Když se podívám třeba na, já tady mám takový hezký graf (...) vidíme, jak vypadají po jednotlivých měsících plnění státního rozpočtu. Vždycky se začne v lednu, v posledních letech někdy po roce 2010, vždycky v lednu se začne nějakým přebytkem a klesá to do těch deficitů. A ty grafy se vždycky posouvají s každým dalším rokem nahoru, to znamená, jako zlepšujeme ty deficity.
Na stránkách Ministerstva financí ČR jsou k dispozici jednotlivá měsíční plnění státního rozpočtu za různé roky. Pro potřeby ověřování používáme roky 2010, 2011, 2012 a 2013. Pro přehlednost jsou tyto data zde zpracovány do grafu (částky jsou v mld. Kč).
Jak je vidět z grafu i z výše uvedených jednotlivých částek, měsíční plnění státního rozpočtu mají tendenci zůstávat vyšší čím dál tím déle, tudíž dosahují nižších deficitů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý
Václav Klaus vlastně odešel z politiky v roce 97 jako premiér v době vlastně pádu české ekonomiky na nulu.
Na základě dat ČSÚ ukazujících vývoj HDP od roku 1991 hodnotíme výrok jako pravdivý.
V grafu ČSÚ je viditelný propad HDP v letech 1997 a 1998 – Václav Klaus podal demisi své vlády k 30. listopadu 1997, následovalo období vlád sociální demokracie (do roku 2006).
Nutno dodat, že tato demise neznamenala úplný odchod Václava Klause z politiky, byl to však první krok k postupnému opuštění politiky. Ještě v roce 1997 obhájil pozici předsedy ODS, po volbách v roce 1998 se stal předsedou sněmovny a s Milošem Zemanem podepsali tzv. opoziční smlouvu. Teprve po neúspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 odstoupil z čela ODS a stal se čestným předsedou strany. (Tohoto titulu se vzdal v roce 2008, po svém znovuzvolení prezidentem.)
V loňském roce jsme byli v situaci, kdy Pražané měli zhruba milion těchto karet (..)
Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.
Celkový počet vydaných karet Opencard se pohyboval v roce 2012 skutečně okolo jednoho milionu (např. Aktuálně.cz, Novinky.cz, E15). Pro úplnost, v současné době vlastní Opencard přibližně 1,1 milionu lidí.
V Praze jsme zrušili dvě oblastní sdružení (ODS, pozn.).
Výkonná rada ODS dne 28. února 2013 na zasedání v Jihlavě skutečně zrušila dvě oblastní sdružení, která byla součástí regionálního sdružení Praha. Konkrétně se jednalo o oblastní sdružení v Praze 4 a oblastní sdružení v Praze 12. Na stejném jednání bylo také zrušeno oblastní sdružení v Praze-západ, oblastní organizace spadající do regionálního sdružení Středočeského kraje. S odvoláním se na ČTK o rozhodnutí rady ODS informaly zpravodajské servery Lidových novin i Hospodářských novin. Jak oba zdroje uvádí, důvodem ke zrušení těchto buněk spolu s jejich místními sdruženími byla netransparentnost náboru nových členů. Dle informací z České televize bylo také jedním z důvodů zrušení sdružení skutečnost, že v řadách daných buněk byli nedůvěryhodné osobnosti.
Pro doplnění uvádíme, že zrušená oblastní i místní sdružení s rozhodnutím rady nesouhlasí. Oblastní sdružení z Prahy 4 tak například vydalo k této věci tiskové prohlášení, ve kterém vysvětluje své stanovisko.K dnešnímu dni, 18. března 2013, členové některých zrušených sdružení své buňky obnovují nebo jednají o jejich obnově.
Pokud vím, tak mají ústavní většinu (senátoři za ČSSD, pozn.).
Výrok Karolíny Peake je nepravdivý, neboť k ústavní většině v Senátu chybí ČSSD čtyři poslanci.
Ústavní většina je definována jako nejméně tři pětiny zákonodárců v dané parlamentní komoře. Z 81 křesel v Senátu je tedy třeba 49 křesel k tomu, aby byla dosažena ústavní většina. Dle záznamu hlasování z poslední schůze Senátu ze dne 31. ledna 2013 ma senátorský klub ČSSD 45 zástupců.
Nás když vyhodili z United Bakeries Aholdu, jsme ztratili 200 prodejen, no tak nás nahradili 35 místními pekaři.
Na základě článku iDnes.cz „Albert přestává prodávat pečivo od velkých výrobců. Dá šanci lokálním.", hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Ke změně dodavatele pečiva pro společnost Ahold provozující obchodní řetězec Albert došlo 10. října 2012. Manažer prodejen Milan Mrázek se k tomu vyjádřil následovně: „Denně je potřeba dodat na každou prodejnu desítky přepravek. Zajistit lokální pekaře, kteří budou schopni dodávat v požadovaných časech dostatečné množství zboží, nebylo úplně jednoduché, nakonec jich máme téměř 30 pro všech našich 282 prodejen."
