Pokud vím, a teď se na závěr svého vystoupení vracím k onomu tématu vyšetřování, jeho základem vůbec není stíhání tří poslanců za údajnou korupci. Jeho základem dokonce není ani vyšetřování nezákonnosti ve vojenském zpravodajství. Jeho základem je postupné odhalování, propojení některých politiků a politických struktur, s tím, co bych nezdvořile nazval kmotrovskými mafiemi, před nimiž jsem varoval již ve svém inauguračním projevu. Tuto tezi mohu doložit veřejně publikovaným rozhovorem asi tak před třemi týdny, vrchního státního žalobce Ištvána, tuším, že to bylo v Hospodářských novinách, kde doslova říká, že se čeká senzace v tomto směru, a že pro tuto senzaci již má dostatečné důkazy.
Ištvan pouze řekl, že má podezření, které se vyšetřuje.
Zeman zde odkazuje na rozhovor s Ivo Ištvanem, věnovaný kauze Jany Nagyové a tří zatčených poslanců a publikovaný v HN 12. července. Konkrétně jde o pasáž (zveřejnou také na Ihned.cz), kdy je Ištván tázán: “ Jak si vysvětlujete, že takové vyšetřování tady ještě nikdy nebylo? Co se změnilo“. Státní zástupce následně mj. říká: “ …Vím, proč k těmto věcem nemohlo docházet.”, “ mohla by to být senzace ” a “ Prověřujeme klientelistickou síť a z toho samozřejmě lze odvodit mnohé.”
Nic bližšího se však v rozhovoru od Ištvana nedovíme. Olomoucký státní zástupce podle svých slov pouze doufá, že své podezření bude moci převést do procesních úkonů (“Budu rád, pokud to budeme moci i procesně sdělit”). Není tedy pravdou, jak uvádí prezident Zeman, že Ištvan již v době rozhovoru měl “ dostatečné důkazy ” pro svá podezření. Zároveň, jelikož Ištvan nesdělil podrobnosti, nemůžeme vědět, že hovoří o “ propojení s kmotrovskými mafiemi ”, jak uvádí Zeman.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík závěrem upozornil, že přímo volený je už nyní starosta nejen na Slovensku, ale i v Německu či Polsku.
Výrok Petra Gazdíka hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý - na Slovensku a v Polsku platí přímá volba starostů plošně, v Německu v některých spolkových zemích.
Volby starostů na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 346/1990 Zb. , o voľbách do orgánov samosprávy obcí. Na základě tohoto zákona (.doc, slovensky, s. 1) jsou orgány samosprávy obcí (tj. i starosta) voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
V Německu je volba samosprávy obcí v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je volba starostů na základě všeobecného, přímého, volného a rovného hlasování. V Baden-Württembersku je také přímá volba.
V Polsku je podle analýzy ministerstva vnitra (mluví i o volbách starostů na Slovensku a v Polsku) přímá volba starostů (.pdf, s. 14) zavedena od roku 2002.
Tak to, tak určitě Jaromír Soukup toto pro mě nevyjednával (slevu od České pošty, pozn.). To vyjednával přímo můj tým, nijak se v tom neprojevoval, neobjevoval.
Tento výrok se vztahuje ke slevě za pronájem reklamních ploch na pobočkách České pošty. Míru angažovanosti Jaromíra Soukupa ve věci týkající se slevy na reklamní plochy na pobočkách České pošty v podstatě objektivně určit nemůžeme, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. K našemu hodnocení alespoň dodáváme dohledané informace.
Tyto reklamní plochy v současné době provozuje společnost Media Master s.r.o. Na svých stránkách uvádí Jan Fischer ve svém Financování také tabulku s přehledem poskytnutých slev. Zde však není o slevě od výše zmíněné společnosti žádný záznam (což připouští také v tomto pořadu zdůvodněním, že částka nebyla ještě vyfakturována).
Na těchto stránkách se také uvádí, že kancelář Jana Fischera tyto slevy vyjednává s vydavateli přímo a bez agentur, což potvrdila pro média také mluvčí kampaně Jana Fischera Jana Víšková, která uvádí, že mimo Českou poštu poptávali také plochy ČSA, autobusových dopravců a v multikinech. Cena reklamy na pobočkách České pošty do 15. prosince by měla být v celkové výši 3,625 mil. Kč.
Nezapomínejte, že jsme měli opoziční smlouvu (v době prodeje MUS - pozn. Demagog.cz).
Je pravdou, že v době prodeje 46,29 % státních akcií Mostecké uhelné skutečně již fungovala opoziční smlouva.
... každý rok této vlády nás stojí dalších 150 miliard na státním dluhu.
Výrok pronesl Lubomír Zaorálek v pořadu Události komentáře z 19. června (21:51 - 21:55) a je hodnocen jako nepravdivý, jelikož Zaorálek neuvádí skutečné rozdíly v zadlužení mezi jednotlivými roky vlády pravice.
Bereme-li v potaz vládu Petra Nečase (tj. od roku 2010), byla podle Eurostatu výše českého veřejného dluhu následující (přepočet na koruny podle dlouhodobé průměrné tendence kurzu ČNB):
2010: 57 338 mil. euro (cca. 1 443 mld. korun)2011: 60 844 mil. euro (cca. 1 532 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 89 mld. korun)2012: 69 932 mil. euro (cca. 1 761 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 229 mld. korun)Aktuální výše veřejného dluhu ČR je 1 812 mld. korun (rozdíl oproti konci minulého roku 51 mld. korun).Podobné částky uvádí i oficiální Facebookový profil ČSSD (kdy se ovšem výrazně odchyluje v aktuálním údaji za letošní rok).
