Opravdu to nebyla TOP 09, která po komunálních volbách v roce 2010 vytvořila koalici se sociálními demokraty. A to nikoliv jenom na pražském magistrátu, ale v dalších 9 důležitých městských částí hlavního města Prahy.
Výrok ministra Kalouska je hodnocen jako pravdivý, nicméně uvádíme výhradu, neboť je pravdou, že ODS a ČSSD po volbách v roce 2010 uzavřely v 9 pražských částech koalici, v některých z nich však přibraly dalšího koaličního partnera.
Po komunálních volbách v roce 2010 byla na pražském magistrátu skutečně vytvořena koalice ODS a ČSSD bez účasti TOP 09.
Hlavní město Praha má 22 městských částí. ODS a ČSSD spolu šly do koalice v devíti městských částech (2,4,6,7,10, 11, 13, 15 a 17). Je nicméně otázkou, na základě čeho Miroslav Kalousek hodnotil důležitost městských částí, tato část není součástí hodnocení.
Stojí také za zmínku, že TOP 09 byla (či je) v koalici s ČSSD na 4 městských částech (1, 5, 14, 21). Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto však s výhradou.
A v Německu již dlouhá léta existuje tento zákon, který přenáší důkazní břemeno na toho, jehož majetek je prověřován. (zákon o prokázání původu majetku - pozn. Demagog.cz)
Německá daňová legislativa neobsahuje povinnost prokázat původ svého majetku.
Návrh zákona o prokázání majetku (od poslanců ČSSD) v §3 zakládá povinnost oznamovat zisk majetku v určité výši a v §5 odst. 3 pak stanoví, že hodnota předmětného majetku, u něhož nebude prokázáno, že byl nabyt ze zdaněných prostředků, bude dodatečně zdaněna. Je tedy na vlastníkovi, aby dokázal, že svůj majetek nabyl legálně, a v tomto smyslu chápeme i výrok prezidenta Zemana.
V německé daňové legislativě (zejm. fiskální zákon, něm. či angl.) ovšem srovnatelné ustanovení nenajdeme. Daňoví poplatníci nejsou povinni přiznávat majetek, který se nachází na německém území (na povinnost přiznání zahr. majetku upozorňuje - angl., sekce "taxation" - např. britské ministerstvo zahraničí). Částečně tato povinnost platila v době fungování daně z majetku, která se však nevybírá od r. 1997 (Deutche Welle, angl.). Bez povinnosti přiznávat majetek pak není jasné, kdy má v Německu podle Zemana nastávat situace jako v zákoně o prokázání původu majetku. Důkazní břemeno samozřejmě padá na poplatníka např. tehdy, je-li mu vyměřen daňový nedoplatek, ten ovšem není možné vyměřit na veškerý majetek - na nezaplacenou daň se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta (dle §228 zákona).
Uzavíráme tedy, že povinnost prokazovat původ veškerého majetku v Německu neexistuje a výrok prezidenta Zemana proto není pravdivý.
A došlo ke shodě mezi koaličními stranami, která je především na tom, že Miroslava Němcová je naší společnou kandidátkou na premiérku České republiky.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Koaliční strany ODS, TOP 09 a LIDEM se skutečně shodly na kandidatuře Miroslavy Němcové na post předsedkyně vlády CR.
Za ODS informoval o tomto kroku uřadující předseda strany Martin Kuba:
"ODS považuje Miroslavu Němcovou za zkušenou političku s odpovídajícím morálním i politickým kreditem, za ženu s dlouhodobě ukotvenými pravicovými názory a člověka, který je schopný naší zemi důstojně reprezentovat i v zahraničí." Stanovisko TOP 09 vyjádřil předseda Karel Schwarzenberg:
"Proti samotné nominaci nelze nic říct. Paní předsedkyně si velmi vážím, mám ji rád a bylo by mi ctí s ní zasedat ve vládě..."
Proti nominaci Němcové nevystoupila ani třetí koaliční strana LIDEM. Toto stanovisko vyjádřila místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová:
"Pro mě je jméno Miroslavy Němcové příjemným překvapením, protože je reálné, že se v podstatě poprvé v historii dostane do čela vlády žena..." Jedinou překážku konsenzu na nominaci Miroslavy Němcové představovala otázka obsazení pozice předsedy Sněmovny po Němcové. I toto však již bylo vyřešeno a koalice oznámila, že dospěla ke shodě na vedení Poslanecké sněmovny v případě nástupu M. Němcové na post předsedkyně vlády ČR.
Byla to naše podmínka vstupu do Unie (schválení služebního zákona - pozn. Demagog.cz).
Podmíněnost vstupu ČR do EU přijetím zákona o státní službě je zmiňována např. ve zprávách Českého rozhlasu. Proto byl zákon také schválen již v roce 2002 a od té doby je platný, avšak ne účinný (právně závazný).
Účinnost zákona je neustále odkládána.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.
Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.
Já jsem slovo slabý, silný politik a předseda vlády o Petru Nečasovi, myslím, nikdy nevyřknul.
Skutečně se nám nepodařilo dohledat, že by Václav Klaus na veřejnosti označil Petra Nečase jako slabého politika. Vládu jako takovou však označoval za slabou opakovaně, například již v prosinci 2011, nebo po skončení svého mandátu při přednášce na VŠE, kde vládu označil jako bezzubou a rozpačitou, vládní koalici jako slabou a křehkou.
Petra Nečase však jako slabého lídra označil například prezidentův poradce Jiří Payne.
(Tázající: Děkuji, já mám otázku na pana poslance Zahradila, jak se vlastně dnes díváte po letech na ten svůj návrh, aby ČR neměla vstupovat do EU. Že by měla jít Tureckou cestou, tzn., tedy využívat některých výhod, ale nevstupovat, nebýt členem. Děkuji.) Jan Zahradil, předseda poslaneckého klubu ODS EP: Tak především bych vám chtěl říci, že to nebyl návrh. To byla součást spisu nebo součást studie, která se jmenovala Manifest českého eurorealismu. A tam to bylo zmíněno jako jedna z možností, která nastane. Například v případě, že si nahlasujeme v referendu vstup do EU. Bylo to tam zmíněno, jako alternativní možnost.
Výrok Jana Zahradila hodnotíme na základě dokumentu Manifest českého eurorealismu jako pravdivý.
Tento analyticko-politický dokument (pdf.) je příspěvkem do debaty o integraci Evropy. Nabízí faktory pro a proti rozšíření EU a nastiňuje možné cesty pro českou zahraniční politiku, pokud ČR do EU nevstoupí (s. 11).
Dokument nezpochybňuje, že vstup ČR do EU je strategickým cílem, ale nabádá k obezřetnému přístupu (s. 8).
My jsme se shodli na tom, že máme jednotnou kandidátku na pozici premiérky, za ní dnes stojí parlamentní většina 101 poslanců...
Již jednou jsme ověřili, že se v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013 koalice ODS, TOP 09 a LIDEM skutečně shodla na jednotné kandidátce na premiérku, kterou je Miroslava Němcová. Koalice dále 25. června oznámila, že disponuje podpisy 101 poslanců, kteří vyjádřili podporu Miroslavě Němcové.
Takže například se vyhlásilo za pana Bursíka, že se zvedne podíl té, ne, že zóna, zóna se nevyjednala, tak se to obešlo, tak se řeklo, že se bude někde ve dvojce chovat jako kdyby to byla zóna první, tedy bezzásahově, křičí se, že to je 30 %, když se pak podíváte, tak zjistíte, že tu dobu bylo vydáno 700 výjimek, skoro 700 výjimek, žádostí asi 500 reálných výjimek, které znamenaly, že se tam přesto zasahovaly.
Výrok ministra Chalupy je hodnocen na základě dohledaných informací o NP Šumava jako zavádějící.
Martin Bursík (tehdejší předseda Strany zelených) byl ministrem životního prostředí v 2. vládě Mirka Topolánka (koaliční vláda ODS, KDU-ČSL, SZ) a to po celou její dobu. Konkrétně byl ministrem od 9. ledna 2007 do 8. května 2009.
Údaj o sedmi stech výjimkách, které měly umožnit zasahovat i v těch zónách, kde by to jinak nebylo možné, veřejně uvádí také současný ředitel Národního parku Šumava, Jiří Mánek (Deník, Naše voda). Ten ovšem tento údaj vztahuje na období let 2007-2010, kdy Martin Bursík nebyl prokazatelně ministrem téměř polovinu z této doby. Tím pádem je výrok hodnocen jako zavádějící, neboť Chalupa Bursíkovi přisuzuje odpovědnost i za období, kdy bývalý předseda Zelených nebyl v ministerské funkci.
O tom, že v době ministrování Martina Bursíka měla být bezzásahovost na Šumavě nastavena na 30 % ploch, se zmiňuje ve svém textu např. Hnutí DUHA.
Ale jako ta policie byla výrazně oslabená. Ten rozpočet klesnul snad o deset miliard korun (od doby, kdy byl Martin Pecina ministrem vnitra, pozn.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z rozpočtu ČR.
Martin Pecina byl ministrem vnitra od května 2009 do června 2010. Rozpočet Policie ČR v roce 2009 byl dle schváleného rozpočtu Ministerstva vnitra (.pdf - str. 28) 34 715 676 tis. Kč. Rozpočet pro rok 2013 je 27 143 550 tis. Kč (zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2013 - ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra ČR, Specifické ukazatele, Policie ČR). Rozdíl mezi nimi tedy je 7 572 126 tis. Kč, tedy přibližně 7,5 mld. Kč. Martin Pecina tvrdil, že rozdíl mezi nimi je 10 mld., rozdíl mezi jeho tvrzením a realitou je tedy 2,5 mld. Kč.
Rozpočet Policie ČR200934 715 676 tis. Kč201327 143 550 tis. KčRozdíl 7 572 126 tis. Kč
Například Petr Fiala, ministr školství, je bývalý rektor.
Výrok týkající se ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala byl rektorem Masarykovy univerzity po dvě funkční období, a to mezi lety 2004-2011.
