Petr Mlsna
Úvaha o tom, že by existoval jeden zákon o úřednících ve veřejné správě, který by zahrnoval ústřední státní správu i samosprávu, byl opuštěn už před rokem. Uvažovalo se o tom, ale tento návrh zákona tak, jak šel na vládu, neobsahoval právní úpravu, která by se týkala územní samosprávy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v Zákoně o úřednících (.doc) a na základě materiálu ministerstva vnitra shrnujícího vývoj tohoto zákona.
Úvodní ustanovení poslední verze Zákona o úřednících předloženého ministerstvem vnitra 29.5.2013 zní: "Tento zákon upravuje zaměstnávání státních úředníků (dále jen „úředník“), systemizaci pracovních míst úředníků v úřadech státní správy a vzdělávání úředníků." Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se zákon zabývá pouze státní správou, nikoliv územní samosprávou (ta musí být zmíněna explicitně v předmětu úpravy zákona).
Tou se zabýval například návrh (.doc) Zákona o právních poměrech a vzdělávání zaměstnanců ve veřejné správě (zákon o úřednících) předložený 21.9.2012.
V § 1 tohoto zákona je pak výslovně uvedeno: " Tento zákon upravuje právní poměry zaměstnanců (...), jejichž zaměstnavatelem je Česká republika a jsou zařazeni ve správním úřadu, bezpečnostním sboru, nebo v ozbrojených silách a zaměstnanců, jejichž zaměstnavatelem je územní samosprávný celek a vykonávajících:a) státní správu, samosprávub) nebo vnitřní organizační činnost veřejné správy." V dokumentu (.pdf) ministerstva vnitra, který shrnuje vývoj zákona o úřednících potom nalezneme následující informace: "V rámci připomínkového řízení, jež bylo zařazeno v září 2012 k výše uvedenému zákonu, byl vznesen požadavek na samostatnou právní úpravu postavení státních úředníků a samostatnou právní úpravu úředníkůúzemních samosprávných celků, tedy zachování úpravy zákonem č. 312/2002 Sb. pro úředníky územních samosprávných celků. (...)"
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Martin Kuba
Paní předsedkyně (Němcová) je v tuto chvíli legitimně zvolenou předsedkyní dolní komory Parlamentu.
Miroslava Němcová byla skutečně zvolena předsedkyní sněmovny na první schůzi v tomto volebním období dne 22. června 2010. V tajné volbě získala 118 hlasů.
Petr Nečas
Mimochodem chci zdůraznit, že teď v červnu to budou tři roky, co jsem byl jmenován předsedou vlády. Za ty tři roky jsem použil helikoptéru poprvé. Poprvé.
Je pravdou, že Petr Nečas bude letos již tři roky premiérem, ovšem přesně to bude tři roky až v 13. července. Dále je pravdou, že v České republice použil Petr Nečas helikoptéru poprvé, ačkoliv ji má jako premiér k dispozici.
Například už v roce 2010kritizovaltehdejšího ministra vnitra Radka Johna za to, že v době vládních škrtů použil k cestování právě vrtulník. Pro úplnost ovšem musíme uvést, že jeho první let to rozhodně nebyl. Například při návštěvě Afgánistánu v dubnu 2013 se premiér přesouval americkými vrtulníky Black Hawk.
Tomáš Vandas
Jsou to rozdílné politické subjekty, každý měl jiný znak, IČO a podobně...Jsou tam určitě programové odlišnosti
Podle slov Tomáše Vandase jsou rozpuštěná Dělnická strana a nynější Dělnická strana sociální spravedlnosti rozdílné politické subjekty. Obě strany skutečně odlišuje různý znak (viz znak DS a znak DSSS), stejně tak rozdílné IČO (IČO DS a IČO DSSS). Nicméně sami představitelé na oficiálních stránkách DS uvádějí toto: „20. února 2010 oznámili představitelé DS svou volební kandidaturu a pokračování v politice pod hlavičkou Dělnické strany sociální spravedlnosti“. Nové logo DSSS je komentováno na oficiálních stránkách vyjádřením Tomáše Vandase před Nejvyšším správním soudem: „značku nám vzít můžete, ale naše myšlenky nikoliv“.
