Přehled ověřených výroků

Z návrhu pražského rozpočtu na rok 2013 je zřejmé, že v jednotlivých kapitolách došlo ke vzniku rezerv. Pouze v kapitole Doprava (položka financování - doprava - MHMP-OMI) je úspora investičních prostředků 384 mil. Korun. Návrh přitom opravdu počítá s výdaji na další stavbu tunelu (položka výdaje - doprava - kapitálové výdaje - MHMP-OMI - MO Špejchar - Pelc/Tyrolka).

Nemůžeme však bohužel zjistit, jaké byly plánované výdaje na výstavbu tunelu v roce 2012. Původní návrh rozpočtu na loňský rok obsahuje namísto konkrétních výdajů na investice pouze obecnou rezervu (v návrhu je to položka výdaje - pokladní správa - kapitálové výdaje).

Nemůžeme proto ověřit, zda prostředky byly "v celém rozsahu převedené z loňského roku", nebo je město v roce 2012 využilo jinak než k tvorbě rezerv.

Pod Plzeňský Prazdroj patří několik značek piv.

Vít Bárta na svých webových stránkách zveřejnil 25. února 2013 text, ve kterém uvádí, že "basa piv z Plzeňského Prazdroje stojí v České republice o 124 Kč více než v Německu."

Podle Chebského deníku" (...) Nejvíce ušetří lidé na Plzeňském Prazdroji. V německých obchodech koupí lahev tohoto piva za 0,70 centů, tedy asi za 17,30 Kč (běžná cena u nás 21,90 Kč)".

Z dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - tedy tu skutečnost, že v Čechách je Plzeňské pivo dražší než v Německu. Je ovšem otázkou, co si Vít Bárta představuje pod pojmem "výrazně dražší".

Ze seznamů oficiálních stránek projektu Czech POINTU vyplývá, že počet těchto poboček se dostal na číslo 6925. Převyšuje tedy počet obcí, který je podle oficiálních informací Českého statistického úřadu 6 250 (tuto informaci nalezneme v odkazované publikaci na straně 136).

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen na základě dohledaných informací o nezaměstnanosti v jednotlivých okresech hodnocen jako pravdivý.

Rok/Okres20092012Hodonín/Bruntál (v roce 2009 a 2012 byl 1 z těchto okresů mezi třemi nejvíce zasaženými nezaměstaností)15,9%18%Jeseník16,9%16,4%Most16,4%16%Praha-východ3,4%3,6%Praha-západ4,0%4,4%Mladá Boleslav4,7%5,1% Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností (srovnání v letech 2009 a 2012 mezi 3 okresy nejvíce a nejméně zasaženými nezaměstnaností) 13,5%14,4%

Přehled míry nezaměstnanosti podle okresů k 31.12.2012 (.xlsx) podle dat MPSV skutečně vykazuje značené rozdíly mezi jednotlivými okresy. K okresům s nejvyšší mírou nezaměstnanosti patří tradičně Bruntál (18,0%), Jeseník (16,4%) nebo Most (16,0%). Naopak nejnižší nezaměstnanost vykazuje Praha-východ (3,6%), Praha-západ (4,4%), Mladá Boleslav (5,1%). Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou je 14,4 procentních bodů.

Abychom ukázali, jestli rozdíly rostou, porovnáme aktuální stav s daty ke konci roku 2009 (.xls), kdy byla nejvyšší nezaměstnanost vykázána v okresech Jeseník (16,9%), Most (16,4%) a Hodonín (15,9%), nejnižší pak opět Praha-východ (3,4%), Praha-západ (4,0%) a Mladá Boleslav (4,7%), rozdíl 13,5 procentního bodu.

Dá se tedy říci, že nerovnost mezi regiony se zvyšuje.

Pro srovnání jsme nevyužili poslední dostupná čísla za leden 2013, protože MPSV kvůli změně metodiky již neuvádí ukazatel Míra nezaměstnanosti jako dosud, ale tzv. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu. Jednotlivé ukazatele se můžou poměrně značně lišit, viz například údaje za Bruntál ke konci roku 2012, kdy rozdíl činí 4,9 procentního bodu.

Vyjádření Michala Babáka označujeme na základě informací ze stránek veřejného ochránce práv a Listiny základních práv a svobod jako pravdivý. Výrok Michala Babáka byl vyřčen v souvislosti s kartou sociálních systémů a shromažďováním a zpracováváním osobních údajů Českou spořitelnou, tedy komerční akciovou společností. Ombudsman Pavel Varvařovský své výhrady ke kartě sociálních systémů skutečně vyjádřil již několikrát. Ve svém podrobném stanovisku (.pdf, str. 4) z 22. května 2012 se odkazuje v souvislosti s prací s těmito osobními údaji na rozpor s požadavky na ochranu práva na soukromí, konkrétně na právo na " informační sebeurčení ", vyjádřeného článkem č. 10, odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky. Tento odstavec zní: " Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. " O svých výhradách informoval ombudsman rovněž Poslaneckou sněmovnu ve své zprávě (.pdf, str. 8) o činnosti a veřejnost tiskovou zprávou z 8. srpna 2012. Celkem má ombudsman Pavel Varvařovský sedm výhrad ke kartě sociálních systémů:

