Přehled ověřených výroků

Pravda

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek skutečně oznámil svoji rezignaci krátce poté, co byl jeho první náměstek Vladimír Šiška vzat do vazby. Rezignoval pak ke konci října 2012. Původně chtěl vyčkat s rezignací až na pravomocné rozhodnutí soudu.

Pravda

Při pohledu na objem zakázek, zveřejňovaných na portále o veřejných zakázkách ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že v roce 2012 (.xls) bylo z více než 10 tisíc zakázek v objemu přes 260 miliard korun celých 96 % zadáno z veřejného sektoru, ve finančním vyjádření se jednalo o 75 % utracených peněz. Nejvíce jednotlivých zakázek zadalo podle Informačního systému o veřejných zakázkách v roce 2012 Ministerstvo zemědělství (402), následováno Lesy ČR (304) a Ředitelství silnic a dálnic (264). Největší objem zakázek, téměř 47 miliard korun, vyhlásilo státem kontrolované ČEPRO, na druhém místě s 20 miliardami byla soukromá společnost OKD, a.s., zakázky za více než 12 miliard korun vyhlásily Plzeňské městské dopravní podniky, následované Českými drahami (8 miliard) a ŘSD (7 miliard).

Průběžným žebříčkům za rok 2013 vévodí co do množství opět Lesy ČR, ŘSD a Státní pozemkový úřad, co do objemu ČEPRO, Správa železniční dopravní cesty a Česká pošta.

Miroslav Tancoš má tedy pravdu v tom, že státní a polostátní podniky hrají prim v zadávání veřejných zakázek.

Pravda

Ústava stanoví tři pokusy pro sestavení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle Ústavy ČR vláda usiluje o zisk důvěry následovně: (dle čl. 68, odst. 3) vláda musí do 30 dnů od svého jmenování požádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Nezíská-li důvěru, je povinna podat demisi (čl. 73, odst. 2). Nezíská-li důvěru dvakrát, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (čl. 68, odst. 4) - třetí pokus je tedy vložen do předsedových rukou, jak pravdivě uvádí Němcová.

Pokud ani třetí pokus o sestavení vlády není zakončen získáním důvěry, je v pramoci prezidenta rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby (čl. 35, odst. 1).

Pravda

Podle spodních odhadů Transparency International se v ČR „ztratí“ deset až dvacet procent z veřejných zakázek. Neboť zakázky vyjdou ročně na 650 miliard korun, činila by tak odkloněná částka 65 až 130 miliard. Průměrem těchto hodnot je 97,5 miliard, tedy téměř totožná suma, která je uváděna ve výroku.

Tereza Bernardová

Pravda

Na základě informací z blogu předsedy strany LEV 21 Jiřího Paroubka hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Paroubek na svém blogu během schválování důchodové reformy uvedl následující:

"Současná tzv. důchodová reforma byla vypracována pouze jednou stranou politického spektra a akceptovala vlastně stoprocentně návrh lobbistů penzijních fondů seskupených v tzv. Bezděkově komisi č. 2. Rozhodně nenaplňuje tolik potřebnou podmínku široké společenské a politické shody."

A dále:

"Národní socialisté chtějí jít cestou ochranou zájmů českých občanů, nikoli ochranou zájmů majitelů soukromých penzijních fondů, jak to učinila Nečasova vláda."

Pravda

Sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. ČSSD navrhovala převést doposud samostatnou pravomoc prezidenta jmenovat členy bankovní rady do režimu kontrasignace či za souhlasu Senátu.

Proti prvnímu i druhému návrhu ve 3. čtení hlasovala ODS, TOP 09 i VV, a návrhy byly následně zamítnuty. Dodejme, že podobné omezení této pravomoci, pouze ze strany Sněmovny, navrhovala i KSČM, i tento návrh byl ovšem odmítnut napříč politickým spektrem, včetně hlasů ČSSD.

Zmiňovaní poslanci ODS a TOP 09 pak ovšem hlasovali ve prospěch dalších “omezovacích” návrhů ČSSD, konkrétně v oblasti abolice (práva zasahovat do trestního řízení) a za omezení imunity pouze na dobu funkčního období.

Později ČSSD také navrhla omezení pravomocí (.pdf) prezidenta v agendě milostí, proti však byli zástupci ODS a TOP 09.

Při analýze výroku nehodnotíme, nakolik se v případě změn, u kterých panoval konsenzus, jednalo o maličkosti či naopak zásadní změny. ČSSD, ODS a TOP 09 tak nalezly shodu na změnu Ústavy ve dvou oblastech (imunita, abolice), v případě bankovní rady a úpravy milostí se strany neshodly.

