Jana Bobošíková
A jsme jediná politická strana, která by se nebála vystoupit z Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Strana svobodných občanů ve svém programu uvádí následující: "Cílem Svobodných je v součinnosti s dalšími evropskými státy prosadit dohodu, která by EU přeměnila ve sdružení svrchovaných států spolupracujících na principu dobrovolnosti.Nebude-li možné nalézt shodu na podobném uspořádání evropských poměrů, budouSvobodní navrhovat, aby za určitých podmínek Česká republika opustila Evropskou uniia aby se stala členem EFTA, to znamená, že by nebyl narušen volný obchod ČR se zeměmi EU."
Samotný předseda strany Petr Mach potom nepodmiňuje vystoupení ČR nějakou konkrétní reformou EU a vidí jej jako nevyhnutelné : "Ačkoliv pozorujeme řadu příznaků blížícího se rozpadu EU, může tento proces trvat déle, než bychom si přáli, a rozpad nemusí být pokojný.Z obou důvodů je nejen legitimní, ale i odpovědné a rozumné navrhovat jednostranné vystoupení z EU."
Jan Zahradil
Protože my jsme součástí antifederalistické skupiny, kterou jsme si sami v Evropském parlamentu založili, vlastně vydupali ze země a založili na Zelené louce, kdy jsme odešli z Evropské lidové strany.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu Skupiny Evropských konzervativců a reformistů (EKR) jako pravdivý. EKR vznikla spoluprací ODS a britské Konzervativní strany v červnu 2009 jako skupina prosazující nefederalistické směrování EU.Obě strany předtím byli členy Evropských demokratů, křídla frakce Evropské lidové strany v Evropském parlamentu.
V současné době spotřební daně jdou u nafty a benzínu tak, aniž bychom se dostali do konfliktu se směrnicemi, se směrnicemi Evropské unie, snížit zhruba o korunu.
Ve skutečnosti by je bylo možné snížit o více než dvě koruny.
Minimální sazby spotřební daně jsou stanoveny směrnicí Evropské rady v eurech, zatímco konkrétní výše daně je stanovena zákonem (web Celní správy ČR) v korunách. Rozdíl mezi oběma hodnotami je tedy proměnlivý. Dle referenčních kurzů (.pdf) ze srpna 2013 (25,735 korun/euro) nicméně získáme následující hodnoty:
benzín nafta minimální daň v EUR/1000 litrů 421 330 převod min. sazby na Kč/litr dle ref. kurzu 10.83444 8.49255 aktuální sazba v ČR
12.84 10.95
Pro naftu, zdaňovanou (jako "střední olej", dle webu finance.cz) poněkud méně, získáme rozdíl 2,46 Kč, pro benzín pak 2,01 Kč. Aktuální sazby spotřební daně v ČR by tak bylo možné snížit o více než dvě koruny, nikoli pouze o jednu, jak tvrdí Jana Bobošíková.
Vliv směnného kurzu eura a koruny zde není tak velký, aby mohl být výrok Bobošíkové hodnocen jako pravdivý, pokud jde o benzín, musela by koruna klesnout na 28,12 Kč/euro, a pro naftu až na 30,15 Kč/euro. Výrok tedy můžeme bezpečně hodnotit jako nepravdivý.
Jeroným Tejc
..přehlasovávání názoru veřejnosti, která si z 80 % nebo ze 75 % myslela, že církevní restituce nejsou v pořádku.
Dle průzkumu společnosti SANEP s.r.o. ze 7. června 2013 nesouhlasí s provedeným majetkovým vyrovnáním státu s církvemi 74,5% lidí.
Pro zajímavost přikládáme ještě starší průzkum (.pdf) Sociologického ústavu AV ČR, ze září 2012, který se tématem zabývá obšírněji, a pokládá i další podotázky. S návrhem církevních restitucí tehdy nesouhlasilo 65% respondentů.
S ohledem na první zmíněný průzkum, který je nejaktuálnější a potvrzuje slova Jeronýma Tejce, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Leoš Heger
Ceny léků rostly minimálně jedině v posledním roce díky zatížení DPH. Jinak ten segment lékové politiky je jediný stagnující segment. Od roku 2007 narostly všechny segmenty ve zdravotnictví až o 30 % a léky prakticky stagnovaly.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s mírnou výhradou - nejsou ještě dostupná data o segmentech ve zdravotnictví z roku 2012.
