Komunistická strana svými poslanci navrhovala přijetí tohoto zákona (služebního zákona - pozn. Demagog.cz).
Není úplně jasné, co Marta Semelová myslí pod pojmem “navrhovat přijetí zákona”. Při pohledu do sněmovních archivů vidíme, že při hlasování o platném služebním zákonu (218/2002 Sb.) hlasovali komunističtí poslanci většinou proti, zákon nepodpořil ani jeden z nich.
Podpořili zároveň téměř všechna hlasování o odkladu účinnosti tohoto zákona - při hlasování o zákoně č. 281/2003 Sb. o odložení účinnosti na rok 2005 se komunističtí poslanci zdrželi, zákon č. 626/2004 Sb. (odklad na rok 2007) i zákon č. 531/2006 Sb. (na rok 2009) převážně podpořili. Při hlasování o novele č. 381/2008 Sb. (odklad účinnosti na rok 2012) nefungovalo elektronické zařízení a není tedy k dispozici jmenný seznam (proti však bylo pouze 7 poslanců) a spíše proti hlasovali poslanci KSČM pouze u novely č. 445/2011 Sb., která prozatím naposled odložila účinnost služebního zákona na rok 2015.
Z hlasování komunistických poslanců tedy nevyplývá, že by podporovali přijetí totoho zákona a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Také platíme neskonale menší úroky zahraničním finančním skupinám než oni (Polsko, Slovensko - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.
Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.
Zrovna v severních Čechách, tam je problém s těmi nemocemi a tak. Ruší se tam důležitý nemocnice jako třeba v Lounech, teď se spojují nemocnice, to znamená, že se v podstatě rušej.
Poté co přešla nemocnice v Lounech pod správu Ústeckého kraje, začalo z důvodu její zadluženosti v roce 2003 docházet k uzavírání některých oddělení. Nemocnice byla následně privatizována, přičemž postupně bylo obnovováno a rekonstruováno její vybavení. V roce 2009 nemocnice změnila svého majitele, když byla prodána společnosti Nemocnice Louny a.s. Finanční problémy však vlastníka přiměly v roce 2010 ukončit poskytování akutní péče a nadále se zaměřit výhradně na následnou a dlouhodobou ošetřovatelskou péči. V současnosti je v daném regionu uzavíráním některých oddělení ohrožena například i nemocnice v Roudnici nad Labem.
K výraznému slučování nemocnic došlo v severních Čechách především v Ústeckém kraji, kde v roce 2007 vznikla Krajská zdravotní a.s., která zastřešuje pět krajských nemocnic (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem; rozsah zdravotní péče poskytovaný jednotlivými nemocnicemi je dostupný zde). V poslední době je též projednáváno přičlenění dvou nemocnic poskytujících následnou péči, konkrétně se jedná o Nemocnici následné péče v Mostě a nemocnici v Ryjicích.
Problematická situace je i v sousedním Libereckém kraji, kde by měla proběhnout fúze liberecké a turnovské nemocnice. Jak se totiž ukázalo, obě nemocnice jsou ve velmi špatné ekonomické situaci. Pokud zastupitelstva měst a kraje sloučení schválí, mělo by podle plánu dojít k restrukturalizaci a uzavření některých oddělení.
Z výše uvedeného vyplývá, že současná situace v poskytování zdravotní péče na severu Čech je velmi problematická. Jednotlivá zdravotnická zařízení prochází procesem slučování, nebo se mění jejich dosavadní funkce a rozsah poskytované péče. I přes poměrně zjednodušující povahu výroku jej tedy hodnotíme jako pravdivý.
Vláda České republiky jmenovaná prezidentem dne 10. července 2013 vznikla v souladu s ústavním pořádkem České republiky jako přímá reakce na demisi kabinetu Petra Nečase. K té došlo po skandálu, který nemá v dějinách naší země obdoby. Nikdy předtím nedošlo ke zneužití vojenského zpravodajství, jako jedné ze silových složek zajišťujících bezpečnost naší republiky.
Současná vláda České republiky byla skutečně jmenována prezidentem Zemanem po demisi kabinetu Petra Nečase, který odstoupil na základě skandálu, spojeném se sledováním Nečasovy manželky vojenským zpravodajstvím.
Nepodařilo se nám také dohledat, že by od listopadu 1989 bylo vyšetřováno podobné zneužití vojenského zpravodajství jaké nyní prošetřuje ÚOOZ. Nicméně proces je stále ve fázi vyšetřování a platí tedy presumpce neviny a to, jestli došlo či nedošlo ke zneužití vojenského zpravodajství tedy nehodnotíme.
Co se týče části výroku týkající se ústavnosti jmenování vlády, tak tuto musíme hodnotit, jako neověřitelnou. Ani odborná veřejnost totiž nemá jasno v tom, zda prezident Zeman jmenováním vlády Jiřího Rusnoka porušil či neporušil ústavní zvyklost, viz předchozí hodnocení podobného výroku.
Územní plány a konkrétní vytyčení třeba katastru obcí, které jsou určeny pro zástavbu, jsou v rukou samosprávných orgánů.
Územní plány a konkrétní vytyčení katastru obcí jsou skutečně v rukou samosprávných orgánů. Vysvětlení postupu při tvorbě územního plánu najdete v příručce Ekologického právního servisu (.pdf).
Ústava České republiky (1/1993 Sb.) čl. 99: "Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky."
Pouze a jedině zastupitelstvu obce je vyhrazeno (mimo jiné):
(viz str. 69-70 in BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. ISBN 9788024729084.)
