Daniel TAKÁČ, moderátor No, protože není ten obecný zákon. Konkrétní referendum být může. Aleš ROZTOČIL, poslanec: Může, ano, ale pokud vím, tak jsme se tedy v referendu k žádným zásadním záležitostem, zásadním otázkám zatím tedy, zatím tedy nevěnovali.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i když nevíme, co považuje poslanec Roztočil za zásadní záležitost, tak je nepochybné, že proběhlo celostátní referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003.
13. a 14. června 2003 se uskutečnilo celostátní referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Toto doposud jediné v ČR konané celostátní referendum bylo uskutečněno díky přijetí speciálního ústavního zákona. Jde o zákon č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.
V minulé poslanecké sněmovně byl nejvyšší počet lidí vyšetřovaných policií.
Aby mohl být poslanec vyšetřován policií, musí ho nejdříve jeho kolegové zbavit imunity. Zaměřili jsme se proto na počty poslanců zbavených imunity, jejichž přehled přinesl server Aktuálně.cz.
Z tohoto přehledu vyplývá, že nejvíce stíhaných poslanců skutečně bylo v čerstvě rozpuštěné sněmovně (6. volební období, 6 vydaných poslanců). Na pomyslném druhém místě by bylo 2., taktéž zkrácené, volební období, které trvalo pouhé dva roky, ale za tuto dobu byli vydáni hned čtyři poslanci.
Pan Berlusconi údajně podle tisku spolupracoval s mafií, (...), pan Berlusconi má údajně problémy s daněmi.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dohledaných v českém a zahraničním tisku.
Podle českého (např. iHNed.cz, 8. 9. 2013; deník.cz, 24. 4. 2012) a zahraničního tisku (např. The Independent, 6. 9. 2013; Global Post, 10. 6. 2013) bývalý italský premiér Silvio Berlusconi spolupracoval se sicilskou mafií Cosa Nostra za účelem ochrany vlastní osoby.
Média přinesla také informace o daňových nesrovnalostech Silvia Berlusconiho; ten byl v říjnu loňského roku odsouzen za krácení daně ve své společnosti Mediaset (Mediář.cz, 26. 10. 2012) a rozsudek byl letos v srpnu potvrzen odvolacím soudem (lidovky.cz, 1. 8. 2013).
Tak my jsme o tom, my jsme na to měli velice zajímavou programovou konferenci, nepletu-li se, je to rok nebo rok a půl, kde byl Jiří Čunek, byl tam Josef Baláž, který na ministerstvu pro místní rozvoj za Jiřího Čunka vlastně zpracovával koncepci, která se zabývala romskými vyloučenými lokalitami, a byl tam i Ivan Gabal a další odborníci, kteří se nakonec dokázali shodnout na tom, že je zde určité řešení, ale musí to být systematická práce s těmi lidmi.
Výrok se nepodařilo ověřit, protože na webových stránkách KDU-ČSL nejsou k dispozici bližší informace o zmíněné programové konferenci.
Je ale pravda, že během působení Jiřího Čunka na ministerstvu pro místní rozvoj v letech 200 -2009 byl Jozef Baláž členem Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Podle vládního webu by měl být její součástí dodnes.
(A ty snídaně za korunu by se měly vrátit, jako byly na Kladně.) Ale do rozpočtu, já bych jim je dal zadarmo z vejplaty, prosím vás. A dělal jsem to celá léta.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě nedostatku dostupných informací.
Jediné informace ke svačinám za korunu jsme našli v článku MF DNES z 1.6.2004 (Vladimír Stehlík: Poldi a svačiny za korunu) v jehož úvodu je následující: "Kladno, Rožmitál pod Třemšínem - Svačiny za korunu, velkolepé plány s Poldovkou i s památníkem v Lidicích, odkoupené vozy bývalých vládních činitelů včetně Tatry 613, mohutné mítinky na nádvoří Poldi, kde se zpívalo Kladno, ty černé Kladno a kde nebylo o emoce a silná slova nouze. Pokoušel se i kandidovat do Senátu, ale neuspěl. Tak dnes nejčastěji vzpomínají v Kladně na Vladimíra Stehlíka bývalí pracovníci tamních hutí."
Já vím, že prostě došlo k nějaké operaci policejních a státně zastupitelských složek, která směřovala proti třem bývalým poslancům a dnes již bývalému premiérovi, v současné době poslanci, která byla zrušena rozhodnutím Nejvyššího soudu, rozhodnutím nejvyššího státního zástupce. Rozhodnutím nejvyššího státního zástupce toto vyšetřování bylo zrušeno a ukončeno.
