Přehled ověřených výroků

Výrok Jana Kubiceho hodnotíme na základě stránek Poslanecké sněmovny, věstníku EU a zpravodajských článků jako pravdivý.

Jan Kubice hovoří o novele zákona o poštovních službách z roku 2011, která byla podepsána prezidentem 12. června 2012 a účinnosti nabývá 1. ledna 2013. Tato novela ruší monopol České pošty na doručování zásilek do hmotnosti 50 g a ceny 18 Kč. Tato novela vznikla na základě tzv. třetí poštovní směrnice (.pdf) Evropské unie z roku 2008. Ta volá po otevírání poštovního trhu soutěži.

Touto novelou je v České republice vzniká úplně liberalizovaný poštovní trh, který byl otevírán postupně po jednotlivých segmentech. Zmíněná oblast byla poslední, která zbývala do úplné liberalizace. Ostatní oblasti byly už předmětem úprav před lety.

Historii postupné liberalizace stručně představuje například tento článek. Od devadesátých let první soukromí přepravci vstupují na trh s doručováním balíků a volnou živností se stalo provozování poštovních služeb v dubnu 2005. V souvislosti s omezováním monopolu České pošty můžeme zmínit rok 2000, kdy vstupuje v platnost poštovní zákon a omezuje monopol na zásilky do 350 g a 27 Kč. Další omezování přišlo v letech 2004 a 2006 (100 g a 19 Kč, resp. 50 g a 18 Kč).

Výrok Jeronýma Tejce můžeme podle dohledaných informací ze stránek Ministerstva vnitra, Policie ČR a zpravodajských článků označit za zavádějící. Informace potvrzují průměrný roční odchod přibližně 1500 policistů, tento údaj však v žádném roce netvoří 5 % z celkového počtu příslušníků.

Podle dohledaného článku na stránkách Ministerstva vnitra pro rok 2010 je průměrná běžná roční fluktuace přibližně 1400 policistů. V článku policejního prezidenta Oldřicha Martinů z 25. srpna 2010 na oficiálních stránkách Policie ČR je ovšem již uvedeno, že policie pro rok 2011 počítá s přirozenými odchody policistů, které se ročně pohybují okolo 1500 osob. V roce 2011 nicméně odešlo policistů přes 2000, což uvádí policejní prezident Petr Lessy v rozhovoru z 21. března 2012. Pro rok 2012 předpokládal odchod 1000 - 1500 policistů. Z těchto údajů je patrné, že roční fluktuace se pohybuje skutečně okolo hodnoty 1500.

Ivan Langer působil jako ministr vnitra v první i druhé vládě Mirka Topolánka. Za jeho působení došlo k hromadnému odchodu policistů v souvislosti se zákonem o služebním poměru. V roce 2007 odešlo 5475 policistů, v roce 2008 pak 3423 policistů.

V případě procentuálního vyjádření odchodů policistů Jeroným Tejc neuvádí přesné číslo. Ačkoliv existuje otázka, který počet policistů použít jako základ pro výpočet, uvedených 1500 odchozích policistů netvoří 5 % ani v plánu pro rok 2013 (38966 osob), ale 3,85 %. Hodnota se, jak lze vidět v následující tabulce, pohybuje v rozmezí 3-4 %.

RokCelkový počet policistů1500 tvoří %:200144 9403,34 %200245 5383,29 %200346 6163,22 %200447 2323,18%200545 4983,3 %200646 0323,26 %200744 1013,4 %200842 1173,56 %200943 4723,45 %201043 1003,48 %201140 5003,7 %201238 776 (k 1. 7. 2013)3,87 %2013 38 966 (plán)3,85 %Zdroj: Eurostat, Interpol, IHNED.cz, MVČR

Slova ministra Hegera potvrzuje jeho náměstek Petr Nosek, který pro server idnes.cz uvedl:

"Chceme touto změnou ušetřit ročně až 1,5 miliardy korun" (Celý článek k nalezení zde.)

Zmíněná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující problematiku poplatků za pobyt v nemocnici a zpoplatnění amalgámových zubních plomb v tuto chvíli (ke dni 20. dubna) není k dispozici.

Z toho důvodu hodnotíme výrok ministra Hegera pro tuto chvíli jako neověřitelný.

K žádnému sporu o pravomoci mezi stávajícím a nově zvoleným prezidentem ani dojít nemohlo, neboť podle Ústavy ČR (Hlava třetí, Čl. 55): "Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu."

