Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o aktivitě poslance Antonína Sedi jako nepravdivý.

Poslanec Antonín Seďa byl do Sněmovny zvolen v roce 2002 a postupně svůj mandát obhájil ve volbách v letech 2006 a 2010. Kandidoval na kandidátce ČSSD ve Zlínském kraji. Poslanecký post tedy vykonává asi jedenáct let.

Následující tabulka ukazuje stručné shrnutí poslanecké aktivity Antonína Sedi v Poslanecké sněmovně za dobu, co zde vykonává svůj mandát.

Počet předložených návrhůPočet podaných interpelací2002 - 2006602006 - 201029962010 - doposud3389

Ve volebním období 2002-2006 byl Antonín Seďa autorem nebo spoluautorem6 sněmovních návrhů zákona. V tomto období nepodal žádnou ústní interpelaci (ovšem je důležité upozornit, že strana poslance Sedi byla po celé volební období hlavní vládní stranou, tudíž je absence interpelací i návrhů zákonů v české realitě zcela logická).

Ve volebním období 2006-2010, kdy byla ČSSD v opozici, se poslanec Seďa podílel na předložení 29 sněmovních zákona. V tomto období také Antonín Seďa podal 96 ústních interpelací. Byl tedy druhým nejčastěji interpelujícím poslancem. V tomto ohledu byl aktivnější pouze David Rath (analýzu aktivity poslanců mapoval server KohoVolit.eu - tato analýza také ukazuje aktivitu poslanců obecně - na základě různých indikátorů byl Seďa hodnocen jako třetí nejaktivnější poslanec).

V aktuálním volebním období poslanec Seďa prozatím navrhl/spolunavrhl 33 návrhů zákonů. Byl také aktivní v podaných interpelacích - celkem jich již podal 89 (na předsedu vlády a na jednotlivé ministry).

Sdružení Kohovolit.eu mimo jiné sleduje také účast jednotlivých poslanců na hlasování. Ve volebním období 2006 - 2010 se Seďa účastnil 90,3 % hlasování, což jej řadí mezi nejvíce aktivní poslance v této oblasti (průměrná neúčast poslanců na hlasování byla v této době 20 %).

Data od voleb 2010 jsou přístupná k části volebního období a vyplývá z nich, že poslanec Seďa patří k aktivnějším poslancům, co se účasti na hlasování týká.

(Volby 2010 - začátek roku 2011 - 88% účast; Rok 2011 - 90% účast; Leden - květen 2012 (.xls) - 86% účast)

Na základě dohledané aktivity poslance Sedi je výrok hodnocen jako nepravdivý. Seďa patří mezi aktivní poslance a to jak počtem podaných návrhů zákonů, účastí na hlasování, tak i počtem interpelací na předsedu vlády či na ministry vlády. Navíc tyto své návrhy zákonů a interpelace podává v průběhu volebních období a ne pouze před volbami, kdy sám kandiduje. Jedinou výjimkou tvoří volební období 2002 - 2006, tehdy však ČSSD byla hlavní vládní stranou, zákony tak byly ze strany sociálních demokratů navrhovány cestou vládních návrhů zákona a není také příliš typické, aby "vládní poslanec" interpeloval "svou" vládu.

Jména představitelů H-Systému se začala objevovat v seznamech lidí, kterých se amnestie dotkne, téměř bezprostředně po jejím vyhlášení.

V září pak Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce, který upozorňoval na “ celospolečenský zájem na zachování možnosti poškozených dosáhnout právní i faktické vymožitelnosti uplatněných nároků na náhradu škody ”.

Boris Šťastný je poslancem, není již členem klubu ODS (.pdf) v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (zde jeho rezignační projev).

Bohužel však nebylo možné dohledat, kolik přednesl Boris Šťastný návrhů v rámci zasedání regionální rady a kolik jich bylo, či nebylo schváleno.

Radek John byl ministrem od 13. července 2010 do 21. dubna 2011. Nepokoje na Šluknovsku tedy skutečně probíhaly až po jeho odvolání. Série demonstrací byla odstartována konfliktem v Novém Boru v srpnu 2011. Napětí v oblasti však patrně panovalo již dříve.

Nepodařilo se nám však najít mnoho informací o soudních procesech s extremisty, které měly probíhat v době Johnova úřadování. Ve výše zmíněném časovém intervalu probíhal soud s osmi extremisty za propagaci nacismu, ten byl ale zahájen 15. července 2010, tedy pouhé dva dny po nástupu Radka Johna na ministerstvo. V listopadu 2010 pak soud projednával žhářský útok v Ostravě.

