Minulé vlády redukovaly porodné pouze na první dítě.
Od 1.1. 2011 se porodné vyplácí jen na první narozené dítě. Do té doby měla na porodné nárok jakákoliv rodina, které se narodilo dítě a činilo 13 000 Kč. Na porodné navíc nyní mají nárok pouze rodiče, jejichž čistý příjem byl v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte nižší než 2,4násobek životního minima. Porodné činí 13 000 Kč, v případě dvojčat či vícerčat je to 19 500 Kč.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Měli bychom vytvořit zvláštní fond, do kterého v dobách přebytků na důchodovém účtu, a jsou takové, tak ve kterém by se ty peníze shromažďovaly. To je běžná metoda například na atomovém účtu, když už uvedu takový příklad, tak se shromažďujou peníze z prodeje elektřiny z jaderných elektráren, které se někdy v dálné budoucnosti využijí na dekontaminaci toho území nebo těch reaktorů a likvidaci jaderného paliva, čili úplně stejný princip.
Účet o kterém mluví Martin Pecina se nazývá "jaderný" a slouží k financování ukládání radioaktivních odpadů - tuto činnost zajišťuje Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Na jaderný účet připívají všichni původci radioaktivních odpadů ve výši podle vyhlášky č. 416/2002 Sb. Energetická společnost ČEZ např. platí 50 Kč za každou MWh vyrobenou v jaderných elektrárnách. Obce, na jejichž katastru leží úložiště radioaktivních odpadů, obdrží z účtu 1,5 mil. Kč ročně.
Každý vlastník povolení pro provoz jaderného zařízení – kromě odvádění příspěvků na jaderný účet – vytváří podle atomového zákona finanční rezervu na likvidaci tohoto zařízení. Finanční prostředky se shromažďují během celého provozu a jednou z povinností SÚRAO je toto pravidelné „spoření“ kontrolovat.
Ale jestliže se například stalo, že jsem podepsal euroval jako poslední členská země Evropské unie, před tím ho podepsala i velmi euroskeptická Velká Británie, tak jsem se tím jenom snažil manifestovat, že alespoň z hlediska prezidentské funkce opouštím tu kritiku Evropské unie, která v minulosti z Pražského hradu zaznívala.
Česká republika skutečně Evropský stabilizační mechanismus (euroval) ratifikovala jako poslední země EU a to právě podpisem Miloše Zemana. Předchůdce Miloše Zemana v prezidentské funkci Václav Klaus totiž tento dokument odmítal podepsat. Velká Británie ratifikovala Evropský stabilizační mechanismus 31. října 2012. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ti co byli odsouzeni (v kauze H-System), tak byli amnestií Václava Klause osvobozeni.
Jména představitelů H-Systému se začala objevovat v seznamech lidí, kterých se amnestie dotkne, téměř bezprostředně po jejím vyhlášení.
V září pak Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce, který upozorňoval na “ celospolečenský zájem na zachování možnosti poškozených dosáhnout právní i faktické vymožitelnosti uplatněných nároků na náhradu škody ”.
Vzhledem k tomu, že bylo 7 volebních obvodů a v každém obvodu bylo 9 kandidátů každé strany a každá strana měla asi ještě čtyři, pět náhradníků pod těmito 9 kandidáty.
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy proběhly 15. a 16. října roku 2010. Praha byla rozdělena do sedmi devítimandátových obvodů, celkem se tedy volilo 63 zastupitelů.
Dle zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí být na kandidátkách jednotlivých politických stran tolik kandidátů, kolik je v daném obvodu mandátů. V tomto případě je náhradníkem každý kandidát, který nezískal mandát svojí strany. Situace, kterou zastupitel Hudeček popisuje, může za určitých okolností nastat pouze v malých obcích, nikoliv však v Praze.
Vítězem (ČSÚ) voleb se stala strana TOP 09 s 26 zastupiteli. Následovala ODS s 20, ČSSD se 14 a KSČM se 3 mandáty.
