A když se, když roste životní úroveň, tak všude na světě roste ta spotřeba elektrické energie na jednoho občana.
K analýze tohoto výroku využijeme data veřejně dostupného projektu Gapminder (a. j.), který se snaží zachytit nejdůležitější globální trendy a poskytuje uživateli možnost vytvářet vlastní grafy.
Životní úroveň je většinou posuzována pomocí Indexu lidského rozvoje (tzv. Human Development Index), který zohledňuje naději dožití v daném státě, a dále úroveň vzdělání a příjmů. Použijeme tedy tento index.
Z grafu (a. j.), který vyjadřuje vztah Indexu lidského rozvoje a spotřeby elektrické energie na osobu, vyplývá, že od určité hranice roste ve světě s růstem indexu také spotřeba elektrické energie. Pomocí tlačítka "Play" lze sledovat, jak se vztah těchto dvou veličin vyvíjel od roku 1980. Na závěr pouze doplňujeme, že jde o korelaci dvou proměnných a není prokázáno, zda jde o příčinný vztah.
Na základě těchto veřejně dostupných statistických dat hodnotíme výrok Milana Urbana jako pravdivý.
Já nevím, já si myslím, že to až tak snaha sociální demokracie není (hovoří o vývoji v ÚSTRu, pozn.), vždyť zástupci, které navolil teď naposledy Senát a byli nominováni jakoby sociální demokracie, jsou pouze dva, v odvolání pana ředitele Hermana bylo potřeba 6 hlasů, čili to není až tak úplně věcí sociální demokracie, ale celkové atmosféry, celkového způsobu práce toho ústavu.
Současnými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) jsou Petruška Šustrová, Mgr. Lukáš Jelínek, MUDr. Naděžda Kavalírová, PhDr. Emilie Benešová, PhDr. Jan Bureš, Ph.D. a Mgr. Michal Uhl.
Petruška Šustrová byla Senátem zvolena 30.října 2008 na návrh Poslanecké sněmovny.
Mgr. Lukáš Jelínek, PhDr. Emilie Benešová a Mgr. Michal Uhl byli do Rady zvoleni 5. prosince 2012 na návrh občanských sdružení nebo jiných právnických osob. MUDr. Naděžda Kavalírová byla zvolena na návrh prezidenta Václava Klause.
PhDr. Jan Bureš Ph.D. byl zvolen dle 21.března 2013 na návrh občanských sdružení či jiných právnických osob.
PhDr. Jan Bureš kandidoval za ČSSD v roce 2010 v komunálních volbách a Mgr. Lukáš Jelínek je členem představenstva Masarykovy demokratické akademie, čili think-tanku české demokratické levice.
Dle paragrafu 9 odst. (1) písm. b) Zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů do působnosti Rady náleží jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost.
Dle jednacího řádu je Rada " schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů " (čl.5, odst. 3). Hlasování o odvolání ředitele není v jednacím řádu nijak zvláštně upraveno.
Při odvolání ředitele Hermana 10. dubna 2013 měla Rada šest členů, k odvolání tedy stačily čtyři hlasy. Ředitel Herman byl odvolán většinou pěti hlasů.
Na základě dostupných informací o volbě členů Rady ÚSTR a podmínkách odvolání ředitele ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako zavádějící.
Tak to funguje v jiných státech Evropské unie, ty mají na rozdíl od nás tu rozšířenou působnost NKÚ nebo tamních orgánů, těch nejvyšších kontrolních úřadů, které mají možnost do té samosprávy vstoupit.
Pravomoci kontrolovat samosprávné celky jako jsou obce atd., mají například kontrolní instituce v sousedním Polsku, Slovensku a Německu.
Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky
Úřad kontroluje hospodaření s prostředky rozpočtů, které dle zákona schvaluje NR SR nebo vláda[1]; majetkem, majetkovými právy, finančními prostředky, závazky a pohledávkami státu, veřejnoprávních institucí, Fondu národního majetku SR, obcí, vyšších územních celků, právnických osob s majetkovou účastí veřejnoprávních institucí...
