Přehled ověřených výroků

Relevantní veřejně dostupná studie Českého statistické úřadu zabývající se náklady na výchovu a výživu dětí byla vypracována v roce 2003. Údaje v ní obsažené jsou však poměrně zastaralé. Aktuální informace ale nabízejí např. některé zpravodajské a informačních servery zabývajících se ekonomikou či financemi.

Podle serveru eurozpravy.cz (článek z 23. 4. 2013) : " V současné době představuje dítě podle ekonomických analytiků celkovou investici od 1,5 až do tří miliónů korun s tím, že roční průměrné náklady na dítě činí kolem 60 tisíc korun." Obdobné údaje nabízí i server žena.cz (článek z 5.6. 2011) FinExpert.cz (článek z 24.11. 2010 či Našefinance.cz (článek z 3. 9. 2009).

Reportáž České televize z 17. 8. 2012 zmiňuje částku jednoho a čtvrt milionu korun. Vlastní výpočet TV Nova z 17.4. 2013 zase uvádí částku až 2,7 milionu korun.

Náklady uváděné ve zdrojích se povětšinou pohybují v rámci uvedeném Pavlem Bělobrádkem, proto výrok označujeme jako pravdivý.

Politický systém v USA skutečně bývá označován jako typicky prezidentský (.pdf, s. 62). Naproti tomu francouzský systém bývá označován jako poloprezidentský, nikoli prezidentský a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Důležitým rozdílem mezi těmito systémy je pak např. to, že v USA existuje výrazné oddělení moci výkonné od legislativní, prezident je hlavou exekutivy a není zde tedy přítomna funkce předsedy vlády. Ve Francii je pak moc zákonodárná s výkonnou více propojena, prezident má sice silné pravomoce (.pdf, s. 2), ale zároveň existuje i funkce předsedy vlády. Zde je zajímavostí tzv. kohabitace (.pdf, s.3), kdy se předsedou vlády může stát člen jiné strany než ze které pochází prezident.

Dle dat (a.j.) OECD činily v roce 2011 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,4% HDP. Do níže přiloženém grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD - graf na Dropbox. Ve srovnání s těmito státy má ČR šesté nejnižší výdaje z celkového počtu 28 států uvedených v grafu (pro Austrálii, Izrael, Japonsko, Mexiko a Turecko nejsou dostupná data.)

Vlajku EU vyvěsil (ČT) na Pražském hradě prezident Miloš Zeman společně s předsedou Evropské komise José Barrosem 3. dubna letošního roku.

20. dubna pak pro německý list Passauer Neue Presse (něm.) skutečně prohlásil, že si myslí, že v horizontu asi 5 let by Česká republika mohla do eurozóny vstoupit. Z českých médií převzal toto vyjádření např. server Aktuálně.cz.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmíněný návrh ve skutečnosti do sněmovny předložili tehdejší poslanci David Kádner (VV) a Radim Fiala (nezařazený, dříve ODS), kteří však s Tomiem Okamurou spolupracovali a nyní oba kandidují jako krajští lídři za Hnutí Úsvit.

Novela Zákona o hmotné nouzi navrhovala doplnit do stávajícího zákona následující odstavec:

Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze
a) tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky a
b) do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného.

Novela byla odeslána do Poslanecké sněmovny v červnu 2013 s negativním stanoviskem vlády, do konce volebního období však nestihla být projednána.

Na kandidátce SPOZ ve Zlínském kraji v krajských volbách 2012 bylo skutečně na prvních 10 místech celkem 5 nestraníků.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů Eurostat, finance.cz a iDnes.cz jako zavádějící. Miloš Zeman navštívil Rakousko v rámci výkonu prezidentské funkce v dubnu 2013. Korporátní daň nebo daň z příjmu právnických osob je v Rakousku od roku 2005 ve výši 25 %.

Nezaměstnanost v Rakousku dosáhla v roce 2012 výše 4.3 %, v České republice to bylo 7 %, což nepředstavuje o polovinu nižší nezaměstnanost, jak uvádí Miloš Zeman.

Jak prohlásil Bohuslav Svoboda například v rozhovoru pro Aktuálně.cz, koalice měla zásadní problémy při tvorbě rozpočtu. Nová koalice s TOP 09 byla také oficiálně pojmenována jako"koalice rozpočtovéodpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci."

Bohužel nemáme k dispozici přesný údaj o zadlužení k 21. 11. 2011, kdy byla vypovězena koaliční smlouva mezi ODS a ČSSD. Podle přehledu v systému ÚFIS, který spadá pod Ministerstvo financí ČR činila celková zadluženost Hlavního města Prahy k 31. 12. 2011 necelých 26 miliard korun.

Bylo to necelé dvě měsíce po pádu koalice, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dle každoroční zprávy (.pdf; a.j.) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Health at a Glance, vydané v roce 2012, dávalo Německo celkově do zdravotnictví v roce 2010 11,6% svého HDP, Česká republika pak 7,5% (viz. str. 123 citovaného materiálu). Na základě této publikace hodnotíme výrok bývalého ministra Hegera jako pravdivý.

Prezident Zeman skutečně nedávno prohlásil, že si dovede představit, že by se ČR stala členkou eurozóny v horizontu pěti let, guvernér ČNB Singer se naopak domnívá, že tento scénář je nepravděpodobný. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.