Přehled ověřených výroků

Bohuslav Sobotka poskytl zejména v období před hlasováním o Rusnokově vládě množství rozhovorů do různých médií, kde hovořil o parlamentních principech a nutnosti nezávislosti sociální demokracie.

V rozhovoru pro týdeník Euro z 5. srpna napříkad zaznělo:

Euro: Vy se o podpoře kabinetu budete bavit 6. srpna. Budou nakonec ve sněmovně vaši poslanci hlasovat jednotně? A sondujete nálady v regionech, odkud se ozývají hlasy, že by měla Rusnokova vláda dostat šanci?
Sobotka: Předpokládám, že v hlasování budeme jednotní. Usiluju o to. Samozřejmě čtu usnesení, která nám přicházejí z regionů a v řadě míst je strana podobně rozpolcená jako tady ve svém vedení. Některé okresní výbory končí své hlasování půl na půl, jejich stanoviska nejsou jednoznačná. Já ale vidím dvě věci, které nesmíme při svém rozhodování pominout. Zaprvé: my si nepřejeme návrat sto jedničkové většiny bývalé vládní koalice. Zkompromitovali se natolik, že se divím, že vůbec chtějí zpátky. Zadruhé: musíme brát ohled na svou tradici a program, a tedy udržet parlamentní demokracii.

Podobně hovořil v týdeníku Reflex z 1. srpna:

Pokud bychom ignorovali principy parlamentní demokracie, naši demokratickou tradici, tak by se ČSSD velmi snadno mohla stát populistickou levicovou stranou, které je v zásadě jedno, jak se dostane k moci. Z dlouhodobého hlediska by se to sociální demokracii vymstilo. Principy parlamentní demokracie stojí nad zápasem mezi pravicí a levicí.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny ze stejného dne zaznělo mimo jiné:

HN: V jaké části intervalu mezi podporou a nepodporou Rusnokovy vlády se nyní nacházíte?
Sobotka: O mně je známo, že jsem skeptický k podpoře Rusnokovy vlády. To, co se odehrálo v Českých drahách, navíc na těch pomyslných vahách přikládá závaží spíše na misku nepodpory. Situace v ČSSD není jednoduchá ze tří důvodů: Za prvé se nemůžeme dostat do nějakého zásadního neporozumění s našimi voliči, pokud chceme vyhrát příští volby do Poslanecké sněmovny. Za druhé nemůžeme přestat hájit udržení parlamentní demokracie v České republice, parlamentního systému vlády, pokud nechceme zradit svůj charakter a svůj program. A za třetí musíme uhájit samostatnost sociální demokracie.

A podobně silné vyjádření padlo i v rozhovoru pro časopis Týden z 5. srpna:

Týden: Ve sporu o Rusnoka se hraje i o vás. Odejdete z funkce, pokud ČSSD vládu podpoří?
Sobotka: Nejde tu o Sobotku, ale o budoucnost ČSSD. Nehraje se tu o to, jestli bude Rusnokova vláda podporovat sociální spravedlnost, v sázce je demokracie a metody, jimiž budeme prosazovat naše představy.

Zejména poslední citovaný výrok prakticky odpovídá formulaci, kterou použil Miroslav Kalousek, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících stanoví určitá pravidla systematizace (v § 5 - § 8), tj. určuje základní podmínky, které musí splňovat struktura pracovních míst na úřadě.

Semelová a např. i Transparency international (ve své zprávě) kritizují, že tato struktura může být pravidelně měněna a místa úředníků mohou být rušena. Jedinou stabilní pozicí na úřadě má tak dle návrhu být místo státního tajemníka, který je (dle § 6) jmenován na 5 let. Ostatní místa však vedoucí úřadu může (dle § 5, odst. 1) reorganizovat ke konci každého kalendářního roku.

Výrok Jana Zahradila hodnotíme na základě dokumentu Manifest českého eurorealismu jako pravdivý.

Manifest českého eurorealismu (pdf.)je dokument předložený k ideové konferenci ODS z roku 2001. Nabízí analýzu rozšiřování Evropské unie a možné přístupy k integraci.

Autoři jsou zdrženliví v otázkách podoby členství České republiky v Evropské unii a nevstupování je zde zmíněno jen jako alternativa v případě, že vnější či vnitřní podmínky zabrání našemu vstupu (s.11).

