V této vládě (myšlena vláda Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz) se ministři zahraničí a ministři průmyslu a obchodu dohodli na posílení obchodních zastupitelství, což prospělo a prokazatelně v posledních 2, 3, možná i více letech, dochází naopak k omezování obchodních zastupitelství jak personálně, tak kvalifikačně a naopak k rozšiřování těch kariérních diplomatů.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Část výroku, že vláda M. Zemana se dohodla na rozšiřování obchodních zastúpení v zahraničí již v programovém prohlášení vlády (pdf. str.10) je pravdou.Zda došlo v posledních letech k omezení obchodních zastoupení na úkor kariérních diplomatů se nám ověřit nepodařilo. Agendu ekonomického zastoupení v zahraničí pokrývá hlavně ministerstvo zahraničí a státní agentury CzechInvest a CzechTrade pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a CzechTourism pod Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.
Ale je-li to prezident, který komunikuje s Poslaneckou sněmovnou, tak by před rozpravou na toto téma měl požádat o slovo a podle ústavy jemu je toto slovo přednostně uděleno
Článek 64 Ústavy ČR stanovuje, že “ prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Pokud vím, tak prezident Klaus si vymínil, že se bude účastnit poloviny summitů.
Klaus si účast nevymínil, jezdil na summity již dřív, navíc nejde právě o polovinu.
Prezident podle Ústavy ČR (čl 63) "zastupuje stát navenek" a Václav Klaus vedl české delegace na řadě Summitů s účastí ČR již před nástupem Nečasovy vlády (jak ukazují např. tiskové zprávy prezidentské kanceláře).
V létě 2010 pak došlo k dohodě mezi prezidentem a vládou, podle které je účast na summitech EU a zasedáních Evropské rady rozdělena nikoliv na poloviny (uvedly např. HN), nýbrž tak, že Václav Klaus se má účastnit summitů "významnějších", zejm. k vnějším vztahům unie, zatímco na setkáních k vnitřním záležitostem EU má jednat premiér Nečas.
Není přitom zřejmé, jaký bude konečný počet summitů obou typů, Zuzana Roithová tedy slovem polovina zavádí, stejně jako tím, že si Klaus měl účast vymínit.
Chci připomenout, že v letošním roce v porovnání s loňským rokem o 8 miliard zvyšujeme výdaje na dopravní infrastrukturu.
Na základě údajů uvedených v Zákoně o státním rozpočtu na rok 2012 (pdf, strana 21) a Zákoně o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, strana 20) označujeme výrok jako pravdivý.
V roce 2012 bylo na dopravní infrastrukturu poskytnuto 25 160 003 000 Kč, zatímco na rok 2013 je plánováno uvolnit 33 692 947 000 Kč, tedy o 8 532 944 000 Kč více.
Amnestii nemohl nikdy samostatně vyhlásit prezident republiky bez toho, aniž by ji odsouhlasil premiér. (Václav Moravec: Je možná námitka, že v ústavní tradici je, že automaticky premiér podepisuje?) V ústavní tradici to je, ale z ústavy nevyplývá povinnost předsedy vlády automaticky podepsat takovýto návrh.
Z ústavy nevyplývá přímá povinnost podepsat amnestii navrhovanou prezidentem. Zároveň zde není uvedeno, že tento krok premiér udělat nemusí.
Ústava uvádí:
Čl. 63
(1) Prezident republiky dále a) zastupuje stát navenek, b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy, c) je vrchním velitelem ozbrojených sil, d) přijímá vedoucí zastupitelských misí, e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu, g) jmenuje a povyšuje generály, h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, i) jmenuje soudce, j) má právo udělovat amnestii.
(..)
3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Výklad Ústavy přenecháváme ústavním právníkům, proto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Je to ovšem něco, co už jsem zvedl s panem premiérem Nečasem při posledním zasedání vlády. (otázku amnestie - pozn. Demagog.cz)
Otázka amnestie byla skutečně projednávána na zasedání vlády z 9. ledna 2013 jako bod 32, kde – jak prohlásil ministr spravedlnosti Pavel Blažek na tiskovce – "vláda schválila zprávu ministra spravedlnosti o dosavadním průběhu provádění amnestie."
O nutnosti zařazení této otázky na jednání vlády hovořil Karel Schwarzenberg již v úterý 8. ledna po schůzce K9.
"... Vladimíru Franzovi a Janu Fischerovi děkuji za to, že mi vyjádřili podporu v kole druhém."
