Přehled ověřených výroků

Důchodová reforma se v Poslanecké sněmovně projednávala celkem třikrát: 13. července 2011, 30. srpna 2011 a 9. září 2011. Po 1. čtení se opozice domluvila s vládou na vytvoření expertní skupiny, která se měla zabývat spornými částmi navrhovaných změn nebo také např. třetím pilířem důchodového spoření. Členy osmičlenné expertní skupiny měli být čtyři zástupci vládní koalice a čtyři zástupci ČSSD.

S opozicí tedy vláda o důchodové reformě jednala. Není nicméně možné dohledat, zda někdo konkrétně oslovil Karla Schwarzenberga a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Strana soukromníků České republiky ve svém dokumentu PROGRAMOVÉ CÍLE 2013 (.pdf - str. 5) v části "Akční program konkrétních kroků a opatření" skutečně navrhuje: "Prosadit: výběr DPH jen z uhrazených faktur a shodně uznání odpočtu taktéž pouze z uhrazených faktur." A dále také: "Prosadit: zákonnou lhůtu pro splatnost faktur 14 dní, ve výjimečných případech, kdy všichni zúčastnění vyjádří písemně souhlas,může být maximálně 30 dní."

Pro kontext: dle současně účinného obchodního zákoníku (§ 340) je doba splatnosti 30 dní (možnost prodloužení do dohodě na 60 atd.). Více o tématu např. zde či zde.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 (období vládnutí v demisi je v případě obou vlád započítáno). Místopředseda TOP 09 byl tedy ministrem financí cca pět a půl roku.

V neděli 2. 6. 2013 vláda schválila okamžitou pomoc ve výši 300 milionů Kč pro města a obce postižené povodněmi. K dispozici budou dále 4 miliardy korun ze státního rozpočtu a 1,3 miliardy ze státního fondu dopravní infrastruktury.

Podle České televize mohli a mohou obce okamžitě žádat o finance (ze zmíněných 300 mil. Kč.) prostřednictvím ministerstva financí.

Vyjádření Petra Nečase po mimořádném jednání vlády 2. 6. 2013: „Bude-li potřeba další finanční prostředky, vláda je okamžitě uvolní. Je například k dispozici 1,3 miliardy korun, které jsme připraveni okamžitě v horizontu maximálně dvou dní uvolnit ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy a rekonstrukce silnic první, druhé a třetí třídy a také železničních tratí.“

Brífink po návštěvě v povodněmi postižených Zálezlicích 4. 6. 2013: "Již nyní na odstraňování povodňových škod a na rekonstrukci území máme v rozpočtu připraveno zhruba čtyři miliardy korun."

Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskatelevize.cz, tribune.cz, zdn.cz a otevřeného dopisu prezidenta lékařské komory jako pravdivý.

O nezvýšení pojistného rozhodla vláda P. Nečase v níž byl M. Kalousek ministrem financí třikrát. Poprvé v roce 2009 (pdf.), následně v roce 2012 a 2013. Z důvodu, že v této době byl M. Kalousek hlavou Ministerstva financí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle zatím posledních dostupných dat Eurostatu za většinu zemí (mimo Velké Británie) z června 2013 je Česká republika s 6,8 % (metodika Eurostatu) skutečně na sedmém místě v rámci EU (podle serveru bloomberg.com byla nezaměstnanost ve Velké Británii v červenci 7,8 %, tedy vyšší než u nás). Novější data z července 2013 dokonce naznačují posun na šesté místo, nejsou však ještě dostupná data za všechny země.

Jako pravdivý hodnotíme i údaj o státním dluhu. Podle výroční statistiky Eurostatu byl na konci roku 2012 státní dluh České republiky 45,8 % v poměru k HDP, tedy jeden z nejnižších v EU a pohodlně pod hranicí tzv. maastrichtských kritérií (60 % HDP).

Jan Fischer hovořil o návrhu změn daňových zákonů, který byl předložen 24.dubna 2013 Poslanecké sněmovně. Tento návrh zahrnoval zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího.

8. srpna proběhlo třetí čtení a tento návrh zákona byl v PS schválen (usnesení č. 1741). Zákon byl doručen do Senátu 21.srpna (tedy druhý den po rozpuštění Poslanecké sněmovny). Senát tento návrh 12. září zamítnul a Sněmovna, která byla rozpuštěna nemůže rozhodnutí změnit.

(Pozn.)

Jan Kudrna v souvislosti s rozpuštěním Sněmovny uvádí: „V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny nic nebrání tomu, aby jí schválené zákony schválil také Senát a podepsal prezident republiky. Pokud kterýkoliv z uvedených orgánů vysloví své veto, potom takový návrh zákona skončil. Podle § 121 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou takové návrhy nově zvolenou komorou neprojednatelné. Nicméně v případě nutnosti může vláda v době rozpuštění navrhnout Senátu schválit zákonné opatření“.

Na základě námi nalezených informací hodnotíme výrok Jana Fischera jako pravdivý.

Spotřeba slazených nápojů byla v Česku v roce 2010 ČSÚ vyčíslena na 189 litrů na osobu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat srovnatelné údaje z jiných zemí. Například v USA se spotřeba udává v kaloriích. Online magazín Slate zveřejnil srovnání spotřeby sycených nápojů za rok 2011 v 80 zemích včetně České republiky. Z tohoto srovnání vyplývá, že největším konzumentem jsou USA se 170 litry, česká spotřeba byla zhruba čtvrtinová, 58 litrů na osobu a rok.

Kvůli nedostatku relevantních dat však hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Při podpisu tzv. Lisabonské smlouvy se jednotlivé státy zavázaly k přenosu některých národních pravomocí na kolektivní orgány EU (u mnohých k tomuto přenosu došlo již dříve, například na základě tzv. Maastrichtské smlouvy). Lisabonská smlouva například zakládá celní unii, národní státy tedy nemohou rozhodovat o clech na zboží dovážené do země. EU má také právo upravovat některé otázky týkající se mimo jiné vnitřního trhu v unii, dopravy či energetiky.

Pojem vyhláška však v evropském právu neexistuje. Evropská unie používá následující právní akty:

• Nařízení: vydává Rada EU, závazné pro celou unii (např. chráněná označení produktů)
• Směrnice: stanovuje určité cíle, zpravidla ve formě minimálních požadavků (např. omezení pracovní doby), kterým jsou členské státy povinny přizpůsobit svou legislativu
• Rozhodnutí: vztahuje se k určité zemi či určité firmě, pro tu je pak závazné. Patrně nejznámější rozhodnutí z poslední doby je to týkající se dominantního postavení firmy Microsoft
• Doporučení: nemá právní závaznost, slouží spíše k formulování postojů orgánů EU k určité problematice
• Stanovisko: jedná se především o vydávání stanovisek k připravované legislativě ze strany některých výborů či orgánů

Členské státy jsou tedy nuceny řídit se nařízeními a implementovat směrnice, jejichž případnou (ne)smyslnost si netroufáme hodnotit.

S malou výhradou k nepřesnosti pojmů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Oldřicha Vlasáka o Fondu solidarity EU hodnotíme jako pravdivý.

Fond solidarity EU poskytuje finance na základě žádosti státu postiženého přírodní katastrofou. Žádost posuzuje Evropská komise a v případě kladného posouzení ji předkládá Evropskému parlamentu a Radě, jejichž souhlas je pro vyplacení pomoci nezbytný.

Finanční pomoc může být vyplacena až po předložení žádosti a jednání o rozpočtu, což může trvat i několik měsíců.