Já jsem jako poslankyně předkládala návrh přímé volby prezidenta, ač to měly některé strany v programu, nakonec pro to nikdo nebyl.
Je pravdou, že Táňa Fischerová v pozici poslankyně prosazovala přímou volbu prezidenta i to, že některé tehdejší sněmovní strany ji měly ve svém programu. Nicméně již není pravdou, že by "pro to nikdo nebyl". Pro návrh kromě stran Koalice, která měla přímou volbu ve svém programu, hlasovala část klubu ČSSD. Na základě dohledaných programů politických stran a reálné podpory je zřejmé, že ty strany, které měly tento bod ve svém předvolebním programu, to nakonec podpořily.
Táňa Fischerová byla jako poslankyně (volební období 2002-2006) spolupředkladatelkou návrhu přímé volby prezidenta. Tento návrh (.doc) byl do Poslanecké sněmovny předložen 10. ledna 2003, dostal se až do 3. čtení, kde však byl zamítnut (jednalo se o hlasování o zamítnutí návrhu). Je tedy patrné, že zákon podpořili ve 3. čtení poslanci US-DEU, KDU-ČSL a část ČSSD. Naopak proti tomuto zákona hlasovali poslanci ODS, KSČM a část klubu ČSSD.
ČSSD ve svém volebním programu (.pdf) pro toto volební období přímou volbu prezidenta neměla. Ve volebním programu ODS (.pdf) není tento slib také dohledatelný. KSČM ve svém programu (.doc - str. 12) poněkud nejasně píše, že chce " Prosazovat prvky přímé demokracie, zejména zákon o referendu ", z této formulace ovšem jasná podpora přímé volbě prezidenta nevyplývá. KDU-ČSL a US-DEU vytvořili subjekt Koalice, ten ve svém programu přímou volbu měl. Konkrétně: " Zavedeme přímou volbu prezidenta:Přímá volba prezidenta posílí vliv občanů na správu věcí veřejných. Přímá volba vyloučí možnost, že by prezident mohl být závislý na vládní většině v Parlamentu, nebo že by naopak mohl být zvolen třeba jen 48 hlasy zákonodárců pouze jedné komory. Přímá volba prezidenta je zakotvena v právních řádech poloviny evropských zemí, nepřímá jen ve čtvrtině, ve zbývajících zemích je konstituční monarchie."
….příkladu Německa, to je Spolková rada, Bundesrat. Kde Senát, respektive tedy Spolková rada je reprezentací spolkových zemí, v našem případě by to byla reprezentace krajů. (Zeman mluví o horní komoře v Německu - pozn. Demagog.cz)
Miloš Zeman při svém pohledu na možnou změnu významu českého Senátu vychází z nastavení horní komory v Německu. Tamní spolková rada (tedy horní komora v Německu) je složena ze zástupců vlád jednotlivých spolkových zemí a její personální obsazení závisí na výsledcích voleb na úrovni spolkových zemí. Ekvivalentem v České republice by byly kraje, výrok je tak fakticky přesný.
Ale my jsme předložili věcný návrh zákona o zdravotních pojišťovnách v polovině roku a neprošel přes legislativní radu vlády.
Dle informací na vládních stránkách projednávala Legislativní rada vlády na svém 97. zasedání v dubnu tohoto roku věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví. Jednání o tomto návrhu přerušila. Na základě informací o jednání rady hodnotíme výrok Leoše Hegera jako pravdivý.
Už jsem mnohokrát říkal, že si dovedu představit společnou obrannou politiku EU.
O důležitosti a pozitivním vztahu k jednotné evropské obranné a zahraniční politice se Miloš Zeman vyjádřil například v rozhovoru pro E15 v říjnu 2012, kde konkrétně uvedl: “ To, že jsem eurofederalista, znamená, že jsem pro jednotnou zahraniční a obrannou politiku EU. ” Stejně tak učinil i v prezidentské debatě v listopadu 2012 pořádané na Institutu ekonomických studií sdružením Evropské hodnoty. Další debata, kde svůj názor prezentoval, byla konána Informačním centrem o NATO a CEVRO Institutem. Dále uvádíme také článek na iDnes.cz z prosince roku 2011 a odkaz na stránky SPOZ, kde jsou rovněž uvedeny přepisy dalších rozhovorů v médiích.
