Přehled ověřených výroků

Výrok Víta Bárty hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace ani ve výročních zprávách skupiny Agrofert Holding, a.s., ani na webových stránkách Ministerstva zemědělství.

Posuzování kvality je často velmi subjektivní, skutečností ovšem je, že nově zvolení ústavní soudci, o nichž Milan Štech hovoří, konkrétně tedy o Miladě Tomkové, Vladimíru Sládečkovi, Janu Filipovi a Jaroslavu Fenykovi, jsou mnohými kompetentními osobami považováni za uznávané odborníky. Jak uvádí zpravodajský server idnes.cz, tři noví soudci jsou také dlouhodobými profesory na českých vysokých školách:

Vladimír Sládeček je od roku 1991 profesorem na katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Jan Filip je také profesorem a od roku 1995 vedoucím katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk ve svém životopisu na stránkách vlastní advokátní kanceláře také uvádí, že od roku 1997 působí jako vysokoškolský profesor, a to na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Fakultě práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě a na maďarské Univerzitě Miskolc.

Co se týče renomé jednotlivých nových soudců, tak pozitivně se o jejich kvalitách vyjadřuje například Eliška Wágnerová, česká senátorka, právnička, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. Na základě informací ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz například hovoří o Miladě Tomkové a Jaroslavovi Fenykovi jako o "osobnostech mezi soudci". O celkové vysoké kvalitě navržených kandidátů ucházejících se o post ústavních soudců se vyjadřuje také na své internetové stránce.

Stručné představení kvalit nových zvolených ústavních soudců přináší na svých stránkách Česká televize. Vedle jejich krátkých profesních životopisů se ke kandidátům i na těchto stránkách kladně vyjadřuje řada osobností – například ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil Jana Filipa za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku, dle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zase například Vladimír Sládeček považován za "kapacitu v oblasti správního práva".

Na základě výše nalezených informací o nových ústavních soudcích tak považujeme výrok Milana Štěcha za pravdivý.

Společnost Agrofert Holding koupila v dubnu 2009 Agropol Group, čímž získala mj. také společnost Vodňanské kuře, která se zabývá zpracováním drůbeže. Co se týká zaměření, obě společnosti se pohybovaly v zemědělském, respektive potravinářském sektoru: od výkupu obilovin, olejnin nebo průmyslových hnojiv až např. po zpracovatelský průmysl jako jsou mlékárny, pekárny apod. Jednalo se tedy v zásadě o konkurenční společnosti. (viz ČT)

Podíl na trhu zpracování a obchodu drůbeže se měl podle očekávání Andreje Babiše po fúzi v roce 2009 pohybovat až kolem 40 %. Reálným výsledkem za rok 2011 bylo však podle Agrofertu 24 %. Do jaké míry za to může masivní nákup řetězců u Polských výrobců, se nám bohužel nepodařilo zjistit.

Jiří Dienstbier skutečně získal v komunálních volbách 2010 mandát pražského zastupitele, v roce 2012 na něj pak rezignoval.

Podle zákona o obcích (§ 82) má člen zastupitelstva při výkonu své funkce právo:

"a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů."

Zákon přitom v tomto smyslu nijak nerozlišuje mezi opozičními a "koaličními" (např. v radě zastoupenými) zastupiteli. Podle jednacího řádu pražského zastupitelstva (čl. 9, č. 9) musí být senátorovi na požádání uděleno během jednání zastupitelstva slovo.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, Dienstbier měl ze zákona širší pravomoc, než přiznává a rezignací na svůj mandát řadu těchto pravomocí ztratil. O možnost vystoupit na zastupitelstvu ale opravdu nepřišel.

Dle nejnovějších statistik (soubor "stat-2013-01.zip" a následně soubor "2.Nez 2011_2013.xls") Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR je konci ledna 585,8 tis. nezaměstnaných osob. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných vůči všem nezaměstnaným za leden nelze dohledat, nejaktuálnější data Českého statistického úřadu za poslední čtvrtletí roku 2012 hovoří ale o Bohuslavem Sobotkou zmiňovaných 42%, přesněji o 42,7%. Bohuslav Sobotka vychází z nejaktuálnějších dostupných údajů, proto hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.

Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož vláda skutečně narazila u některých operačních programů na problémy s čerpáním finančních prostředků.

