Tomio Okamura
Ale ten, kdo (...) prodal OKD panu Bakalovi, byl právě ministr financí Bohuslav Sobotka se Stanislavem Grossem.
Špidlova, resp. Grossova vláda prodaly menšinový státní podíl v OKD společnosti Karbon Invest, ve které Bakala nefiguroval.
Proces privatizace OKD, a.s. (dříve Ostravsko-karvinské doly) blíže popisuje např. ČT. Státní podíl na této akciové společnosti klesal od roku 1997, a to až na menšinový podíl. Když v březnu 2004 vláda Vladimíra Špidly rozhodla o prodeji tohoto podílu za 2,25 mld. korun společnosti Karbon Invest a v září 2004 vláda Stanislava Grosse navýšila (přesněji zde, .doc) cenu na 4,1 mld. korun, držel již stát pouze 45,8831 % akcií podniku.
Pravdou na tvrzení senátora Okamury je, že OKD prodala vláda, jejímiž členy byl Bohuslav Sobotka a Stanislav Gross. Sobotka byl jako ministr financí podle výše uvedených usnesení vlády prodejem dokonce pověřen. I v tom je však výrok zavádějící, jelikož vláda prodávala pouze menšinový podíl: společnost Karbon Invest měla po nákupu státního podílu držet 96 % akcií OKD (dle Ihned.cz) a jen menší část svého podílu získala od státu.
Zcela nepravdivé pak je, že Sobotka s Grossem prodali OKD "panu Bakalovi ". Již v září jsme ověřovali výrok Bohuslava Sobotky, který to popíral. Podnikatel Zdeněk Bakala odkoupil společnost Karbon Invest několik týdnů po její dohodě se státem a také jeden z tehdejších klíčových vlastníků Karbon Invest, Petr Otava, prohlásil (Novinky.cz): "Vláda nebyla o jednáních o vstupu RPG Industries [Z. Bakaly, pozn. Demagog] informována".
Rostislav Senjuk
V každém případě došlo k nepochopení a naplnění druhého pilíře k dnešnímu dni, jestli si dobře vzpomínám, nějakými 90 tisíci lidmi...
Výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální data o počtu osob, které se v současné době nacházejí v II.pilíři důchodové reformy. V tomto ohledu jsme se tedy obrátili na tiskové oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí a v závislosti na jejich reakci případně změníme hodnocení tohoto výroku.
Andrej Babiš
Byl kauza kosatka, to vyšetřovali policajti, byla uzavřena v roce 2005. A Švýcaři začali psát v roce 2006.
Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.
Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.
Jan Kohout
To doporučení, které dává Česká republika, není nic zvláštního (ministerstvo zahraničních věcí nedoporučuje jezdit do Egypta, pozn.). To má absolutní většina členských zemí Evropské unie ve stejné podobě, ze stejné doby a nehodlá na něm nic v tuto chvíli měnit. Vy jste zmínila akorát Velkou Británii. Ještě je tam Portugalsko a ještě jedna země, které doporučují respektive nedoporučují, ale říkají, že do těch letovisek je možné.
Na základě informací ze stránek ministerstev zahraničí států Evropské unie hodnotíme výrok Jana Kohouta jako pravdivý s výhradou.
Varování týkající se pobytů v Egyptě se nám nepodařilo dohledat u Lotyšska, Portugalska a Řecka. Tyto země tedy buď žádné doporučení nevydaly, nebo se nám ho nepodařilo nalézt.
Nicméně pokud srovnáme námi nalezené informace s výrokem Jana Kohouta, dopouští se drobné nepřesnosti, když říká, že pouze Velká Británie, Portugalsko a jedna další země nevarují před pobytem v turistických letoviscích. U Velké Británie je to pravda, Portugalsko se nám nepodařilo najít, předpokládáme tedy, že je to také pravda. Kromě těchto zemí se nám podařilo najít ještě dvě další země, které mají doporučení podobného znění - Maltu a Kypr. Nejde tedy o Velkou Británii, Portugalsko a jednu další zemi, ale další dvě.
Nicméně ostatní státy vydaly prakticky stejná doporučení jako Česká republika. Všechna doporučení jsou vydaná v souvislosti s událostmi v Egyptě, opravdu tedy pochází zhruba ze stejné doby. I přes drobnou nepřesnost, opomenutí jedné země, hodnotíme výrok jako pravdivý.
V následující tabulce naleznete přehled stanovisek členských států EU (většinou v jejich úředních jazycích).
Čl. stát Evropské unieDoporučení ohledně cest do Egypta Belgie Necestovat Bulharsko Necestovat Česko Necestovat Dánsko Necestovat Estonsko Necestovat Finsko Necestovat Francie Necestovat Chorvatsko Necestovat Irsko Necestovat Itálie Necestovat Kypr Necestovat jen do některých oblastí Litva Necestovat Lotyšsko Nenalezeno Lucembursko Necestovat Maďarsko Necestovat Malta Necestovat, vyjma letovisek Německo Necestovat Nizozemí Necestovat Polsko Necestovat Portugalsko Nenalezeno Rakousko Necestovat Rumunsko Necestovat Řecko Nenalezeno Slovensko Necestovat Slovinsko Necestovat Velká Británie Různé stupně výstrahy podle oblasti Španělsko Necestovat Švédsko Necestovat
Miroslava Němcová
My jsme byli, když to budeme rekapitulovat, tak vláda podala demisi v pondělí do rukou prezidenta republiky, v pondělí večer podal předseda vlády demisi. Ve středu večer, 48 hodin poté Občanská demokratická strana vyhlásila, že mě nominuje na premiérku budoucí příští možné koaliční vlády. Všichni koaliční partneři s tím souhlasili a v pátek jsme byli u pana prezidenta, kde si pozval všechny strany k nějakému předběžnému sondování jejich pozic, jejich názorů na ta řešení. A my jsme tam i mluvili o tom, že jsme schopni mu dodat hlasy okamžitě, kdyby je požadoval, těch 101 hlasů. Pan prezident je nepožadoval. Věděl o tom, že tady existuje ta většina, věděl, slyšel stanoviska, která říkala: chceme, chceme pokračovat v tom trojkoaličním konceptu s premiérkou Miroslavou Němcovou.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze ověřit, o čem spolu mluvili Miroslava Němcová a Miloš Zeman při jednáních na hradě.
