Tam je potřeba zvýšit tu platbu za státní pojištěnce, to je klíčová věc, protože to je nepoměr mezi platbou za státní pojištěnce a například za tím, co platí zaměstnanec, je několik set korun. Jestli se nepletu, tak je to možná i víc než tisíc korun.
Výrok hodnotíme na základě informací z webů e15.cz,eurozpravy.cz a vzp.cz jako pravdivý.
Výše měsíčního pojistného za státní pojištěnce je aktuálně ve výši 723 Kč, vláda v demisi ale rozhodla zákonným opatřením o navýšení této částky na 821 Kč. Navrhované opatření ale ještě musí schválit Senát.
Pojistné pro osoby bez zdanitelných příjmů(OBZP) je dnes ve výši 1 148 Kč. Osobám samostatně výdělečně činným(OSVČ) se v roce 2013 zvýšil poplatek zdravotního pojištění na 1 748 Kč.
Výše pojistného zaměstnance, které si odvádí zaměstnanec sám činí 4,5 % z hrubé mzdy, konkrétní částka tedy závisí na výši příjmu.
Rozdíl mezi pojistným placeným státem a pojistným odvedeným státem tedy určitě může přesáhnout i 1000 Kč.
Já jsem nikdy v žádné straně nebyl, jediná moje strana jsou Zemanovci.
Vratislav Mynář je členem SPOZ od roku 2010. V roce 2006 se stal zastupitelem v Osvětimanech jako nezávislý kandidát. O čtyři roky později svůj mandát obhájil již jako člen Zemanovců.
Máme služební zákon, schválení tohoto zákona v programu, spolupracujeme na tom s Rekonstrukcí státu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených ve volebním programu Pirátské strany, kde se konkrétně píše následující: “ Prosazujeme urychlené zavedení služebního zákona, který považujeme za nutnou podmínku profesionální, efektivní a nezkorumpované státní správy. (...) ”
Pravdou také je, že Pirátská strana podporuje projekt Rekonstrukce státu (dále REST). Na svém webu potom uveřejnili následující: ” Piráti podporují cíle občanské iniciativy Rekonstrukce státu, neboť požadavky, které REST klade na české zákonodárce ve formě závazku prosazovat prospěšné zákony (k tomuto závazku vůči společnosti se podpisem připojil i senátor nominovaný Piráty Libor Michálek), se z velké části shodují s programem Pirátské strany. Piráti se rovněž ztotožňují s ideály projektu REST, který chce odbourat současnou politiku tajných sponzorů, politizace státní zprávy a škodlivých přílepků k zákonům. Bližší postoje Pirátů k těmto tématům naleznete v programu Pirátů pod programovými body přímá demokracie, dělba moci, politické strany, transparentní organizace a e-government.”
Já myslím, že jsem v tom byl zcela zřetelný, že do konce toho našeho funkčního období, víme, kdy budou předčasné volby, dovedeme si představit, jak dlouho bude trvat sestavení vlády, tak budu předkládat návrhy na velvyslance jenom v případech, kde to bude bezprostředně a opravdu hořet, a to vidím, tak maximálně jeden, dva případy.
1.července uvedl Jan Kohout (ve funkci ministra zahraničních věcí ČR od 10.července) v rozhovoru pro Deník.cz, že odblokování střídání velvyslanců bude jeho prioritou. Jmenování velvyslanců brzdil do té doby spor prezidenta Miloše Zemana a nynějšího exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Schwarzenberg nesouhlasil se jmenováním bývalé první dámy Livie Klausové na Slovensko a někdejšího kosmonauta a současného europoslance Vladimíra Remka do Ruska.
25.července se prezident setkal s Janem Kohoutem a podepsal 15 pověřovacích dekretů. Do zahraničí se tak dostalo 13 nových velvyslanců, z nichž dva budou působit i v další zemi.
Ve středu 7.srpna nezískala vláda Jiřího Rusnoka důvěru v Poslanecké sněmovně a podala demisi. 9.srpna premiér Jiří Rusnok uvedl, že nynější vláda (od 13.srpna v demisi) již nebude rozhodovat o jmenování nových velvyslanců, pokud to nebude někde vynuceno situací.
15.srpna již ale potvrdil kancléř Miloše Zemana Vratislav Mynář, že dojde ke jmenování dalších velvyslanců, mezi nimiž bude již zmiňovaná Livie Klausová a Vladimír Remek. Termín, kdy budou jmenováni ale neprozradil.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu, že se nám podařilo dohledat prohlášení Jiřího Rusnoka o nejmenování dalších velvyslanců z 9.srpna, nikoliv samotného Jana Kohouta.
