Já jenom připomínám, že jsme ji uzavřeli (pražskou koalici, pozn.) my, protože my jsme vypověděli, tedy Boris Šťastný vypověděl koaliční smlouvu s ČSSD, jenom aby bylo jasno.
Vypovězení koaliční smlouvy s ČSSD bylo navrženo Borisem Šťastným na regionální radě ODS, kde byl návrh také odsouhlasen. Aktivitu Borise Šťastného dokládá například prohlášení premiéra Nečase, který potvrdil, že byl o všem předem informován.Teprve pak byla uzavřena nová koalice s TOP 09.
S přihlédnutím k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.
Martin Kuba je úřadující předseda z titulu své funkce 1. místopředsedy poté, co odstoupil Petr Nečas z předsednické funkce.
Webové stránky ODS ukazují zcela jasně, že úřadujícím předsedou je skutečně Martin Kuba. Ten byl zvolen 1. místopředsedou strany na kongresu ODS v listopadu 2012 v Brně. Stranu Kuba vede po rezignaci Petra Nečase, kterou podal 16. června 2013.
Boris Šťastný je dneska poslanec, není členem, klubu, byl na zasedání regionální rady, přednesl tam 16 nebo 18 návrhů, žádný z těch jeho návrhů regionální rada neschválila. Naopak svým rozhodnutím se zásadně postavila proti němu.
Boris Šťastný je poslancem, není již členem klubu ODS (.pdf) v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (zde jeho rezignační projev).
Bohužel však nebylo možné dohledat, kolik přednesl Boris Šťastný návrhů v rámci zasedání regionální rady a kolik jich bylo, či nebylo schváleno.
"Jestli je něco nejasného, je to právě Listina a její vágní a široké formulace. Česká republika má naopak ve svém ústavním pořádku zakotvenu Listinu základních práv a svobod, která poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu. I evropská Listina základních práv pro Českou republiku platí, Protokol neznamená žádnou výjimku. Jen má zabránit Soudnímu dvoru EU rozšiřovat své rozhodování v oblastech, které mu nepřísluší."
Nejprve je nutné upřesnit, jakou část výroku budeme hodnotit. Konstatování toho, že Listina základních práv Evropské unie (pro Českou republiku závazná součást primárního práva EU) obsahuje "vágní a široké formulace", a dále také prohlášení, že Listina základních práv a svobod (součástí ústavního pořádku České republiky) "poskytuje občanům dostatečnou právní ochranu" ověřit nemůžeme, neboť zhodnocení těchto výroků je otázkou "politickou" (Debatu o výčtu "základních práv" je možné doložit různými právními rozbory. Jejich zhodnocení je však vždy otázkou ideového rámce a interpretace.).
Hodnotit tedy budeme zbylou část výroku. K tomu nám pomohou závěry analýzy Listina základních práv Evropské unie a česká. „výjimka“ z Listiny (.pdf) Mgr. Marka Chmela a JUDr. Jindříšky Syllové, Csc. z Parlamentního institutu, kde je konstatováno následující: "Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i "český" protokol, pokud bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Zároveň je nutno konstatovat, že Česká republika začleněním do Protokolu č. 30 o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechny ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jako v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech."Z dalších analýz s obdobnými závěry viz např. texty Mgr. Huberta Smekala, M.A., Ph.D. a Mgr. et Mgr. Heleny Bončkové, LL.M. zde (.pdf) a zde (.pdf).
Na základě uvedeného závěru analýzy Parlamentního institutu hodnotíme výrok jako pravdivý.
V dubnu roku 2012 ten vázaný mandát měla nachystaná právě Karolína Peake, která ho chtěla předložit legislativní radě vládě a samozřejmě po tom, co přeběhli z Věcí veřejných, tak ho stáhla.
Vázaný mandát byl používán například v meziválečném Československu. V širším smyslu lze chápat tak, že existuje nějaká písemná smlouva mezi poslanci a politickými stranami, za něž byli zvoleni. Pokud by hlasovali v rozporu s usnesením vlastní strany, ke kterému se zavázali, mohlo by dojít k řešení prostřednictvím soudu.
Karolína Peake slova poslance Michala Babáka vzápětí popřela na svých webových stránkách. Žádné bližší informace jsme nenašli ani v archivu jejich stránek, ani ve zpravodajství z dubna 2012. Jedná se tedy o tvrzení proti tvrzení a výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.
V samostatné České republice funguje spíše volný mandát, který je založen pouze na svědomí každého poslance. Je tedy možné během volebního období změnit poslanecký klub. Více najdete např. zde.
V čele Poslanecké sněmovny má být předseda. A zejména v situaci, kdy by případně Poslanecká sněmovna hlasovala o důvěře vládě. Protože to bylo v naší historii kdy, že ve chvíli, kdy vláda předstupovala před Poslaneckou sněmovnu, neexistuje situace, že by v jejím čele nebyl předseda.
