...Pražské služby jsou firma zajišťující odpady, je to firma s poměrně velkým majetkem a ta firma má smysl pouze ve chvíli, kdy ten úklid pro hlavní město Prahu provádí, ale my dneska nevlastníme tu firmu 100%.
Na základě informací z obchodního rejstříku a webu Pražských služeb, a.s. hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dle výpisu z obchodního rejstříku je firma Pražské služby akciovou společností, jejíž základní kapitál je 2 631 166 600,- Kč. Dále se společnost, dle obchodního rejstříku, zabývá mj. podnikáním v oblasti nakládání s nebezpečným odpadem. Podle svých webových stránek společnost vykonává funkci operátora celopražského systému nakládání s komunálním odpadem v Hlavním městě Praze.
Přestože seznam akcionářů není dohledatelný, z mediálních výstupů je zřejmé, že Hlavní město Praha není výlučným vlastníkem této akciové společnosti (srov. např. ceskapozice.cz, 13. 6. 2012, iHNed.cz, 5. 2. 2013), uvedená média pracují s údajem 77% podílu.
Určité přípravné práce kolegové na Ministerstvu vnitra a v Českém statistickém úřadu rozběhli (směrem k možným předčasným volbám - pozn. Demagog.cz), protože samozřejmě jsou zodpovědní a vědí, že se to může s vysokou pravděpodobností brzy stát.
Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat žádné tiskové zprávy Českého statistického úřadu ani Ministerstva vnitra České republiky, případně jiné relevantní zdroje potvrzující slova Jiřího Rusnoka, obrátili jsme se na obě výše zmíněné instituce s prosbou o vyjádření.
Z písemného vyjádření ministerstva vnitra, které má Demagog.CZ k dispozici, je zřejmé, že jisté přípravné administrativní práce pro případ konání předčasných voleb skutečně probíhají. Nicméně se zatím jedná spíše o kroky preventivního charakteru.
Podobnou informaci jsme obdrželi též od ČSÚ, podle jehož vyjádření " Obvyklá doba přípravy na celostátní volby pro Český statistický úřad (ČSÚ) je kolem 4 měsíců. Proto jakmile se v předchozích týdnech či měsících objevily úvahy o možnosti rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vyhlášení předčasných voleb, zahájil ČSÚ některé přípravné práce, které nevyžadují čerpání rozpočtových prostředků. Rozpočet na volby je vždy hrazen ze všeobecné pokladní správy a ministerstvo financí může ČSÚ prostředky přidělit až po vyhlášení voleb prezidentem republiky. "
Na základě těchto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rádi bychom touto cestou poděkovali Ministerstvu vnitra České republiky a Českému statistickému úřadu za poskytnuté informace.
Ten prodej zbytku akcií (MUS, pozn. Demagog.CZ) za 4,1 mld., myslím, že to bylo, (...) nebyl až tak nízký a bylo to dokonce víc, než tehdy odhadoval FNM.
Podle usnesení vlády z července 1999 byl zbývající 46% podíl státu prodán firmě Investenergy, v zastoupení Appian Group za 650 milionů korun. Odhad FNM se nám bohužel nepodařilo dohledat, kvůli výrazně přemrštěné částce hodnotíme nicméně výrok jako nepravdivý.
Za částku 4,1 mld. korun byl v roce 2004 prodán majetkový podíl státu ve společnosti OKD a to společnosti Karbon Invest, což je však odlišná transakce.
Je to vláda složená z nestranických odborníků, která v první fázi své činnosti během několika málo týdnů udělala podle mého názoru řadu užitečných věcí, jako bylo například zvýšení minimální mzdy, dohoda s kraji, která byla minulou vládou po několik let blokována, anebo dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu na jedné straně a Ministerstvem zahraničí na straně druhé, která byla několik měsíců blokována Ministerstvem zahraničí a která nyní umožňuje to, čemu se říká ekonomická diplomacie, to znamená posílení role obchodních zastupitelství.
Z uvedeného výroku nehodnotíme slova o užitečnosti Rusnokovou vládou učiněných kroků nebo odbornost jejích členů. Pouze konkrétní vyjmenované kroky.
Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.
Co se týká dohody s kraji, Miloš Zeman má nejspíše na mysli výstupy společného jednání vlády České republiky a Asociace krajů České republiky, které se uskutečnilo 19. 7. 2013. Dohoda byla nalezena především v otázce “zřízení řídícího týmu k problematice evropských fondů za účasti premiéra, ministra financí a ministra proto místní rozvoj. Na straně krajů se práce v týmu zúčastní vybraní hejtmani.”
Na tiskové konferenci z úst premiéra Rusnoka zaznělo (přepis videozáznamu): “ Byla tam samozřejmě záležitost kofinancování evropských fondů, jak známo minulá vláda zrušila, zřejmě to měl být nějaký politický trest, zrušila kofinancování pro kraje, nikoliv pro jiné operační programy, i o tom jsme se bavili." Mezi Nečasovou vládu a kraji existovalo ve věci spolufinancování projektů čerpajících finance z evropských fondů skutečně napětí. Zásadní neshody o podobě čerpání fondů lze vysledovat i do minulosti. Byť se tedy nedá jednoznačně říct, která strana nesla na blokaci vinu, Rusnokova vláda dohodu skutečně uzavřela.