Zákony, které souvisí s územním plánováním:
Já jsem podal pozměňovací návrh do jednacího řádu sněmovny, že v komisi (pro kontrolu tajných služeb, pozn.) budou nejen poslanci.
Tento výrok jsme původně špatně hodnotili jako nepravdivý. Po upozornění Radka Johna jsme hodnocení opravili a za upozornění mu děkujeme.
Radek John byl skutečně jedním z předkladatelů novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. V samotném dokumentu (.pdf) s vyznačenými změnami oproti původnímu znění je hned na první stránce v § 48 ods. 1 patrné, že členy vyšetřovací komise nadále mohou být nejen poslanci.
Přehled zákonů, které předkládal Radek John (mezi nimiž je i tento zákon) najdete na stránkách Poslanecké sněmovny.
Na konci října proběhne velmi důležité jednání ohledně evropského, založené na fiskal kompaktu, kterého se ČR nebude účastnit. Víte, že TOP 09 byla vždy pro to, abychom se účastnili této dohody.
Výrok hodnotíme na základě primárních i sekundárních zdrojů jako pravdivý.
Pan Drábek měl zřejmě na mysli první setkání zástupců Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů za účelem diskuze o předmětech Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf). Podle tiskové zprávy Evropské komise se první bude konat 16-18 října.
O postoji TOP 09 k fiskální paktu informovala mnohá česká média (Euractiv, iHned.cz, Parlamentni listy či Lidovky). Strana byla vždy horlivým zastáncem tohoto paktu a dokonce chtěla prosadit dodatečné připojení k paktu v obnovené koaliční smlouvě s ODS z ledna 2013.
Třeba v mém Plzeňském kraji je na mé kandidátce 2/3 starostů a místostarostů působících léta v Plzeňském kraji.
Výrok Jiřího Pospíšila je na základě kandidátky ODS v Plzeňském kraji hodnocen jako nepravdivý.
Na webu ODS lze dohledat kandidátní listinu strany v Plzeňském kraji. Celkem zde kandiduje 20 lidí. Z nich je aktuálně (podle samotné kandidátní listiny) celkem 8 v pozici starosty či místostarosty. Jde tedy pouze o necelou polovinu kandidátů.
Pokud bychom připočítali také bývalé starosty/místostarosty na kandidátce ODS, tak zjistíme (při analýze životopisů kandidátů na webu ODS, webu Našipolitici.cz a místních médiích), že pouze 1 další byl v minulosti dlouhodobým starostou, resp. primátorem Plzně a byl jím Jiří Šneberger, sedmička na této kandidátce.
V Poslanecké sněmovně je řada předloh, jsou tam i předlohy opoziční, které tam leží už 2 roky a nikdo je neprojednával.
Podle webu poslanecké sněmovny leží v tuto chvíli ve sněmovně 203 návrhy zákonů v různém stadiu projednávání.
Patrně nejstarší je novela trestního zákona, pod kterou jsou podepsáni Jeroným Tejc či Bohuslav Sobotka, tato novela byla předložena 12. července 2011 a nyní je ve druhém čtení.
Ve sněmovně leží také návrh zákona o referendu o majetkovém vyrovnání s církevními a náboženskými společnostmi předložený skupinou poslanců KSČM v březnu 2012, který byl zatím projednán pouze v organizačním výboru, nebo například návrh zákona o majetkovém přiznání z května 2012.
Nedá se však říci, že by ve sněmovně ležely už dva roky předlohy, které by vůbec nikdo neprojednával, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Václav Klaus byl postaven do situace, buď to prostě zkusí a zariskuje, ale uvědomme si, že on vlastně ještě nikdy neprohrál.
Václav Klaus vedl Občanskou demokratickou stranu do čtyřech voleb do Poslanecké sněmovny, respektive v případě voleb prvních ještě do České národní rady: 1992, 1996, 1998, 2002.
V roce 1992 získala ODS (v koalici s KDS) 29,73 % hlasů a s přehledem zvítězila. V roce 1996 obdržela vítězná ODS 29,62 % hlasů, o více něž tři procentní body více než druhá ČSSD.
V roce 1998 se ODS pod vedením Václava Klause podařil překvapivě dobrý výsledek, ačkoliv krátce předtím nastal rozkol ve straně provázený skandály, rozpadem vládní koalice a odchodem mnoha vlivných členů. Strana tehdy dosáhla výsledku 27,74 % hlasů, necelých pět procent za vítěznou sociální demokracií. V takto komplikované situaci lze dosažený volební výsledek považovat za úspěch.
Výsledek voleb 2002 - tj. 24,47 %, takřka o šest proc. bodů za vítěznou ČSSD - však interpretujeme jako prohru, byť Václav Klaus hovořil o "jen" nevýhře. ODS byla v té době již opětovně konsolidovaná, nejsilnější stranou pravice a v logice opoziční smlouvy mělo dojít k prohození vládní a opoziční role mezi dvěma největšími stranami. Zároveň se procentem získaných hlasů jednalo o do té doby nejhorší výsledek strany.
Václav Klaus se také dvakrát ucházel o úřad prezidenta republiky, v obou případech (2003, 2008) byl zvolen.
Dodejme také, že Klaus byl úspěšný při své kandidatuře na předsedu Občanského fóra v roce 1990 i při všech svých kandidaturách na předsedu ODS.
I přes řadu nepopiratelných výher Václava Klause musíme označit výrok Pavla Béma z důvodu výsledku voleb 2002 jako nepravdivý.