Andrej Babiš pak ještě v listopadu 2012 tvrdil: „Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla."
Z vyjádření Milana Mrázka je tedy patrné, že pečivo pro Albert nově začalo dodávat nikoliv 35, ale „téměř 30" regionálních pekařů. Andrej Babiš si pak v uváděném počtu prodejen protiřečí. Pro zjištění přesného počtu prodejen Albert, které Penam Andreje Babiše ztratil, bychom potřebovali ještě nějaké jiné vyjádření, než dvě různá tvrzení Andreje Babiše. Oslovili jsme tedy společnost AHOLD Czech Republic, a.s. podle jejich případného vyjádření upravíme hodnocení, které zatím necháváme jako neověřitelné.
Takže oni měli (Španělsko - pozn. Demagog.cz) poměrně robustní růst po dlouhou dobu...
Výrok europoslance Ransdorfa hodnotíme jako neověřitelný, neboť i když jsou dohledatelná data o růstu španělského HDP za poměrně dlouhé období, nelze přesně určit, co míní Ransdorf "poměrně širokým růstem", resp. dlouhou dobou. Pro informaci přikládáme vývoj HDP ve Španělsku od roku 1995.
Podle dat Eurostatu od roku 1995 ve Španělsku HDP oproti předchozímu roku klesal v letech 1996, 2001, 2002, 2007, 2008, 2009 a 2012. Naopak rostl v letech 1997, 1998, 1999, 2003, 2004, 2005, 2006, 2010 a 2011.
HDP na osobu o roku 1995
19954,8
19962,3
19973,6
19984,1
19994,2
20004,2
20012,5
20021,22003
1,420041,620051,920062,5
20071,62008-0,72009-4,4
2010-0,6
20110,3
2012-1,5f
2013-1,2f
20141,0f
(f za číslem znamená předpověď)
Nevím, co tam (v Mali, pozn.) naši vojáci dělají, vím, že to bude stát čtvrt miliardy korun během roku a půl.
Na základě informací uvedených v Senátním tisku č. 41 (.pdf, strana 5) hodnotíme výrok jako pravdivý.
V kapitole 6. Finanční prostředky jsou výdaje vyčísleny následujícím způsobem:
" Náklady na vyslání související s účastí sil a prostředků rezortu MO v Mali v roce 2013 jsou odhadovány na 135 311 384 Kč a v roce 2014 na 135 661 671 Kč. "
Celkové náklady spojené s účastí českých jednotek na misi v Mali jsou odhadovány na 270 973 055 Kč.
My jako Severočeši, nebo respektive já, inženýr Zelenka a senátor Doubrava jsme dali trestní oznámení právě na Regionální radu jako na právnickou osobu, protože v ní jsou ty fyzické osoby, které vlastně o tom rozhodovaly.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Deník aktualne.cz informoval 8. června 2012 o podání trestního oznámení na regionální radu Ústeckého a Karlovarského kraje z důvodu „poškozování finančních zájmů Evropského společenství". Trestní oznámení podali senátoři Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava společně s kandidátem Severočechů.cz na hejtmana Jiřím Zelenkou.
Tak znovu říkám, na text té smlouvy se každý může podívat na webovských stránkách ministerstva práce a sociálních věcí a uvidí, že tam za prvé není možnost žádné přímé kompenzace, je možnost jednání o kompenzaci až po 6 letech, pokud by se po 6 letech ukázalo, že ten projekt je pro spořitelnu ztrátový, a zdůrazňuji, je tam možnost jednání a poté po neúspěšném jednáním možnost odstoupení od smlouvy ze strany České spořitelny, ale žádná jednorázová finanční kompenzace tam samozřejmě není.
Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů je skutečně zveřejněna na internetových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Stejně tak je pravda, že smlouva automaticky nezaručuje nárok České spořitelny na přímé kompenzace, ale za stanovených podmínek pouze umožňuje zahájení jednání o kompenzaci pro Českou spořitelnu. Na druhou stranu se ministr Drábek dopustil faktické nepřesnosti, když odkazoval na lhůty, po nichž je možno k jednání přistoupit. K zahájení jednání totiž podle ustanovení 12.2.4 smlouvy může Česká spořitelna vyzvat ministerstvo " [v] případě, že plnění závazků, které ČS převzala na základě Smlouvy, bude pro niznamenat dlouhodobé a významné dotování Systému administrace dávek [...] ". Šestiletá lhůta se však vztahuje až k následujícímu bodu 12.2.5, který ale upravuje situaci jednostranného odstoupení od smlouvy, pokud by na základě předchozího jednání ke kompenzacím nedošlo. Smlouva pak stanoví, že " [t]akovýto důvod ukončení Smlouvynemůže ČS uplatnit dříve než po šesti (6) letech trvání této Smlouvy ". Výrok je na základě informací obsažených ve smlouvě hodnocen jako zavádějící. Důvodem je zejména nepřesné odkazování na smluvní časové lhůty, které ministr používá v pozměněném kontextu, čímž může vytvářet dojem, že daná problematika není v dohledném časovém horizontu aktuální.
