Daniela DRTINOVÁ: Tak zpátky k té mojí předchozí otázce. Vy byste tedy kladli důraz na to, aby se neztrácely ze státního rozpočtu miliardy. Takto zachráněné miliardy byste směrovali do zdravotnictví, školství, do penzijního systému, tak je to ve vašem programu. Kolik takových miliard, podle vás, by z toho mohlo vzejít? Máte na to nějakou analýzu? Ludvík Adámek: Myslím, že to byla paní ekonomka Šichtařová, která řekla, že stát vybere na mandatorní výdaje dost, dokonce ještě asi o 100 miliard víc.
Markéta Šichtařová napsala, že se ročně vinou korupce vypaří až 100 miliard korun. Pokud by tedy nebylo korupce, mohly by se tyto finance použít na mandatorní výdaje.
Za činnost státního zastupitelství nese vůči sněmovně odpovědnost vláda. Nikdo jiný.
Ústava ani zákon o státním zastupitelství nestanovují jakoukoli odpovědnost vlády za činnost státního zastupitelství. Vláda ČR má však zodpovědnost za své jednání, kam patří podle paragrafu 9 a 10 zákona o státním zastupitelsví i jmenování, případně odvolání nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti. V kompetenci ministra spravedlnosti je i jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců.
Státní zastupitelství jako takové odpovědnost vůči sněmovně nemá, vláda má odpovědnost politickou, vycházející z pravomocí jmenovat či odvolat státní zástupce.
A v Německu již dlouhá léta existuje tento zákon, který přenáší důkazní břemeno na toho, jehož majetek je prověřován. (zákon o prokázání původu majetku - pozn. Demagog.cz)
Německá daňová legislativa neobsahuje povinnost prokázat původ svého majetku.
Návrh zákona o prokázání majetku (od poslanců ČSSD) v §3 zakládá povinnost oznamovat zisk majetku v určité výši a v §5 odst. 3 pak stanoví, že hodnota předmětného majetku, u něhož nebude prokázáno, že byl nabyt ze zdaněných prostředků, bude dodatečně zdaněna. Je tedy na vlastníkovi, aby dokázal, že svůj majetek nabyl legálně, a v tomto smyslu chápeme i výrok prezidenta Zemana.
V německé daňové legislativě (zejm. fiskální zákon, něm. či angl.) ovšem srovnatelné ustanovení nenajdeme. Daňoví poplatníci nejsou povinni přiznávat majetek, který se nachází na německém území (na povinnost přiznání zahr. majetku upozorňuje - angl., sekce "taxation" - např. britské ministerstvo zahraničí). Částečně tato povinnost platila v době fungování daně z majetku, která se však nevybírá od r. 1997 (Deutche Welle, angl.). Bez povinnosti přiznávat majetek pak není jasné, kdy má v Německu podle Zemana nastávat situace jako v zákoně o prokázání původu majetku. Důkazní břemeno samozřejmě padá na poplatníka např. tehdy, je-li mu vyměřen daňový nedoplatek, ten ovšem není možné vyměřit na veškerý majetek - na nezaplacenou daň se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta (dle §228 zákona).
Uzavíráme tedy, že povinnost prokazovat původ veškerého majetku v Německu neexistuje a výrok prezidenta Zemana proto není pravdivý.
Já jsem byl 9 měsíců nebo 6 měsíců šéfem výboru pro kontrolu BIS.
Podle informací ze „Zprávy o činnosti stálé komise PS pro kontrolu BIS“ (strana 1, ods. 2) byl Martin Pecina předsedou komise od července 2010 do března 2011, tedy 9 měsíců. Poté na svou funkci rezignoval a byl nahrazen spolustraníkem z ČSSD Richardem Dolejšem.
Výrok Miroslava Peciny hodnotíme jako pravdivý.
Podívejte, tam je 12 členná dozorčí rada,.. (v České poště, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý s doplněním, že momentálně je dle informací uvedených na webu České pošty ve funkci pouze 11 členů dozorčí rady. Nicméně na základě výročních zpráv je zřejmé, že standardně se dozorčí rada skládá skutečně z dvanácti členů. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Je to vláda složená z nestranických odborníků, která v první fázi své činnosti během několika málo týdnů udělala podle mého názoru řadu užitečných věcí, jako bylo například zvýšení minimální mzdy, dohoda s kraji, která byla minulou vládou po několik let blokována, anebo dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu na jedné straně a Ministerstvem zahraničí na straně druhé, která byla několik měsíců blokována Ministerstvem zahraničí a která nyní umožňuje to, čemu se říká ekonomická diplomacie, to znamená posílení role obchodních zastupitelství.
Z uvedeného výroku nehodnotíme slova o užitečnosti Rusnokovou vládou učiněných kroků nebo odbornost jejích členů. Pouze konkrétní vyjmenované kroky.
Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.