Stejně tak ministr zahraničních věcí Jan Kohout a ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala podepsali dne 25. července 2013 Ujednání (.pdf) MZV ČR a MPO ČR o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení organizace zřízené ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle ministra Kohouta “ Začíná nová etapa spolupráce v oblasti hájení ekonomických zájmů České republiky. Oba naše resorty budou v tandemu úzce spolupracovat ve prospěch české ekonomiky. Stojí tak bok po boku, jako výkonná ekonomická ministerstva.” Podle zprávy uveřejněné na webu MZV tak například V některých případech budou ekonomičtí experti působit přímo v prostorách zastupitelských úřadů, zejména v oblastech s náročnými podmínkami, například v Iráku. Tuto dohodu tak lze chápat jako posílení role obchodních zastupitelství. Pro údajnou blokaci ze strany ministerstva zahraničí (v té době pod vedením Karla Schwarzenberga) platí stejná poznámka jako pro otázku dohody o spolufinancování výše.
Jan Fischer velkou část své volební kampaně profinancoval až po volbách samotných.
Výrok hodnotíme na základě mediálních informací jako pravdivý.
Účetnictví vedené ke kampani odevdzal J.Fischer ke kontrole senátem 28. března 2013. Podle ihned.cz: Když Fischer účetnictví své kampaně koncem března zveřejnil, činily neuhrazené závazky 8,18 milionu korun. Celkové výdaje na kampaň činily 27,94 mil. Kč. Dluh po ukončení kampane teda predstavoval 29,2% celkových vynaložených prostředků.
Ke splacení dluhu došlo až v posledních dnech, jak informoval server iHned.cz nebo lidovky.cz.
My napřed musíme něco udělat s ekonomikou, která je tady šestý kvartál v propadu.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dle informací zveřejněných Českým statistickým úřadem, česká ekonomika za posledních sedm čtvrtletí neroste a šest z nich dokonce klesá, jak je uvedeno ve zprávě Českého statistického úřadu z 12. června 2013:
"HDP tak celkově mezikvartálně neroste již sedm čtvrtletí v řadě, z toho celých šest klesá."
(Vývoj ekonomiky České republiky v 1. čtvrtletí 2013, .pdf, strana 5)
Já jsem tam kandidoval z 2. místa, jeden nestraník byl přede mnou, dva za mnou. (Při krajských volbách 2012 ve Zlínském kraji - pozn. Demagog.cz)
Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.
Propouštěl jsem lidi z vězení, co měli do 1 roku trest, to žádnej vrah nedostává. Taky se s kriminalitou nic nestalo. (Václav Klaus mluví o udělené amnestii - pozn. Demagog.cz)
Na základě textu amnestie prezidenta republiky ze dne 1. ledna 2013 a statistik poskytnutých Policií ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.
Bod jedna prvního článku amnestie skutečně hovoří o trestech do jednoho roku. V bodu dvě se však píše „Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let."
Dle statistik poskytnutých Policejním prezidiem ČR se v období od ledna do května 2013 činil celkový počet kriminálních skutků 140796. Amnestovaní ve stejném časovém období spáchali 2208 kriminálních skutků, což znamená, že se podíleli na kriminalitě zhruba v 1,56 % případů. Z celkového počtu 6317 amnestovaných osob bylo k 31. 5. 2013 stíháno 1354 tj. 21,4 %. V jednotlivých krajích se pak kriminalita amnestovaných značně liší. Není tedy pravda, že by „se s kriminalitou nic nestalo“ jak tvrdí Václav Klaus, k jistému ovlivnění kriminality došlo.
Přikládáme některé statistky Policie ČR:
Skutky spáchané amnestovanými osobami za leden - květen 2013 rozdělení podle krajů
Název kraje
Počet skutků
Hl. město Praha
456
Jihočeský kraj
75
Jihomoravský kraj
232
Karlovarský kraj
118
kraj Vysočina
28
Královéhradecký kraj
76
Liberecký kraj
88
Moravskoslezský kraj
348
Olomoucký kraj
119
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
113
Středočeský kraj
142
Ústecký kraj
246
Zlínský kraj
91
celkem
2 208
Skutky spáchané amnestovanými osobami za leden - květen 2013 rozdělení podle druhu kriminality
Druh kriminality
Násilná kriminalita
165
Mravnostní kriminalita
6
Majetková kriminalita
1 321
Ostatní kriminalita
535
Zbývající kriminalita
132
Hospodářská kriminalita
49
A mimochodem dopravní podnik na jízdném vybere 4 miliardy korun.
Dle informací plynoucích z výročních zpráv Dopravního podniku hlavního města Prahy činily tržby (.pdf, str. 79) z jízdného (přepravní tržby za MHD a vnější pásma) za rok 2011 částku 4,53 mld. korun.
V roce 2010 (.pdf, str 115) se jednalo o částku 4,46 mld. korun, v roce 2009 (.pdf, str. 79, Aj.) poté o 4,40 mld. korun.
Výroční zpráva pro rok 2012, potažmo informace o výši tržeb z jízdného, v tuto chvíli není k dispozici.
Zastupitel Hudeček částku vybranou Dopravním podnikem na jízdném podhodnocuje. Proto hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.
(ČSSD, pozn.) hlásá například to, že chce být v hlavním proudu evropské integrace.
Např. usnesení předsednictva strany z 7. června mj. říká: "ČSSD se hlásí k projektu pokračování evropské integrace a podporuje přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě". Postoj strany k integraci jasně popisují vyjádření její zahraniční komise: o rozšiřování píše: "Vedle podpory zapojování balkánských zemí, nástupnických států bývalé Jugoslávie a Albánie, do evropské integrace [...] podporujeme také vstup Turecka do Evropské unie." K EU obecně také uvádí: "Podporujeme co nejrychlejší uvedení jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy do praxe...".
Pokud je podpora hlubší a rychlejší integrace v současné Evropě "hlavním proudem" integrace, ČSSD opravdu hlásá, že v onom proudu je.