Leoš Heger ve svém výroku mluví o výdajích za léky na recept, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Ze statistik (.pdf) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) vyplývá, že výdaje za léky na recept mezi lety 2007 a 2009 fluktuovaly v řádech jednotek procent s jediným větším výkyvem v r. 2009. V porovnání s ostatními segmenty výdajů, které rostly skutečně výrazně (viz tabulka) se dá hovořit o tom, že léky „prakticky stagnovaly". Segment ambulantní péče také skutečně přesáhl zmiňovaných 30%.
Náklady zdravotních pojišťoven dle jednotlivých segmentů (.pdf, str. 4)
2007
2008
2009
2010
2011
Léky na recept v %
100
97,6
109,2
102,0
101,7
Ambulantní péče v %
110,9
125,2
127,8
133,5
Ústavní péče v %
107,4
116,9
121,0
122,4
Jak jsme avizovali na začátku, data za rok 2012 ještě nejsou dostupná. Faktem ovšem je, že se od 1.1.2012 uplatnila na léky 14% sazba DPH. Podle avíza Státního ústavu pro kontrolu léčiv byl očekávaným dopadem, mimo jiné, nárust výdajů pro zdravotní pojišťovny v řádu miliard.
Vladimír Stehlík
Euro, já myslím, že máme českou korunu, víte. Není to tak dlouho, kdy měla větší cenu než švýcarskej frank.
Vladimír Stehlík má pravdu, že oficiální měnou České republiky je koruna česká, avšak ta má za celou dobu svojí existence nižší hodnotu než švýcarský frank.
Průměrné měsíční kurzy se za posledních dvacet let pohybují v rozmezí 14,2–25,4 Kč / 1 Fr. K 25. září je aktuální kurz švýcarského franku 21 Kč.
Miroslav Tancoš
Daniela DRTINOVÁ: Ano. Tak pojďme k vaší straně. Vy jste vznikli letos, o tom jsme už mluvili. Ale Romskou demokratickou sociální stranu už jste měli, ta vznikla v roce 2005, o 6 let později ji zrušil Nejvyšší správní soud kvůli nedodaným finančním zprávám. Poučili jste se? Miroslav TANCOŠ: Takhle nějak, já když tohle to Nejvyšší správní soud na to se zaměřil, tak já jsem byl, předsedou v Romské demokratické sociální straně jsem nebyl.
Romská demokratická sociální strana vznikla v roce 2005 a jejím předsedou se stal romský aktivista Miroslav Tancoš. Nejvyšší správní soud tuto stranu rozpustil z důvodu nedodaných finančních zpráv na počátku roku 2011. Rozsudek NSS o rozpuštění Romské demokratické sociální strany naleznete zde (pdf.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z toho důvodu, že na zpravodajském serveru ČeskéNoviny.cz je uvedeno, že po tuto dobu (2005 - 2011) byl předsedou Romské demokratické strany Miroslav Tancoš. .
Miroslav Tancoš je v současné době předsedou nově vzniklé Romské demokratické strany (RDS), která se hodlá ucházet o hlasy voličů v předčasných volbách.
Martin Pecina
No, tak, dneska je DPH 21 %. Jestliže v našem, v našem programu je napsáno 21 až 25.
Volební program SPOZ na jejích webových stránkách takovou formulaci neobsahuje, výrok Martina Peciny tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Od roku 2013 je skutečně základní sazba daně z přidaného hodnoty 21 %.
V programu SPOZ v kapitole "Veřejné rozpočty" (.pdf - str.4; případně web) strana deklaruje: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat sazby, tj. 10% a 21%." Dále na stejné místě strana uvádí, že: "Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní." - tento návrh však není nijak konkretizován.