1. Omezení možnosti výplaty dávek prostřednictvím poštovní poukázky bude pro některé klienty znamenat obtíže při vybírání dávek a zhorší tak dostupnost přiznané sociální pomoci.
2. Poskytování sociální pomoci prostřednictvím sKarty je zpoplatněno.
3. Není vyřešen problém s možným uvalením exekucí na účty k sKartám.
4. Klienti budou nuceni souhlasit s tím, že Česká spořitelna bude předávat MPSV informace o všech jednotlivých platebních transakcích, které na účtu k sKartě provedou.
5. sKarta slouží k několika účelům (identifikační doklad, průkaz osoby se zdravotním postižením a platební karta), což vede k nepřiměřenému sdružování osobních údajů.
6. sKarta je veřejnou listinou, přesto jsou její náležitosti zakotveny pouze v prováděcím právním předpise.
7. Rozsah osobních údajů, které jsou zp racovány v souvislosti s vydáním a administrací sKarty, je stanoven prováděcím předpisem.

Michal Babák svým odkazem na ústavu s největší pravděpodobností myslí výše popsanou pasáž Listiny základních práv a svobod. Explicitně se zde ovšem o použití osobních údajů komerčními subjekty nehovoří, nicméně z logiky tohoto bodu vyplývá, že se týká případného zneužití osobních údajů i ze strany komerčních subjektů.

Výrok označujeme za neověřitelný, a to s ohledem na absenci jiných dostupných zdrojů nežli samotných prohlášení senátora Okamury (dále taktéž např. zde či zde) referujících o jeho činnosti a snaze o získání podpory pro uvedené návrhy. Dohledat nelze rovněž ani jejich zmíněnou písemnou podobu.

21. ledna 2013 ministr Bendl představil Strategii pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 (.doc) neboli novou dlouhodobou (2014 - 2020) zemědělskou koncepci. Podle ministerstva je však dokument v současnosti stále v připomínkovém řízení.

Přesný počet organizací podílejících se na tomto dokumentu není znám, ale podle slov jejich představitelů se jedná nejméně o tyto tři: Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR.

Přestože najdeme zprávy o tom, že zisky Komerční banky představovaly v některých obdobích skutečně významnou část zisku skupiny Société Générale (třetí kvartál r. 2012 - Lidovky, či výsledky za rok 2012 - Ihned), publikované výsledky (.pdf) banky nezahrnují podrobné srovnání jednotlivých skupinou vlastněných bank a ani jinde jsme nenašli dostatek údajů pro ověření výroku.

Okamurova slova neodpovídají přesně tomu, co tvrdí ekonom Kohout. Pavel Kohout v tomto rozhovoru pro Hospodářské noviny konkrétně říká, že “ pokud by se zakázky lépe vypisovaly a organizovaly, ušetřené peníze by smazaly většinu schodku státního rozpočtu.”

Na otázku redaktora, zda je tento výrok podložen určitými výpočty nebo zda se jedná pouze o odhady Kohout odpovídá, že “je to podloženo zkušenostmi z aukcí na dodávky pro veřejný i soukromý sektor.”

Pokud se tedy Okamura odkazuje k tomuto rozhovoru, musíme jeho výrok hodnotit jako zavádějící. Kohout jednak nic takového doopravdy nespočítal, dále nemluví o všech neúčelně vynaložených prostředcích, ale pouze o plýtvání v oblasti veřejných zakázek a do třetice a hovoří o umazání většiny, nikoliv celého schodku.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme na základě dohledaného prohlášení premiéra a předsedy ODS jako pravdivý.

Petr Nečas vydal 21. března prohlášení, kde skutečně popisuje své obavy o ÚSTR v duchu výroku místopředsedy ČSSD Zaorálka.

Nečas konkrétně uvádí (zdroj - web ODS): "Včerejší rozhodnutí Senátu, kde nebyl zvolen kandidát Poslanecké sněmovny do rady Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Liška, a naopak byl zvolen pouze další kandidát satelitu ČSSD Masarykovy demokratické akademie Jan Bureš, pokládám za další nehoráznou demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera.Senát přestává být pojistkou demokracie a stále více se stává prostředkem nadbíhání ČSSD svým komunistickým spojencům.

Mám důvodnou obavu, že dalším krokem má být úplná paralyzace Ústavu pro studium totalitních režimů ještě před volbami jako splnění podmínky povolební spolupráce s KSČM. Stále otevřenější příprava na odvolání dosavadního ředitele Daniela Hermana, stejně jako reorganizační plány na převedení digitalizace z Ústavu na Archiv a jejího následného utlumení, což je mimochodem v rozporu se zákonem, jsou toho zřetelnými signály."

Premiérovo prohlášení převzala i média; např. Deník (ČTK) a Český rozhlas. Lubomír Zaorálek tedy popisuje výrok Petra Nečase korektně.