Přehled ověřených výroků

Dle publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí průměrná výše důchodu za rok 2011 byla 10 543 Kč (bez důchodu pozůstalostního), průměrná hrubá mzda 25 093 Kč a průměrná čistá mzda 19 257 Kč. Z hlediska relací odpovídá výše důchodu 42 % průměrné hrubé mzdy a 54,7 % průměrné čisté mzdy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Občanský zákoník (40/1964 Sb.) v § 39 říká:

"Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům."

Podle vyjádření mluvčího ministerstva zahraničních věcí úřad skutečně podal ve věci předražených IT zakázek, na které upozornil Klouzal, čtyři trestní oznámení. Ty pak měly být skutečně policií odloženy. MZV si rovněž najalo externí firmu na posouzení těchto zakázek. Ta měla odhalit některé nepravosti a mělo dojít k propuštění všech zapletených do případu, podle Klouzalových slov to ale není pravda. “Lidé kteří za zakázkami na MZV stáli, stále na ministerstvu pracují,” řekl Klouzal. Klouzal také tvrdí, že inspekce si nevyzvedla veškeré podklady, které měl k případu k dispozici, nicméně se Schwarzenbergem se dvakrát sešel a ten přislíbil prošetření celé věci. Na popud MZV se tedy policie korupcí skutečně zabývala a případ byl odložen.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Slovensko sa zaviazalo udržať deficit štátneho deficitu na úrovni 3 % HDP tzv. Fiškálnym paktom (Treaty on Stability, Coordination and Governance in the Economic and Monetary Union, . pdf), z ktorého vychádza aj Program stability Slovenskej Republiky pre roky 2012 - 2015 (. pdf, p. 6). Fiškálny pakt podpísalo 25 štátov EU 2. marca 2012 (okrem Veľkej Británie a Českej republiky) a vstúpil do platnosti 1. januára 2013 ratifikáciou v 12 z 17 krajín eurozóny (BBC). Slovensko ratifikovalo fiškálny pakt 18. decembra 2012.

Táto fiškálna zmluva stanovuje sankcie za porušenie týchto kritérií až do výšky 0,2% HDP (sme.sk).

Jana Bobošíková pravdivě tvrdí, že za zařazení plen a obvazových materiálů do základní sazby DPH může Evropská unie, dalece ale přeceňuje konkrétní dopad na cenu jednoho balíku plen. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Příloha III směrnice o DPH (.pdf) vyjmenovává zboží a služby, které mohou být předmětem snížené sazby DPH. V odstavci 3 a 4 říká:

„3. Farmaceutické výrobky obvykle užívané pro péči o zdraví, prevenci chorob a pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků užívaných k antikoncepci a hygienické ochraně.4. Lékařské vybavení, pomůcky a jiná zařízení, která jsou obvykle určena k léčení zdravotního postižení nebo ke zmírnění jeho důsledků, pro výlučnou osobní potřebu zdravotně postiženého, včetně oprav takového zboží, jakož i dětské sedačky do automobilů.“

Na základě těchto bodů byly do kategorie se sníženou sazbou DPH v ČR zařazeny i zdravotnické potřeby a dětské pleny (jako zapadající do rámců nastavených těmito body). K tomuto rozhodnutí však vydala Evropská komise nesouhlasné stanovisko a 19. července 2006 také oficiální dopis, v němž argumentuje tím, že není možno zařadit dětské pleny a zdravotnické pomůcky do této kategorie, neboť nejsou v příloze směrnice explicitně vyjádřeny. Tyto položky tedy nadále nesmí být ve snížené sazbě.

K dopadu na cenu balíku plen. Od 1. ledna je snížená sazba DHP 15% a základní 21%. Cena plen pochopitelně závisí na značce nebo velikosti balení, případně i prodejci. Obecně se dá říct, že se pohybuje od 200 do 700 Kč i s DPH.

cena s DPH200 Kč700 Kčcena bez DPH165,29 Kč578,52 Kčvýše DPH (základní sazba - 21%)34,71 Kč121,48 Kčpřípadná výše DPH ve snížené sazbě (15%)24,79 Kč86,77 Kč

Rozdíl mezi případnou sníženou a základní sazbou DPH na jednom balíku představuje zhruba 10 až 40 Kč, nikoli 50 - 70 Kč, jak tvrdí Jana Bobošíková.

Mezi odpůrce důchodové reformy, která zavádí druhý pilíř, tedy spoření do individuálních kapitálových fondů, patří i Tána Fischerová. Negativní postoj Táni Fischerové k této formě důchodové reformy lze nalézt již v roce 2010 v přepisu rozhovoru z pořadu Českého rozhlasu 2 s názvem Jak to vidí Táňa Fischerová z 30. listopadu: "...z nova opakuji, já jsem odpůrce této podoby důchodové reformy, protože si myslím, že se přesměrují peníze z veřejných fondů do soukromých a samozřejmě, že ty soukromé na tom budou vydělat, to přece každý ví, protože ty jsou založeny na zisku. Takže já to nepovažuju vůbec za dobrý nápad a pokud by se opravdu zdražilo to DPH, aby se to naplnilo, tak já bych se ani nezlobila, kdyby ministr Kalousek teda splnil svůj slib a odešel."

Negativní postoj vyjádřila např. i v průběhu 2011 (16. března a 16. září) a v roce 2012 (13. prosince).

Dobu přípravy tzv. justičních čekatelů upravuje §10 odst. 3 Vyhlášky ministerstva spravedlnosti (.pdf, str. 8), o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů. "V souladu s plánem přípravné služby vykonává čekatel přípravnou službu postupně nejméně po dobu 24 měsíců u okresního soudu nebo u okresního státního zastupitelství, po dobu 6 měsíců u krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství a podle potřeby nejvýše po dobu 6 měsíců u dalších orgánů".

Dohromady to tedy dává Zuzanou Roithovou zmiňované tři roky, shrnutí podmínek, mimo jiné i dobu přípravné služby, přehledně shrnuje například článek na wikipedii.

Výrok byl pronesen v kontextu toho, že tito odstoupivší poslanci získávají posty (Aktuálně.cz) v některých státních podnicích. Jde o bývalé poslance ODS Šnajdra, Tluchoře a Fuksu. Právě Ivan Fuksa zastával post náměstka ministra financí za ministrů Kalouska a Janoty (2007 - 2010).

Na základě dohledaných informací o zisku mandátu obou premiérů v roce 1992 a schváleného zákona o rozpadu ČSFR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Nečas byl zvolen ve volbách v červnu 1992 do České národní rady v Severomoravském kraji.

Životopis Roberta Fica uvádí, že byl jako poslanec zvolen také v roce 1992 do Národní rady Slovenské republiky.

Oba premiéři tak byli členy národních parlamentů od voleb v roce 1992. K samotnému rozdělení pak došlo na základě Zákona o zániku ČSFR (25. listopadu 1992).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu nepodařilo dohledat žádné relevantní informace.

Podařilo se nám dohledat pouze výčet členů stávkového výboru podle Zdeňka Koudelky, avšak díky zainteresovanosti Koudelky do celé kauzy nelze tento výčet považovat za relevantní. Navíc tento samotný výčet nedokazuje, že se Blažek s Koudelkou museli nutně znát z tohoto stávkového výboru.