To znamená, že v období mezi konečným sečtením hlasů a složení slibu (v tomto případě mezi 26. lednem a 8. březnem 2013) zvolený prezident nedisponuje žádnými výkonnými pravomocemi, které stále náleží stávajícímu prezidentovi, dokud nevyprší jeho volební období.

Jedinou a spíše ústavněprávní perličkou je otázka, co s "hluchým" místem prezidentského mandátu. Václavu Klausovi mandát vyprší 7. března 2013 o půlnoci, Miloš Zeman však svůj slib složí až dopoledne 8. března 2013. Několik hodin tak bude Česká republika bez hlavy státu, což by se však pochopitelně nemělo nijak projevit na výkonu moci ve státě.

Ústava ČR pamatuje i na situaci, kdy by republika byla bez hlavy státu celé měsíce, ba i roky (viz Čl. 66).

Dle informací na serverech Aktuálně.cz, nebo České televize podmiňuje v současnosti TOP09 podpis nové koaliční smlouvy přistoupením ČR k fiskálnímu paktu EU. Fiskální pakt, resp. pozice ČR ke koncipování textu této mezinárodní smlouvy, byl projednáván na vládě 14. prosince 2011. Vláda k tomuto bodu vydala usnesení (.pdf), ze kterého však není patrný postoj TOP09. Dle informací v médiích (např. na serveru Parlamentní listy či Novinky.cz) došlo však na začátku února loňského roku k neshodě mezi Petrem Nečasem a Karlem Schwarzenbergem právě kvůli odmítavému postoji ODS k rozpočtovému paktu. Názor TOP09 na přistoupení ČR k rozpočtovému paktu je tedy v tomto smyslu konzistentní a výrok Karolíny Peake proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného vyjádření ředitele ÚSTR pro Český rozhlas jako pravdivý.

Daniel Herman 26. března 2013 skutečně v rozhovoru pro Český rozhlas (Stalo se dnes) potvrdil, že dostal nabídky od dvou politických stran a nově vznikajícího subjektu na vstup do politiky a nevylučuje, že by některou z nich využil.

Potvrzuje to jak výše přiložený odkaz, tak zvukový záznam pořadu, kdy o svém možném budoucím politickém angažmá mluví Herman v čase 05:30.

Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).

Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."

Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. V letech 2002 a 2011 byly největšími importéry zbraní do Řecka skutečně USA s 42% podílem na celkovém dovozu, následně Německo 25,3% a Francie s 12.8%.

Podle institutu SIPRI došlo v daných letech ke snížení objemu dovozu ve výši 18%. Řecko se tak dostalo ze čtvrté příčky na desátou příčku největších dovozců zbraní.

Výrok hodnotíme na základě meziročního srovnání nezaměstnanosti ke konci roku 2012 v zemích EU podle Eurostatu.

Z 27 členských zemí v 7 zemích meziročně nezaměstnanost klesla (vyjádřeno v procentních bodech): Dánsko-0,1Německo-0,4Estonsko-2,3Lotyšsko-1,2Litva-2,0Rumunsko-0,4Finsko-0,1

V Maďarsku a na Maltě zůstala míra nezaměstnanosti meziročně stejná.

Pro úplnost dodáváme, že data Eurostatu nejsou úplná o údaje 3 zemí, a to Řecka, Rakouska a Spojeného království.

Celkově se tedy v 1/3 zemí Evropské unie nezaměstnanost nezvyšuje (tj. meziročně se snížila nebo zůstala konstatní), o třech zemích nejsou dostupné aktuální údaje. Na základě těchto údajů tedy nelze tvrdit, že by se "nezaměstnanost zvyšovala všude", a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Jan Fischer byl premiérem v období 9. dubna 2009 až 13. července 2010. Jeho vláda předložila sněmovně návrh novely (.doc) zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009, který nabyl účinnosti 20. května 2010 (a podle něhož se mělo začít postupovat až v roce 2011) jako č. 137/2010 Sb.

Díky této novele by měl možnost regulační úřad, více zasahovat do fotovoltaického trhu a regulovat ceny.

Vláda Petra Nečase se k tomuto tématu vrátila v následujícím roce 2011 na jaře návrhem novely zákona o podporovaných zdrojích energie č 165/2012 Sb (s účinností od 1. ledna 2013), který mj. ruší předchozí zákon přijatý za Fischerovy vlády.