Sám Topolánek označil Janouška za kmotra pražského, který pracoval pro Béma.
Mirek Topolánek například v roce 2010 uvedl, že projekt Opencard je záležitostí Miroslava Jansty s vazbami na ČSSD a Romana Janouška, který je přítelem Pavla Béma.
13. prosince 2012 Topolánek prohlásil, že Janoušek ovládal fakticky celou Prahu. Přiznal, že když chtěl jako předseda vlády cokoliv řešit v Praze nebo s Pavlem Bémem, musel se stýkat s Janouškem.
Je faktem, že volby rozdělily mandáty mezi politické subjekty, byly to volby legitimní parlamentní volby , které přiřkly VV zhruba 11 %.
V posledních konaných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 získaly Věci veřejné 12 % mandátů. V absolutním vyjádření se jednalo o 24 mandátů. Tohoto výsledku strana dosáhla při zisku 10,88 % hlasů.
...ale jak víte, těsně po svém zvolení jsem zvažoval v souladu s poněkud extenzivním výkladem ústavy, kde se říká, že prezident odvolává premiéra, tuto možnost.
Miloš Zeman na začátku února (konkrétně 4. února) skutečně veřejně mluvil o tzv. extenzivním výkladu Ústavy. Konkrétně například iDnes.cz popsal tuto skutečnost následovně: "Nový prezident Miloš Zeman připustil, že hlava státu může odvolat premiéra bez jakýchkoli podmínek. "Myslím si, že to vyplývá z velmi extenzivního výkladu Ústavy," řekl při příchodu do své kanceláře. Neřekl, zda by to udělal." Stejně o této události referoval také server Lidovky.cz. Pro úplnost dodáváme, že Zeman byl prezidentem zvolen ve 2. kole, které se konalo 25. a 26. ledna, tudíž svůj výrok o extenzivním pojetí ústavy pronesl skutečně těsně po něm.
Jednoduchá reakce. Ta koalice byla ČSSD, ODS, krajská v roce 2008 a my jsme byli opozice. (Reakce na předchozí výrok Martina Kuby, řeč je o Jihočeském kraji, pozn.)
Volby do krajského zastupitelstva Jihočeského kraje v roce 2008 vyhrála ČSSD před ODS a třetí KSČM.
Dle textu koaliční smlouvy (.pdf) dostupné na stránkách Jihočeského kraje koalici opravdu utvářela ČSSD a ODS. KSČM byla skutečně v opozici a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
A řecká ekonomika i po třiceti nebo kolika letech členstvích v EU i po těch masivních finančních transferech, které tam byly dopraveny, které tam byly doslova nacpány formou nejrůznějších fondových politik a kohezních politik a strukturálních politik. Tak ta výkonnost té řecké ekonomiky je stále ještě řádově nebo výrazně nižší než výkonnost třeba těch severských států nebo Německa.
Jako ukazatel výkonnosti ekonomiky bereme růst HDP a kvůli nutnosti nejaktuálnějších dat vycházíme z předpovědi Eurostatu na rok 2013. Na základě těchto podkladů hodnotíme výrok jako pravdivý.
V Řecku je pro rok 2013 předpovězen pokles HDP o 4,2% oproti roku 2012. Německo, Dánsko a Finsko se naopak mají polepšit růstem o cca 0,5%. Nejvýkonnější ekonomikou v tomto výčtu je Švédsko s predikovaným růstem 1,5%. Řádově nižší výkonnost řecké ekonomiky je zřejmá i z dat z roku 2012. Řecko je tedy skutečně řádově jinde, co se růstu ekonomiky týče.
V tabulce shrnujeme procentní změnu HDP států oproti přecházejícímu roku. Pro rok 2013 jde o předpověď. Všechna data jsou z databáze Eurostat.
20122013Řecko-6,4-4,2Německo0,70,4Dánsko-0,40,7Finsko-0,80,3Švédsko1,01,5
Já jsem byl proti tomu zákonu (zákon o státní službě/úřednících v Nečasově vládě - pozn. Demagog.cz) už v naší vládě.
Server Česká pozice zveřejnil připomínky jednotlivých ministerstev k návrhu zákona o úřednících. Podle jejich informací byl se Karel Schwarzenberg v komentáři ministerstva zahraničí vymezil vůči faktu, že zákon je založen na zákoníku práce, nikoliv na veřejnoprávní úpravě. Tato úprava totiž podle něj “na rozdíl od soukromoprávní, garantuje stabilní, transparentní a profesionální státní správu”.