Dále pak Spolkový účetní dvůr(.pdf - str. 177 - působnost a pravomoci) v Německu kontroluje účetní správnost, hospodárnost a řádnost hospodaření. Dvůr kontroluje veškeré hospodaření spolku včetně podniků a hospodaření se zvláštními prostředky. Kontrolováno je i hospodaření veřejnoprávních subjektů založených spolkem. Kontrola je zaměřena na příjmy, výdaje, závazky, aktiva a pasiva, záměry mající za následek příjmy či výdaje, prozatímní účetní položky příjmů a výdajů a použití prostředků v samostatné správě.
Nejvyšší kontrolní komora v Polsku
Komora v prvé řadě kontroluje (.doc - str.40 - 41) hospodaření orgánů státní správy, Polské národní banky, právnických osob zřízených státem a jiných organizačních jednotek státu... Komora může kontrolovat též hospodaření orgánů územní samosprávy, právnických osob zřízených územní samosprávou a organizačních jednotek územní samosprávy...
Czech pointy jsou na každé vesničce - jsou i na každým nejmenším úřadě.
Ze seznamů oficiálních stránek projektu Czech POINTU vyplývá, že počet těchto poboček se dostal na číslo 6925. Převyšuje tedy počet obcí, který je podle oficiálních informací Českého statistického úřadu 6 250 (tuto informaci nalezneme v odkazované publikaci na straně 136).
Velmi hlasitě se deklarovalo, že budou uspořeny dávky (v souvislosti s sKartou, pozn.), teda prostředky nebo peníze, které stát vydává za poštovné, za takzvané poukázečné.
V různých zdrojích, počínaje přímo osobními stránkami exministra Drábka, přes rozhovory s ním i jeho náměstkem (Vladimír Šiška) či zprávy na známých zpravodajských portálech, jmenovitě iDNES.cz a aktuálně.cz, je vždy uvedeno, zmíněno či řečeno, že ministr Drábek počítá s úsporou díky sKartě především v administrativě. Tzn. ušetřené náklady na vyplácení dávek (ono ušetřené poštovné) a menší personální náklady díky větší automatizaci systému.
Výrok s ohledem na výše zmíněná fakta hodnotíme jako pravdivý.
Druhá věc je, a na tom trvám, že ty nevolby kandidátů Václava Klause byly nevolbami Václava Klause. Tam to bylo naprosto evidentní a dokonce i v případech, kdy kandidáti byli poměrně blízce v minulosti spojeni se sociální demokracií, tak neuspěli.
Úvodem nutno podotknout, že přirozeně nehodnotíme tvrzení o "nevolbě Václava Klause", nýbrž onu faktickou část ohledně propojení kandidátů se sociální demokracií.
V průběhu desetiletého funkčního období prezidenta Klause zamítl Senát 8 jeho nominantů na post ústavního soudce.
Jmenovitě se jednalo o JUDr. Aleše Pejchala (navržen dvakrát), JUDr. Vladimíra Balaše CSc. , prof. JUDr. Václava Pavlíčka CSc. , JUDr. Kláru Veselou-Samkovou, doc. JUDr. Milana Gavlase CSc. , JUDr. Jaroslavu Novotnou, JUDr. Jana Sváčka a doc. JUDr. Zdeňka Koudelku Ph.D.
(Podrobnosti kolem neschálení zmíněných kandidátů jsou přehledně shrnuty v práci Jany Richterové - "Jmenování soudců Ústavního soudu ČR - politika nebo právo?" , 5.3 - Jmenovací proces soudců Ústavního soudu ČR v období tzv. "personální krize".)
