Přehled ověřených výroků

Pravda

Martin Kuba skutečně inicioval návrh na zrychlené odpisy. Tento návrh byl skutečně podán jako součást balíčku změn daňových zákonů, který předložilo Ministerstvem financí ČR, což popsala v době vzniku návrhu i samotná ODS. Senát jej však jako celek neschválil, jelikož nesouhlasil se zrušením daně z dividend.

Pravda

Reportáž České televize potvrzuje výrok Tomáše Hudečka o tom, že byl hlavním vyjednavačem při tvorbě pražské koalice. Na příslušných záběrech je jedním z lidí, kteří nesou primátorovi Svobodovi návrh koaliční smlouvy. Dále se k tématu vyjadřoval i v Interview ČT24. Jeho rozhodující roli potvrzuje také to, že se stal prvním náměstkemprimátora.

Andrej Babiš

Já jsem nikdy Unipetrol nenabyl.

Jiné, 14. října 2013
Pravda

Podle dostupných informací Andrej Babiš o nákup Unipetrolu několikrát usiloval, ale nikdy jej nezískal.

Zavádějící

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o projednávaném tisku k věci Bubny-Zátory a chování jednotlivých stran v rámci tohoto projednávání jako zavádějící. Poche správně popisuje fakt, že zmíněný tisk byl předložen již třikrát a poměrně přesně uvádí i termíny, kdy se tak stalo, nicméně se nám nepodařilo dohledat zmíněnou velkou kritiku jeho strany směrem k tomuto návrhu.

Miroslav Poche mluví o tisku Z-940, který obsahoval změnu územního plánu ve věci Bubny-Zátory. Ten byl skutečně předložen třikrát, konkrétně na jednání zastupitelstva Hlavního města Prahy v říjnu (.pdf - str. 20) a prosinci (.pdf - str. 83) 2012 a naposled v lednu (.pdf - str. 13) 2013, kdy byl schválen.

Co se týká jednotlivých hlasování, případ, kdy byl zmíněný tisk navržen poprvé je popsán v předchozím výroku.

V prosincovém hlasování o tomto návrhu hlasovalo zastupitelstvo města tak, že tento tisk nebyl opět schválen. ODS hlasovala následovně - pro 7, proti 2, chybělo, zdrželo se nebo nehlasovalo 9. Toto vyplývá z oficiálního zápisu o hlasování na stránkách Prahy.

Lednové hlasování ve věci Bubny-Zátory již přineslo schválení tisku - viz. hlasování - kdy jej podpořilo 37 zastupitelů.

Poche také mluví o tom, že tuto změnu sociální demokraté velmi kritizovali. Ze všech tří jednání zastupitelstva, kdy se tento problém projednával, je pořízen stenozáznam:

říjen - .pdf - str. 67 prosinec - .pdf - str. 83. leden - pdf. str. 12.

Projdeme-li tyto stenozáznamy, zjistíme, že zastupitelé ČSSD svou kritiku na jednání fakticky ani nepřednesli. Co se týká hlasování, tento návrh nepodporovali, nicméně velmi kritizován tento návrh při příležitosti jeho projednávání nebyl. Během tří projednávání je dohledatelné pouze vystoupení právě Pocheho. Ten konkrétně na lednovém zastupitelstvu říká (.pdf - str. 13):

" Děkuji za slovo, pane primátore, já jsem původně chtěl panu náměstkuHudečkovi říct pouze za sociální demokracii no comment k tomuto tisku, nicméně napadla
mě jedna drobnost, na kterou ten tisk nedává odpověď a to, jak se k tomuto uvedenému tisku
staví vaše komise tajemná, a také výbor pro územní rozvoj ZHMP, protože jeho stanovisko
nemůžu dohledat. Ale především mě zajímá ta komise. Děkuji.
" Kritika tohoto projektu není dohledatelná ani v mediálních vyjádřeních pražské ČSSD na jejím webu v archivu tiskových zpráv ani v archivu článků. Prošli jsme také 2 periodika, na něž pražská ČSSD odkazuje (Čas volby, Pražské listy). Kritika územního plánu obecně (ne tedy konkrétně Bubnů) je dohledatelná v prosincovém vydání Pražských listů z roku 2012, v textu zastupitele ČSSD Březiny "Pražská koalice ODS a ČSSD škodí Praze a Pražanům". Tento text však není zaměřen spíše na komplexní kritiku tehdejší koalice, není postaven na kritice územního plánu a jeho změny v oblasti Bubny. Doslova se v nich píše (.pdf - str. 2): "Naprosto nelogické a z pohledu budoucího rozvoje naší metropole jsou také kroky náměstka Hudečka (TOP 09) ve věci změn systému územního plánování. V posledním roce tak zažíváme nepřehlednou situaci, kdy práce na některých změnách územního plánu jsou pozastaveny, a o jiných diskuse pokračuje. Přitom dochází k plýtvání prostředků vynaložených na předchozí přípravu územních změn. Navíc hrozí reálný scénář, že nového územního plánu se během následujících let vůbec nedočkáme."

