Přehled ověřených výroků

Na základě materiálů Evropské komise a OECD hodnotíme výrok jako pravdivý s tou výhradou, že státní správa není dle těchto dokumentů jediným faktorem.

Evropská komise vydává v rámci hospodářské strategie Evropa 2020 každý rok doporučení pro jednotlivé členské státy. Česká republika v těchto ročních analýzách skutečně bývá kritizována za některé aspekty veřejné správy. V doporučení z r. 2012 (.pdf, s. 5) je např. uvedeno: „Nesrovnalosti v zadávání veřejných zakázek a nikoli optimální fungování řídicích a kontrolních systémů v rámci veřejné správy jsou významným zdrojem problémů při využívání fondů EU."

Na webu Evropské komise v části zabývající se implementací strategie Evropa 2020 v ČR se pak píše: „Za hlavní problémy České republiky jsou považovány nízká provozní efektivita veřejné správy a korupce."

OECD v příloze č. 2 (s. 40) ekonomického průzkumu z r. 2011 doporučuje ČR jisté reformy, které by měli pomoct jejímu rozvoji. Reformy v oblasti institucí a státní správy jsou jednou z hlavních položek na tomto seznamu doporučení.

Ústava (čl. 63, odst. 1) skutečně nehovoří o jmenování velvyslanců. Prezident podle ní „přijímá vedoucí zastupitelských misí [a] pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.“ Miloš Zeman se navzdory tomu domnívá, že „Ústava České republiky naprosto jasně říká, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra.“

Stránky Hrad.cz popisují praxi výběru velvyslance následovně: „osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci.“ Tento popis dosavadní praxe odpovídá výroku, který proto hodnotíme jako pravdivý.

Spory o velvyslance se mezi ministerstvem zahraničí a prezidentem objevovaly ještě před nástupem Miloše Zemana do úřadu. Právník Jan Kudrna připomíná, že oba předchozí prezidenti využívali své pravomoci „k tomu, aby byla velvyslancem jmenována osoba, o kterou měli zájem.“ Nikdy však neshody o velvyslancích nepřerostly do takových rozměrů jako mezi prezidentem Zemanem a bývalým ministrem Schwarzenbergem.

Dle průzkumu společnosti SANEP s.r.o. ze 7. června 2013 nesouhlasí s provedeným majetkovým vyrovnáním státu s církvemi 74,5% lidí.

Pro zajímavost přikládáme ještě starší průzkum (.pdf) Sociologického ústavu AV ČR, ze září 2012, který se tématem zabývá obšírněji, a pokládá i další podotázky. S návrhem církevních restitucí tehdy nesouhlasilo 65% respondentů.

S ohledem na první zmíněný průzkum, který je nejaktuálnější a potvrzuje slova Jeronýma Tejce, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Studie Deutsche Bank z roku 2011 porovnávala pozici jednotlivých členských zemí z různých hledisek na číslech z rozpočtu roku 2009.

Z tohoto srovnání vyplývá, že Nizozemsko přispívá do evropského rozpočtu v absolutních číslech 1 488 mil EUR, což jej řadí na pátou pozici mezi evropskými státy (za Německem, Francií, Itálií a Velkou Británií). Při přepočtu tohoto příspěvku na počet obyvatel se největšími přispěvateli stávají Dánové s 211 eury na hlavu. Na druhém místě jsou Finové (113,8 EUR) a na třetím místě největší čistý plátce a nejlidnatější evropská země Německo (107,3 EUR). Nizozemci jsou s 90 eury na pátém místě (opět za Itálií). Při počtu na velikost ekonomiky pak Nizozemsko přispívá 0,26 % ze svého HDP. Nejvíce přispívají Dánové s 0,53 % HDP. Tato čísla odpovídají čistému porovnání příspěvků do společného rozpočtu a přijatých plateb (především z dotačních programů). Jak je ale vidět z přiloženého dokumentu, výsledky se v závislosti na použité metodě výpočtu výrazně liší.

Dánský portál EU Oplysning (Evropské informační centrum) používá jinou metodiku výpočtu a uvádí pouze absolutní čísla, nejnovější údaje jsou z roku 2011. V tomto roce Nizozemsko přispělo 2 214 miliony EUR (přibližně 132 eur per capita). Pro srovnání, každý Němec přispěl přibližně 110 eury a Dán přibližně 150 eury (při použití údajů o počtu obyvatel z Wikipedie).

Obecně se má za to, že Nizozemsko je jeden z největších čistých plátců do evropského rozpočtu, nemáme ale k dispozici dostatečně relevantní údaje, abychom potvrdili, zda je skutečně největším plátcem na hlavu, toto pořadí navíc záleží na použité metodice a mění se v čase, tento výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

V případě povodní nebo obdobné krizové situace může ministerstvo financí čerpat z tzv. Rezerv na řešení krizových situací - což se v rozpočtu (str. 50 kapitola 398) České republiky pro rok 2013 rovná sto miliónům korun. Dále může, po vyčerpání této rezervy, ministerstvo financí čerpat (pdf. str. 3 čl. 6) z tzv. Vládní krizové rezervy (str. 50, kapitola 398), která činí 3,5 miliardy korun.

Po červnovém zatýkání v nejvyšších patrech politiky skutečně vystoupilo širší vedení ODS s prohlášením, že nadále stojí za svým tehdejším předsedou Petrem Nečasem. Místopředsedkyně Miroslava Němcová uvedla: “Znamenalo by to popření dosavadního fungování demokratického systému, který je na politických dohodách založen.”

Naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovorech popíral, že by se vůbec jednalo o trafiky, tvrdil, že takzvaní rebelové měli pro funkce dostatečnou kvalifikaci.

Dnes platný Služební zákon z roku 2002 (jehož účinnost byla zatím odložena na rok 2015) ustanovuje (v § 11) tzv. Generální ředitelství státní služby jako složku úřadu vlády, která má mj. koordinovat státní správu a podílet se na přípravě služebních předpisů.

Aktuální vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících pak upravuje systematizaci státní správy, služební poměr a vzdělávání úředníků, žádný srovnatelný vedoucí orgán nicméně nevytváří.

Marie Benešová byla nejvyšší státní zástupkyní v letech 1999 - 2005, zatímco protikorupční policie odložila vyšetřování kauzy MUS v roce 2008, kdy již na nejvyšším státním zastupitelství působila Renáta Vesecká.

V této době se do případu také vložili švýcarští vyšetřovatelé.

Jediné mediální prohlášení Pavla Béma ohledně jeho politické budoucnosti, které se nám podařilo dohledat, je jeho otevřený dopis členům ODS z března 2012, kdy byl po zveřejnění odposlechů jeho telefonátů donucen pozastavit členství ve straně.

V tomto dopise mimo jiné píše: „O svém odchodu do "politického důchodu" už jsem se rozhodl dávno. Politické ambice už nějaký čas nemám. Dnes už tak složitou situaci pro ODS nechci ještě více ztěžovat.”

Toto prohlášení je staré přibližně rok a půl a protože sám píše, že se pro svůj odchod rozhodl již dávno, rozhodli jsme se hodnotit výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentu Ministerstva zemědělství " Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství ", jenž byl 23.4.2013 předložen Poslanecké sněmovně, a ve kterém je uvedené následující: v roce 2011 činily investice státu do protipovodňových opatření přibližně 1,2 miliardy Kč, v roce 2012 zhruba 2 miliardy Kč a předpoklad výdajů za rok 2013 potom činí rámcově 2,2 miliardy Kč. Součástí výše uvedených nákladů nejsou zdroje územních rozpočtů a fondů EU. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.