Přehled ověřených výroků

Článek 33 Ústavy ČR dává Senátu pravomoc „přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“. Tato opatření by pak musela být potvrzena novou sněmovnou a navrhovat je může pouze vláda, toto se tedy týká pouze nově předložených vládních návrhů.

Z toho vyplývá, že zákony, které by nyní chtěl Senát vrátit k novému projednání již rozpuštění Poslanecké sněmovně, takzvaně spadnou pod stůl. Viz shrnutí na zpravodajském webu České televize.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Česká republika je dlouhodobě ze strany EU kritizována za segregaci romských dětí ve školách. Počty romských dětí umístěných ve zvláštních školách se pohybují okolo jedné třetiny všech romských dětí.

Česká republika dlouhodobě čelí kritice Evropské unie za diskriminaci romských dětí jejich neodůvodněním zařazováním do zvláštních škol. Oficiálně se tato kritika datuje od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který v rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2007 ve věci stížnosti D. H. a ostatních proti České republice stanovil, že se Česká republika dopustila diskriminace v případě 18 romských dětí, které byly zařazeny do zvláštních škol bez relevantního opodstatnění. Celý rozsudek je ke stažení zde (. pdf).

O přesném počtu romských dětí ve zvláštních (dnes tzv. praktických) školách neexistují oficiální údaje vzhledem k citlivosti takových údajů. Podíváme-li se do českých médií, údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách se mírně liší. Podle veřejného ochránce práv se ve zvláštních školách vzdělává 32-35 % romských dětí (Týden.cz, 6. 6. 2012), časopis Reflex uvádí výsledky výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která odhaduje počet romských žáků na 26,4 % (Reflex.cz, 25. 9. 2013). Zdroje ale ve všech případech uvádějí, že ve je ve zvláštních školách třetina nebo více romských dětí. (Deník.cz, 19. 9. 2013)

Do vzniku samostatné České republiky v roce 1993 probíhalo vládnutí na federální a státní úrovni. Během tohoto období byla KDU-ČSL součástí vlád na obou těchto úrovních. Výjimku tvořila federální vláda sestavená po volbách v roce 1990, kdy strana"[d]o federální vlády nedelegovala na protest proti nekorektnímu postupu představitelů vítězného Občanského fóra v době předvolebního agitačního moratoria žádného kandidáta." Od ustavení samostatné ČR se pak KDU-ČSL nepodílela celkem na pěti vládách. Poprvé v letech 1998 až 2002, kdy byla, s podporou ODS, Milošem Zemanem sestavena jednobarevná menšinová vláda. Dalším případem byla první vláda Mirka Topolánka (2006 až 2007) skládající se pouze z ministrů za ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru parlamentu.

KDU-ČSL se dále nepodílela ani na úřednické vládě Jana Fischera (2009 až 2010), do níž byli jednotliví ministři navrhováni politickými stranami ODS, ČSSD a Stranou zelených. Po následujících sněmovních volbách, kdy KDU-ČSL nepřekročila 5% volební klauzuli, premiér Petr Nečas sestavil vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Stejně tak se KDU-ČSL nijak nepodílela ani na sestavování současné vlády premiéra Jiřího Rusnoka.

Z výše uvedených zjištění vyplývá, že, pokud vezmeme v úvahu obě vládní úrovně z dob federativního uspořádání státu, politická strana KDU-ČSL od roku 1990 neparticipovala celkem na šesti vládách, což zcela koresponduje s výrokem Pavla Bělobrádka.

S výrokem jsme oslovili všechny strany (samozřejmě kromě ODS), které by se podle volebního průzkumu TNS Aisa (období sběru dat: 2. 9. 2013 – 5. 9. 2013) realizovaného pro ČT dostaly do PSP ČR (ČSSD, KSČM, TOP 09, ANO 2011, Úsvit, SPOZ, Strana zelených, doplněno o KDU-ČSL, která je na hranici překonání volební klauzule).

Na základě získaných odpovědí (viz dále) jej hodnotíme jako nepravdivý.

