Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože platná energetická koncepce existuje a od roku 2004 prošla několika aktualizacemi.

Aktuálně platná je Státní energetická koncepce ČR 2004. Od té doby MPO ČR připravilo několik aktualizací, konkrétně v říjnu 2009 (.pdf) a v únoru 2010 (ke stažení dole) podle platné legislativy.

Revize koncepce je zákonem stanovena v § 3 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, kde najdeme, že "naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo (průmyslu - pozn.) nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu." Není tedy třeba koncepci měnit, zákon zadává jen vyhodnocení a informování vlády.

V současnosti je projednávána nová Státní energetická koncepce do roku 2040. Dosud zveřejněné aktuální znění lze najít v souboru Státní energetická koncepce ČR srpen 2012.

Vít Bárta se dle svých slov (viz přepis diskuse) ve svém výroku opírá o informace společnosti Incoma GfK. Jedná se o soukromou společnost. Přístup k analýzám je zpoplatněn, a proto nejsou bohužel uvedená data veřejně dostupná.

Ani na stránkách samotného Plzeňského Prazdroje, a.s. nelze bohužel tato data dohledat.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Strana AKEL byla součástí dvou volebních období mezi lety 2003-2007 a 2008-2012.

Výrok hodnotíme na základě údajů databáze Parties and Party Elections in Europe, která mapuje volební výsledky parlamentních voleb a podává další informace o politických stranách od roku 1945. Podle této databáze byla strana AKEL (Pokroková strana pracujícího lidu) součástí vládní koalice v letech 2003 - 2007 a v letech 2008 - 2012 (pomineme-li její účast ve vládách v letech 1978-1983 a 1983-1988). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.

Tehdejší ministr Drábek spolu se svým náměstkem Šiškou skutečně slibovali úspory spojené s novým systémem výplaty sociálních dávek – informovala o tom například agentura Mediafax.

Na předpokládaných úsporách trvalo ministerstvo ještě v roszáhlém dokumentu z dubna 2012.

Zda k úsporám skutečně došlo není lehké ověřit. Rozklikávací rozpočet na webu MPSV ani aktuální pokladní plnění (závěrečný účet za rok 2012 ještě není k dispozici) nejsou tak detailní abychom z nich vyčetli přímo náklady na ICT. Úspory tak potvrzuje pouze argumentace MPSV, kterou z pochopitelných důvodů nemůžeme použít jako doklad ministrova tvrzení.

Naopak například čísla, která z ministerstva získal letos v dubnu portál aktuálně.cz ukazují, že k realizaci slibovaných úspor patrně v roce 2012 nedošlo.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací ze stránek vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, stránek Ministerstva práce a sociálních věcí, oficiálních stránek ODS a zpravodajských článků.

Problematika, týkající se karty sociálních systémů, tzv. sKarty, je poněkud složitější, než uvádí Jiří Pospíšil. Tato karta byla zaváděna v souvislosti se sociální reformou vlády již v roce 2011 za bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka.

Karta sociálních systémů byla zmíněna již v návrhu (.doc, str. 21) novely zákona o pomoci v hmotné nouzi předloženého 25. května 2011. Uvádí mj., že " příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, " a to využitím platební funkce karty, převodem na účet nebo v hotovosti. V legislativním procesu lze vidět, že tento návrh byl přijat Poslaneckou sněmovnou (žádný poslanec z ODS nehlasoval proti), odmítnut Senátem a následně opět přijat v původní verzi PS (za ODS tři nepřihlášení poslanci a 50 hlasujících pro). Bývalý předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura uvedl, že strana měla hlasovat pro sKarty na základě podmínky dobrovolnosti jejího využití při vyplácení dávek s výjimkou lidí zneužívajících sociální dávky.

Problém nastal následně v souvislosti s dodatkem (resp. přílepkem) k zákonu o sociálně-právní ochraně dětí, kde se mění také vyplácení dávek podpory v nezaměstnanosti, což premiér Petr Nečas označil, za " podfuk " na vládu a koalici. Také on označil dobrovolnost za dohodnutou podmínku. Projekt sKaret se dostal pod kritiku opozice, odborů, ombudsmana i koaličních poslanců.

Již 25. října 2012 byl v Senátu předložen návrh na zrušení těchto karet. Schválen byl usnesením až 31. ledna 2013 a předán 8. února 2013 k projednání do Poslanecké sněmovny. Pro tento návrh hlasovala i část senátorů za ODS.

ODS tedy v podstatě odmítá formu vyplácení dávek pouze prostřednictvím této sKarty (prosazuje dobrovolnost), neodmítá však kartu sociálních systémů jako celek, ačkoliv pro její zrušení hlasovala část senátorů ODS. Že s těmito kartami ODS počítá, ukazuje i tisková zpráva, ve které uvádí 10 priorit pro revizi koaliční smlouvy. Na základě těchto zmíněných důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící.

V knihovně připravované legislativy je opravdu Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Tento návrh je již zařazen do evidence. Daný zákon vznikal na pověření (.docx) dle Návrhu věcného záměru zákona ze 30. srpna 2012. Informace ohledně daní a tvorby zařízení jsou pravdivé, viz. znění zákona (.docx)

Vzhledem k výše uvedeným faktům, pocházejících z oficiálních stránek Vlády ČR, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných projevů Václava Klause jako pravdivý.

Václav Klaus dlouhodobě poukazuje na rozdíly ve vnímání světa mezi ním a Václavem Havlem, jak tomu naposledy učinil v rozhovoru pro polský týdeník Do Rzeczy v únoru letošního roku.

V tomto rozhovoru k Václavu Havlovi doslova uvedl: "Václav Havel (a jeho specifická ideologie, pro kterou nemám lepší název než havlismus) byl absolutně jiný svět. Trh nazýval hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Bylo to extrémní levičáctví. Tyto věty jsou jen stručným naznačením zásadních rozdílů mezi námi dvěma, není to vážné pojednání o Václavu Havlovi."

V projevech pronesených v souvislosti s úmrtím Václava Havla (Prohlášení prezidenta republiky k úmrtí prezidenta Václava Havla ze dne18. prosince 2011, projev na smutečním shromáždění ze dne 21. prosince 2011, projev při smuteční mši ve svatovítské katedrále ze dne 23. prosince 2011) tak neučinil, alespoň ne v takové míře, nicméně vzhledem ke specifičnosti této události je to zcela pochopitelné.

V projevu z 18. prosince 2012 hovoří Klaus o " občasných polemikách" mezi ním a jeho předchůdcem, v obou zbývajících projevech u příležitosti úmrtí Václava Havla pak Klaus o rozdílech mezi nimi již nemluvil vůbec.

Napjaté vztahy, resp. názorové rozdíly mezi oběma polistopadovými prezidenty jsou veřejně dostatečně známy a Václav Klaus se také odlišností svých postojů netajil a to ani po úmrtí Václava Havla.

Dle sdělení ředitele odboru komunikace České pošty, Iva Mravinace, pro server Parlamentni listy z 23. března 2013 se mzda zaměstnanců pošty skutečně dělí na tarifní a výkonovou v poměru 80 ku 20%:

"Mzda našeho zaměstnance se dělí na tarifní a výkonovou. Tarifní mzdu dostane zaměstnanec vždy, výkonovou část mzdy, která tvoří 20 procent z celkové mzdy, ovlivňuje řada motivačních kriterií – mezi nimi i prodej produktů a zboží. Prodej těch produktů aliančních partnerů (finančních služeb) tak v důsledku představuje jen ale pouhou pětinu z oněch 20 procent. Podstatné je i to, že částka výkonnostní mzdy se nevyplatí jen v případě, kdy zaměstnanec neplní kriteria opakovaně. Na druhou musím uvést také to, že za každý produkt dostává zaměstnanec odměnu, která jde nad rámec jeho platu. A ta se pohybuje od 100 do 1000 korun podle druhu produktu“.

Na základě této citace tedy hodnotíme výrok jako prvadivý.

Zákon, kterým se zavádí sKarta prošel Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny v srpnu 2011. Výbor vyslovil 30. 8. 2011 pozměňovací návrhy (.doc) a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Členy výboru v době schvalování zákona skutečně byli poslanci ODS, VV i TOP 09.

Návrh zákona dále prošel ve sněmovně druhým a třetím čtením. Ve druhém čtení sice byly připojeny další pozměňovací návrhy (.doc; str. 18-20), ale nebylo jich mnoho a dá se tak říct, že finální podoba zůstala více méně tak, jak ji navrhli poslanci sociálního výboru. Výrok tedy i přes tuto drobnost hodnotíme jako pravdivý.

Výrok jako celek hodnotíme jako pravdivý, neboť Tomáš Jirsa správně pojmenovává personálie obsažené ve výroku (pokud si odmyslíme jistou expresivnost v hodnocení Lukáše Jelínka).

Ve čtvrtek 6. prosince v tajné volbě zvolili senátoři členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů Emilii Benešovou,Lukáše Jelínka a Michala Uhla.

Lukáš Jelínek byl v letech 2004-2006 poradcem předsedy Poslanecké sněmovny PČR Lubomíra Zaorálka, takže jisté spojení s tímto politikem lze potvrdit.

Michal Uhl je členem Strany zelených a angažoval se v kampani Jiřího Dientsbiera.

Co se týče názoru obou zmiňovaných členů Rady nedokážeme přesně posoudit, jak oba o ústavu smýšlejí, resp. formulace výroku senátora Jirsy je poměrně vágní. Jeho poznámka o tom, že oba zmínění radní odmítají "daný koncept" není součástí našeho hodnocení. Nicméně pro informaci přikládáme vyjádření obou zmíněných členů Rady ÚSTR směrem k této instituci:

Například pro týdeník RESPEKT se Michal Uhl vyjádřil takto:

„Jmenují se Ústav pro studium totalitních režimů, ne ústav pro studium StB,“ říká Uhl a dodává: „Už název ústavu je špatný. Někteří historikové se přiklánějí k názoru, že třeba v osmdesátých letech už tu žádná totalita nebyla, byl tu jen autoritářský režim. Akademické bádání je svobodné, nemůže být svazováno předem deklarovaným názvem.“

Lukáš Jelínek ve stejném článku zmiňuje:

„Že ústav umí popsat uzlové momenty represe v naší historii, o tom nikdo nepochybuje,“ říká radní Lukáš Jelínek. „Jenže mně chybí jiné pohledy,“ argumentuje Jelínek. „Třeba jak vnímali komunismus dělníci na Ostravsku, jaká byla tehdy skutečná úroveň zdravotnictví (...) Prostě úhel, který se týká obyčejných lidí, kteří snad ani neměli tušení, co to je StB.“