Při bližším porovnání programového prohlášení obou stran (DS zde a DSSS zde) vidíme jasně patrné společné prvky, přičemž některé programové body jsou přímo totožné slovo od slova. Prvním společným bodem je požadavek vystoupení z NATO a také z EU, jež je v případě DSSS mírněn konáním referenda o vystoupení v případě federalizace Unie. Shodné jsou pak požadavky na zavedení přímé volby prezidenta, tzv. imperativního mandátu (tj. mandát, který náleží straně nikoliv poslanci a ta ho může mandátu kdykoliv zbavit), požadavek na zrušení senátu a dále např. znovuobnovení trestu smrti, absolutní zákaz všech drog, či návrh na omezení přílivu cizího kapitálu. V programech nechybí ani společný požadavek na potravinovou soběstačnost, jistou formu kolektivního vlastnictví či posílení opatření proti imigrantům. Nicméně DS ve svých prohlášeních šla dále, neboť například chtěla úplné zrušení dotací pro politické strany, homosexualitu označuje za pohlavní deviaci a silněji akcentuje nacionalistický osten. DSSS naproti tomu přidává do programu i jistý enviromentální apel.
Dle výše zmíněných faktů je jasně zřejmé, že programy obou stran jsou z velké části totožné a ve zbytku jsou si velmi podobné. Určité odlišnosti se v nich však skutečně nachází avšak pouze v malých detailech. Navíc DSSS přímo navazuje na zrušenou DS i personálně a podle samotného předsedy i "myšlenkově. Vandas má pravdu v tom, že oba subjekty formálně a právně jsou odlišné. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Je zajímavé, že například ve dvacátém století prakticky se záplavy a povodně u nás nevyskytovaly v nějakém větším měřítku. Naopak devatenácté století na ně bylo velmi bohaté
Na základě dostupných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Mgr. Petr Pokorný, PhD., člen centra pro teoretická studia UK zabývající se kvartérní paleoekologií, sice zmiňuje ve své knize Neklidné časy větší výskyt povodní v 19. století:
Industrializace a nárůst populace v devatenáctém století vedly k výraznému snížení plochy lesů. To znamenalo pokles retenční schopnosti krajiny a povodně z této doby jsou v české historii nejextrémnější a nejčastější. Avšak nelze zároveň jednoznačně říct, že by se u nás ve 20. století povodně v nějakém větším měřítku nevyskytovaly, jak ukazuje i následující přehled největších povodní v 19. a 20. století.
Největší povodně v 19. století (.pdf, str. 49-61):
Březen 1830 Září 1831 Březen 1845 Srpen 1854 Červen 1879 Srpen 1880 Březen 1888 Červenec/srpen 1897
Největší povodně ve 20. století (.pdf, str. 65-89):
Červenec 1903 Srpen/září 1938 Březen 1941 Březen 1947 Červenec 1997
Jiří Rusnok
No, v žádném formálním vztahu s jeho stranou rozhodně nejsem, nikdy jsem nebyl jejím členem ani nejsem, ani neplánuji být, ani po volbách.
Nemůžeme samozřejmě ověřit, jestli Jiří Rusnok plánuje stát se členem SPOZ v budoucnu, podle dostupných informací jím však není v tuto chvíli. Uvádí to například současný předseda SPOZ Zdeněk Šteng. Je však zřejmé, že v minulých letech měl k této straně blízko.
Se stranou spolupracuje minimálně od roku 2010, kdy vystoupil z ČSSD a stal se „ekonomický expert strany“, objevil se jako zástupce SPOZ například v televizním pořadu Politické spektrum. Ve volbách v roce 2010 také vedl kandidátku SPOZ v Praze-Vinoři jako nestraník.
Kvůli výše uvedeným vazbám na stranu hodnotíme výrok jako zavádějící, přestože formálně skutečně členem strany není.
Martin Pecina
Ale jako ta policie byla výrazně oslabená. Ten rozpočet klesnul snad o deset miliard korun (od doby, kdy byl Martin Pecina ministrem vnitra, pozn.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z rozpočtu ČR.