Nepodařilo se nám však zjistit, zda Karel Schwarzenberg při hlasování na vládě tento zákon podpořil či nikoliv, hlasování na vládě totiž není veřejně dostupné. Ze zápisu (.doc) se pouze dozvídáme, že “ z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12 a proti 1 ”.
...už dnes (čtvrtek 8.8.) jsme získali potřebné podpisy a žádáme o schůzi k rozpuštění Sněmovny a paní předsedkyně Němcová ji svolala na příští pátek.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Miroslava Němcová skutečně již ve čtvrtek 8. srpna oznámila svolání mimořádné schůze na základě společné žádosti poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV. Termín byl stanoven na pátek 16. srpna 2013.
Podle §51, odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, je pro svolání schůze nutná písemná žádost alespoň jedné pětiny všech poslanců, což bylo naplněno.
V této chvíli již termín schůze 16. srpna neplatí a schůze se pravděpodobně bude konat až v úterý 20. srpna, tato skutečnost však nebyla v době natáčení Impulsů známa, nemůže mít tedy vliv na hodnocení výroku.
Bylo to zajímavé tehdy (Schwarzenberg mluví o období “před Únorem” - pozn. Demagog.cz), neboť největší strana, nebudiž pochyby, naši předkové volili velkého prezidenta v opravdu svobodných ještě volbách, byť byla vyřazena v první republice nejsilnější strana, Československá republikánská strana agrární, a byl jenom omezený počet politických stran připuštěn, což už vrhlo stín na tyto volby . Ale volby ještě byly celkem svobodné. Vzešla z toho nejsilnější komunistická strana, a ta, jak známo, po únoru rychle vstřebala sociálně demokratickou stranu. Byl sjednocující sjezd a nebylo sociálních demokratů.
O volbách r. 1946 se hovoří často jako o relativně demokratických nebo o částečně svobodných. Volební soutěž byla deformována tím, že se jí mohl účastnit pouze omezený počet stran, přičemž do té doby velmi silná Agrární strana se voleb účastnit nesměla. Nelze je tedy považovat za úplně demokratické, jak ve svém výroku připouští i Karel Schwarzenberg.
Dalším nedemokratickým prvkem pak bylo sčítání hlasů KSČ* a KSS**, kdy obdobná možnost ostatním stranám dána nebyla. Nicméně ve srovnání s volbami r. 1948 se stále dá hovořit o jisté míře demokratičnosti.
Ve volbách nakonec zvítězila KSČ se 40,17 % hlasů.
Tehdejší Sociální demokracie (ČSD) byla stejně jako KSČ součástí tzv. Národní fronty. Po událostech z února 1948 se ČSD skutečně pod vedením pro-komunistického křídla v červnu 1948 po sjednocujícím shromáždění (.pdf) skutečně stává součástí KSČ.
* Komunistická strana Československa
** Komunistická strana Slovenska
Závazek přijmout euro jsme učinili v okamžiku, kdy mělo diametrálně odlišnou podobu, kvalitu a tedy i související náklady a závazky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z Aktu o přistoupení ČR k EU, stránek České národní banky, portálu Euroskop a Evropské centrální banky.
Česká republika se podpisem přístupové smlouvy 16. dubna 2003 zavázala v budoucnu také přijmout euro. Nové členské země mají v článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU (.pdf) udělenu výjimku na zavedení eura, která je ovšem dočasná. Tento závazek není sice časově vymezen a pro přijetí společné měny musí stát splňovat tzv. maastrichtská kritéria.
Onou diametrální odlišností myslí Jan Skopeček (jak potvrzují i jeho následující slova po tomto výroku) situaci dluhové krize v eurozóně a přímou finanční pomoc státu (tedy prolomení tzv. " no bail-out klauzule "), nově vzniklé záchranné mechanismy (Evropský nástroj finanční stability, Evropský stabilizační mechanismus), zásahy Evropské centrální banky nebo například související snahy o vznik bankovní unie. V neposlední řadě se na proměně podoby podílí přijímání nových členských států do eurozóny (Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko a prozatím posledním státem od 1. ledna 2011 Estonsko).
...všechny relevantní prognózy různých velkých bank, mezinárodních institucí i tady našich hovoří o tom, že skutečně Evropská unie a dokonce i eurozóna, pokud nedojde k nějakému dodatečnému šoku, by mohla se oživit v druhé polovině tohoto roku...
O oživení ekonomiky v eurozóně od druhé poloviny roku 2013 hovoří např. prognóza (a.j.) společnosti Ernst a Young. Stejný vývoj jak v eurozóně, tak v EU předpovídá také Evropská komise (a.j.) a Evropská centrální banka. (.pdf; str. 2) Bohužel se nám nepodařilo dohledat analýzu české provenience. I přesto hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.
