Předložili jsme zákon o zrušení anonymních akcií jako první, nebyl přijat. Posléze jsme se dohodli na kompromisu a ty akcie byly nakonec zrušeny.
Skupina poslanců ČSSD, včetně Jeronýma Tejce, předložila návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele do sněmovny již v listopadu 2009. Projednávání návrhu bylo přerušeno v prvním čtení. Podobný návrh předložili poslanci ČSSD i v červenci 2010, ten byl zamítnut v prvním čtení.
Sněmovnou prošel až vládní návrh zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, pro který se vyslovili prakticky všichni přítomní poslanci jak ve třetím čtení, tak po vrácení zákona Senátem.
Zákon byl vyhlášen ve sbírce jako §134/2013 Sb., Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů
Milan Štěch potvrdil, a stál těsně vedle mě, že jsem opilý vůbec nebyl (myšleno u korunovačních klenotů - pozn. Demagog.cz).
Milan Štěch se k situaci vyjadřoval v Interview ČT24 z 21. května 2013, kde zhruba od 22. minuty říká: "(...) Já jsem vedle pana prezidenta stál (...) a přísahám, že jsem z něj žádný alkohol necítil. (...)"
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
V tom posledním návrhu schází generální ředitelství státní služby.
Dnes platný Služební zákon z roku 2002 (jehož účinnost byla zatím odložena na rok 2015) ustanovuje (v § 11) tzv. Generální ředitelství státní služby jako složku úřadu vlády, která má mj. koordinovat státní správu a podílet se na přípravě služebních předpisů.
Aktuální vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících pak upravuje systematizaci státní správy, služební poměr a vzdělávání úředníků, žádný srovnatelný vedoucí orgán nicméně nevytváří.
Proto také v té pracovní skupině, které máme, mimochodem nesedí politici, ale sedí zástupci krajů, bohužel to nejsou zástupci ODS, sedí tam zástupci obcí a to nejsou jenom zástupci ODS, ODS bohužel nemá většinu obcí, mně by se to líbilo, ale nemá a sedí tam zástupci ostatních odvětví, který se snaží hledat nějaký kompromis. (pracovní skupina k odpadové legislativě - pozn. Demagog.cz)
Jména osob z pracovních skupin nejsou zveřejňována, proto jsme v této souvislosti požádali ministerstvo životního prostředí dne 20. května 2013 o bližší informace.
Koneckonců už ten zákon (o registračních pokladnách - pozn. Demagog.cz) tady byl v minulosti schválen, pak byl vládou, vládou Mirka Topolánka byl zrušen.
Výrok Bohuslava Sobotky jsme již ověřovali v rámci jeho diskuze v OVM s tehdejším ministrem financí Kalouskem, a to jako pravdivý.
V rámci volebního období 2002-2006 (vláda ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci Poslanecké sněmovny naleznete zde.
Dále je na webu Poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.
Souhrn přijímání legislativy k registračním pokladnám, stejně jako i její rušení, lze dohledat na přiloženém odkaze.
Takže se třeba doví velmi pozdě, tak jako se to stalo teďka v posledních týdnech, velmi pozdě některým distributorům pohonných hmot, že se na ně vztahuje dvacetimilionová kauce a s velkou hrůzou zjistili, že končí. Stejně tak se dozvěděli až pozdě někteří producenti a výrobci lihu, zejména těch malých, že mají kauci 5 milionů a taktéž končí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v médiích a na webu Poslanecké sněmovny. Server iDnes uvedl 1.10.2013 následující: "Od 1. října musí distributoři pohonných hmot skládat dvacetimilionovou kauci." S kaucemi počítá novela zákona o pohonných hmotách. Nové zákonné povinnosti se vztahují i na distributory pohonných hmot, kteří už na trhu působí. Premiér Jiří Rusnok dříve uvedl, že stát přichází kvůli daňovým únikům na pohonných hmotách odhadem ročně až o 8 miliard korun." Stejně tak ve sbírce zákonů je uvedena účinnost zákona k 1.10.2013.
Zákon o povinném značení lihu má potom nabýt účinnosti až k 1.12.2013.
V souvislosti s ním pak iDnes 30.9. 2013 uvedl toto: "Likérky platí kauci podle množství vyrobeného alkoholu.500 000 korun Kauce v této výši opravňuje osoby, které musí značit líh, k převzetí nejvýše 25 tisíc kusů kontrolních pásek (kolků na lahve) v jednom kalendářním roce,5 000 000 korun."Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Mimochodem poměrně jednoznačně, snad dokonce jednomyslně se na tom včera (řečeno v neděli 23.6.2013, pozn.) usnesl náš ústřední výbor, který schválil stanovisko, že sociální demokracie se na ustavení žádné vlády bez nových voleb nebude podílet..
Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.