Výrok Heleny Langšádlové hodnotíme na základě dohledaných informací o jednotlivých hlasováních o důvěře od roku 1992 a také díky dohledaným sněmovním reáliím, které se k daným událostem vážou, jako pravdivý.
Helena Langšádlová nespecifikuje jí zmíněnou "historii", vycházíme tedy z toho tak, že míní období samostatné České republiky, resp. období od sestavování 1. vlády Václava Klause doposud.
Celkem od roku 1992 bylo o důvěře vládě hlasováno 15krát, pokaždé měla poslanecká sněmovna, resp. v 1. případě Česká národní rada ve svém čele předsedu nebo předsedkyni. Základní přehled hlasování o důvěře je možné najít na české wikipedii. Pro předsedy Sněmovny platí, že byli zvoleni vždy na začátku volebního období a pak byli v čele i při jednitlivých hlasováních o důvěře. Podrobnější zpracování tohoto výroku z naší strany naleznete na Dropboxu - viz. odkaz.
Na základě tohoto přehledu můžeme konstatovat, že od roku 1992 se v Poslanecké sněmovně (resp. v 1. případě v České národní radě) hlasovalo o důvěře vládě patnáctkrát a pokaždé měla Sněmovna zvoleného svého předsedu. Výrok Heleny Langšádlové tak hodnotíme jako pravdivý.
Babiš: (Nezapomínejte, že jsme měli opoziční smlouvu (v době prodeje MUS - pozn. Demagog.cz)), takže ODS byla přitom.
Část výroku týkající se opoziční smlouvy naleznete výše. Nedokážeme ověřit nakolik měla ODS vliv na privatizaci MUS. Z textu (.doc) opoziční smlouvy pak podíl na řízení státních podniků pro ODS nijak zjevně nevyplývá. S kontradiktorním tvrzením pak přichází server Česká pozice, který tvrdí, že: ,, Podle principů opoziční smlouvy muselo prodej odsouhlasit i nejvyšší vedení ODS.”Výrok ovšem stále musíme hodnotit jako neověřitelný.
Mě poněkud děsí, že některé politické strany zase začínají mluvit o zvyšování nepřímých daní. My jsme si toho zvyšování nepřímých daní v posledních letech užili až příliš. Velmi negativně to poznamenalo spotřebu domácností a hospodářský růst v naší zemi.
Vývoj sazeb DPH
RokZákladní sazbaSnížená sazba199323 %5 %199522 %5 %200419 %5 %200819 %9 %201020 %10 %201220 %14 %201321 %15 %Zdroj: podnikatel.cz
Vývoj HDP (ang.) a spotřeby domácností v ČR (meziroční procentuální růst)
RokHDPSpotřeba domácností20033,775,2320044,743,3720056,753,1120067,024,3920075,744,1920083,102,822009-4,510,2220102,490,9420111,890,472012-1,32-2,63Zdroj: Světová banka
Z výše uvedených poznatků vyplývá, že vývoj jednotlivých indikátorů v podstatě potvrzuje informace obsažené ve výroku. Na druhou stranu je třeba podotknout, že zmíněné indikátory jsou velmi komplexní a jejich vývoj není svázán výhradně s nastavením míry nepřímého zdanění v ČR. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni reálně posoudit míru závislosti mezi těmito dvěma proměnnými, hodnotíme výrok jako neověřitelný. Navíc je také otázkou, nakolik je růst ovlivněn také vnějšími vlivy, které Sobotka pomíjí.
ČPS vznikla zhruba před 4 lety a já jsem byl 3 roky aktivním předsedou, prošel jsem několik voleb.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Podle seznamu politických stran a hnutí dostupného na stránkách ministerstva vnitra byla Česká pirátská strana zaregistrována 17. června 2009.
Ivan Bartoš je předsedou strany od 24. října 2009. Jako předseda strany tedy prošel volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010, volbami do zastupitelstev obcí v roce 2010 nebo volbami do zastupitelstev krajů v roce 2012.
Tady to je třeba říci, že ministerstvo financí už připravilo první várku těch pravidel (o jmenování dozorčích rad, pozn.). Velmi seriózně a dlouze a vrátilo se to ministerstvu financí k dalšímu ještě dopracování.
25. července 2012 bylo na jednání vlády vydáno usnesení č. 569, kterým byli příslušní ministři pověřeni " vypracovat návrh zákona o pravidlech pro výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků a po projednání v připomínkovém řízení předložit tento návrh zákona vládě do 30. září 2012 ".
Toto pověření přípouští i samo Ministerstvo financí na svých stránkách, avšak další zmínku o tomto problému se nám nepodařilo dohledat ani v záznamech z jednání vlády ani v Knihovně připravované legislativy.