Výrok Bohuslava Sobotky tak hodnotíme jako pravdivý

Pravda

Při podpisu tzv. Lisabonské smlouvy se jednotlivé státy zavázaly k přenosu některých národních pravomocí na kolektivní orgány EU (u mnohých k tomuto přenosu došlo již dříve, například na základě tzv. Maastrichtské smlouvy). Lisabonská smlouva například zakládá celní unii, národní státy tedy nemohou rozhodovat o clech na zboží dovážené do země. EU má také právo upravovat některé otázky týkající se mimo jiné vnitřního trhu v unii, dopravy či energetiky.

Pojem vyhláška však v evropském právu neexistuje. Evropská unie používá následující právní akty:

  • Nařízení: vydává Rada EU, závazné pro celou unii (např. chráněná označení produktů)
  • Směrnice: stanovuje určité cíle, zpravidla ve formě minimálních požadavků (např. omezení pracovní doby), kterým jsou členské státy povinny přizpůsobit svou legislativu
  • Rozhodnutí: vztahuje se k určité zemi či určité firmě, pro tu je pak závazné. Patrně nejznámější rozhodnutí z poslední doby je to týkající se dominantního postavení firmy Microsoft
  • Doporučení: nemá právní závaznost, slouží spíše k formulování postojů orgánů EU k určité problematice
  • Stanovisko: jedná se především o vydávání stanovisek k připravované legislativě ze strany některých výborů či orgánů

Členské státy jsou tedy nuceny řídit se nařízeními a implementovat směrnice, jejichž případnou (ne)smyslnost si netroufáme hodnotit.

S malou výhradou k nepřesnosti pojmů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

V neděli 2. 6. 2013 vláda schválila okamžitou pomoc ve výši 300 milionů Kč pro města a obce postižené povodněmi. K dispozici budou dále 4 miliardy korun ze státního rozpočtu a 1,3 miliardy ze státního fondu dopravní infrastruktury.

Podle České televize mohli a mohou obce okamžitě žádat o finance (ze zmíněných 300 mil. Kč.) prostřednictvím ministerstva financí.

Vyjádření Petra Nečase po mimořádném jednání vlády 2. 6. 2013: „Bude-li potřeba další finanční prostředky, vláda je okamžitě uvolní. Je například k dispozici 1,3 miliardy korun, které jsme připraveni okamžitě v horizontu maximálně dvou dní uvolnit ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy a rekonstrukce silnic první, druhé a třetí třídy a také železničních tratí.“

Brífink po návštěvě v povodněmi postižených Zálezlicích 4. 6. 2013: "Již nyní na odstraňování povodňových škod a na rekonstrukci území máme v rozpočtu připraveno zhruba čtyři miliardy korun."

Pravda

Strana zelených skutečně dlouhodobě hovoří o kladení důrazu na investice do šetrných technologií, jak je například patrné z jejich volebního programu pro roky 2006 až 2010. V něm se například zaměřují na odklon od ropy prostřednictvím ekonomických nástrojů (bod 2.2), ekologickou daňovou reformu (2.3) nebo na kroky zaměřující se na ochranu klimatu (obchodování s emisemi, omezení výstavby jaderných elektráren; bod 2.4). Co se týče aktuálního volebního programu, tak v rámci bodu 3 s názvem Rozhýbeme českou ekonomiku Strana zelených prosazuje například snížení rodinných výdajů za energie pomocí podpory na zateplení domů a celkovou energetickou modernizaci budov.

Zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR a zaměřuje se na úspory energie a obnovitelné zdroje energie v rodinných a bytových domech. Zahájení tohoto dotačního programu proběhlo 7. dubna 2009, tedy v čase, kdy Strana zelených byla součástí vlády Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 do 8. května 2009) a kdy ministrem životního prostředí byl Martin Bursík, předseda této strany. Samotný program a základní postupy poskytování podpory je upravován směrnicí Ministerstva životního prostředí; více informací o tomto programu je k přečtení zde (.pdf).

Na základě informací z volebních programů Strany zelených a informací z oficiálních stránek Zelená úsporám hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako pravdivý.

Pravda

Miroslava Němcová skutečně požadavek prezidenta Miloše Zemana na notářské ověření 101 podpisů poslanců podporujících její případnou vládu od počátku konstantně odmítala. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

O požadavku prezidenta se Němcová vyjádřila takto: „Je to další krok, který jde zcela jasně proti parlamentním politickým stranám. My 101 hlasů máme, pan prezident o nich byl informován, ta listina je k dispozici komukoli, kdo ji chce vidět, ale v žádném případě nepůjdu k notáři a nenechám ji ověřovat notáři, protože tohle je naprosto neslýchané. (...)“