Přehled ověřených výroků

Český statistický úřad nabízí vývoj nezaměstnanosti v České republice až od roku jejího vzniku, tedy od roku 1993. Mezi lety 1993 až 2010 byla nejvyšší absolutní nezaměstnanost v roce 2000, kdy počet nezaměstnaných dosáhl 455 tisíc osob. Další z ledna 2013 (spodní tabulka - pro zobrazení další dat je nutné tabulku posunout) potvrzují slova Bohuslav Sobotky o tom, že v roce 2013 dosáhl absolutní počet nezaměstnaných rekordní hodnoty.

Pro upřesnění upozorňujeme, že v tomto výroku jde o absolutní hodnoty nezaměstnanosti, ne její procentuální výši.

Pokutu od úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dostalo Ministerstvo financí.Podle webu ouuo.cz: " Úřad ukončil správní řízení s Ministerstvem financí ve věci zveřejněných osobních údajů jednatelů firmy PROMOPRO a uložil pokutu ve výši 80 000 Kč. Rozklad, který podalo MF po uplynutí zákonné lhůty, byl jako opožděný zamítnut a rozhodnutí nabylo dne 29. 7. 2011 právní moci."

Jak uvádi web idnes.cz: "Ministerstvo podle úřadu porušilo zákon, Když zveřejnilo jména, Bydliště a informace o pohybu na bankovních účtech majitelů firmy ProMoPro, aniž by k tomu melo jejich souhlas."

Výrok hodnotíme jako pravdivý protože ke zveřejnění daných informací došlo na pokyn ministra Kalouska, ten se také rozhodl zaplatit pokutu sám - daroval ministerstvu 80 tisíc Kč, což představuje výši uložené pokuty.

V různých zdrojích, počínaje přímo osobními stránkami exministra Drábka, přes rozhovory s ním i jeho náměstkem (Vladimír Šiška) či zprávy na známých zpravodajských portálech, jmenovitě iDNES.cz a aktuálně.cz, je vždy uvedeno, zmíněno či řečeno, že ministr Drábek počítá s úsporou díky sKartě především v administrativě. Tzn. ušetřené náklady na vyplácení dávek (ono ušetřené poštovné) a menší personální náklady díky větší automatizaci systému.

Výrok s ohledem na výše zmíněná fakta hodnotíme jako pravdivý.

Volební program Tomia Okamury (dostupný na jeho webových stránkách) do Senátu ČR skutečně obsahuje oba zmíněné body. 1. bodem je zmíněná trestní a hmotná odpovědnost politiků a exekutivy. Co se týče majetkových přiznání, tak ty senátor Okamura ve svém volebním programu uváděl na 4. místě a to za propagací Zlínského kraje a zdravotnictvím zdarma.

Ministerstvo financí ČR provádí každým rokem tzv. Monitoring zadluženosti územních rozpočtů. Ze zprávy na stránkách ministerstva z 10.10. 2012, vyplývá, že k 31.12. 2011 (poslední dostupná data) činil celkový dluh krajů 22,3 mld. korun (viz. Tabulka č. 4). Zadluženost hl.m. Prahy činila dle databáze ministerstva ke stejnému datu 26 mld. korun (konkrétně 25, 962 528 mld.). Na základě těchto aktuálně nejdostupnějších dat hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Ministerstvo zemědělství v minulosti přijalo několik strategických plánů týkající se zejména rozvoje venkova, rybářství a potravinářství v letech 2004-2013, respektive 2007-2013. Ucelená koncepce zemědělské politiky byla přijata v roce 2004 s ohledem na vstup do Evropské Unie s platností až do roku 2013. Nahrazená má být právě zmiňovanou strategií ministra Bendla v návaznosti na novou unijní Společnou zemědělskou politiku, která má začít platit od roku 2014.

