Přehled ověřených výroků

Postoje TOP 09 se měnily během července a srpna 2013 v tomto sledu:

• Při červencovém hlasování o rozpuštění sněmovny vyvolaném ČSSD hlasovala TOP 09 proti tomuto kroku. Tento názor zastávala strana už od června.
• TOP 09 po neúspěšném pokusu o rozpuštění Poslanecké sněmovny stále počítala s existenci tzv. "stojedničky".
• Zlom nastal potom, co poslanci občanských demokratů Tomáš Úlehla a Jan Florian nejednali v souladu s postojem, který deklarovala ODS a opustili před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka sál.
• Od této chvíli již TOP 09 začala sama volat po rozpuštění Poslanecké sněmovny a při srpnovém hlasování tento krok podpořila.

Na základě dat ČSÚ ukazujících vývoj HDP od roku 1991 hodnotíme výrok jako pravdivý.

V grafu ČSÚ je viditelný propad HDP v letech 1997 a 1998 – Václav Klaus podal demisi své vlády k 30. listopadu 1997, následovalo období vlád sociální demokracie (do roku 2006).

Nutno dodat, že tato demise neznamenala úplný odchod Václava Klause z politiky, byl to však první krok k postupnému opuštění politiky. Ještě v roce 1997 obhájil pozici předsedy ODS, po volbách v roce 1998 se stal předsedou sněmovny a s Milošem Zemanem podepsali tzv. opoziční smlouvu. Teprve po neúspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 odstoupil z čela ODS a stal se čestným předsedou strany. (Tohoto titulu se vzdal v roce 2008, po svém znovuzvolení prezidentem.)

Na stránkách Ministerstva financí ČR jsou k dispozici jednotlivá měsíční plnění státního rozpočtu za různé roky. Pro potřeby ověřování používáme roky 2010, 2011, 2012 a 2013. Pro přehlednost jsou tyto data zde zpracovány do grafu (částky jsou v mld. Kč).

Jak je vidět z grafu i z výše uvedených jednotlivých částek, měsíční plnění státního rozpočtu mají tendenci zůstávat vyšší čím dál tím déle, tudíž dosahují nižších deficitů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý

Sociální demokracie během schvalování považovala úpravy pravomocí hlavy státu za potřebné.

Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Samotná koalice žádné úpravy nenavrhovala. " Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Několik z návrhů ale byla tehdejší koalice nucena akceptovat.

Česká republika je jediným státem EU, který nepřijal zákon o státních úřednících, kterým Evropská komise podmiňuje další čerpání fondů EU.

Euractiv.cz k k tématu píše: ” Přijetím kvalitního zákona, který by v České republice ošetřoval vztah úředníků a státu, podmiňuje Evropská komise čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro následující programovací období. ”

Podle informací Českého rozhlasu tak při nepřijetí zákona ČR hrozí úplné zastavení dotací, státu tak hrozí ztráta až 500 miliard korun, které by jinak mohl čerpat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČSSD přímo ve svém programu uvádí následující body:

• "Zabráníme daňovým únikům. Budeme preferovat lepší výběr daní od všech, kdo mají daňovou povinnost, na úkor zvyšování daňových sazeb.
• Daň z příjmu právnických osob zvýšíme o 1 až 2 procentní body a bude zavedena druhá sazba ve výši 25–30 % pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru.
• Daň z příjmu fyzických osob nastavíme jako progresivní se dvěma sazbami ve výši 15 % a 27,5 % ze stávající superhrubé mzdy, což odpovídá 20 % do 100 000 Kč a 30 % nad 100 000 Kč z hrubé mzdy.
• Zasadíme se o obnovu udržitelného hospodářského růstu. Obnovíme systém pobídek pro zahraniční i domácí firmy a roli CzechInvestu."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě analýzy hlasování jednotlivých poslanců podle webu Poslanecké sněmovny.

V přiloženém dokumentu (viz List 1) zkoumáme, jak jednotliví poslanci hlasovali od svého zvolení do 4. dubna 2013 (novější data nejsou v analýze zahrnuta) a samostatně pak v období od 18. dubna 2012 (kdy došlo k rozpadu poslaneckého klubu VV).