Ani tvrzení o rozprášení extremistů nemůžeme považovat za pravdivé. Krátce po odchodu Radka Johna z ministerstva proběhly prvomájové demonstrace například v Brně či Přerově, v Přerově se pak uskutečnil další pochod v červnu 2011, od srpna pak docházelo k výše zmiňovaným nepokojům na Šluknovsku.

Celý výrok proto hodnotíme jako zavádějcí.

Výrok ministra Chalupy je hodnocen na základě dohledaných informací o stavu recyklace odpadů v některých městech ČR jako pravdivý.

Co se týká města Olomouc, informaci o stavu recyklace, která je vyjádřena v procentech, přinesl např. server Česká pozice. Z tabulky (.pdf) jasně vyplývá, že padesátiprocentní hranici v recyklaci město překročilo v roce 2011 i v roce minulém.

Dalšími městy, která byla schopna recyklovat téměř 50 % komunálního odpadu jsou Pardubice, Semily a Svitavy (Hnutí DUHA). Obecně však např. tato organizace recyklaci odpadů v České republice kritizuje jako nedostatečnou, zmíněná města dosáhla tohoto stavu sama.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

S určitostí se dá říci pouze to, že vláda skončila, protože premiér Petr Nečas se na základě situace kolem vyšetřování ÚOOZ rozhodl podat demisi. Své rozhodnutí v projevu ke Sněmovně komentoval takto: ,,Jsem si plně vědom toho, jak peripetie i mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu... Já jsem, dámy a pánové, samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou, a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence.”

Vyšetřování ÚOOZ akcelerovalo ve středu 13. června, kdy mj. proběhla i razie na Úřadu vlády. Součástí vyšetřování je i kauza sledování manželky expremiéra Nečase a dalších osob, které si měla objednat vedoucí Úřadu vlády Jana Nagyová. Nagyová je policií dále obviněna z uplácení, kdy měla nabízet funkce a výhody za to, že se tehdejší poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa vzdají svého mandátu.

Prozatím nebyl žádný člen bývalé Nečasovy vlády obviněn ani odsouzen z nabízení úplatku, a proto nelze říci, že vláda padla protože ,,nakupovala poslance”, jak tvrdí Zdeněk Škromach. Faktem je, že byla obviněna Jana Nagyová, nezávislý soud nicméně nerozhodl o její vině, není ani jasné, zda nezávislý soud vůbec potvrdí nástup bývalých poslanců ODS do státních podniků v souvislosti se složením mandátu jako trestný čin. Nelze tak autoritativně tvrdit, že "vláda padla kvůli nakupování poslanců".

Poslanec Jeroným Tejc patřil mezi spolupředkladatele novely občanského zákoníku z 28. června 2013, která se týkala centrálního registru smluv. Viz sněmovní tisk č. 740.

Předešleme, že výraz “tady leží” chápeme jako odkaz k návrhu zákona, předloženému Poslanecké sněmovně.

V současnosti pak mezi navrženými změnami zákona o občanských průkazech leží jeden jednostránkový návrh (.pdf) poslanců KSČM, který (jak ukazuje přehled na webu sněmovny) v květnu 2013 prošel Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tento návrh byl ale předložen až v březnu 2012: “leží tady” 16 měsíců, nikoli dva roky, proto tedy výrok poslance Filipa hodnotíme jako nepravdivý.

Dodejme, že před dvěma lety sice poslanci KSČM předložili podobný, ještě kratší návrh (.doc, přehled zde) z. o obč. průkazech, ten byl však zamítnut sněmovnou již v prvním čtení.

V Dánsku (v angličtině) existují dva specializované soudy, které se zabývají činy ministrů a soudců, prvním z nich je The Court of Impeachment of the Realm (Rigsretten),který přezkoumává činy ministrů a ex-ministrů, zatímco druhým je The Special Court of Indictment and Revision (Den Særlige Klageret), který se specializuje na podněty proti soudcům. V případě Slovenska byl v roce 2009 zřízen Špecializovaný súd v Pezinku. Tento soud (či spíše jeho předchůdce) byl označován jako "protimafiánský". Nejvyšší státní zástupce (.pdf, str. 11-12), kterým je generální prokurátor, je jmenován prezidentem SR na návrh Národní rady SR.