Na tento fakt dokonce upozornil sám premiér Nečas již v březnu roku 2012, kdy konstatoval, že Česká republika má vážné problémy s čerpáním financí z operačních programů v EU. Nejvíce problematické pak měly být následující tři operační programy:

Operační program pro životní prostředí Operační program pro vzdělání a konkurenceschopnost Operační program pro výzkum a vzdělání pro inovace

Toto tvrzení potvrzují také údaje uvedené v měsíční monitorovací zprávě (pdf.) Ministerstva pro místní rozvoj k 4. 1. 2013:

Celková alokace 2007 - 2013: 784,2 mld. Kč certifikované = vyčerpané prostředky: 233,9 mld. Kč (29,8%)

Výrok Jeronýma Tejce můžeme podle dohledaných informací ze stránek Ministerstva vnitra, Policie ČR a zpravodajských článků označit za zavádějící. Informace potvrzují průměrný roční odchod přibližně 1500 policistů, tento údaj však v žádném roce netvoří 5 % z celkového počtu příslušníků.

Podle dohledaného článku na stránkách Ministerstva vnitra pro rok 2010 je průměrná běžná roční fluktuace přibližně 1400 policistů. V článku policejního prezidenta Oldřicha Martinů z 25. srpna 2010 na oficiálních stránkách Policie ČR je ovšem již uvedeno, že policie pro rok 2011 počítá s přirozenými odchody policistů, které se ročně pohybují okolo 1500 osob. V roce 2011 nicméně odešlo policistů přes 2000, což uvádí policejní prezident Petr Lessy v rozhovoru z 21. března 2012. Pro rok 2012 předpokládal odchod 1000 - 1500 policistů. Z těchto údajů je patrné, že roční fluktuace se pohybuje skutečně okolo hodnoty 1500.

Ivan Langer působil jako ministr vnitra v první i druhé vládě Mirka Topolánka. Za jeho působení došlo k hromadnému odchodu policistů v souvislosti se zákonem o služebním poměru. V roce 2007 odešlo 5475 policistů, v roce 2008 pak 3423 policistů.

V případě procentuálního vyjádření odchodů policistů Jeroným Tejc neuvádí přesné číslo. Ačkoliv existuje otázka, který počet policistů použít jako základ pro výpočet, uvedených 1500 odchozích policistů netvoří 5 % ani v plánu pro rok 2013 (38966 osob), ale 3,85 %. Hodnota se, jak lze vidět v následující tabulce, pohybuje v rozmezí 3-4 %.

RokCelkový počet policistů1500 tvoří %:200144 9403,34 %200245 5383,29 %200346 6163,22 %200447 2323,18%200545 4983,3 %200646 0323,26 %200744 1013,4 %200842 1173,56 %200943 4723,45 %201043 1003,48 %201140 5003,7 %201238 776 (k 1. 7. 2013)3,87 %2013 38 966 (plán)3,85 %Zdroj: Eurostat, Interpol, IHNED.cz, MVČR

Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (.pdf - HLAVA III, str. 17/18) umožňuje kandidovat nezávislým kandidátům také do obecních zastupitelstev po sesbírání dostatečného počtu podpisů občanů s trvalým bydlištěm v obci. Hranice podpisů se určuje podle výše počtu obyvatel obce.

Vzhledem ke skutečnosti, že agentura SANEP na svých webových stránkách zveřejňuje pouze výsledky svých nejnovějších průzkumů, nelze zatím ověřit, zda se preference strany LEV 21, o nichž Jiří Paroubek hovoří, pohybovaly v druhé polovině minulého roku mezi zmíněnými hodnotami. O výsledky průzkumů z tohoto období jsme proto prostřednictvím kontaktního formuláře agentury dne 29. dubna požádaly, a hodnocení tak na základě získaných informací zaktualizujeme.

Z dosud dostupných grafů vyplývají pro určité měsíce tyto hodnoty: červenec 2012 - strana LEV 21 má 3.3% hlasů; (výsledky tohoto průzkumu jsou dostupné na oficiálních stránkách strany ČSSD) listopad 2012 - strana LEV 21 má 3.8% hlasů prosinec 2012 - strana LEV 21 není na grafu znázorněna

Co se týče zmíněné druhé hodnoty, strana LEV 21 by dle průzkumu agentury SANEP opravdu získala 2.9% hlasů. Výsledky tohoto průzkumu, prováděného ve dnech 4.-8. dubna 2013, byly na internetových stránkách agentury publikované 11. dubna 2013, pro pozdější doložení pravdivosti tak raději připojujeme i agenturou SANEP vytvořený graf.