Ke komunikaci jsme použili dva kanály: klasický e-mail a také facebookové stránky (pokusili jsme se zjistit, jak strany komunikují se svými fanoušky) uvedených politických stran.

Z emailových odpovědí (tak, jak postupně přicházely) citujeme následující:

KDU-ČSL: "Dobrý den,

volební program vznikal v několika fázích. Nejprve byl na krajské organizace poslán starý volební program, členové strany posílali připomínky. Pak předsedové odborných komisí zpracovali a navrhli hlavní priority nového volebního programu ve své oblasti. Pak zasedala dvakrát Programová rada KDU-ČSL (Předsednictvo a předsedové odborných komisí). Na druhém zasedání byl program schválen.

S pozdravem

Miriam Farská

asistentka předsedy"

TOP 09: "Hezký den,

strana TOP 09 vytvářela svůj program pro předčasné sněmovní volby právě v expertních komisích strany.

Jejich členové podle své specializace zpracovávali první verze volebního programu - dokonce už předtím, než byly vyhlášeny předčasné volby (neboť TOP 09 si stanovila termíny pro přípravu programu pro běžný termín voleb). V každé expertní komisi jsou zástupci ze všech krajů. Tento návrh poté převzala programová rada strany, která vytvořila konečný návrh programu, který potvrdil schválením Výkonný výbor TOP 09.

Děkujeme za váš zájem.
S pozdravem
Martina Macková
mediální analytik"

ANO: "Dobrý den.

Hnutí Ano pracuje na programu ve čtrnácti pracovních skupinách, které sestávají z
více než 120 resortních odborníků od svého vzniku. Náš program zohledňuje
připomínky členů (viz níže), ale určitě nevznikl pouze na základě komisí
vzešlých z členské základny. To považujeme za zcela neprofesionální, resortní a
odborný program mají tvořit odborníci, nikoliv politici.

S ohledem na to, že prosazujeme profesionalitu, jsou garanty našich resortních témat
vysoce hodnocení odborníci s morálním kreditem a odbornou zdatností, prokázanou v minimálně desetileté praxi, vzděláním a prokazatelnými úspěchy v oboru.

Kromě více než 120 odborníků na příslušné resorty, kteří přispívali svými
odbornými vstupy do resortního znění, proběhlo ve fázi přípravy programových
východisek i online připomínkování od všech členů ANO prostřednictvím online
formuláře na našich stránkách.

Není tedy pravda, že by "žádná jiná politická strana nevytvářela volební
program tak, že by ho vytvářely jednotlivé odborné komise složené z členské
základny".

Bohužel nejsme schopni prokázat žádným odkazem, že diskuze proběhly, protože web jsem již od té doby změnili.

Na druhou stranu, pokud by to demagog.cz vyžádal, jsme schopni dohledat z offline archivu důkazy, že příprava programu takto probíhala.

S pozdravem
Radka Burketová
tisková mluvčíP.S. Členem odborné komise na resort se mohl stát jakýkoliv člen, pokud o topožádal a v desítkách případů se tak stalo."

SPOZ: "Dobrý den,citovaný výrok Jiřího Pospíšila lze interpretovat jako směs neznalosti a
demagogie. Rozhodně přinejmenším některé strany sestavují své volební
programy prostřednictvím svých odborných komisí (ty si ostatně
nevymyslela ODS, ale přejala je od ČSSD).

V naší straně ( SPOZ ) od počátku pracují odborné komise nejen na
centrální, ale i na krajské úrovni - a pokrývají obvyklým způsobem
oblasti jednotlivých resortů. Komise mají početnou základnu, vedle členů
strany se na jejich činnosti podílejí i odborníci z řad nestraníků.

Tvorba programu má obvykle stanovený postup (časový harmonogram, garanty
sekcí, procedury schvalování...). Mimořádné volby poněkud narušily
procedurální část (schvalování volebního programu sjezdem). Zdroje
můžete sledovat v materiálech předchozích voleb (naše stránky,
sjezdové dokumenty a jiné).

Pěkný den,
Vladimír Kruliš
místopředseda strany"

ČSSD:"Dobrý den.

