Přehled ověřených výroků

Na základě dohledaných informací o vývoji státních rozpočtů České republiky hodnotíme výrok Přemysla Sobotky jako pravdivý.

Souhrn jednotlivých státních rozpočtů ukazuje, že výrok Přemysla Sobotky je pravdivý, neboť v roce 1996 byl fakticky naposled rozpočet vyrovnaný. Tedy plánovaně vyrovnaný byl i v dalších letech, nicméně reálně posledním byl ten z roku 1996. V dalším souhrnu lze dohledat graf, který toto tvrzení dokládá. Zákon o státním rozpočtu na rok 1996 uvádí vyrovnané příjmy i výdaje ve výši 497 641 000 000 Kč.

Na otázku na toto témaodpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:

Otázka: "Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské?"

"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské.

Největší opoziční strana ČSSD skutečně chtěla podle Hegerových slov "zestejnit" platby pojišťoven za zákroky v jednotlivých zařízeních. Ze srovnání úhradové vyhlášky pro rok 2012 (.pdf) s návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2013 (.pdf) pak vyplývá, že by mělo od Nového roku dojít ke změnám v základních bodech, ze kterých se vypočítávají náklady na jednotlivé zákroky. Nejsme bohužel schopni ověřit procentuální sblížení, neboť neovládáme metodický postup výpočtu. Budeme proto vděčni za vaše další podněty.

Turecko má ve skutečnosti uzavřenu pouze 1 kapitolu (.pdf) ve svých přístupových jednáních - konkrétně věda a výzkum. Jan Fischer ovšem svůj výrok koncipoval tak, že Turecko je ve svých přístupových jednáních stále na začátku, což není v protikladu s realitou.

Dle publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí průměrná výše důchodu za rok 2011 byla 10 543 Kč (bez důchodu pozůstalostního), průměrná hrubá mzda 25 093 Kč a průměrná čistá mzda 19 257 Kč. Z hlediska relací odpovídá výše důchodu 42 % průměrné hrubé mzdy a 54,7 % průměrné čisté mzdy.

Komunistická strana Československa nastoupila k moci v únoru 1948 a vládla do listopadu 1989, tedy přes 41 let. Režim který byl po tzv. „Vítězném únoru" nastolen skutečně demokratický nebyl. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Období mezi lety 1945 a 1948, označované jako třetí republika též vykazovalo jisté nedemokratické prvky, jako rozsáhlé zestátnění, či omezení politické soutěže. Avšak po nástupu KSČ k moci v r. 1948 byl instalován, alespoň v prvních letech skutečně totalitní režim.

Ustanovení, že prezident není z výkonu funkce odpovědný, najdeme v článku 54, odst. 3 Ústavy.

Přechod odpovědnosti pak upravuje článek 63, odst. 4 Ústavy:

"Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."

Ke změnám došlo např. schválením novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních službách.

Novela zákona o veř. zdr. pojištění změnila ministrem zmíněná pravidla např. tím, že úhrady za péči nově se poskytují (§ 15) dle "ceny zdravotnického prostředku v ekonomicky nejméně náročném provedení". Jak uvádí Oborová zdr. pojišťovna, "Dosud zdravotní pojišťovna hradila 75 % z ceny jakéhokoliv prostředku, který lékař předepsal". Dochází tedy ke standardizaci péče a změně pravidel, jak tvrdí ministr.

Oproti původnímu zákonu o péči o zdraví lidu nese zákon o zdravotních službách řadu ustanovení o právech pacienta (§28-40). Prezentace ministra Hegera, která přibližně odpovídá zákonné úpravě, stručně shrnuje legislativní změny. Pro zákon s účinností od 1.dubna 2012 zatím nelze hodnotit faktické dopady na práva pacientů, v legislativě ale k jejich posílení došlo.

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol, stejně tak 18. listopadu v OVM - Trvale udržitelná krize ? Situace se od té doby změnila jen velmi marginálně, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

V obou výše zmíněných analýzách jsme došli k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

Po vstupu v účinnost daňového balíčku od roku 2013 se složená daňová kvóta, slovy Miroslava Kalouska, dostala na úroveň 35,5 %. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. Jediný zdroj, který Kalouskovo tvrzení (tři až čtyři procentní body) potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Přesnou výši v penězích, kterou představuje jeden procentní bod složené daňové kvóty, se nám nepodařilo dohledat, nicméně není pravda už to, že chce sociální demokracie tuto kvótu zvýšit o 3 až 4 procentní body.

Lisabonskou smlouvou bylo zahraniční zastoupení a reprezentace EU sdruženo pod nově vytvořenou Evropskou službu pro vnější činnost. Tato má na starosti všechny delegace Evropské unie jak v zahraničních zemích, tak u mezinárodních institucí. Podle jejích stránek disponuje vnější činnostu EU sítí 140 zastoupení. Na jednotlivých zastoupeních samozřejmě může pracovat více diplomatů, jako například zastoupení EU v USA (ang.), kde pracuje z celkového počtu 90 zaměstnanců 30 diplomatů. To zároveň ale svědčí i o faktu, že ne všichni zaměstnanci pracující na delegaci jsou diplomaty. Nepodařilo se nám najít oficiální statistiku počtu zaměstnanců celé Evropské služby pro vnější činost, v článku z roku 2010 lze však najít plánovaná čísla - v roce 2010 pracovalo v celé službě 5 500 lidí, z nichž 3 000 byli místní síly. Zmiňuje se plánovaných až 7 000 zaměstnanců, z nichž ale jistě nebude 6 000 diplomatů - velkou část musí nutně tvořit i administrativní síly a další pozice nutné k chodu celé agendy i jednotlivých zastoupení.