Jiří Rusnok
A já jako nestraník jsem sestavil, protože bylo mnohem jednoduší takovouto stranou zaštítěnou kandidátku v těch komunálních volbách uplatnit, jsem se svými sousedy a známými sestavil a pod hlavičku SPOZ jsme kandidovali, ačkoliv snad až na jednu paní nikdo z nás nebyl členem SPOZ. To je všechno. (V komunálních volbách 2010, kdy Rusnok kandidoval za SPOZ - pozn. Demagog.cz)
Jiří Rusnok v komunálních volbách kandidoval za stranu SPOZ a vedl její kandidátku v městské části Praha - Vinoř. Nebyl ovšem v té době členem zmiňované strany, stejně jako téměř všichni ostatní na kandidátní listině. Jedinou kandidátka na zastupitelský post, která byla členkou Strany práv občanů při této kandidatuře, byla Vlasta Janková. Jiří Rusnok tedy tuto událost popisuje zcela korektně.
Jan Korytář
My to tam máme z toho důvodu, že jedna z našich kandidátek na předních místech se zabývá propagací právě farmářských trhů v Olomouckém kraji.
Jan Korytář zde poukazuje na aktivity Lucie Hoškové, kandidátky politického hnutí Změna v Olomouckém kraji, která se zabývá organizací farmářských trhů v Šumperku. Na kandidátní listině figuruje Lucie Hošková na třetím místě.
Obě části výroku jsou tedy postaveny na reálném základě, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.
Karel Schwarzenberg
On zažádal o to (kancléř Mynář o bezpečnostní prověrku - pozn. Demagog.cz), a když viděl, že by to nedostal, tak prohlásil, že ji bere zpátky.
Kancléř Mynář nedávno uvedl (např. pro ČT), že o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné požádat chtěl, rozhodl se však svou žádost nepodávat, dokud neshromáždil všechny potřebné dokumenty.
MF Dnes (iDnes.cz) přitom uvedla, že Mynář svou žádost podal a následně pozastavil a citovala “prosakující informace” o tom, že NBÚ nechce Mynářovi prověrku udělit.
Další zdroje však tyto zprávy nepotvrzují a Mynář sám obojí (v ČT) popřel. Schwarzenberg, který byl sám kancléřem Václava Havla, považuje absenci prověrky u Mynáře za “neslýchaný případ”, zatímco Jiří Weigl, někdejší kancléř Václava Klause, naopak v době, po kterou Mynář o prověrku usiluje, nevidí nic neobvyklého (Idnes.cz).
Martin Pecina
...lidem, kteří jsou sociálně potřební, tak chceme léky, potraviny a další prostě nezbytné věci, které jsou ve snížené sazbě daně zlevnit, protože dnes je sazba daně, snížená sazba daně 15 %, což je velmi, velmi vysoká sazba na tu sníženou, na tu sníženou sazbu
Podle novely zákona o DPH je opravdu v České republice snížená sazba daně ve výši 15 %.
Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), najdeme: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %."
Podle dat Evropské komise je naše snížená sazba daně nejvyšší ze všech členských zemí EU. V průěru se snížená sazba daně v zemích EU pohybuje kolem deseti procent.
Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Současný stav čerpání těchto fondů vláda považuje za alarmující. Reálně zde hrozí ztráta desítek miliard korun – v podstatě výlučně investic – pokud se nepodaří celý proces čerpání výrazně zlepšit.
Čerpání fondů EU v rámci politiky soudržnosti skutečně patří v České republice k problematickým činnostem a Česká republika, jak například informuje server novinky.cz s odkazem na deník Právo, patří v čerpání evropských fondů mezi nejhorší země Evropské Unie.
S odkazem na Výroční zprávu (.pdf) Evropské komise o situaci informuje například server zprávy.e15.cz a konkrétně uvádí, že za rok 2012 byla Česká republika dokonce vůbec nejhorší zemí Evropské unie v dohledu nad čerpáním peněz z fondů. Fakt, že skutečně hrozí ztráta desítek miliard korun je dále popisován na serveru zprávy.e15.cz, neboť dle něj Česká republika obdržela pouze 54% (432 miliard korun) z celkové možné částky, kterou mohla mít země k dipozici. O sporném čerpání peněz z fondů informoval k 21. květnu 2013 také s odkazem na ČTK server deník.cz.
Na základě informací ze zpravodajských serverů a informacemi z Výroční zprávy Evropské komise (.pdf) hodnotíme výrok Jiřího Rusnoka jako pravdivý.
