mělo dosáhnout růstu 1,6 procentního bodu.
Bohuslav Sobotka
Já si pamatuji, jak jsme podávali stížnosti k Ústavnímu soudu proti vašim krokům, kterými jste tady válcovali opozici a Ústavní soud nám vyhověl, takže jsme měli pravdu
Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.
"(...) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“
Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Ten hlavní problém podle mého názoru spočívá v tom, že se příliš často mění parametry financování zdravotnických zařízení, že úhradová vyhláška dramaticky zvýšila během loňského a letošního roku zadlužení veřejných nemocnic.
Takzvaná úhradová vyhláška, neboli Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení, se skutečně mění téměř každoročně. Stav zadlužení nemocnic je však v současné době podle krizového štábu skutečně katastrofální. Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich dává tento stav za vinu právě současné úhradové vyhlášce.
Za loňský rok skončila téměř třetina nemocnic ve ztrátě, jak ale upozorňuje idnes.cz, je to nejlepší výsledek za poslední tři roky. Tato statistika nicméně zahrnuje všechny nemocnice, včetně soukromých. Eduard Stolich k hospodaření nemocnic řekl serveru idnes.cz: "Podle mých informací je předlužená třetina nemocnic v zemi a reálně jim hrozí, že skončí (...)“.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme slyšeli vyjádření v tom smyslu (od vlády Jiřího Rusnoka - pozn. Demagog.cz), že by deficit neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu
Premiér Rusnok a jeho vláda si takový cíl skutečně stanovili. Programové prohlášení vlády (zde na Ihned.cz, str. 3) říká: "Vláda je odhodlána udržet schodek vládního sektoru pod 3 % HDP,..." Poslanec Sobotka sice hovoří především o rozpočtu, jehož schodek se od vládního deficitu odlišuje, v ověřovaném výroku však typ deficitu nespecifikuje a výrok tak s vládním prohlášením souhlasí.
Miroslav Kalousek
Jenom se omlouvám, že prezident jmenuje, prezident nejmenuje, prezident pověřuje (velvyslance, pozn.).
Na základě Ústavy České republiky hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.
V článku 63 Ústavy České republiky se píše: „Prezident republiky dále pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí." Prezident republiky tedy skutečně vedoucí zastupitelských misí nejmenuje, ale pověřuje. Velvyslanci pak spadají právě do této kategorie vedoucích zastupitelských misí.
Miloš Zeman
Nezapomeňte, že je to výborná ekonomka, že absolvovala postgraduální studium politologie v Lucemburku, to téměř nikdo neví, protože to vy novináři nikde nenapíšete, jo, a během 10 let svého fungování první dámy musela absolvovat řadu diplomatických jednání, protože první dáma není jenom nějaká stafáž prezidenta. No, a víte, že sám slovenský premiér Robert Fico prohlásil jmenování Livie Klausové za projev úcty vůči Slovenské republice.
Server Demagog.cz nemůže zhodnotit, zda Livie Klausová je nebo není dobrá ekonomka.
Je ale pravdou, že absolvovala po boku bývalého prezidenta Václava Klause jeho zahraniční cesty a zúčastnila se tedy i mnoha diplomatických jednání. Slovenský premiér Fico se také opravdu vyjádřil kladně k záměru Miloše Zemana jmenovat Livii Klausovou velvyslankyní na Slovensku.
Zůstává dále faktem, že získala v roce 1966 diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku. Ale zůstává neověřitelné o jaký druh studia šlo.
Pan prezident byl v Lánech podrobně informován od všech politických stran, jak si která další představuje další vývoj, byl informován od všech politických stran, že si nepřejí úřednickou vládu, myslím si, že to mu řekly všechny politické strany, a pan prezident si vyslechl to, co všechny politické strany v parlamentu opravdu nechtějí, a když se ujistil, že to nechtějí opravdu všechny politické strany, tak to pak udělal.
U prezidenta Miloše Zemana se skutečně po rezignaci premiéra Nečase v Lánech vystřídali zástupci významných parlamentních stran na jednání o možném budoucím vývoji.
O úřednické vládě otevřeně mluvil pouze Karel Schwarzenberg (TOP09), který na otázku na úřednickou vládu odpověděl, že prezident “ naznačil, že by mu to vyhovovalo, ale netrval na ní zvlášť ”. Úřednickou vládu údajně odmítli zástupci ČSSD, zatímco Vojtěch Filip (KSČM) tvrdil, že o možnosti úřednické vlády s prezidentem nejednali. Zástupci ODS pak při své schůzce s prezidentem trvali na pověření Miroslavy Němcové sestavením vlády.
V Lánech byli i zástupci Věcí veřejných, podle Víta Bárty se však s prezidentem bavili spíše o “garancích nezávislosti celého vyšetřování, které se dotýká současné vládní a parlamentní krize” či o “obavách VV ze zneužití vojenského zpravodajství v rámci vyšetřování kauzy CASA”.
Samozřejmě nemůžeme hodnotit, co všechno zaznělo za zavřenými dveřmi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Martin Pecina
Minulý týden jsme si poslechli nebo tento týden to bylo, jsme si poslechli, že Česko je vůbec nejhorší ze všech stávajících zemí Evropské unie, pokud se týká kontroly ze strany ministerstva financí, že je vůbec nejhorší pokud se týká z pohledu čerpání.
Web Českého rozhlasu informoval 3. července 2013 o výroční zprávě (en, .pdf) Evropské komise, která hodnotí průběh čerpání dotací, ale i funkčnost dozorových orgánů v jednotlivých národních státech. Právě v části věnované auditním orgánům (strana 38) výslovně zmiňuje české orgány jako „v podstatě nefunkční (it essentially does not function)“. Na informačním webu ministerstva pro místní rozvoj se pak můžeme dočíst, že „auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů (…) je pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.“
Jak navíc můžeme vidět v grafu na straně 11 výroční zprávy (en, .pdf), objem vyčerpaných prostředků v České republice je na velmi nízké úrovni.
Z výše uvedeného se dá potvrdit, že Česká republika skutečně selhala v dozoru nad dotačními programy a hodnotíme proto výrok Martina Peciny jako pravdivý.
