Přehled ověřených výroků

Informaci o stavu skládek se nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Sama evidence skládek byla naposledy aktualizována na příslušném webu naposledy v roce 2010. V příslušném seznamu se ovšem neuvádí, jaká je kapacita skládek. Z uvedených důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Na základě textu amnestie prezidenta republiky ze dne 1. ledna 2013 a statistik poskytnutých Policií ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.

Bod jedna prvního článku amnestie skutečně hovoří o trestech do jednoho roku. V bodu dvě se však píše „Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let."

Dle statistik poskytnutých Policejním prezidiem ČR se v období od ledna do května 2013 činil celkový počet kriminálních skutků 140796. Amnestovaní ve stejném časovém období spáchali 2208 kriminálních skutků, což znamená, že se podíleli na kriminalitě zhruba v 1,56 % případů. Z celkového počtu 6317 amnestovaných osob bylo k 31. 5. 2013 stíháno 1354 tj. 21,4 %. V jednotlivých krajích se pak kriminalita amnestovaných značně liší. Není tedy pravda, že by „se s kriminalitou nic nestalo“ jak tvrdí Václav Klaus, k jistému ovlivnění kriminality došlo.

Přikládáme některé statistky Policie ČR:

Skutky spáchané amnestovanými osobami
za leden - květen 2013
rozdělení podle krajů

Název kraje

Počet skutků

Hl. město Praha

456

Jihočeský kraj

75

Jihomoravský kraj

232

Karlovarský kraj

118

kraj Vysočina

28

Královéhradecký kraj

76

Liberecký kraj

88

Moravskoslezský kraj

348

Olomoucký kraj

119

Pardubický kraj

76

Plzeňský kraj

113

Středočeský kraj

142

Ústecký kraj

246

Zlínský kraj

91

celkem

2 208

Skutky spáchané amnestovanými osobami
za leden - květen 2013
rozdělení podle druhu kriminality

Druh kriminality

Počet skutků

Násilná kriminalita

165

Mravnostní kriminalita

6

Majetková kriminalita

1 321

Ostatní kriminalita

535

Zbývající kriminalita

132

Hospodářská kriminalita

49

celkem

2 208

Dle informací plynoucích z výročních zpráv Dopravního podniku hlavního města Prahy činily tržby (.pdf, str. 79) z jízdného (přepravní tržby za MHD a vnější pásma) za rok 2011 částku 4,53 mld. korun.

V roce 2010 (.pdf, str 115) se jednalo o částku 4,46 mld. korun, v roce 2009 (.pdf, str. 79, Aj.) poté o 4,40 mld. korun.

Výroční zpráva pro rok 2012, potažmo informace o výši tržeb z jízdného, v tuto chvíli není k dispozici.

Zastupitel Hudeček částku vybranou Dopravním podnikem na jízdném podhodnocuje. Proto hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Na webu Českého statistického úřadu je k dispozici kompletní přehled statistických zjišťování pro rok 2013, ať již prováděné samotným statistickým úřadem, či jednotlivými ministerstvy. Na tomto webu je možné i vyhledávat podle IČO přehled výkazů pro jednotlivé firmy, tak se například dozvíme, že Agrofert, a.s., společnost vlastněná Andrejem Babišem, musel vyplnit v roce 2012 na stovku formulářů v souvislosti se statistickým zjišťováním.

K těmto statistickým zjišťováním je nutné připočítat další výkazy například pro finanční úřady, celní správu, správu sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny, které jsou určené jak firmám, tak nepodnikajícím občanům.

Nejsme schopni dohledat přesný počet formulářů, které občané a podnikatelé musí vyplňovat, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Jiří Rusnok v komunálních volbách kandidoval za stranu SPOZ a vedl její kandidátku v městské části Praha - Vinoř. Nebyl ovšem v té době členem zmiňované strany, stejně jako téměř všichni ostatní na kandidátní listině. Jedinou kandidátka na zastupitelský post, která byla členkou Strany práv občanů při této kandidatuře, byla Vlasta Janková. Jiří Rusnok tedy tuto událost popisuje zcela korektně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z Aktu o přistoupení ČR k EU, stránek České národní banky, portálu Euroskop a Evropské centrální banky.

Česká republika se podpisem přístupové smlouvy 16. dubna 2003 zavázala v budoucnu také přijmout euro. Nové členské země mají v článku 4 Aktu o přistoupení ČR k EU (.pdf) udělenu výjimku na zavedení eura, která je ovšem dočasná. Tento závazek není sice časově vymezen a pro přijetí společné měny musí stát splňovat tzv. maastrichtská kritéria.