Vratislav Mynář
My jsme odsouhlasili na našem předsednictvu, že zkusíme oslovit segment Rusnokovy vlády v jakémkoliv počtu (Mynář mluví o oslovení ministrů směrem ke kandidatuře za SPOZ - pozn. Demagog.cz) kromě pana Balvína.
Tisková zpráva SPOZ z 15. srpna dokládá pravdivost výroku: „Politická rada projednala také oslovení současných ministrů vlády Jiřího Rusnoka ohledně účasti na kandidátce. Rozhodli jsme se, že oslovíme s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí.“
Ministra kultury Jiřího Balvína Mynář nezahrnuje, neboť „za sebou má manažerské pochybení.“
Tomáš Chalupa
Druhá část, co udělat s tou druhou polovinou, která je. My dneska v ní máme 10% využito tak, že z ní vyrábíme elektřinu nebo teplo nebo dohromady elektřinu a teplo.
Tento výrok, v němž Tomáš Chalupa hovoří o energetickém využití komunálních odpadů, je pravdivý na základě publikace Ministerstva životního prostředí.
Poslední dostupná Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011 (.pdf, str. 126) informuje o strukurálním nakládání s komunálními odpady vztažené k celkové produkci komunálních odpadů. Míra energetického využití komunálních odpadů za rok 2011 činila 10,8 %.
Bohuslav Sobotka
Protože už v neděli se předseda TOP 09 vyjádřil v tom smyslu, že pokud nebude viditelná 101, že TOP 09 podpoří předčasné volby.
Karel Schwarzenberg se v nedělních Otázkách Václava Moravce (od 19:07) skutečně vyjádřil pro předčasné volby, pokud nebude viditelná 101 většina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Konkrétně zaznělo následující: Václav Moravec:"Pane předsedo Schwarzenbergu, vyslyší TOP 09 to volání veřejnosti (...) že pokud by Rusnokova vláda tu důvěru dostala, tak že by TOP 09, popřípadě další strany, mohly jít na předčasné volby?"Karel Schwarzenberg:"Zajisté. V tomto případě ano, poněvadž by byla ustanovena vláda proti většině sněmovny, nikoliv na základě parlamentních stran, nýbrž pouze postavena na libovůli prezidenta. A takovou vládu my odmítáme. Samozřejmě v tom případě by se měly vyvolat předčasné volby, aby tato vláda co nejdřív skončila."Václav Moravec:"Jinak řečeno, středa rozhodne, jestli je stojednička či není."Karel Schwarzenberg:"Jak jste správně poznamenal."
Ladislav Velebný
Oscar Lafontain, bývalý německý ministr financí, který byl ve funkci právě v době, kdy euro vstoupilo na scénu jako faktická reálná měna, dneska říká to, co někteří prohlašovali dávno. Řadě zemí chybí zoufale jejich vlastní měla, která by devalvací nebo prostě poklesem svého kurzu otevřela ekonomice prostor pro posílení konkurenční schopnosti. Pro některé země eurozóny se euro stalo koulí u nohy, která znemožňuje pohyb. Pro tyto ekonomiky je euro příliš silné.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.
Oscar Lafontain skutečně byl německým ministrem financí, a to mezi lety 1998 až 1999, tedy v době, kdy bylo zavedena společná evropská měna (k 1. 1. 1999).
V květnu tohoto roku Lafontaine na adresu eura uvedl to, o čem hovoří Velebný. Upozornil na to, že problémoví členové eurozóny nemají možnost devalvovat své měny, což by jim mohlo pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí. Kvůli nemožnosti praktikovat takovou monetární politiku v zemích eurozóny rovněž navrhuje navrácení se k systému domácích měn. Informoval o tom např. server Aktuálně nebo Britské listy.
..nesmíme zapomenout tu silnou agitaci proti druhému pilíři, která byla tady vedena opozicí a jinými zájmovými skupinami.
Nejsilnější opoziční strana ČSSD proti druhému pilíři vehementně vystupuje. Několik příkladů za všechny: 1. Videoklip proti druhému pilíři (dostupný zde). 2. Článek Bohuslava Sobotky (dostupný zde). 3. Vystoupení v Událostech, komentářích (dostupné zde).
Druhý pilíř byl podroben intenzivní kritice i v médiích, tato kritika přitom vždy nepřicházela nutně ze strany ČSSD - na serveru České pozice (zde a zde), na serveru FinExpert.cz, na iDnes.cz nebo v Českém rozhlasu. Proti druhému pilíři se velmi kriticky vyjadřoval i bývalý prezident Václav Klaus, který zákon vetoval, velmi kriticky se k ní staví odbory (.pdf), reformu kritizuje i iniciativa ProAlt.
