Vladimír Špidla
Samozřejmě nic nemůže zůstat beze změny, čili revidovat ho určitým způsobem, to sociální demokracie ve svých diskusích udělala a má teď připravenou novelu tohoto zákona (o státní službě, pozn.).
Výrok hodnotíme na základě informací z webu ČSSD a médií jako pravdivý.
ČSSD se ve svém programu zavazuje k přijetí nového zákona o státní službě v rámci balíčku boje proti korupci. 24. dubna proběhl brífink ČSSD za účasti Bohuslava Sobotky a Jeronýma Tejce, kde informovali o návrhu služebního zákona, který hodlají předložit ke schválení Poslanecké sněmovně. Byť se nám samotný dokument nepodařilo nalézt, předložení vlastního návrhu zákona z dílny ČSSD potvrzuje i server Aktualne.cz nebo tisková zpráva iniciativy Rekonstrukce státu.
Martin Pecina
...když jsem byl náměstkem ministra průmyslu, tak se tímto způsobem měl uzavírat Důl Rožínka, protože cena uranové rudy tenkrát byla velmi nízká. Ten důl byl neperspektivní, ale během 4 let, my jsme tenkrát posunuli ten útlum o 2 roky, potom ještě o 2 roky, během 4 let cena té uranové rudy vzrostla natolik, že dnes se na Rožínce těží a ten podnik je rentabilní.
Ministr vnitra v demisi Martin Pecina byl v pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu v letech 2003 – 2005.
Procesy ukončování a následného obnovení těžby na dole Rožná popisuje doktor Adam Říčka své disertační práci z roku 2010 (ŘÍČKA, Adam. Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. 2010). " V roce 1997 bylo usnesením vlády ČR č. 427 rozhodnuto o ukončení těžby na rok 2002. V následujících letech bylo ukončení těžby vládou ČR neustále posouváno (na rok 2004, 2006, 2008). Vzhledem k rostoucí ceně uranu na světových trzích byla nakonec v roce 2007 těžba na dole Rožná schválena až po dobu její ekonomické výhodnosti (usnesení č. 565)." Více o tématu viz články zde a zde.
Výrok tedy označujeme jako pravdivý, neboť dle výše uvedené citace bylo ukončení těžby během Pecinova působení na Ministerstvu průmyslu dvakrát odloženo a v roce 2008 bylo dokonce plánováno rozšíření těžby. V současné chvíli podnik stále těží a dle majitelů dolu je těžba rentabilní.
Pavel Blažek
Byť uznávám, je to úplně zvláštní situace, ale je možná, protože on by také mohl ten nový premiér jmenovaný Milošem Zemanem navrhnout klidně ty ministry, kteří v té vládě už jsou. A ti nemají, a to chci hlavně říct, ti v našem ústavním systému v uvozovkách nemají, jak z té funkce utéci ve velkých uvozovkách. Protože mandát ministra, to není jak běžná, běžný pracovní poměr, ale končí opravdu až tehdy, až prezident přijme demisi.
Dle Ústavy (článek 73) podává ministr demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. Samotný mandát ministra vlády ČR zaniká až poté, co onu demisi prezident republiky přijme. Ten tak učinit může, avšak v Ústavě není výslovně psáno, že tak učinit musí. (Jiná situace nastává, když odvolání ministra navrhne předseda vlády). Do té doby je tedy ministr "povinen" vykonávat svoji funkci.
Ná základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Pavel Bém
Vždyť si uvědomme, že řada ze současných členů vedení ODS, jsou blízkými lidmi, kteří strávili s Václavem Klausem v české politice desítky let.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu ODS a nasipolitici.cz jako pravdivý.
V. Klaus aktivně působil jako předseda v ODS od roku 1991 až do roku 2002. Titulu čestného předsedy strany se Klaus vzdal na kongresu v prosinci 2008.