Německý profesor ekonomie Christian von Weizsäcker (Nj.) ve svém článku (17. odstavec, Nj.) z 10. května letošního roku zveřejněném na webovém portálu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mimo jiné uvádí :

"Ve všech zemích eurozóny jsou v podmínkách prosperity soukromé úspory podstatně vyšší, než trvale očekávané soukromé investice." Z kontextu diskuze vyplývá, že Vladimír Dlouhý hovoří o ekonomické situaci v Evropě. Jeho výrok (respektive volnou citaci) tedy hodnotíme jako pravdivý.

Článek 4 aktu o přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ". (Smlouvy o založení Evropského společenství)

Výše zmíněný článek je dnes platný prostřednictvím článku 140 Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1. tohoto článku obecně vymezuje některá kritéria pro přistoupení ke společné měně. Podrobněji jsou tato kritéria rozpracována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku. Obecně jsou známa pod názvem Mastrichtská kritéria. V odstavci 2. Smlouvy o fungování EU se pak praví: " Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států ".

V současné době neexistuje závazné datum přijetí eura. Na ČR se tedy vztahuje závazek přistoupení k hospodářské a měnové unii od podpisu Aktu o podmínkách přistoupení, jelikož není státem, který by si vyjednal výjimku ze vstupu do hospodářské a měnové unie podobně jako Velká Británie a Dánsko.

Výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených dokumentů tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na oficiálních stránkách Romské demokratické strany není o zasedání ústředního výboru z minulého týdne žádná zmínka. Jedinou oficiální akcí, o které se na stránkách této strany píše a která se týkala ústředního výboru, je Předvolební sjezd strany, který se konal 1.9. 2013.

Položka Stranický výbor je také prázdná a nebylo tudíž možné dohledat, zda je struktura strany taková, jak popisuje Miroslav Tancoš či jestli se prvního sjezdu zúčastnili pan Malar nebo pan Lučanský.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kateřina Klasnová předkládala tento návrh (sněmovní tisk 763 a 894) celkem třikrát a to v září a listopadu 2012 a nyní v květnu 2013.

Povinnost zřídit si datovou schránku bude pro OSVČ platit opravdu od roku 2015, tedy v roce jež zmínil Rostislav Senjuk. Zda o této povinnosti spousta živnostníků neví, není v hodnocení výroku zahrnuto.

Petr Cibulka ve svém výroku odpovídá na otázku ohledně možnosti rozhodnutí o zvýšení daní pomocí procedury referenda. Bohužel jím uvedený příklad je popsán velmi obecně a nelze jednoduše zjistit, jakou konkrétní úpravu má kandidát na mysli.

Patrně nejvíce se danému případu blíží vládní návrh (ang.) referenda o zvýšení daně z přidané hodnoty ze 7,6 % na 8 % z roku 2009. Nicméně tato iniciativa byl pro navrhovatele úspěšná a ke zvýšení daně tedy došlo (ang.). Na druhou stranu, referendum na obdobné téma se ve Švýcarsku konalo již v roce 2004, kdy byl naopak vládní návrh občany zamítnut.

Ačkoliv argumentace obsažená ve výroku je postavena na reálném základě, konkrétní příklad odpovídající jeho přesnému znění se nám z dostupných zdrojů dohledat nepodařilo, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Občanská demokratická strana tlačila na svého člena a poslance Romana Pekárka, aby se vzdal svého mandátu a opustil sněmovnu. Předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura poté, co Pekárek složil poslanecký slib, prohlásil: „Požádám ho, aby se vzdal poslaneckého mandátu, aby svým osobním příběhem nezatěžoval ODS a její poslanecký klub“.Podobně reagoval bývalý premiér Petr Nečas, když označil v listopadu nastalou situaci za neudržitelnou. Proti jeho setrvání ve funkci se vyslovili i další představitelé ODS, např. Marek Benda.

Nakonec pod tlakem poslaneckého klubu ODS Pekárek 9. listopadu 2012 pozastavil své členství ve straně. Informace o tom, zda ODS tlačila na Romana Pekárka ještě před nástupem do funkce, však nejsou k dispozici. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako neověřitelný.