Poslanec Benda mluví o propuštění bývalých poslanců Tluchoře, Fuksy a Šnajdra z vazební věznice (zadržovaných v souvislosti s údajnou korupcí kolem tzv. politických trafik) na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu. NS rozhodl o vynětí trojice z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Jejich trestní stíhání bylo skutečně na jejich žádost nejvyšším státním zástupcem Zemanem zrušeno. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Ostatně když se podíváme na ta data, tak vidíme, že ten náš růst kopíruje víceméně dynamiku, i když ne přesně v číslech, vývoje v eurozóně.
Data o vývoji HDP v eurozóně a České republice potvrzují slova Vladimíra Dlouhého o tom, že naše ekonomiky zatím kopíruje dynamiku v eurozóně.
3Q10 4Q10 1Q11 2Q11 3Q11 4Q11 1Q12 2Q12 3Q12
EMU 2,1% 1,9% 2,6% 1,7% 1,3% 0,2% 0,3% -0,8% -0,8%
ČR 3,0% 3,3% 3,1% 2,1% 1,4% 0,6% -0,2% -1,6% -1,6%
Přikládáme také odkaz na grafické znázornění porovnání vývoje HDP v ČR a Eurozóně.
My jsme tři roky vedli poměrně tvrdou opoziční politiku vůči vládě, ve které TOP 09 hrála důležitou roli. Odpovídala za rezorty, jako bylo Ministerstvo financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví.
"Tvrdost" opoziční politiky hodnotíme na základě takových skutečností, jakými jsou užitá rétorika vůči vládě a její politice, vyvolání hlasování o nedůvěře a (ne)podpora vládou předkládané legislativy. Jako příklad postoje a používané rétoriky vůči vládě Petra Nečase uveďme např. hodnocení vlády v době jejího zániku Bohuslavem Sobotkou jako ostudn(é) havárie politického projektu pravice, který narazil do zdi chaosu, korupce, neschopnosti a nezodpovědnosti a je zcela zničen. (...)Tenhle koaliční krám už je vhodný jen a jen do sběru.
Pokud nahlédneme do projevů a článků představitelů ČSSD za poslední tři roky, velká část z nich obsahuje jako spojující prvek velmi intenzivní se vymezování vůči vládě Petra Nečase.
Sociální demokracie vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase celkem pětkrát, pokaždé neúspěšně. To je stejný počet jako v předchozím volebním období proti vládě Mirka Topolánka a výrazně vyšší, než ve volebních obdobích před rokem 2006.
Pro stručné a přehledné zobrazení rozdílů v hlasování v Poslanecké sněmovně mezi ČSSD a koaličními stranami dobře poslouží grafická analýza politologa Kamila Gregora. Na ní lze vidět poměrně pevnou opozici poslanců ČSSD vůči vládní většině. Ministři nominovaní TOP 09 ve vládě Petra Nečase skutečně odpovídali za uvedená ministerstva, konkrétně Miroslav Kalousek za Ministerstvo financí, Jaromír Drábek a následně Ludmila Müllerová za Ministerstvo práce a sociálních věcí a Leoš Heger za Ministerstvo zdravotnictví. Vedle těchto klíčových ministerstev připadla TOP 09 i další ministerstva: zahraničí (Karel Schwarzenberg, který byl zároveň 1. místopředsedou vlády) a kultury (Jiří Besser, poté Alena Hanáková). Roli TOP 09 ve vládě tak rozhodně lze označit jako důležitou. Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vláda nenakupovala žádné poslance, já to zásadně popírám.
Řeč je o probíhajícím vyšetřování ÚOOZ, v rámci kterého byli z korupce obviněni bývalí poslanci Petr Tluchoř, Ivan Fuchsa a Marek Šnajdr. Vyšetřování stále probíhá a není zcela jasné, jaké všechny konkrétní důkazy policie shromáždila a jaké jednání vedlo k obvinění. Nedá se tedy ani posoudit, jestli získané posty byly odměnou za odchod z vlády, či nikoli. Navíc platí presumpce neviny a do rozhodnutí soudu se faktická podstata výroku ověřit nedá.
To je experiment, který se absolutně nepovedl (superhrubá mzda, pozn.). My jsme na to upozorňovali již na začátku a já myslím, že koneckonců i minulá vláda, pan Kalousek a pan Nečas dospěli k témuž závěru a připravili zrušení super hrubé mzdy.
ČSSD kritizovala superhrubou mzdu již od jejího zavedení, v říjnu 2007 dokonce prostřednictvím předsedy svého poslaneckého klubu Michala Haška podala žalobu u Ústavního soudu proti celé reformě veřejných financí. Její součásti bylo mimo jiné zavedení poplatků ve zdravotnictví, rušení registračních pokladen nebo právě zavedení superhrubé mzdy.
Ministerstvo financí už v roce 2011 připravilo zrušení superhrubé mzdy, návrh podpořila Poslanecká sněmovna i Senát. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