Z výše uvedených důvodů výrok ministra Petra Bendla hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož přesná struktura ruských vkladů u kyperských bank není známa. V médiích se sice objevilo několik odhadů uvádějící přibližný objem těchto prostředků, nicméně z nich nelze určit, jakou část tvoří zisky ruských miliardářů. Podle webu Českého rozhlasu se vklady ruských společností a občanů na Kypru mohou pohybovat mezi 20 a 40 miliardami eur. Česká televize ve svém článku uvádí dva údaje. Podle jednoho mají mít Rusové v kyperských bankách uloženo 30 miliard eur, v závěrečné shrnující tabulce se pak objevuje částka odhadující vklady ruských firem a ruských občanů na 20 miliard eur. Pokud jde o korporátní sféru, podrobnější analýzu dané problematiky přináší agentura Moody´s, která odhaduje výši vkladů ruských bank a společností na Kypru na 31 mld. amerických dolarů (přibližně 24,1 mld. eur), tato suma však nezahrnuje vklady soukromých střadatelů.

Na tiskové konferenci z 1. ledna 2013 se ministr spravedlnosti Pavel Blažek vyjádřil takto: "O amnestii jsem věděl, protože se mnou byla předběžně konzultována jak ze strany prezidenta republiky, tak ze strany předsedy vlády. Podle příslušných zákonů i podle přání pana prezidenta jsem o tom nemohl nikoho informovat, takže pro orgány činné v trestním řízení je to informace nová." Z tohoto tvrzení tedy vyplývá, že byl o amnestii informován.

Nicméně nepodařilo se nám dohledat nic o tom, že probíhaly konzultace i s nějakou další osobou doporučenou ministrem spravedlnosti a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jiří Dienstbier skutečně získal v komunálních volbách 2010 mandát pražského zastupitele, v roce 2012 na něj pak rezignoval.

Podle zákona o obcích (§ 82) má člen zastupitelstva při výkonu své funkce právo:

"a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů."

Zákon přitom v tomto smyslu nijak nerozlišuje mezi opozičními a "koaličními" (např. v radě zastoupenými) zastupiteli. Podle jednacího řádu pražského zastupitelstva (čl. 9, č. 9) musí být senátorovi na požádání uděleno během jednání zastupitelstva slovo.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, Dienstbier měl ze zákona širší pravomoc, než přiznává a rezignací na svůj mandát řadu těchto pravomocí ztratil. O možnost vystoupit na zastupitelstvu ale opravdu nepřišel.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravda, že vyšla publikace, která obsahuje Zaorálkovo tvrzení, je ovšem problematické označit ji za "nepodloženou bombu".

Pavel Žáček v dokumentech (edice Vypovídat pravdu a nic nezamlčet) vyšetřovací komise Ústavu pro studium totalitních režimů pro objasnění událostí 17. listopadu uvedl konkrétně:" Pokud by v roce 1989 došlo v Československu k ozbrojeným střetům mezi komunisty a opozicí, byla sovětská armáda připravená zasáhnout. Na rozdíl od roku 1968 překvapivě na straně reformních sil."

Edice dokumentů není na internetu volně k dispozici. V rozhovoru pro ČT Pavel Žáček uvedl:" S poměrně dlouhým odstupem můžeme konstatovat, že informace zapadají do kontextu archivních materiálů, které už byly publikovány v Rusku. "

O nepodložený výrok, či "řádně nepodloženou bombu", tedy ze strany Pavla Žáčka nešlo. Jde totiž o historickou publikaci, která zmíněnou informaci obsahuje. Na webu Ústavu pro studium totalitních režimů, kde jsou o publikaci dohledatelné informace, je konkrétně uvedeno:

" Edice dokumentů Vypovídat pravdu a nic nezamlčet přináší úplný soubor svědeckých výslechů pořízených Parlamentní vyšetřovací komisí Federálního shromáždění ČSFR v období od listopadu 1990 do prosince 1991. Kniha obsahuje i výpovědi vybraných účastníků demonstrace na Národní třídě, představitelů opozičních iniciativ, tzv. šedé zóny, funkcionářů KSČ a jejích centrálních i regionálních mocenských orgánů a společenských organizací včetně médií. Publikaci doplňuje CD s dalšími dokumenty včetně tzv. autentizovaných sešitů vysokých funkcionářů Státní bezpečnosti, záznamu radioprovozu útvarů SNB zasahujících na Národní třídě nebo závěrečné zprávy parlamentní vyšetřovací komise."