A budeme se to snažit ukázat na praktických příkladech právě z Evropského parlamentu, protože koneckonců je to naše instituce, je to instituce, která může šetřit, my na to máme zpracovanou studii. A každý rok mimochodem, když se svaluje evropský rozpočet na další rok, tak naše frakce, podle této studie podává pozměňovací návrhy, které mají za úkol snížit výdaje Evropského parlamentu.
Výrok Jana Zahradila o pozměňovacích návrzích k evropskému rozpočtu hodnotíme na základě dostupných pozměňovacích návrhů jako pravdivý.
Evropští konzervativci a reformisté (ECR) podávají každý rok pozměňovací návrhy ke schvalovanému evrospkému rozpočtu s cílem snížit výdaje Evropského parlamentu - pozměňovací návrh (pdf.) ze dne 17. října 2012, návrh z roku 2011 (pdf.) ze dne 19. října a návrh z roku 2010 (pdf.) ze dne 13. října.
Druhá část, co udělat s tou druhou polovinou, která je. My dneska v ní máme 10% využito tak, že z ní vyrábíme elektřinu nebo teplo nebo dohromady elektřinu a teplo.
Tento výrok, v němž Tomáš Chalupa hovoří o energetickém využití komunálních odpadů, je pravdivý na základě publikace Ministerstva životního prostředí.
Poslední dostupná Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011 (.pdf, str. 126) informuje o strukurálním nakládání s komunálními odpady vztažené k celkové produkci komunálních odpadů. Míra energetického využití komunálních odpadů za rok 2011 činila 10,8 %.
(Ale my přece dnes víme, že jsou velké, velké, ale skutečně velké nedostatky ve volném pohybu pracovní síly, že jsou obrovské nedostatky ve volném pohybu zboží. Přestože na to máme tisíce různých nařízení, norem, předpisů a tak dále.) Tak to prostě v řadě případů nefunguje, zkusme si, se jenom podívat, když chce český živnostník si otevřít živnost za hranicí, v Rakousku nebo když chce český stavební firma dokončit stavební zakázku v Německu, tak musí například nahlásit 6 týdnů předem, koho tam bude posílat.
Pravidla pro vysílání zaměstnanců do zemí EU jsou upravena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (.pdf). Na základě této směrnice Německo v zákoně o vysílání pracovníků (DE) stanovilo, že oznámení o vyslání stačí učinit na příslušném úřadě současně s tímto vysláním nebo krátce před ním.
Vysílání pracovníků v souvislosti se založením živnosti v Rakousku tato směrnice neupravuje, neboť se zabývá pouze přesunem zaměstnanců z jednoho členského státu do druhého. Nicméně dle přehledu (.doc) Ministerstva průmyslu a obchodu o vysílání pracovníků, je lhůta oznámení o vyslání v Rakousku nejpozději týden před zahájením činnosti (ve výjimečných případech jako např. živelná katastrofa lze nahlásit i bezprostředně před zahájením).
Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok pana Drábka jako nepravdivý.
Tam je zcela zřejmých 5 miliard dluhu nárůst v roce 2012 a opravdu je tam potřeba započítat dluh dopravního podniku, kdy pokud se nepodaří renegociovat smlouvu s dodavatelem tramvají, tak ten dluh se zvýší na necelých 55 miliard korun během následujících let.
Celkový dluh Hlavního města Prahy (vč. jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhl ke konci roku hodnoty 31,2 miliard korun, což je o 4,5 mld. Kč více než v roce předchozím. Nákup nových tramvají pak bude stát Prahu dalších 19,2 miliard korun. Pokud by se tato částka měla promítnout do zadlužení města, dostane se Praha na částku 50,4 mld. Kč, tedy na číslo nižší, než uvádí Miroslav Poche.
Tenhle stát nakupuje ročně 680 miliard a z toho 300 miliard bez výběrového řízení.
V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.
Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.
Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.
Ta naše kauza se vleče už zhruba 3 roky (spor s Dopravním podnikem Praha - pozn. Demagog.cz).
Na základě informací zveřejněných samotnou Pirátskou stranou výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Z tiskové zprávy vyplývá, že žaloba na Dopravní podnik hlavního města Prahy byla stranou podána v září 2012 (.pdf). Za součást celého sporu lze považovat i samotnou žádost o poskytnutí informací na základě zákona 106/1999 Sb., která však byla stranou podána 31. října 2011. Délka trvání sporu je tedy necelé dva roky, nikoliv zhruba tři, jak uvádí Ivan Bartoš.