Posílám vám odpověď na Váš dotaz:

Program ČSSD vychází z výstupů jejího odborného zázemí. Během posledních 3 let
jsme zpracovali tzv. zelené a bílé knihy na jednotlivá programová témata. Na jejich
tvorbě se podílelo mnoho mimostranických odborníků. Tyto tzv. zelené a bílé knihy
můžete najít na webu ČSSD.

Volební program pro sněmovní volby byl připraven programovou radou, kterou vedl
místopředseda Lubomír Zaorálek. Aktivně se ho účastnili i předsedové a garanti
odborných komisí a stínoví ministři. Jména garantů odborných komisí můžete
najít na našem webu v sekci odborné komise.

Odborné zázemí ČSSD tvoří nejen členové strany, ale i mimostraničtí odborníci,
kteří se ve straně jiným způsobem než účastí na diskusích o jejím programu
neangažují. To považujeme za výhodu. V současné chvíli tvoří odborné zázemí
ČSSD 24 komisí, ve kterých pracuje přes 500 odborníků.

Odborné komise v české sociální demokracii existují již od roku 1930.

S pozdravem

MgA.Martin Ayrer
tiskový mluvčí ČSSD"

Z facebookových odpovědí citujeme následující:

Strana zelených: "Na tvorbě programu se podílí jednotlivé odborné sekce (např. sekce pro sociální politiku), které jsou v drtivé většině tvořeny členy strany a sympatizanty. Podívejte se například na vedoucí v přehledu sekcí, kteří jsou všichni naši straníci více na http://old.zeleni.cz/.../index.html."

Hnutí Úsvit: "Hezký den,

tady pan Pospíšil výjimečně lhal nevědomky - asi nemohl tušit, že ministrana jako je Úsvit má zatím jen 9 členů, přičemž každý tam má své odborné místo - právník, ekonom, lékař a gesci a každý se podílel jak na části svého odborného programu, tak na celkové koncepci.

S tím že program nám ale pomáhali dotvořit naši sympatizanti -kteří měli čas a chuť programové priority diskutovat a podávat podněty - takže na programu se podílelo 100 procent členů plus řádově okolo stovky nečlenů - sympatizantů.

Je správné říct, že naším programem je několik bodů k systémovým změnám ústavy. Pak máme programové priority, které chceme podporovat v jednotlivých oblastech s tím, že samozřejmě vzhledem k tomu, že nechceme vstupovat do vlády, nelze to mít za plnohodnotný program..

Ale i tento "program" jednohlasně odsouhlasilo 100 procent našich členů. Přece jen jsme stranou přímé demokracie a každý hlas má u nás skutečně stejnou váhu."

ČSSD: Na svém facebookovém profilu odpověděla stejným textem jako v emailové komunikaci.

KSČM: Odpověď od Komunistické strany Čech a Moravy se nám získat nepodařilo. Její předseda Vojtěch Filip však výrok Jiřího Pospíšila odmítl již v samotném pořadu Partie cit: "Pane místopředsedo, takže v tomto ohledu mi dovolte říct, že samozřejmě KSČM jako demokratická politická strana ho tvoří taky, tak neříkejte, že jste jedinou politickou stranou, která ho snad vytvářela demokraticky. To urážíte ostatní politické strany."

Úloha Senátu ČR v situaci rozpuštění Poslanecké sněmovny je ukotvena v Ústavě, konkrétně se jedná o Hlavu druhou (Moc zákonodárná), článek 33:

(1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.
(2) Senátu však nepřísluší příjímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.
(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.
(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.
(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Pro posouzení fiskální náročnosti Senátu byl vyhledán rozpočet (souhrn běžných i kapitálových výdajů) této instituce za posledních šest let (2007-2012), jehož výše je představena za jednotlivé roky v následující tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Schválený rozpočet a skutečné čerpání prostředků Senátu (v tis. Kč) 2007-2012

Schválený rozpočetSkutečné čerpání prostředků2007562 341 513 5772008604 492519 9892009589 868546 2632010527 736499 0762011519 239500 2002012527 879489 457

Zdroj: www.senat.cz (pro jednotlivé roky 2007, 2008, 2009, 2010, 2011 a 2012)

Pokud uděláme průměr ze schválených rozpočtů pro jednotlivé roky, bude se tento rovnat 555 259,167 tis. Kča v případě skutečného čerpání prostředků 511 427 tis. Kč. V případě obou ukazatelů je tedy částka vyšší než uvádí Tomáš Vandas.

