Přehled ověřených výroků

Vlastimil Rampula byl tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem odvolán v říjnu 2011. O jeho odvolání se spekulovalo již dříve. Důvodem měla být pochybení v korupčních kauzách.

Pospíšil tehdy nechtěl své důvody zveřejňovat. Zmínil pouze dva základní body. Prvním z nich byl „"řádně neodůvodněný" pokyn podřízené, která se neměla odvolávat v kauze tunelování Investiční a poštovní banky (IPB).“ Druhým pak bylo nedostatečné vedení podřízených a nereagování je jejich pochybení.

Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Jiří Pospíšil poté prohlásil, že jedním z nových důvodů pro případné odvolání Rampuly bude kauza privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Rampula nakonec v červenci 2012 na svou funkci rezignoval. V srpnu 2012 na pražském vrchním státním zastupitelství skončil úplně.

Výrok Jiřího Pospíšila je na základě kandidátky ODS v Plzeňském kraji hodnocen jako nepravdivý.

Na webu ODS lze dohledat kandidátní listinu strany v Plzeňském kraji. Celkem zde kandiduje 20 lidí. Z nich je aktuálně (podle samotné kandidátní listiny) celkem 8 v pozici starosty či místostarosty. Jde tedy pouze o necelou polovinu kandidátů.

Pokud bychom připočítali také bývalé starosty/místostarosty na kandidátce ODS, tak zjistíme (při analýze životopisů kandidátů na webu ODS, webu Našipolitici.cz a místních médiích), že pouze 1 další byl v minulosti dlouhodobým starostou, resp. primátorem Plzně a byl jím Jiří Šneberger, sedmička na této kandidátce.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Miroslava Němcová skutečně již ve čtvrtek 8. srpna oznámila svolání mimořádné schůze na základě společné žádosti poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV. Termín byl stanoven na pátek 16. srpna 2013.

Podle §51, odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, je pro svolání schůze nutná písemná žádost alespoň jedné pětiny všech poslanců, což bylo naplněno.

V této chvíli již termín schůze 16. srpna neplatí a schůze se pravděpodobně bude konat až v úterý 20. srpna, tato skutečnost však nebyla v době natáčení Impulsů známa, nemůže mít tedy vliv na hodnocení výroku.

Vláda pod vedením premiéra Petra Nečase vznikla po řádných sněmovních volbách konaných 28. a 29 května 2010, a ačkoliv nejvíce hlasů a mandátů získala strana ČSSD (56), tak ostatní tři úspěšné strany – ODS (53), TOP 09 (41) a VV (24) – získaly dohromady 118 z celkových 200 mandátů, a sestavily tedy vítěznou koalici. Přehled zisků mandátů jednotlivých stran je uveřejněn na stránkách volby.cz.

Co se týče „stojedničky“, tak o té se v době (dne 7. srpna 2013) uvedení výroku jednalo, pravdou ale zůstává, že dle zástupců strany ODS, TOP 09 a LIDEM tato koalice disponovala podporou 101 hlasů – tedy nejmenším možným počtem hlasů, díky kterému by koalice mohla obvykle sestavit vládu s důvěrou parlamentu. O „stojedničce“ informuje například zpravodajské servery českátelevize.cz nebo ihned.cz.

Výrok Bohuslava Sobotky je tedy na základě výše uvedených oficiálních informací hodnocen jako pravdivý

Podle webu poslanecké sněmovny leží v tuto chvíli ve sněmovně 203 návrhy zákonů v různém stadiu projednávání.

Patrně nejstarší je novela trestního zákona, pod kterou jsou podepsáni Jeroným Tejc či Bohuslav Sobotka, tato novela byla předložena 12. července 2011 a nyní je ve druhém čtení.

Ve sněmovně leží také návrh zákona o referendu o majetkovém vyrovnání s církevními a náboženskými společnostmi předložený skupinou poslanců KSČM v březnu 2012, který byl zatím projednán pouze v organizačním výboru, nebo například návrh zákona o majetkovém přiznání z května 2012.