Co se týká dohody s kraji, Miloš Zeman má nejspíše na mysli výstupy společného jednání vlády České republiky a Asociace krajů České republiky, které se uskutečnilo 19. 7. 2013. Dohoda byla nalezena především v otázce “zřízení řídícího týmu k problematice evropských fondů za účasti premiéra, ministra financí a ministra proto místní rozvoj. Na straně krajů se práce v týmu zúčastní vybraní hejtmani.”
Na tiskové konferenci z úst premiéra Rusnoka zaznělo (přepis videozáznamu): “ Byla tam samozřejmě záležitost kofinancování evropských fondů, jak známo minulá vláda zrušila, zřejmě to měl být nějaký politický trest, zrušila kofinancování pro kraje, nikoliv pro jiné operační programy, i o tom jsme se bavili." Mezi Nečasovou vládu a kraji existovalo ve věci spolufinancování projektů čerpajících finance z evropských fondů skutečně napětí. Zásadní neshody o podobě čerpání fondů lze vysledovat i do minulosti. Byť se tedy nedá jednoznačně říct, která strana nesla na blokaci vinu, Rusnokova vláda dohodu skutečně uzavřela.
Stejně tak ministr zahraničních věcí Jan Kohout a ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala podepsali dne 25. července 2013 Ujednání (.pdf) MZV ČR a MPO ČR o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení organizace zřízené ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle ministra Kohouta “ Začíná nová etapa spolupráce v oblasti hájení ekonomických zájmů České republiky. Oba naše resorty budou v tandemu úzce spolupracovat ve prospěch české ekonomiky. Stojí tak bok po boku, jako výkonná ekonomická ministerstva.” Podle zprávy uveřejněné na webu MZV tak například V některých případech budou ekonomičtí experti působit přímo v prostorách zastupitelských úřadů, zejména v oblastech s náročnými podmínkami, například v Iráku. Tuto dohodu tak lze chápat jako posílení role obchodních zastupitelství. Pro údajnou blokaci ze strany ministerstva zahraničí (v té době pod vedením Karla Schwarzenberga) platí stejná poznámka jako pro otázku dohody o spolufinancování výše.
Ty nálezy NKÚ mají pouze doporučující účinnost, oni nic neznamenají, to je pouhý nález a vláda se jimi nezabývá.
Existence NKÚ je stanovena v článku 97 Ústavy ČR, jeho činnost se řídí zákonem 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Ani z jednoho nevyplývá povinnost vlády zabývat se kontrolními závěry úřadu.
Zákon pouze v § 30 stanoví, že „všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu, zasílá je neprodleně Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na požádání ministerstvům.“
Ale jako ta policie byla výrazně oslabená. Ten rozpočet klesnul snad o deset miliard korun (od doby, kdy byl Martin Pecina ministrem vnitra, pozn.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z rozpočtu ČR.
Martin Pecina byl ministrem vnitra od května 2009 do června 2010. Rozpočet Policie ČR v roce 2009 byl dle schváleného rozpočtu Ministerstva vnitra (.pdf - str. 28) 34 715 676 tis. Kč. Rozpočet pro rok 2013 je 27 143 550 tis. Kč (zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2013 - ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra ČR, Specifické ukazatele, Policie ČR). Rozdíl mezi nimi tedy je 7 572 126 tis. Kč, tedy přibližně 7,5 mld. Kč. Martin Pecina tvrdil, že rozdíl mezi nimi je 10 mld., rozdíl mezi jeho tvrzením a realitou je tedy 2,5 mld. Kč.
Rozpočet Policie ČR200934 715 676 tis. Kč201327 143 550 tis. KčRozdíl 7 572 126 tis. Kč
Bylo to v gesci VV (registr vozidel - pozn. Demagog.cz).
V Nečasově vládě se na postu ministra dopravy vystřídali čtyři lidé: Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš a Zbyněk Stanjura, který do úřadu nastoupil 12. prosince 2012. První tři jmenovaní byli ministři za Věci Veřejné, resp. za LIDEM, kam Pavel Dobeš později přestoupil.
Česká republika se zavázala, že nový registr vozidel bude fungovat nejpozději k 1. lednu 2013. Se spuštěním registru byly velké problémy. Nakonec to vedlo k rezignaci Pavla Dobeše. Audit firmy Ernst & Young přitom v listopadu 2012 prokázal, že za nesprávné fungování můžou současné i předchozí vedení ministerstva.
...začalo to jenom na tom (přechod senátora Regece do SPOZ), že pan senátor byl nespokojen s tím, co se zamýšlelo s jeho osobou a se sportem v sociální demokracii.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření Josefa Regece pro iDnes.cz.
Jako důvod svého odchodu z ČSSD uvedl: „Neměl jsem možnost prosazovat své myšlenky. Co se týče zákona o podpoře sportu, předal jsem předsedovi Sobotkovi návrh, jak bych si představoval koncepci sportu, nicméně před půl rokem jsem byl vyřazen ze stínové vlády.“
Regec zastával od června 2012 ve stínové vládě funkci odborného mluvčího pro oblast sportu, ale v jejím novém složení z dubna 2013 už nefiguroval.