Onou diametrální odlišností myslí Jan Skopeček (jak potvrzují i jeho následující slova po tomto výroku) situaci dluhové krize v eurozóně a přímou finanční pomoc státu (tedy prolomení tzv. " no bail-out klauzule "), nově vzniklé záchranné mechanismy (Evropský nástroj finanční stability, Evropský stabilizační mechanismus), zásahy Evropské centrální banky nebo například související snahy o vznik bankovní unie. V neposlední řadě se na proměně podoby podílí přijímání nových členských států do eurozóny (Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko a prozatím posledním státem od 1. ledna 2011 Estonsko).

Podle spodních odhadů Transparency International se v ČR „ztratí“ deset až dvacet procent z veřejných zakázek. Neboť zakázky vyjdou ročně na 650 miliard korun, činila by tak odkloněná částka 65 až 130 miliard. Průměrem těchto hodnot je 97,5 miliard, tedy téměř totožná suma, která je uváděna ve výroku.

Výrok hodnotíme na základě informací z programových dokumentů a volebních programů strany ODS jako pravdivý.

Dokument (pdf. str.21) Více svobody, méně regulace z roku 2004 uvádí: “ Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice ”.

Obdobně se vyjadřuje i volební program (pdf. str.21) z roku 2006: “ Zrušíme minimální mzdu, která ztrácí smysl při zavedení státem zaručeného příjmu ”.

Či aktuální vyjádření Ivo Strejčka (europoslanec ODS): “ Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvic poškozuje ty, kterým má pomáhat ”.

Jan Korytář zde poukazuje na aktivity Lucie Hoškové, kandidátky politického hnutí Změna v Olomouckém kraji, která se zabývá organizací farmářských trhů v Šumperku. Na kandidátní listině figuruje Lucie Hošková na třetím místě.

Obě části výroku jsou tedy postaveny na reálném základě, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo vnitra eviduje dvě občanská sdružení odpovídajícího jména: " Svaz mladých komunistů " a " Svaz mladých komunistů Československa ". Vznik prvního jmenovaného předcházel o měsíc druhému občanského hnutí. Jelikož o prvním jmenovaném hnutí a jeho aktivitách nelze dohledat žádné další informace a pravděpodobně tak nevyvíjí žádnou výraznější činnost, Vojtěch Filip pravděpodobně hovoří o Svazu mladých komunistů Československa.

Svaz mladých komunistů Československa je občanským sdružením založeným v roce 2008 v reakci na rozpuštění Komunistického svazu mládeže ministerstvem vnitra. Od Komunistické strany Čech a Moravy se částečně liší ideologickou orientací, SMKČ je například na rozdíl od KSČM členem maoistické Mezinárodní koordinace revolučních stran a organizací, a obecně se projevuje větší radikalitou při kritice současných společenských poměrů.

KSČM se tak například distancovala od letáků SMKČ oslavujících smrt Václava Havla. V následné tiskové zprávě pak se pak předseda Komise mládeže ÚV KSČM distancoval také od některým dalších akcí SMKČ. V neposlední řadě pak v tiskové zprávě vydané nedlouho po vzniku dvou komunistických mládežnických svazů Vojtěch Filip uvádí, že " není vhodné, aby práci výše uvedených sdružení zastřešoval někdo z funkcionářů KSČM, navíc opakuji, že jsem nedal žádný souhlas k tomu, aby se mou osobou některá z organizací zaštiťovala. " Člen ÚV KSČM Ludvík Šulda v nedávném rozhovoru dodává: " Ve své každodenní činnosti a výstupech se SMKČ dlouhodobě negativně a ostře kriticky vyhrazuje vůči politice KSČM a vůči závěrům a usnesením jejich nejvyšších orgánů včetně VIII. sjezdu KSČM. Na základě rozhodnutí VV ÚV KSČM byli členové KSČM, pracující v této organizaci, vyzváni oficiálním dopisem k tomu, aby respektovali program a usnesení strany a následně bylo těmto členům doporučeno, aby ve svém politickém angažování více využili struktur krajských komisí mládeže KSČM před aktivitami v SMKČ."

Ačkoliv jsou tyto subjekty organizačně odděleny a jejich názory na některé otázky se liší, je zde patrná personální provázanost. Například předseda Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík kandidoval za KSČM ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, a to ve Zlínském kraji ze třetího místa.

Vztah těchto dvou subjektů tak lze označit za ambivalentní. Především z důvodu neexistence formálních či oficiálních vazeb mezi KSČM a SMKČ však hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako pravdivý.