Pro úplnost dodáváme, že se základní sazbou daně z přidané hodnoty ve výši 25% počítal "Návrh tezí dlouhodobého programu" (.pdf - str.7), který vypracoval Miloš Zeman. Ani v tomto dokumentu však není napsáno 21 až 25 procentní sazba DPH, jak Pecina uvádí. Konkrétně se v tomto textu píše: "Zde navrhujeme ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 25 %."
Návrh sazby na základní sazbu DPH ve výši 21 - 25 % není ve Volebním programu na stránkách Zemanovců vůbec uveden. Ve vyrovnávací paměti webu jsme nalezli verzi programu, kde je ještě uvedeno citované rozpětí 21 až 25 %, ale tento dokument byl z oficiálních stránek smazán. V době hodnocení výroku (sobota 21. 9. 2013 - 12:00) však program SPOZ tento předvolební plán neobsahoval, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.
Oldřich Vlasák
Pomoc přitom činí 2,5 procenta zjištěné škody, v případě velké "národní pohromy" pak pomoc může narůst o 6 procent. Uvolnění pomoci je vázáno na formální rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, které rozhodují o rozpočtu a jeho změnách. Na základě tohoto rozhodnutí Komise podepíše s členským státem příslušnou smlouvu a v jedné splátce pomoc členskému státu uvolní.
Výrok Oldřicha Vlasáka je, na základě informací z nařízení Evropské unie o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, dokumentu vysvětlujícího stanovení výši poskytnuté podpory a stránek Evropského parlamentu, hodnocen jako pravdivý.
V případě udělení finanční pomoci, kdy škoda nepřesáhla práh tzv. "závažné pohromy" (major disaster, tj. 0,6 % HND České republiky, tedy 871,618 mil. eur, viz také předchozí výrok) je stanovena (.doc, anglicky) nižší míra podpory ve výši 2,5 % pro část celkových škod nepřesahujících zmíněný práh. Pro část škod, které práh přesahují je určena podpora ve výši 6 % této sumy. Zmíněné dvě částky se následně sčítají.
Nařízení (.pdf) o zřízení Fondu solidarity EU stanovuje v článku č. 4 postup pro získání finanční podpory z Fondu solidarity. Komunikace probíhá především mezi členským státem a Evropskou komisí, uvolnění podpory je však skutečně vázáno souhlasem tzv. rozpočtového orgánu EU, který tvoří Rada Evropské unie a Evropský parlament. Podle prvního odstavce článku č. 5 uzavírají Komise a členský stát " dohodu k provedení rozhodnutí o poskytnutí finančníhopříspěvku. "
Poslední větu výroku Oldřicha Vlasáka nakonec potvrzuje článek č. 3, který v prvním odstavci zmiňuje: " Pomoc z fondu se poskytuje ve formě příspěvků. Pro každou zjištěnou katastrofu obdrží přijímajícístát jeden finanční příspěvek. "
Karel Schwarzenberg
V Libereckém kraji, kde máme tamního hejtmana, tam se už to provádí (myšlen je registr smluv) a funguje to.
Zavedení registru smluv v Libereckém kraji potvrzuje samotný web kraje. O zavedení registru kraj informoval v únoru roku 2013. Samotný registr je dohledatelný na stránkách portálu veřejné správy.
Registr byl zaveden skutečně tedy za působení hejtmana Martina Půty. Ten byl zvolen v krajských volbách za sdružení Starostové pro Liberecký kraj, kdy s tímto sdružením v kraji vyhrál volby. Následně ustavil radu kraje společně s hnutím Změna pro Liberecký kraj.
Kandidátní listina TOP 09 pro předčasné volby ukazuje, že Starostové pro Liberecký kraj kandidují spolu s členy TOP 09, dá se tedy říct, že si oba subjekty jsou personálně velmi blízké.
O ekonomických výhodách zavedení tohoto opatření obecně (na základě zkušenosti ze Slovenska) informuje Česká televize, které potvrzuje výhodnost zavedení registru i bývalá premiérka Radičová. Liberecký kraj také získal za zavedení registu ocenění v anketě veřejnosti Otevřeno - zavřeno, která je udělována za transparentnost.
Na základě těchto dohledaných informací o registru smluv v kraji a politické příslušnosti hejtmana Půty je výrok hodnocen jako pravdivý.