V současném devíti členném předsednictvu ODS jen Martina Kubu nelze považovat za dlouhodobého stranického kolegu V. Klause, protože do strany vstoupil v roce 2003 (vezmeme-li v potaz Klausovo angažmá v pozici předsedy ODS).
Ostatní členové předsednictva, P. Blažek, T. Chalupa, M. Nemcová, J. Pospíšil, M. Benda, J. Kubera, J Zahradil a P.Sobotka jsou všichni členy ODS již od 90. let.
Jiří Pospíšil
My na rozdíl od TOP 09 říkáme, že v tuto chvíli euro není pro Českou republiku výhodné a ve chvíli, kdy by mělo být jednou zavedeno, je třeba mít k tomu referendum.
Politická strana TOP 09 se netají tím, že podporuje zavedení eura v České republice. Ve svém novém volebním programu, který představila 12. září 2013, však nechce jednotnou evropskou měnu přijímat nyní, jak Pospíšil naznačuje, nýbrž až v horizontu let 2018-2020, přičemž chce stanovit závazné datum pro vstup do eurozóny již v následujícím volebním období (2013-2017). Miroslav Kalousek prohlásil, že: „Přijetí eura je krokem, který přivede více užitku než nákladů“.
Občanští demokraté skutečně dlouhodobě podporují konání celostátního referenda, které by mělo rozhodnout o vstupu do eurozóny.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, neboť naznačuje, že TOP 09 chce přijmout společnou evropskou měnu již po volbách, reálně však TOP 09 usiluje pouze o stanovení termínu, který by měl ve skutečnosti být až po roce 2018. V otázce rozdílného pohledu na referendum k této věci pak Pospíšil popisuje stav věcí korektně.
Vratislav Mynář
Žádný ze zákonů a zákonných norem nezakazuje Vratislavu Mynářovi kandidovat stejně tak jako každýmu jinýmu občanu v jakýchkoliv volbách.
Zákon o volbách do Parlamentu České republiky v § 25 uvádí, že: “ Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). ” Překážka k výkonu volebního práva spočívá v omezení osobní svobody občana a zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Dle Ústavy ČR je s funkcí poslance nebo senátora neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Zákon o Kanceláři prezidenta republiky neslučitelnost funkcí kancléře a poslance nezmiňuje.
Kandidatura hradního kancléře před časem vzbudila rozruch nejen na politické, ale i akademické scéně. Známý politolog Tomáš Lebeda např. uvedl, že jediným řešením, jak takové situaci předejít, by bylo upravit příslušné paragrafy zákonů. “ Co není v České republice kodifikováno, tak to v podstatě nikdo nerespektuje. Celá řada ústavních zvyklostí postupně bere za své, takže je bohužel asi zapotřebí jít cestou, že všechno bude muset být upraveno zákonem a legislativně podchyceno," uvedl doslova.
Miloš Zeman
Tak, švýcarské vyšetřování, pokud vím, skončilo a teď probíhá soudní proces. Já bych doporučoval vyčkat výsledků tohoto soudního procesu. Pravda je, že se jedná o jednu jedinou kauzu, o které mám své pochybnosti, protože vím, že jsme prodali menšinový balík akcií za cenu, která byla o 30 % vyšší, než byla tržní cena a i naše ministerstva financí bez ohledu na konkrétní ministry vždy tvrdila, že se nic nestalo a že ke každé, k žádné krádeži nedošlo.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Miloš Zeman má totiž pravdu v tom, že soudní proces již skutečně probíhá, avšak uvádí nesprávnou výši kupní ceny při prodeji státních akcií Mostecké uhelné společnosti (MUS).
Švýcarský soudní proces s bývalými manažery MUS, kterému předcházelo dlouholeté vyšetřování, začal 13. května 2013.
V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,- Kč/1 ks stanovena na 650 000 000,- Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040 Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933 Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1 %, tedy o 25,1 % vyšší. Sám Miloš Zeman například v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz z listopadu 2011 také uvádí údaj 25 %. Zde tedy o 5% přidává.