Pravda

ČSSD kritizovala superhrubou mzdu již od jejího zavedení, v říjnu 2007 dokonce prostřednictvím předsedy svého poslaneckého klubu Michala Haška podala žalobu u Ústavního soudu proti celé reformě veřejných financí. Její součásti bylo mimo jiné zavedení poplatků ve zdravotnictví, rušení registračních pokladen nebo právě zavedení superhrubé mzdy.

Ministerstvo financí už v roce 2011 připravilo zrušení superhrubé mzdy, návrh podpořila Poslanecká sněmovna i Senát. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící

Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).

Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.

Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).

Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz

Poslanecké kluby - aktuální stav:

  • Občanská demokratická strana: 50
  • TOP 09 a Starostové: 42 - nedávno posílen o bývalého poslance za VV Milana Šťovíčka
  • Nezařazení - Liberální demokraté: 8
  • Nezařazení (dříve ODS): 3 - Pavel Bém, Michal Doktor, Roman Pekárek je ve vězení
  • Nezařazení (dříve ČSSD): 2 - Jiří Paroubek (NS-LEV 21), David Rath ve vazbě
  • Nezařazení (dříve VV): 3
  • Věci veřejné: 11
  • Česká strana sociálně demokratická: 54
  • Komunistická strana Čech a Moravy: 26

Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.

Pravda

Systém přímé demokracie má ve Švýcarsku skutečně dlouhou tradici. V anglickém shrnutí textu od Krise W. Kobacha: The Referendum: Direct Democracy in Switzerland z roku 1993 se zmiňuje o tom, že švýcarské federální referendum vzniklo v roce 1848, jeho kořeny a předchůdce přímého rozhodování lze však vysledovat opravdu do dob středověku. Hned první kapitola zabývá počátky přímé demokracie v tomto státním útvaru. Ve druhém odstavci můžeme vyčíst informaci například o Landsgemeinde, což mělo být údajně pravidelné každoroční shromáždění mužských občanů s právem volit ve třináctém století.

Švýcarska ústava pak definuje více typů referend a u každého je jiný potřebný počet občanů. Tímto tématem se zabývala analýza Parlamentního instutu a zde jsou všechny tyto typy (pdf.str.25-26) popsány.

Americký systém rozlišuje mezi "referendem" (návrh na zrušení již přijatého zákona) a "iniciativou" (návrh nového zákona), ovšem ani jedna z těchto forem všelidového hlasování není uzákoněna ve všech, ale alespoň jedna funguje ve většině států USA. Konkrétní čísla potřebná k vypsání referenda dostupná nejsou, protože ve většině případů referendum (pdf. str.27-28) vypisují právě orgány státu ze své vlastní iniciativy.

Jelikož tyto informace odpovídají Cibulkově vyjádření, výrok je hodnocen jako pravdivý.

Pravda

V posledních konaných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 získaly Věci veřejné 12 % mandátů. V absolutním vyjádření se jednalo o 24 mandátů. Tohoto výsledku strana dosáhla při zisku 10,88 % hlasů.

Pravda

Volby do krajského zastupitelstva Jihočeského kraje v roce 2008 vyhrála ČSSD před ODS a třetí KSČM.

Dle textu koaliční smlouvy (.pdf) dostupné na stránkách Jihočeského kraje koalici opravdu utvářela ČSSD a ODS. KSČM byla skutečně v opozici a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako pravdivý, neboť poslanec Pospíšil skutečně podporoval vládu Mirka Topolánka (druhá), která byla postavena na 2 "přeběhlících" ČSSD.

Ve volebním období 2006-2010 byla sestavena druhá vláda Mirka Topolánka, která vznikla při rozložení sil 100:100 v Poslanecké sněmovně. To bylo možné díky tomu, že 2 poslanci zvolení za ČSSD (Melčák - Pohanka) vystoupili z klubu ČSSD a při hlasování o důvěře vládě opustili sál. Snížilo se tak kvórum potřebné pro zisk důvěry a kabinet ODS - KDU-ČSL - SZ tak získal důvěru.

V tomto konkrétním hlasování vládu podpořil i tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Stejně tak podporoval vládu v dalších hlasováních, která byla namířena směrem k vyjádření nedůvěry vládě.