Jak tedy vidíme, jednotlivé rozdíly v deficitu jsou značně kolísavé a nelze prohlásit, že skutečně každý rok vlády Petra Nečase narůstá veřejný dluh o částku 150 mld. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
...koneckonců pan Miroslav Kalousek to řekl úplně otevřeně, že prostě když tady bude jakákoli vláda, ve které on nebude sedět, takže prostě nedojde k podpoře státního rozpočtu.
Nepodařilo se nám dohledat žádné tvrzení Miroslava Kalouska, kde by spojoval účast přímo své osoby ve vládě s podporou státního rozpočtu.
Kalousek se v rozhovoru pro Ihned.cz vyjádřil takto: ,, Jediná vláda, která může získat důvěru a prosadit rozpočet, je vláda Miroslavy Němcové. Jakákoli jiná vláda může udělat přesně to, co může udělat Jiří Rusnok. Tedy téměř nic. V okamžiku, kdy požádá o důvěru a nemůže ji dostat, je věcí pana prezidenta, kdy podle ústavy vyhlásí druhý pokus. Bude-li se chovat stejně nezodpovědně, uvrhne zemi do rozpočtového provizoria na svoji vlastní odpovědnost.”
Miroslav Kalousek tedy spojuje prosazení rozpočtu s nástupem vlády Miroslavy Němcové, jejíž personální složení však není známo.
Já jsem zažil v roce 2008 ustanovení koalice v Jihočeském kraji, kde se šéfem kontrolního výboru stal pan doktor Dvořák, člen který kandidoval, upozorňuji, že to byla funkce, kterou jsem do té doby nikdy neviděl, jako nezaměstnaný právník, což myslím, že poměrně dobře vyjadřuje fundovanost jeho právní. Stal se členem a předsedou kontrolního výboru s platem 50 tisíc korun, jmenovaný koalicí, v které byla ČSSD.
Výrok Martina Kuby je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý. Na úvod je třeba uvést, že ač Kuba využívá tuto konkrétní situaci ke kritice ČSSD, sám byl jedním z architektů tohoto stavu, neboť byl jedním z lidí, kteří za ODS dojednávali koalici se sociálními demokraty (.pdf) a měl tak vliv i na obsazení pozice předsedy kontrolního výboru.
Luboš Dvořák, o němž Martin Kuba hovoří, skutečně kandidoval ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 za KSČM jako „nezaměstnaný“ právník (kandidátní listina ze serveru volby.cz zde) a po sestavení vlády v jihočeském kraji stranami ODS a ČSSD, o níž přinesl informace například server iDnes.cz, je z usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje (.pdf) také zřejmé, že byl zvolen 1. předsedou kontrolního výboru. Bližší informace o Luboši Dvořákovi jsou dostupné například na stránkách nasipolitici.cz nebo na stránkách kscm.cz.
Co se týče zmiňované výše platu, na základě údajů z nařízení vlády č. 37/2003 o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev a údajů ze serveru mesec.cz, Luboš Dvořák, jako uvolněný zastupitel zvolený za kraj s více než 600 000 obyvateli, měl plat pohybující se kolem 50 000 Kč.
Za činnost státního zastupitelství nese vůči sněmovně odpovědnost vláda. Nikdo jiný.
Ústava ani zákon o státním zastupitelství nestanovují jakoukoli odpovědnost vlády za činnost státního zastupitelství. Vláda ČR má však zodpovědnost za své jednání, kam patří podle paragrafu 9 a 10 zákona o státním zastupitelsví i jmenování, případně odvolání nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti. V kompetenci ministra spravedlnosti je i jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců.
Státní zastupitelství jako takové odpovědnost vůči sněmovně nemá, vláda má odpovědnost politickou, vycházející z pravomocí jmenovat či odvolat státní zástupce.
My jsme celou dobu se snažili dohodnout se o to, aby se neštěpily síly na pravém spektru politickém, aby se neštěpily síly, takže jsme jednali s x stranami, včetně TOP 09, ODS, ANO a tak dále.
Dle vlastních slov strany tato iniciovala vznik středopravicového volebního bloku již v první polovině tohoto roku. Společné postavení kandidátních listin spolu se stranou ANO či s ODS bylo bráno jako jednou z možných strategií SsČR do voleb v roce 2013. Tato jednání (.pdf) však nevedla ke zdárnému konci a strana oznámila, že postaví vlastní samostatné kandidátní listiny ve všech volebních krajích s podporou cechů, společenstev, sdružení a některých pravicových stran. Jednou z těchto stran by měla být strana LIDEM, jejíž představitelé potvrdili, že probíhají jednání o obsazení míst na kandidátních listinách.
Bavíme se o částce, která byla schválena už na vládě, to znamená 800 milionů korun, na spolufinancování programu rozvoje venkova. Bavíme se o 500 milionech korun na Státní pozemkový úřad... (řeč je o zajištění finančních nástrojů pro období 2007 - 2013, pozn.)
Zpráva ze dne 23. srpna 2013 uvádí, že vláda navrhla změnu státního rozpočtu pro rok 2013. Mezi několika položkami, kdy vláda navrhuje snížení výdajů i příjmů o 3,8 mld. Kč se nachází také položka týkající se navýšení příjmů u ministerstva zemědělství o celkovou sumu 1,3 mld. Kč. Z této sumy pak 800 mil. Kč má být určeno na zmíněné spolufinancování Programu rozvoje venkova a zbylých 500 mil. Kč na provoz Státního pozemkového úřadu. Výrok Miroslava Tomana tedy hodnotíme jako pravdivý.