Z výše jmenovaných je se sociální demokracií "poměrně blízce spojen" pouze Zdeněk Koudelka, který byl mezi lety 1998 - 2006 poslancem (volební obovod Jihomoravský kraj) právě za ČSSD. Navržen prezidentem Klausem byl v době senátní většiny ČSSD.
Nepřesné vyjádření senátora Kubery proto hodnotíme jako zavádějící.
Já si myslím, že je potřebovat se podívat na porovnání s jinými zeměmi, kde také samozřejmě postupovaly elektronizací systémem postupné elektronizace téhle té agendy, nikde se jim nepodařilo vyjednat nulovou cenu, já to považuji skutečně za velký úspěch.
Zemí, které zavedly nějaký způsob elektronizace výplaty dávek je velké množství. Elektronizací je ostatně již zavedení výplaty dávek (elektronicky) na bankovní účet. Příkladů zavedení "sociáních karet" je málo.
S českou sKartou srovnatelná australská Basic card (BBC) je provozována v přepočtu za několik mld. Korun. Karty využívá také americký program SNAP, který je na úrovni států administrován za úplatu, kupř. ve státě Washington (.pdf) ve výši přes 1 % obratu programu.
Tyto částky však zahrnují provoz celého systému správy dávek kontroly jejich využívání, zatímco Česká spořitelna zajišťuje pouze samotnou výplatu. Takový případ se nám mimo ČR najít nepodařilo a nemůžeme tedy ověřit, zda podobná elekronizace někde v zahraničí proběhla za "nulovou cenu".
Většina členů ODS také s amnestií nesouhlasí.
Podle bleskového průzkumu agentury Median, který proběhl téměř bezprostředně po vyhlášení amnestie, tedy 3. - 4. ledna, nesouhlasí s rozsahem amnestie více než 80% občanů. Nepodařilo se nám však dohledat žádný průzkum, který by určoval politickou příslušnost respondentů.
V médiích se však objevilo značné množství prohlášení různých představitelů ODS, například neúspěšného prezidentského kandidáta Přemysla Sobotky v MF Dnes, místopředsedy strany Jiřího Pospíšila na idnes.cz,předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy v Událostech, komentářích ("Ne všichni i v ODS jsou nadšeni z toho, že amnestie je v tomhle rozsahu a přišla hlavně v tomhle čase, kdy strašně ovlivnila prezidentské volby.“), ministra dopravy Zbyňka Stanjury v Interveiw ČT ("Bezesporu, nás to poškodilo jako politickou stranu. A poškodilo to našeho kandidáta.“) nebo dokonce samotného premiéra a předsedy ODS pro agenturu Mediafax. Svůj nesouhlas s amnestií dalo veřejně najevo také oblastní sdružení ODS Praha-západ.
(..) číslo, co tvoří prostředky přímo státního rozpočtu (pro letošní rok, pozn.) a to je 122,6 miliard (..)
Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) dosahuje rozsah kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výše 140 411 693 000 Kč. Ministr Fiala hovoří o části rozpočtu, který jde přímo ze státní pokladny, od celkové výše tedy odečteme prostředky z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.
Celkový rozpočet140 411 693 000 KčProstředky z rozpočtu EU17 645 813 000 KčProstředky z finančních mechanismů106 000 000 KčČistě státní finance 122 659 880 000 Kč
Petr Fiala tedy přesně pojmenovává výši prostředků plynoucích přímo ze státní pokladny a jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.
My jsme zvýšili poplatek za hospitalizaci obecně, to zadání já jsem měl tenkrát z vládního prohlášení, že to bude minimálně sto korun bez výjimek.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z webu zdravi.cz. "V rámci tzv. Malé novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění došlo od 1. 12. 2011 k navýšení regulačního poplatku za každý den strávený v nemocnici z 60 Kč na 100 Kč." Jedná se o tzv. regulační poplatek za pobyt v nemocnici.
Změny v poplatcích, jak správně uvedl Leoš Heger, předznamenalo již programové prohlášení (pdf., str. 9) vlády.