Vladimír Franz se rozhodl ve druhém kole volby volit Miloše Zemana, jeho rozhodnutí potvrdil zakladatel iniciativy Vladimír Franz prezidentem Jakub Hussar. Jedná se o Franzovo osobní rozhodnutí, doporučení svým voličům, jak volit ve druhém kole, nedal. Server iDnes.cz píše, že “(...) Svým voličům však nedal ohledně volby žádné doporučení.” Podle stejného zdroje se Franz vyjádřil také na svém facebookovém profilu: “Je před námi druhé kolo prezidentské volby, ve kterém mám jako občan na výběr mezi prasečí a ptačí chřipkou. ...Vybral jsem si tedy chřipku prasečí. Jde ovšem o mou ryze osobní volbu, nikoho tím nechci k čemukolivnabádat.Jan Fischer podle serveru iDnes.cz sice ocenil Miloše Zemana (a zároveň kritizoval Karla Schwarzenberga), pokyn koho volit ale svým voličům také nedal. Konkrétně řekl: "Vážím si mých voličů. Věřím, že to jsou nezávislí, svobodní a přemýšliví lidé, kteří volí dle svého názoru a ne podle toho, jak jim kdo zavelí. Nepotřebují tedy ani mé rady. Řeknu jen tolik, že sám volit půjdu, a to z pocitu odpovědnosti za budoucnost země." Podle serveru Lidovky.cz vyjádřil Fischer Zemanovi nepřímou podporu.
Oba jmenovaní tedy vyjádřili svou osobní podporu, respektive sympatie Miloši Zemanovi, ani jeden však své příznivce přímo neinstruoval k volbě jednoho z kandidátů.
Vemte si, jsou země, kde je třeba povolen alkohol za volantem v určité malé míře a není tam taková nehodovost jako u nás
Výrok Vladimíra Franze hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zcela aktuální a přesná čísla, která by jeho výrok potvrzovala. Našli jsme pouze srovnání s jinými zeměmi v úžeji profilovaných statistikách.
Co se týká povolení alkoholu za volantem, srovnání ČR, Rakouska a Německa nabízí web Ministerstva vnitra, další země pak popisuje web pojišťovny Generali.
V roce 2007 (.doc) pak byl počet usmrcených v Německu a Rakousku nižší (na milion obyvatel) než v ČR.
ČR - 118,8 Německo - 60,1 Rakousko - 83,3
Například v Rakousku, když se tehdá hlasovalo v referendu, jestli se jaderná elektrárna Zwentendorf otevře nebo ne. Bylo to zamítnuto (...) Poněvadž chtěli tehdejšímu kancléři krajskému a mocnému předsedu odborů ukázat, kdo jsou páni země. Oni byli ti příliš sebejistí a tak to zamítli. Pak se to stalo takový rakouský dogma.
Informace o historickém vývoji jaderné elektrárny Zwentendorf, včetně referenda, o kterém se zmiňuje Karel Schwarzenberg, lze nalézt na oficiálních stránkách (a.j.) elektrárny. Dle těchto informací se referendum uskutečnilo 5. listopadu 1978. 50,47% voličů tehdy volilo proti spuštění jaderné elektrárny. Článek také pojednává o tom, že referendum tehdy povolil kancléř Bruno Kreisky, který se, dle tohoto zdroje, spoléhal na podporu průmyslu a odborů a nepředpokládal, že by se rakouští občané mohli vyslovit proti jaderné elektrárně. V prosinci roku 1978 v návaznosti na výsledek tohoto referenda uzákonila Rakouská národní sněmovna zákaz používání jaderné energie v Rakousku (tzv. Atomsperrgesetz).
Moje vláda zinicializovala tzv. Řeckou iniciativu, která měla vést k urovnání konfliktu.
Česká politická scéna reagovala na kosovský konflikt nejednoznačně. Velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda uvedl, že: "Chybí explicitní podpora postupu aliance z řad českých představitelů - se světlou výjimkou pana prezidenta Havla a pana ministra Kavana." Diplomatické úsilí vlády Miloše Zemana o urovnání konfliktu vyústilo v tzv. česko-řeckou iniciativu, šlo o společný dokument diplomatů České republiky a Řecka. Stěžejní body této iniciativy byly: 1. Aliance přeruší na 2-3 dny bombardování; 2. Bělehrad stáhne své jednotky z Kosova; 3. Kosovská osvobozenecká armáda složí zbraně; 4. V Kosovu vznikne etnicky smíšená policie kontrolovaná jednotkami OSN.
Tento plán ovšem nakonec nebyl vedením NATO přijat.