Martin Pecina byl ministrem vnitra od května 2009 do června 2010. Rozpočet Policie ČR v roce 2009 byl dle schváleného rozpočtu Ministerstva vnitra (.pdf - str. 28) 34 715 676 tis. Kč. Rozpočet pro rok 2013 je 27 143 550 tis. Kč (zákon č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2013 - ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra ČR, Specifické ukazatele, Policie ČR). Rozdíl mezi nimi tedy je 7 572 126 tis. Kč, tedy přibližně 7,5 mld. Kč. Martin Pecina tvrdil, že rozdíl mezi nimi je 10 mld., rozdíl mezi jeho tvrzením a realitou je tedy 2,5 mld. Kč.
Rozpočet Policie ČR200934 715 676 tis. Kč201327 143 550 tis. KčRozdíl 7 572 126 tis. Kč
Miroslava Němcová
My jsme byli, když to budeme rekapitulovat, tak vláda podala demisi v pondělí do rukou prezidenta republiky, v pondělí večer podal předseda vlády demisi. Ve středu večer, 48 hodin poté Občanská demokratická strana vyhlásila, že mě nominuje na premiérku budoucí příští možné koaliční vlády. Všichni koaliční partneři s tím souhlasili a v pátek jsme byli u pana prezidenta, kde si pozval všechny strany k nějakému předběžnému sondování jejich pozic, jejich názorů na ta řešení. A my jsme tam i mluvili o tom, že jsme schopni mu dodat hlasy okamžitě, kdyby je požadoval, těch 101 hlasů. Pan prezident je nepožadoval. Věděl o tom, že tady existuje ta většina, věděl, slyšel stanoviska, která říkala: chceme, chceme pokračovat v tom trojkoaličním konceptu s premiérkou Miroslavou Němcovou.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze ověřit, o čem spolu mluvili Miroslava Němcová a Miloš Zeman při jednáních na hradě.
Vláda Petra Nečase podala demisi v pondělí 17. června a byl pověřen vést vládu, než bude jmenována nová vláda. 19. června pak grémium ODS nominovala Miroslavu Němcovou na předsedkyni vlády. Její nominaci postupně přijaly obě koaliční strany, TOP09 i LIDEM.
Prezident ČR si pak pozval ve dnech 21. - 23. června představitele stran ODS, TOP09, ČSSD, KSČM a VV. Jestli už tam byla deklarována koaliční 101 a prezident důkaz odmítl nebo nepožadoval, to nedokážeme ověřit.
Naše ekonomika má jeden z nejhorších výkonů mezi normálními ekonomikami v Evropě.
Pro hodnocení výroku o hospodářském výkonu ČR používáme údaje o růstu HDP vybraných evropských zemí ze stránek Eurostatu, kde jsou kromě zemí Evropské unie zapojeny i některé kandidátské země (Turecko, Makedonie, Černá hora, Island) a z evropských zemí i Norsko a Švýcarsko. Chorvatsko se členským státem EU stane zítřejším dnem (1. července 2013).
Je otázkou, co Jiří Rusnok rozumí pod označením "jeden z nejhorších výkonů" a “normální ekonomika v Evropě”.
Z tohoto výčtu 33 zemí patří České republice v její ekonomické výkonnosti (růst HDP byl -1,3 %) za rok 2012 25. příčka. Státy s horším hospodářským výkonem jsou Španělsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko.
V předpovědi pro rok 2013 se pořadí České republiky v tomto výčtu nemění (růst HDP předpovídán na -0,4 %; seznam zemí s horším růstem HDP doplňuje Nizozemsko, naopak Maďarsko se v předpovědi dostává před Českou republiku). Hodnocení dle dostupné statistiky označujeme nicméně jako pravdivé.
Ivan Bartoš
My máme transparentní účet od založení Pirátské strany.
Česká pirátská strana byla zapsána do seznamu Ministerstva vnitra 17. června 2009. Transparentní účet strany byl založen 7. července 2009.