Michal Hašek
Podívejte, budu-li zvolen poslancem, to je ten moment, od kterého se pak odvíjí věci, tak máme našim vnitřním předpisem jaksi stanoveno, že v určité lhůtě se rozhodnu, zda budu nadále jenom poslancem anebo zda budu jenom hejtmanem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výňatku z interních předpisů strany zaslaných tiskovým oddělením.
Jeho konkrétní znění naleznete níže: " ÚVV ČSSD pokládá do budoucna za nevhodné, aby poslanec PS PČR zvolený za ČSSD, kumuloval tuto veřejnou funkci s funkcí hejtmana, náměstka hejtmana, primátora či náměstka primátora, uvolněného člena krajské rady či uvolněného člena rady statutárního města. Vyzývá poslance za ČSSD, kteří budou zvoleni v příštích volbách do PS PČR, aby si nejpozději do 6 měsíců od vzniku poslaneckého mandátu ponechali pouze jednu z těchto funkcí."
Dále o tomto ustanovení mluví pro server Idnes.cz předseda ČSSD Sobotka, kdy doslova říká: " Schválili jsme si pravidlo, že při kumulaci určitých veřejných funkcí s funkcí poslance parlamentu se bude muset politik do šesti měsíců rozhodnout, kterou funkci si ponechá. Nechceme dlouhodobě připustit souběh funkcí hejtman a poslanec nebo náměstek hejtmana a poslanec".
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jiří Rusnok
Obyvatelstvo není vůbec zneklidněno tímto krokem prezidenta, ba naopak vítá to, že je tady nějaká rozhodná akce...přes 50 %. (myšleno je jmenování Jiřího Rusnoka předsedou vlády)
Výrok se odkazuje na bleskový průzkum veřejného mínění společnosti SANEP, který odhalil, že v souhrnu 52,8 % dotázaných podporuje jmenování Jiřího Rusnoka premiérem úřednické vlády. Také v souhrnu 53,1 % dotázaných souhlasí s tím, že toto rozhodnutí o jmenování Jiřího Rusnoka prezidentem Milošem Zemanem není v rozporu s přáním voličů. Je tedy pravdivým tvrzením, že nadpoloviční většina dotázaných podporuje jmenování Jiřího Rusnoka novým premiérem, toto rozhodnutí by ovšem podle průzkumu mělo být také spojeno se snahou o co nejrychlejší vypsání předčasných voleb.
Miroslava Němcová
Ústava nám říká nám: pakliže padne vláda, jsou zde dva pokusy prezidenta republiky jmenovat vládu novou. Pokud prezident v těchto dvou pokusech neuspěje, je zde ještě třetí pokus vložen tentokrát do rukou předsedy, předsedkyně Poslanecké sněmovny. Pokud ani tento třetí pokus nebude úspěšný, neboli hledá se stále východisko z toho, aby mohly být zachovány výsledky těch voleb, které se uskutečnily jako poslední v Poslanecké sněmovně, aby se vygenerovala vláda, která bude mít oporu právě v těch stranách, které jsou účastny v Poslanecké sněmovně. A teprve, když tyto tři pokusy selžou, tak ústava říká: dobře, třikrát zde byl marný pokus, a v tom případě je řada na předčasné volby.
Ústava stanoví tři pokusy pro sestavení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Podle Ústavy ČR vláda usiluje o zisk důvěry následovně: (dle čl. 68, odst. 3) vláda musí do 30 dnů od svého jmenování požádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Nezíská-li důvěru, je povinna podat demisi (čl. 73, odst. 2). Nezíská-li důvěru dvakrát, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (čl. 68, odst. 4) - třetí pokus je tedy vložen do předsedových rukou, jak pravdivě uvádí Němcová.
Pokud ani třetí pokus o sestavení vlády není zakončen získáním důvěry, je v pramoci prezidenta rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby (čl. 35, odst. 1).