Vláda tzv. „rozpočtové odpovědnosti“ tak za sebou zanechává nejrychlejší zvýšení státního dluhu v moderní historii země.
Vývoj státního dluhu 1993 - 2013 (dropbox - tabulka xls.) s přihlédnutím k predikci vývoje pro rok 2013, data Wikipedie.
Průměrný roční přírůstek státního dluhu v absolutních číslech (mld. Kč):
Klaus I: -1,2
Klaus II: 17,9
Tošovský: 21,6
Zeman: 50,3
Špidla: 98,5
Gross: 98,3
Paroubek: 111,3
Topolánek: 125,1
Fischer: 165,8
Nečas: 161,8 (s 2013 141,3)
Průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (v procentních bodech):
Klaus I: -2,12
Klaus II: 0,30
Tošovský: 0,20
Zeman: 1,58
Špidla: 4,04
Gross: 2,10
Paroubek: 1,74
Topolánek: 2,52
Fischer: 4,16
Nečas: 4,56 (s 2013 3,50)
Údaje pro rok 2013 jsou pouhými predikcemi, schodek rozpočtu naplánovaný podle Zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2013 může dosáhnout jiné hodnoty, stejně tak predikce ministerstva financí ohledně vývoje HDP mají jen omezenou přesnost. Proto tyto údaje a naše výpočty ve spojitostí s tímto rokem uvádíme, ale nezahrnujeme je do výstupu naší analýzy. V “kategorii” průměrného ročního růstu dluhu v absolutních číslech je Nečasova vláda v závěsu za vládou Jana Fischera na druhém místě. Pokud se však zaměříme na průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k HDP, Nečasova vláda se (mimo jiné z důvodu poklesu celkového objemu HDP) stává vládou s nejrychlejším navyšováním státního dluhu v období samostatné ČR.
Vždyť, když se podíváme na poslední průzkumy veřejného mínění, ODS tam má nějakých 7, 8 %, TOP 09 nemá o mnoho víc...
Podle průzkumu stranických preferencí ze dne 19. 8. 2013, který zpracovala agentura ppm factum, by ODS volilo 6 % a TOP 09 10 % voličů.
Volební model agentury Median z 23. 8. 2013 přisuzuje ODS 13,5 % hlasů, zatímco TOP 09 15 %.
Nutno však poukázat na rozdílnou metodiku těchto měření. Strany v průzkumech stranických preferencí dosahují nižších čísel, protože do celku 100 % se započítávají také voliči nerozhodnutí a voliči, kteří nehodlají jít k volbám (u průzkumu ppm factum tyto dvě skupiny tvoří 35 % respondentů). Volební modely jsou od odpovědí těchto respondentů "očištěny" a simulují možný volební výsledek.
Pokud od dat z volebního modelu agentury Median odečteme oněch 35 %, dostáváme se k výsledkům 8,8 % pro ODS a 9,75 % pro TOP 09.
Výrok Pavla Béma hodnotíme jako pravdivý, jeho tvrzení v zásadě odpovídá stranickým preferencím těchto stran a TOP 09 skutečně není výrazně úspěšnější.
Tak uvědomme si, že volby do Evropského parlamentu bývají takové ne příliš populární volby, lidé si jich často ani pořádně nevšimnou, v zásadě je nezajímají.
Na základě dat volebních výsledků hodnotíme výrok jako pravdivý. V České republice se dosud konaly dvoje volby do Evropského parlamentu, v roce 2004 a 2009. Obě hlasování měla účast jen málo přes 28 %, přičemž – pro srovnání – nejnižší účast při volbách do Poslanecké sněmovny dosud byla 58% v roce 2002.
Tyto výsledky jsou ve shodě s teorií voleb druhého řádu Karlheinze Reifa a Hermanna Schmitta. „V teorii voleb druhého řádu […] autoři rozdělují volby na prvořadé […], což jsou hlavní národní volby a druhořadé […], kam patří lokální a regionální volby, volby do horních komor parlamentů, prezidentské volby (v neprezidentských systémech) a volby do [Evropského parlamentu]“ (magisterská práce Kateřiny Slámové, .pdf, str. 9).
Hlavní charakteristika voleb do Evropského parlamentu jako voleb druhého řádu má být:
„1) Je v nich zaznamenána nižší volební účast. 2) Oproti prvořadým volbám je větší procento neplatných hlasů. 3) Získávají malé strany. 4) Vládní strany ztrácejí hlasy. 5) Voliči při svém rozhodování méně zohledňují stranu a více se rozhodují pro osobnosti. 6) Překračují národní hranice. 7) Existuje vazba mezi pravidly voleb a volební účastí – s odlišností od národní tradice klesá volební účast. 8) U [druhořadých voleb] je role volební kampaně důležitější než u [prvořadých].“ (tamtéž, str. 10-11)