(Přehlednou grafiku výsledků voleb nabízí např. server iDnes.cz).
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako nepravdivý.
Takže já bych nepřipustila, aby do sněmovny šel rozpočet s hrozivým schodkem, který je nyní, tuším, 112 miliard korun.
Výrok Jany Bobošíkové hodnotíme jako pravdivý.
Rozpočet, který vládě navrhl ministr v demisi Jan Fischer, opravdu počítá se schodkem ve výši 112 miliard Kč. Bude přitom dodržena tříprocentní hranice schodku. Původně měl deficit na příští rok činit 110 miliard.
(ČSSD, pozn.) hlásá například to, že chce být v hlavním proudu evropské integrace.
Např. usnesení předsednictva strany z 7. června mj. říká: "ČSSD se hlásí k projektu pokračování evropské integrace a podporuje přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě". Postoj strany k integraci jasně popisují vyjádření její zahraniční komise: o rozšiřování píše: "Vedle podpory zapojování balkánských zemí, nástupnických států bývalé Jugoslávie a Albánie, do evropské integrace [...] podporujeme také vstup Turecka do Evropské unie." K EU obecně také uvádí: "Podporujeme co nejrychlejší uvedení jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy do praxe...".
Pokud je podpora hlubší a rychlejší integrace v současné Evropě "hlavním proudem" integrace, ČSSD opravdu hlásá, že v onom proudu je.
Ano, prezident Klaus například nejmenoval předsedu vítězné strany Jiřího Paroubka premiérem, protože výsledek voleb ukazoval, že s ním nikdo nechce jít do koalice, tak proč by to proboha dělal.
Po volbách 2010 jmenoval prezident Klaus předsedou vlády Petra Nečase, předsedu ODS, jehož strana skončila až na 2. místě.
Po volbách bylo skutečně jasné, že se formuje vláda ODS - TOP 09 - VV, vítězná ČSSD neměla koaliční potenciál k tvorbě vládní koalice. Nicméně je třeba uvést, že Jiří Paroubek na post předsedy ČSSD rezignoval již v den voleb.
Sám víte, že ona rozhodnutí (při volbě ústavních soudců, pozn.) jsou v Senátu, byť tam má sociální demokracie většinu, tak jsou v zásadě velmi těsná. I nezvolení pana Výborného, který byl tedy odmítnutým kandidátem z těch, které navrhl prezident Zeman, bylo velmi těsné, naopak tuším, zvolení paní Šimáčkové rovněž bylo velmi těsné.
Protože k vyslovení souhlasu se jmenováním ústavního soudce prezidentem není podle ústavy nutná žádná jinak specifikovaná většina, stačí senátu pro schválení většina přítomných senátorů. Kateřina Šimáčková získala 20. června 2013 v tajné volbě za přítomnosti 73 senátorů 59 hlasů. Miloslav Výborný obdržel 36 hlasů a k jeho schválení tak chyběl pouze jeden hlas.V případě Šimáčkové se na rozdíl od Výborného jednalo o poměrně jasnou většinu.
Stenozáznam z 11. schůze senátu: "Dr. Kateřina Šimáčková, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Kateřinu Šimáčkovou bylo odevzdáno 59 platných hlasů.""Dr. Miloslav Výborný, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Miloslava Výborného bylo odevzdáno 36 platných hlasů."
Jan Fischer velkou část své volební kampaně profinancoval až po volbách samotných.
Výrok hodnotíme na základě mediálních informací jako pravdivý.
Účetnictví vedené ke kampani odevdzal J.Fischer ke kontrole senátem 28. března 2013. Podle ihned.cz: Když Fischer účetnictví své kampaně koncem března zveřejnil, činily neuhrazené závazky 8,18 milionu korun. Celkové výdaje na kampaň činily 27,94 mil. Kč. Dluh po ukončení kampane teda predstavoval 29,2% celkových vynaložených prostředků.
Ke splacení dluhu došlo až v posledních dnech, jak informoval server iHned.cz nebo lidovky.cz.