V tomto období nezařazený poslanec Jaroslav Škárka hlasoval s vládou v 80 % případů, Kristýna Kočí dokonce jen v 68 % případů. Nedá se tedy říci, že by tito nezařazení poslanci byli spolehlivou oporou pro koaliční návrhy.

Sám Vít Bárta na svém webu, na který se odkazuje, neuvádí žádnou analýzu, která by tato data potvrzovala nebo vyvracela. V jednotlivých článcích pouze uvádí proklik na web Poslanecké sněmovny na hlasování o daném návrhu.

Federální daňový systém se nedá redukovat na jednu sazbu daně. Například, spolková základní sazba daně z přidané hodnoty je ve Švýcarsku 8 %. Spolková daň z příjmu fyzických osob je progresivní, její maximální sazba činí 11,5 %, a daň z příjmu firem je 8,5%.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o aktivitě poslance Antonína Sedi jako nepravdivý.

Poslanec Antonín Seďa byl do Sněmovny zvolen v roce 2002 a postupně svůj mandát obhájil ve volbách v letech 2006 a 2010. Kandidoval na kandidátce ČSSD ve Zlínském kraji. Poslanecký post tedy vykonává asi jedenáct let.

Následující tabulka ukazuje stručné shrnutí poslanecké aktivity Antonína Sedi v Poslanecké sněmovně za dobu, co zde vykonává svůj mandát.

Počet předložených návrhůPočet podaných interpelací2002 - 2006602006 - 201029962010 - doposud3389

Ve volebním období 2002-2006 byl Antonín Seďa autorem nebo spoluautorem6 sněmovních návrhů zákona. V tomto období nepodal žádnou ústní interpelaci (ovšem je důležité upozornit, že strana poslance Sedi byla po celé volební období hlavní vládní stranou, tudíž je absence interpelací i návrhů zákonů v české realitě zcela logická).

Ve volebním období 2006-2010, kdy byla ČSSD v opozici, se poslanec Seďa podílel na předložení 29 sněmovních zákona. V tomto období také Antonín Seďa podal 96 ústních interpelací. Byl tedy druhým nejčastěji interpelujícím poslancem. V tomto ohledu byl aktivnější pouze David Rath (analýzu aktivity poslanců mapoval server KohoVolit.eu - tato analýza také ukazuje aktivitu poslanců obecně - na základě různých indikátorů byl Seďa hodnocen jako třetí nejaktivnější poslanec).

V aktuálním volebním období poslanec Seďa prozatím navrhl/spolunavrhl 33 návrhů zákonů. Byl také aktivní v podaných interpelacích - celkem jich již podal 89 (na předsedu vlády a na jednotlivé ministry).

Sdružení Kohovolit.eu mimo jiné sleduje také účast jednotlivých poslanců na hlasování. Ve volebním období 2006 - 2010 se Seďa účastnil 90,3 % hlasování, což jej řadí mezi nejvíce aktivní poslance v této oblasti (průměrná neúčast poslanců na hlasování byla v této době 20 %).

Data od voleb 2010 jsou přístupná k části volebního období a vyplývá z nich, že poslanec Seďa patří k aktivnějším poslancům, co se účasti na hlasování týká.

(Volby 2010 - začátek roku 2011 - 88% účast; Rok 2011 - 90% účast; Leden - květen 2012 (.xls) - 86% účast)

Na základě dohledané aktivity poslance Sedi je výrok hodnocen jako nepravdivý. Seďa patří mezi aktivní poslance a to jak počtem podaných návrhů zákonů, účastí na hlasování, tak i počtem interpelací na předsedu vlády či na ministry vlády. Navíc tyto své návrhy zákonů a interpelace podává v průběhu volebních období a ne pouze před volbami, kdy sám kandiduje. Jedinou výjimkou tvoří volební období 2002 - 2006, tehdy však ČSSD byla hlavní vládní stranou, zákony tak byly ze strany sociálních demokratů navrhovány cestou vládních návrhů zákona a není také příliš typické, aby "vládní poslanec" interpeloval "svou" vládu.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskapozice.cz, pirati.cz a piratskenoviny.cz.

Pirátské noviny přinesly již 2. prosince 2010 zprávu o propojení Jaromíra Drábka s firmou iDTAX s titulkem " Ministr Drábek si buduje čtvrtý důchodová pilíř".

O kauze informovala i Česká pozice ve spojitosti se zadržením bývalého náměstka Ministerstva práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky.