Přehled ověřených výroků

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravda, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, opakovaně kritizoval zavedení přímé volby prezidenta bez provedení navazujících změn Ústavy, na což média několikrát upozornila:

Novinky.cz - "Přímá volba prezidenta má řadu úskalí, upozornil Rychetský vládu"

ČT24 - "Rychetský kritizoval schválený návrh přímé volby"

iDnes - "Rychetský: Poslancům jsme naznačili, jak přímou volbu vylepšit"Týden.cz- "Rychetský: Prezidentské volby nejsou o kvalitě kandidátů" Avšak jeho kritika směřovala na absenci úpravy soudního přezkumu voleb, která podle něho mohla vést ke komplikaci volebního procesu.

Co se týče aktuálních návrhů na změnu Ústavy ČR, které navrhuje ČSSD, zastává Pavel Rychetský spíše zdrženlivé stanovisko, jak je patrné z jeho vyjádření pro ČTK:

"Napřed je potřeba, aby proběhly volby, abychom měli demokraticky zvolený parlament. Nejsem zastáncem jakýchkoliv účelových změn ústavy. Myslím si, že dosavadní ústava poskytuje dostatečný rámec pro zajištění základních parametrů demokratického právního státu v naší zemi" Nelze tedy jednoznačně říct, že by současné návrhy na změny Ústavy ČR přímo korespondovaly s kritikou Pavla Rychetského.

Jiří Pospíšil má pravdu, když hovoří o tom, že do korupčních afér jsou namočeni i členové jiných politických stran, ne pouze ODS. Namátkou můžeme jmenovat úplatkářskou kauzu Davida Ratha (ČSSD), kauza uplácení poslanců Věcí Veřejných či aféra Vlasty Parkanové (TOP 09) související s nákupem letounů CASA.

Dle posledních údajů (pdf.) České správy sociálního zabezpečení za 2. čtvrtletí roku 2013 je počet OSVČ skutečně 995 tisíc. Činného obyvatelstva (dle kontextu diskuze má Rostislav Senjuk na mysli obyvatelstvo zaměstnané, nikoliv obyvatelstvo ekonomicky aktivní tj. pracovní sílu, které zahrnuje zaměstnané i nezaměstnané ve věku od 20-64 let), je dle posledních dat Českého statistického úřadu na 4 953 000 osob.

Výrok Rostislva Senjuka hodnotíme proto jako pravdivý.

Vlastimil Rampula byl tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem odvolán v říjnu 2011. O jeho odvolání se spekulovalo již dříve. Důvodem měla být pochybení v korupčních kauzách.

Pospíšil tehdy nechtěl své důvody zveřejňovat. Zmínil pouze dva základní body. Prvním z nich byl „"řádně neodůvodněný" pokyn podřízené, která se neměla odvolávat v kauze tunelování Investiční a poštovní banky (IPB).“ Druhým pak bylo nedostatečné vedení podřízených a nereagování je jejich pochybení.

Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Jiří Pospíšil poté prohlásil, že jedním z nových důvodů pro případné odvolání Rampuly bude kauza privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Rampula nakonec v červenci 2012 na svou funkci rezignoval. V srpnu 2012 na pražském vrchním státním zastupitelství skončil úplně.

Je sice pravda, že koalice disponuje podpisy 101 poslanců, nicméně s tímto prohlášením přišla 25. června, tedy den po demisi expremiéra Petra Nečase.

Prezident Zeman však již v pondělí 24. června potvrdil, že má v plánu jmenovat úřednický kabinet. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář pak tvrdí, že oznámení koalice o podpoře 101 poslanců přišlo pozdě a prezident Zeman nechtěl na poslední chvíli měnit plán sestavení úřednické vlády.

Nebylo to tedy tak, že by Miloš Zeman ,,najednou” oznámil záměr jmenovat úřednickou vládu proti existující podpoře 101 hlasů pro Miroslavu Němcovou, jak tvrdí Martin Kuba. Tato podpora byla ve skutečnosti oznámena koalicí až den poté, co prezident Zeman deklaroval záměr jmenovat úřednický kabinet.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jednalo se však o odmítnutí amnestie přímo Vladimírem Stehlíkem, nikoliv stranou jako takovou.

Vladimír Stehlík již v lednu prohlásil, že pokud se amnestie prezidenta Václava Klause bude vztahovat i na jeho případ, amnestii odmítne. Zopakoval to i v březnu poté, co obdržel oficiální rozhodnutí státního zastupitelství o tom, že se na něj skutečně amnestie vztahuje.

Jak říká například odborník na trestní právo Libor Vávra, po odmítnutí amnestie sice může pokračovat soudní řízení, ale člověk, na kterého se vztahuje amnestie už nemůže být odsouzen. Soud končí vyslovením viny či neviny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 ODS získala 24,47 % hlasů. Volby tehdy vyhrála ČSSD s 30,20 % a do Sněmovny se dostala ještě KSČM (18,51 %) a koalice KDU-ČSL, US-DEU (14,27 %).

Z kontextu diskuze vyplývá, že Václav Klaus hovoří o období vlády Petra Nečase, která sestavovala rozpočet v posledních třech letech. Podle údajů ze zákonů o státním rozpočtu České republiky činil deficit v roce 2011 135 miliard, v roce 2012 105 miliard (započítán však není jednorázový výdaj 59 miliard na církevní restituce) a pro rok 2013 100 miliard korun.

Deficit roku 2012 (v souvislosti s církevními restitucemi) popisuje ministr Kalousek pro Novinky.cz následovně:

"Česká vláda v roce 2012 skutečně cílí na deficit ve výši 3,5 procenta. Přestože víme, že v letošním roce nám nebude proplaceno11-12 miliard evropských peněz, cíl dodržíme. Konečné číslo bude ale ovlivněno evropskou účetní metodikou ESA 95, která se dá vysvětlit tak, že když stát uzavře nějaký závazek, přijme zákon, tak suma, kterou obsahuje, pokud je konečná, je z účetního hlediska vnímána jako jednorázová operace.

Promítne se i jednorázově do bilance státního rozpočtu v roce, kdy zákon byl přijat. Tak se do letošního rozpočtu promítnou církevní restituce, byť fakticky v tomto roce nezaplatíme ani korunu. Faktické platby začnou v roce 2013 a potrvají třicet let. Protože suma 59 miliard představuje z účetního hlediska 1,5 procenta HDP, tak oficiální údaj o deficitu bude 5 procent. Ale zdůrazňuji, přitom se nevyplatí ani koruna."

Výrok bývalého prezidenta Václava Klause hodnotíme jako pravdivý.

Při hodnocení toho výroku vycházíme ze souhrnných informací o Fondu solidarity na webu Evropské komise, kde se v textu skutečně píše, že „fond byl využit při 52 katastrofách, k nim patřily záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře i období katastrofálního sucha. Doposud fond podpořil 23 různých evropských zemí částkou přesahující 3.2 miliardy eur.“

Toto potvrzuje i přiložený seznam událostí (.doc, eng), kde například zjistíme, že fond byl využit již ve třech případech v České republice.

Při hodnocení tohoto výroku se zaměřujeme na srovnání makroekonomických ukazatelů let bezprostředně před vstupem do Evropské unie a bezprostředně po něm, tj. časové období 2000 - 2008. U let následujících, které byly významně ovlivněny světovou ekonomickou krizí, je problematické hodnotit, nakolik se zde pozitivně či negativně podepsalo členství v EU.

Vycházeli jsme z textu Dana Marka Česká republika v Evropské unii: ekonomické dopady vstupu.

Podle statistických dat zahraniční obchod České republiky po vstupu do EU pokračoval v příznivém trendu předchozích let. Celkový vývoz vzrostl o 25 % a nízká úroveň schodku zahraničního obchodu v roce 2004 demonstrovala nejlepší výsledky za posledních 11 let. Vývoz pokračoval v růstu i v následujících letech, kdy v letech 2005 až 2007 průměrně rostl o 14 %. K jeho snížení došlo až v roce 2008, kdy se vlivem světové ekonomické krize zvýšil o necelých sedm procent. V roce 2005 dosáhla ČR poprvé v historii přebytku v obchodu s EU a v roce 2007 již tento přebytek dosáhl téměř 88 miliard korun.

Česká republika po vstupu také zaznamenávala pokračující růst přímých zahraničních investic (PZI). Na konci roku 2007 představovaly PZI kumulativně více než 76 miliard eur, kdy téměř 90 % představovaly investice zemí EU (zejména německé, holandské a rakouské).

Mimo jiné právě díky zvýšenému vývozu a zahraničním investicím se zrychlil růst ekonomiky.

Růst HDP v České republice (v %)

200020012002200320042005200620072008ČR3,62,51,93,64,56,46,46,53,1

Navzdory některým predikcím, jež předpovídaly značný nárůst nezaměstnanosti po vstupu, zůstala tato bez dramatických změn, a dokonce došlo k jejímu poklesu. Před vstupem do EU se pohybovala okolo 7-8 %, v roce 2004 se zvýšila na 8,3 % a během následujících let se postupně snižovala. V roce 2008 klesla na pouhých 4,4, nejnižší hodnotu od roku 1996.

Míra nezaměstnanosti v ČR v %

200020012002200320042005200620072008ČR8,88,17,37,88,37,97,15,34,4

V neposlední řadě je také Česká republika od svého vstupu čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU. Za rok 2012 dosáhl tento příjem výše 73,8 mld. korun.

Z důvodů vzrůstu exportu, přímých zahraničních investic, zrychlení růstu ekonomiky a snížení nezaměstnanosti v v letech po roce 2004 (vstupu do EU) hodnotíme vstup České republiky do Evropské unie jako hospodářsky prospěšný.