On ji nevetoval, on ji normálně schválil. (myšlen je prezident Klaus a důchodová reforma; Sobotka také dodává, že prezident vetoval prováděcí technický zákon k důch. reformě - pozn. Demagog.cz)
Na základě dohledaných informací o průběhu schvalování důchodové reformy hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako zavádějící. Prezident Klaus sice zákony nevetoval, nicméně je ani nepodepsal. Tak mohly sice vstoupit v platnost, nicméně nelze mluvit o "normálním schválení".
Na webu Senátu ČR či Poslanecké sněmovny naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření (PS) a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření (PS). Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.
Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: " Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně."
Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění."
Samotné veto prezidenta Klause poslanci přehlasovali 7. listopadu 2012.
..čili s německou ekonomikou, do které jde jedna třetina našeho exportu.
Výrok je pradivý, jelikož do obchodu s Německem jde téměř třetina exportu.
S Německém (pdf. str.59) má česká ekonomika nejužší vazby a podle analýzy české agentury zahraničního obchodu je Německo spolu se Slovenskem hlavním obchodním partnerem, přičemž obchod s prvně jmenovanou zemí představuje téměř třicet procent veškerého obratu zahraničního obchodu.
Státní rozpočet České republiky pro letošní rok je o 10 miliard korun, o 10 korun miliard nižší, než byl státní rozpočet na loňský rok.
Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý.
Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard.
3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč.
...to, co my namítáme a to, co my kritizujeme, je, že Petr Nečas, ač nemusel, podepsal onen souhlas a pokud by jej nepodepsal, tak by žádná amnestie, alespoň ne v takovém rozsahu, nemohla být vyhlášena.
Je pravdou, že Petr Nečas rozhodně nemusel podepsat tento dokument automaticky - předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský o tom pro Hospodářské noviny řekl: "...A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat."
A amnestie nemohla být vyhlášena bez jeho podpisu - o tomto hovoří Ústava, citujeme:
Čl. 63 (1) Prezident republiky dále
...
j) má právo udělovat amnestii.
(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.
Nikdy jsem se o to neucházel, tedy pardon, ucházel jsem se v roce 2005, kdy jsem jako jediný kandidoval tenkráte proti Standovi Grossovi.
Informace o tom, že Zdeněk Škromach kandidoval na předsedy ČSSD se nám podařilo dohledat na serverech idnes.cz, kde se píše: " Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce být šéfem ČSSD.Budu v březnu na sjezdu kandidovat, oznámil MF DNES. ", o kandidatuře informuje také server Britské listy. Zmínky o dalších kandidaturách na post předsedy strany se nalézt nepodařilo, výrok Zdeňka Škromach proto hodnotíme jako pravdivý.
Suverenita, v jejímž čele stojím, má dokonce vypracovanou ústavu, která umožňuje odvolatelnost poslanců.
Jana Bobošíková se na zmíněnou ústavu odvolává v jednom z online rozhovorů, nicméně samotný materiál není dohledatelný, výrok je tak hodnocen jako neověřitelný.
Na internetových stránkách strany Suverenita v části Politický program není návrh ústavy, který by měl řešit odvolatelnost politiků, k dohledání. Nicméně na to tomto webu lze najít online rozhovor Jany Bobošíkové z 31. března 2010, kde předsedkyně strany doslova uvádí: "Pokud politik změní po volbách politický program a hlasuje za jinou politickou vizi, měl by být odvolatelný. V návrhu ústavy, který máme připravený, odvolatelnost politiků je."
Zmíněný návrh ústavy je dohledatelný pouze na starších webových stránkách strany Suverenita. Jde konkrétně o tento web. Návrh ústavy strany (který převzala od Politiky 21, jíž byla Bobošíková také předsedkyní) ovšem nelze dohledat ani přes přiložený odkaz v části V. Návrh nové Ústavy České republiky. Jelikož nelze dohledat jiný zdroj (ani aktuální webové stránky politické strany Suverenita tyto informace nenabízejí) než je vyjádření Jany Bobošíkové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