Nedá se však říci, že by ve sněmovně ležely už dva roky předlohy, které by vůbec nikdo neprojednával, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

V regionálních volbách v Bavorsku konaných 15. 9. 2013 jasně zvítězila konzervativní strana CSU se 47,7 %, zatímco liberální strana FDP skutečně získala pouhá 3,3 % hlasů a tedy odchází z parlamentu.

Server aktuálně.cz dnes uvedl, že ve výsledcích předvolebního průzkumu do celostátních voleb, které uveřejnila německá televize ZDF, se strana FDP pohybuje okolo 5,5 % a tedy balancuje na hranici zvolení.

Václav Klaus vedl Občanskou demokratickou stranu do čtyřech voleb do Poslanecké sněmovny, respektive v případě voleb prvních ještě do České národní rady: 1992, 1996, 1998, 2002.

V roce 1992 získala ODS (v koalici s KDS) 29,73 % hlasů a s přehledem zvítězila. V roce 1996 obdržela vítězná ODS 29,62 % hlasů, o více něž tři procentní body více než druhá ČSSD.

V roce 1998 se ODS pod vedením Václava Klause podařil překvapivě dobrý výsledek, ačkoliv krátce předtím nastal rozkol ve straně provázený skandály, rozpadem vládní koalice a odchodem mnoha vlivných členů. Strana tehdy dosáhla výsledku 27,74 % hlasů, necelých pět procent za vítěznou sociální demokracií. V takto komplikované situaci lze dosažený volební výsledek považovat za úspěch.

Výsledek voleb 2002 - tj. 24,47 %, takřka o šest proc. bodů za vítěznou ČSSD - však interpretujeme jako prohru, byť Václav Klaus hovořil o "jen" nevýhře. ODS byla v té době již opětovně konsolidovaná, nejsilnější stranou pravice a v logice opoziční smlouvy mělo dojít k prohození vládní a opoziční role mezi dvěma největšími stranami. Zároveň se procentem získaných hlasů jednalo o do té doby nejhorší výsledek strany.

Václav Klaus se také dvakrát ucházel o úřad prezidenta republiky, v obou případech (2003, 2008) byl zvolen.

Dodejme také, že Klaus byl úspěšný při své kandidatuře na předsedu Občanského fóra v roce 1990 i při všech svých kandidaturách na předsedu ODS.

I přes řadu nepopiratelných výher Václava Klause musíme označit výrok Pavla Béma z důvodu výsledku voleb 2002 jako nepravdivý.

Na zavedení registračních pokladen se již několikrát shodli zástupci zaměstnavatelů a odborů na půdě tripartity. Jejich návrh na zavedení registračních pokladen byl však odmítnut vládou.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o registračních pokladnách už v říjnu roku 2012, následně pak letos v dubnu.

Na Slovensku fungují registrační pokladny už od roku 2008 zákonem o používání elektronické registrační pokladnice, sbírka zákonů č. 289/2008 (.pdf). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s doplněním, že momentálně je dle informací uvedených na webu České pošty ve funkci pouze 11 členů dozorčí rady. Nicméně na základě výročních zpráv je zřejmé, že standardně se dozorčí rada skládá skutečně z dvanácti členů. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

K prodeji Schwarzenbergova podílu na společnosti SALB, která v privatizaci získala Karlovarskou Becherovku (iDnes.cz), došlo v roce 2007. Schwarzenberg prodal svůj podíl společnosti Pernot Ricard (E15.cz). Miloš Zeman byl přitom premiérem pouze do července 2002 (vláda.cz).

Nepodařilo se nám nicméně dohledat žádné vyjádření ať již Mirka Topolánka, který byl premiérem v roce 2007, a jehož vlády byl Schwarzenberg členem, či Miloše Zemana, ve kterém by některý z premiérů vyjádřil přání, aby Schwarzenberg svůj podíl prodal.