Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dostupných údajů z databáze OECD, Informačního centra Vlády ČR, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), Index Mundi a Medical Tribune CZ.

O přebytku nemocničních lůžek v nemocnicích informuje Informační centrum vlády, když uvádí, že " podle všech dostupných dat jsme nad průměrem EU (menší počet lůžek má drtivá většina západních států). " Tento výrok potvrzuje publikace (.pdf, ang.) organizace OECD z roku 2013. Data použitá pro srovnání jsou z roku 2011 a uvádí počet 6,8 lůžek na 1000 obyvatel. Vyšší počet lůžek na 1000 obyvatel mají podle tohoto zdroje ze zemí Evropy pouze Německo, Rakousko a Maďarsko. Průměr OECD je v tomto roce 4,8 lůžek na 1000 obyvatel.

Pro doplnění uvádíme aktuálnější data ohledně nemocničních lůžek v České republice z roku 2012 podle ÚZIS ČR. V publikaci (.pdf) Síť zdravotnických zařízení uvádí na str. 14 informaci, že na 10 000 obyvatel připadá v průměru 76,4 lůžek (tedy 7,64 na 1000 obyvatel). Z toho 5,59 lůžek na 1000 obyvatel je v nemocnicích. Podle zpravodajského portálu Medical Tribune CZ poklesl počet nemocničních lůžek mezi lety 2011 a 2012 o 1883 ks. Dlouhodobě lze pozorovat trend poklesu počtu nemocničních lůžek jak v ČR, tak v Evropské unii nebo mezi státy OECD.

Na základě Jednacího řádu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle § 119a Zákona o jednacím řádu Senátu Senát projednává řadu otázek souvisejících se závazky plynoucími z členství České republiky v Evropské unii i dokumenty postoupené Senátu přímo orgány Evropské unie. V současné době Senát skutečně projednává řadu návrhů spojených s evropskou legislativou.

§ 119 Jednacího řádu Senátu také upravuje možnosti, kdy je nutný předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie.

Výrok hodnotíme na základě informací z médií lidovky.cz a ceskatelevize.cz jako pravdivý. Slovenský premiér Robert Fico se skutečně pro MF Dnes vyjádřil pozitivně o možnosti Lívie Klausové jako velvyslankyně na Slovensku. Doslovne uvedl: " Takže to, co tady řeknu, je můj subjektivní názor. A ten je, že návrh na paní Livii Klausovou já osobněvnímám jako projev respektu a úcty keSlovenskérepublice. Dokonce bych řekl, že ti, co přišli s tímto návrhem, projevili velký cit pro české a slovenské vztahy".

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť prezident Zeman skutečně žádal souhlas Senátu se jmenováním celkem devíti soudců Ústavního soudu, z nichž Senát vyslovil souhlas se sedmi.

Senátoři hlasovali o ústavních soudcích 25. dubna, 20. června a 21. srpna a podpořili konkrétně Miladu Tomkovou, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka, Kateřinu Šimáčkovou, Ludvíka Davida a Pavla Rychetského. Souhlas naopak nevyslovili se jmenováním Miloslava Výborného a Jana Sváčka.

Jedním ze základních zdrojů informací o stavu českého zdravotnictví je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Ústav ve studii Zdravotnictví České republiky 2012 ve statistických údajích (.pdf) ze srpna 2013 uvádí (str.78) následující předběžné údaje o výdajích na zdravotnictví v roce 2012: 1) Objem celkových výdajů na zdravotnictví - 292 737 milionů korun (zahrnuje soukromé i veřejné zdroje), 2) objem veřejných výdajů na zdravotnictví - 246 018 milionů korun.

Roční objem finančních prostředků ve zdravotnictví v České republice podle uvedených údajů pro rok 2012 skutečně přesahuje částku 200 miliard korun. Další ze zdrojů: ČSÚ, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a další.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť čekáme na dodání dokumentů ze strany Rekonstrukce státu, které podloží aktivitu projektu v rámci tvorby jednotlivých návrhů. Prozatím alespoň následující informace:

Hned na úvod podotýkáme, že je velmi problematické stanovit jednoho konkrétního autora zákona, neboť každý zákon je většinou připravovaný kolektivem odborníků ve spolupráci s legislativci, nicméně z daného výroku Jeronýma Tejce vyplývá, že dle něho se zástupci Rekonstrukce státu nepodíleli na samotné tvorbě návrhů zákonů v jejich konkrétní hlasovatelné podobě. Zde pro lepší pochopení kontextu doplňujeme pokračování Tejcova výroku: ..."Ono jedna věc je ztotožnit se s tou obecnou formulací a druhá věc je napsat ten zákon a třetí věc je napsat ho v takové kvalitě a především shodě, abychom, abychom pro něj mohli hlasovat.." Oslovili jsme tedy přímo zástupce Rekonstrukce státu, aby se vyjádřili k Tejcovu výroku a níže uvádíme jejich reakci a později případně doplníme odkazy na konkrétní podoby jejich návrhů zákonů.