Snaha o zrušení Senátu je ukotvena v programu DSSS v první části, konkrétně bodě Reforma ústavních institucí. Na základě zjištěných skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vláda Miloše Zemana trvala od roku 1998 až do roku 2002. Konkrétně za jednotlivé roky bylo vyhrazeno na protipovodňová opatření:

- 1998: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 5) - 23 mil. Kč; Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 8: Výdaje státního rozpočtu České republiky na financování investičních programů) - 200 mil. Kč.

- 1999: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 30 mil. Kč (+ 5 mil. Kč v rámci Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 230,65 mil. Kč.

- 2000: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 50 mil. Kč. (+ 20 mil. Kč Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 201,332 mil. Kč.

- 2001: Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 5: Výdaje na financování programů) - 28,2 mil. Kč.

- 2002: Operace státních finančních aktiv (Příloha č. 4) - 990 mil. Kč (jedná se o program Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření).

Pokud vše shrneme, investice do protipovodňových opatření za vlády Miloše Zemana v každém roce (krom roku 2001) přesáhly 200 mil. Kč, o kterých mluví Miroslav Kalousek (za předpokladu, že v roce 2002 bylo na tyto opatření využito 200 mil. Kč a více z celkové částky 990 mil. Kč v dané výdajové kategorii, která byla ještě využita pro obnovou koryt vodních toků a vodohospodářských děl). Každopádně jsou ale roky, kdy na protipovodňová opatření bylo určeno více než 200 milionů ze státního rozpoču.

Stanislav Gross „vzpomínal“ na svého strýce Františka Vika podle serveru iDNES 17. ledna 2005. Podle výzkumu agentury STEM měla ČSSD v lednu roku 2005 podporu 13,9 % voličů. Podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR se v lednu roku 2005 pohybovaly volební preference ČSSD kolem 14,5 %, v únoru téhož roku pak přesně 14 %. V době odstoupení Stanislava Grosse (25. dubna 2005) byly volební preference ČSSD 10,5%.

Vláda Petra Nečase byla jmenována v červenci 2010 a jak ukazují data ČSÚ (.xls), saldo státního rozpočtu skutečně v období této vlády přesahovalo 100 miliard korun. Vývoj schodku státního rozpočtu zpracoval i portál novinky.cz, včetně uvedení “zodpovědného” premiéra.

Odvolatelnost politikůve Švýcarsku (ang.) funguje pouze na úrovni kantonálních parlamentů, a to v šesti kantonech z celkových 26: v Bernu, Schaffhausenu, Solothurnu, Ticinu, Thurgau a Uri. Ve všech těchto kantonech funguje odvolání na základě petice. Petici za odvolání musí podepsat předepsaný počet voličů, toto číslo je založeno na procentuálním počtu obyvatel a liší se kanton od kantonu. Nejedná se však o příliš využívaný ani úspěšný nástroj a v některých kantonech (Aargau, Baselland, Lucerne) došlo v minulosti k jeho zrušení.

Zdroje k tématu odvolatelnosti politiků ve Švýcarsku jsou velmi omezené, a proto se nám nepodařilo dohledat, zda tento institut může být využíván pouze jednou za rok.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože podmínkou pro odvolání není shromáždění většího počtu hlasů, než kterými byl určitý politik zvolen. Neexistuje navíc žádný jednotný "švýcarský model", jak o něm mluví Tomio Okamura, podmínky pro odvolání politiků se v jednotlivých kantonech liší.

Jiří Pospíšil má pravdu, když hovoří o tom, že do korupčních afér jsou namočeni i členové jiných politických stran, ne pouze ODS. Namátkou můžeme jmenovat úplatkářskou kauzu Davida Ratha (ČSSD), kauza uplácení poslanců Věcí Veřejných či aféra Vlasty Parkanové (TOP 09) související s nákupem letounů CASA.