Vláda Petra Nečase podala demisi v pondělí 17. června a byl pověřen vést vládu, než bude jmenována nová vláda. 19. června pak grémium ODS nominovala Miroslavu Němcovou na předsedkyni vlády. Její nominaci postupně přijaly obě koaliční strany, TOP09 i LIDEM.
Prezident ČR si pak pozval ve dnech 21. - 23. června představitele stran ODS, TOP09, ČSSD, KSČM a VV. Jestli už tam byla deklarována koaliční 101 a prezident důkaz odmítl nebo nepožadoval, to nedokážeme ověřit.
Jiří Dolejš
Zatím je samozřejmě majorita hlasů na podpisové listině k rozpuštění sněmovny. Svolání schůze na rozpuštění sněmovny.
Den po hlasování o důvěře vládě Jiřího Rusnoka (tedy 8. srpna) podepsalo 126 poslanců žádost o vyvolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, jejímž cílem je sněmovnu rozpustit. Tuto listinu (.pdf - kompletní znění i s podpisy jednotlivých poslanců) ve zmíněný den podepsali poslanci klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a část poslanců klubu VV.
Dodáváme, že 126 hlasů pro rozpuštění PS PČR stačí, je nutných nejméně 120 hlasů - tedy ústavní většina. Jiří Dolejš tak korektně pojmenovává fakta ve svém výroku.
Ondřej Liška
Hovoříme soustavně o tom, že je potřeba investovat do těch šetrných technologií a do i investic, které přinášejí největší multiplikační efekt. To znamená, to je například Zelená úsporám, kterou prosadili zelení ještě v době, kdy byli ve vládě...
Strana zelených skutečně dlouhodobě hovoří o kladení důrazu na investice do šetrných technologií, jak je například patrné z jejich volebního programu pro roky 2006 až 2010. V něm se například zaměřují na odklon od ropy prostřednictvím ekonomických nástrojů (bod 2.2), ekologickou daňovou reformu (2.3) nebo na kroky zaměřující se na ochranu klimatu (obchodování s emisemi, omezení výstavby jaderných elektráren; bod 2.4). Co se týče aktuálního volebního programu, tak v rámci bodu 3 s názvem Rozhýbeme českou ekonomiku Strana zelených prosazuje například snížení rodinných výdajů za energie pomocí podpory na zateplení domů a celkovou energetickou modernizaci budov.
Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR a zaměřuje se na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech. Zahájení tohoto dotačního programu proběhlo 7. dubna 2009, tedy v čase, kdy Strana zelených byla součástí vlády Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 do 8. května 2009) a kdy ministrem životního prostředí byl Martin Bursík, předseda této strany. Samotný program a základní postupy poskytování podpory je upravován směrnicí Ministerstva životního prostředí; více informací o tomto programu je k přečtení zde (.pdf).
Na základě informací z volebních programů Strany zelených a informací z oficiálních stránek Zelená úsporám hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako pravdivý.
Vojtěch Filip
My máme například ty zkušenosti ze zahraničí jsou takové, že ve Francii, kde se Komunistická strana Francie účastnila ve vládě se socialisty, většinou na tom prodělala, a na druhou stranu zkušenost loňská z Řecka, kdy komunisté odmítli být ve vládě a nakonec v těch opakovaných volbách snížili svůj volební zisk na polovinu.
Výrok hodnotíme z dostupných zdrojů parties-and-elections.eu a wikipedia.com jako pravdivý.
Komunistická strana Francie, Parti Communiste Français (PCF), byla součástí vládní koalice levicového bloku v letech 1981-1984 a 1997-2002. Volební výsledek z roku 1981 činil 16,2 %, přičemž v následujících volbách v roce 1986 strana dosáhla výsledku 9,8 % hlasů. Volební výsledek Komunistické strany v roce 1997 činil 9,9 % a v roce 2002 už pouze 4,8 % hlasů.
Komunistická strana Řecka, Kommounistikó Kómma Elládas (KKE), v květnových volbách 2012 získala 8,5 % a v následujících volbách červnu 2012 pouze 4,5 % hlasů.
Aleš Roztočil
Daniel TAKÁČ, moderátor No, protože není ten obecný zákon. Konkrétní referendum být může. Aleš ROZTOČIL, poslanec: Může, ano, ale pokud vím, tak jsme se tedy v referendu k žádným zásadním záležitostem, zásadním otázkám zatím tedy, zatím tedy nevěnovali.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i když nevíme, co považuje poslanec Roztočil za zásadní záležitost, tak je nepochybné, že proběhlo celostátní referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003.
13. a 14. června 2003 se uskutečnilo celostátní referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Toto doposud jediné v ČR konané celostátní referendum bylo uskutečněno díky přijetí speciálního ústavního zákona. Jde o zákon č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Pardon, sněmovna dává návrh na rozpuštění, ale ten klíčový akt provádí prezident.
Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý.
Článek 35/2 uvádí:
"Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."