Lenka Petráková (Rekonstrukce státu) nám v reakci na výrok Jeronýma Tejce zaslala následující vyjádření (pozn.částečně upraveno). " (...)Upřesňuji formu spolupráce na přípravě novely služebního zákona. Rekonstrukce státu koncem minulého roku především iniciovala a aktivně se podílela na přípravě novely služebního zákona a to formou účasti na expertních kulatých stolech a připomínkováním vznikající novely. Novelu připravují legislativci Parlamentu ČR s přispěním expertů, především z řad Rekonstrukce státu, a dalších dotčených skupin(...)Dovolím si shrnout, že bez expertů z Rekonstrukce státu, by žádná novela služebního zákona pravděpodobně vůbec nevznikla a nebyla v následujících dnech předkládána do 1. čtení. "

Matěj Hollan (Rekonstrukce státu) potom napsal následující: " Dlouhodobě také spolupracujeme s Janem Farským na zákoně o registru smluv, či se zabýváme zákonem o rozšíření pravomocí NKÚ, kde byl Ekologický právní servis v minulém kole (než to zarazil senát) hlavní hybatelem legislativního procesu. " V tomto ohledu jsme kontaktovali Jana Farského, který nám potvrdil vyjádření Matěje Hollana, zde uvádíme jeho reakci: ".. .přesně uvedeno, jsem autorem původního návrhu zákona. Na jeho formulaci se podílely i neziskové organizace, které jsou sdruženy v projektu Rekonstrukce státu. I na poslední verzi mi byly konstruktivními oponenty.. "

Jaké konkrétní návrhy prosazuje projekt Rekonstrukce státu můžete najít na jejich stránkách.

Za problematiku mezinárodní migrace a mezinárodní ochrany v České republice zodpovídá Ministerstvo vnitra. A to jak na úrovni legislativně - koncepční, analytické, tak i realizační. V rámci ministerstva za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky.

Výrok hodnotíme na základě programu ODS z roku 1995 a Poděbradských artikul ů z roku 1998 jako pravdivý.

Program strany např. uvádí: "Daňový systém chceme trvale udržet jednoduchý, jednoznačný a zachovávající rovný přístup ke všem. Usilujeme o snižování daňového zatížení i dalších povinných zatížení," nebo

"naší politikou je tuto vyrovnanost trvale udržovat, nepodléhat populistickým tlakům a nezadlužovat se na úkor generací našich dětí."

Ve stejném duchu se vyjadřují i Poděbradské artikuly

jejichž části se nazývají právě Levný stát, Nezadlužená budoucnost, Soukromí je nedotknutelné a Solidarita zodpovědných.

Účet o kterém mluví Martin Pecina se nazývá "jaderný" a slouží k financování ukládání radioaktivních odpadů - tuto činnost zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Na jaderný účet připívají všichni původci radioaktivních odpadů ve výši podle vyhlášky č. 416/2002 Sb. Energetická společnost ČEZ např. platí 50 Kč za každou MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Obce, na jejichž katastru leží úložiště radioaktivních odpadů, obdrží z účtu 1,5 mil. Kč ročně.

Každý vlastník povolení pro provoz jaderného zařízení – kromě odvádění příspěvků na jaderný účet – vytváří podle atomového zákona finanční rezervu na likvidaci tohoto zařízení. Finanční prostředky se shromažďují během celého provozu a jednou z povinností SÚRAO je toto pravidelné „spoření“ kontrolovat.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní zdroje o počtu velvyslanců navrhovaných předchozími prezidenty. Kontaktovali jsme v této věci Ministerstvo zahraničních věcí ČR a na základě jeho vyjádření hodnocení případně upravíme.

Miloš Zeman skutečně zatím navrhl dvě osobnosti, které by se dle něj měli stát velvyslanci, jedná se o Livii Klausovou a Vladimíra Remka.