"Z historických důvodů nebo jak známo, když nynější Ústava byla tvořena na podzim roku 92 tak existovaly dvě veliké postavy české politiky - odstoupivší prezident Československé republiky Václav Havel, o kterém ale každý věděl, že bude první český prezident a ministerský předseda Václav Klaus. A Václav Klaus tehdy velmi usiloval o to, aby prezidentské pravomoci byly co nejvíc oholeny."
Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně se jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony) ...”
Autor odkazuje také na článek MF DNES ze 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”.
Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klause m.”
Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.
Nebudu si brát dovolenou. Pojedu do Bruselu, kde máme důležitý setkání ministrů zahraničí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z tiskového oboru Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Ti na náš přímý dotaz v úterý 15. ledna vysvětlili, že "pan ministr Schwarzenberg se měl zúčastnit mimořádného zasedání ministrů zahraničních věcí k aktuální bezpečnostní situaci v Mali, které proběhne dne 17. ledna 2013 v Bruselu. Vzhledem k tomu, že se však ve stejný den koná mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k hlasování o nedůvěře vládě, pan ministr svou účast v Bruselu odřekl. Na jednání v Bruselu ho zastoupí 1. náměstek Jiří Schneider."
Dodejme, že ke svolání mimořádné schůze na návrh poslaneckého klubu ČSSD došlo již v pátek 11. ledna. Informovala o tom agentura Mediafax. Naopak k upřesnění termínu konání mimořádného zasedání ministrů zahraničí došlo až v pondělí, kdy o tom psal například server eubusiness.com (anglicky). Na zasedání se má řešit situace v Mali, kam Francie na žádost tamní vlády vyslala vojáky již v pátek.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Za mé vlády byla dluhová služba 20 miliard korun, v současnosti je zhruba 80 miliard korun.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako pravdivý, neboť přesně popisuje výši dluhové služby za jeho vlády a také za vlády Petra Nečase.
RokVýdaje na dluhovou službu200121,33 mld.200221,99 mld.2011 (.pdf) 78,5 mld.2012 (.pdf) 79,4 mld.
Paní ministryně s tím občas přišla a já jsem byl zásadně proti. (myšlena je ministryně Daniela Kovářová ve vládě Jana Fischera a to s tím, že by měla vláda prezidenta žádat o amnestii kvůli přeplněným věznicím - pozn. Demagog.cz)
Podle serveru iHNed.cz a Lidovky.cz ex-ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová navrhovala hromadnou amnestii jako řešení přeplněnosti českých věznic, nicméně se setkala s odporem prezidenta Klause.
Stanovisko Jana Fischera na požadavek ex-ministryně Kovářové se ale nepodařilo dohledat, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Další problém se týká kapacit soudců. To se změnilo zhruba před 3 lety, kdy bylo umožněno zavést institut asistentů.
Institut asistentů soudců opravdu pomohl, aspoň částečně, vyřešit problém s přetíženou kapacitou soudců. Tato možnost však nebyla do našeho právního řádu zavedena před třemi lety, nýbrž v roce 2006, konkrétně je novela hned několika zákonů účinná od 1. dubna 2006.
Institut asistentů byl schválen jako "přílepek" novely zákona o advokacii. Jeho konkrétní znění najdete v části desáté zákona 79/2006 Sb (.pdf). Souhrn novinek ve schválené novele lze najít i na stránkách České advokátní komory.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zuzana Roithová sice správně uvedla, že institut asistentů soudců hrál roli ve vytíženosti kapacit. Hovoří však o umožnění zavedení tohoto institutu, a to bylo umožněno ne před třemi, ale šesti lety.
No, tak, já jsem byla jeden, já jsem byla britským think tankem vyhodnocena, Open Europe, vyhodnocena jako jeden z nejtransparentnějších a nejpracovitějších poslanců. Byla jsem vyhodnocena na osmnáctém místě ze všech 760 poslanců Evropského parlamentu.
Britský think-tank Open Europe 25. května 2009 publikoval ranking europoslanců, podle jejich snahy o transparentnost a reformy EU. Jana Bobošíková se umístila (.xls, řádek 20) na děleném 18. místě z celkového počtu 785 europoslanců.
Když uvedete případ Heinze Fischera, tak vás můžu o tom ujistit, že získal mnohem víc hlasů než kdykoliv Strana lidová rakouská, poněvadž byl jako osobnost velice vážená. On byl dlouho předseda parlamentu, je skvělý ústavní právník, byl vždycky umírněný, má jasně levicový názory.
Heinz Fischer je současným rakouským spolkovým prezidentem a v letech 1990 - 2002 zastával funkci předsedy dolní komory parlamentu. Vystudoval práva.
Níže uvádíme počty hlasů v prezidentských volbách, které si v letech 2004 a 2010 připsal a na základě nichž zvítězil Heinz Fischer, a počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou v parlamentních volbách od roku 1945. Data byla čerpána z Evropské volební databáze, v případě voleb do roku 1986, pak ze stránek wikipedia.org.
Prezidentské volby, počet hlasů pro Heinze Fischera:
2004 - 2 166 690
2010 - 2 508 373
Parlamentní volby, počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou:
1945
1 602 227
19702 051 012
19941 281 846
1949
1 846 581
19711 964 713
19951 370 510
1953
1 781 777
19751 981 291
19991 243 672
19561 999 986
19791 981 739
20022 076 833
19591 928 043
19832 097 808
20061 616 493
19622 024 501
19862 003 663
2008
1 298 512
19662 191 109
1990
1 508 600
Jelikož Heinz Fischer v roce 2010 skutečně dosáhl vyššího počtu hlasů, nežli kdy dosáhla Rakouská strana lidová, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených zdrojů jako pravdivý.
V okamžiku, kdy je v důchodovém systému deficit, který se pohybuje běžně kolem 40 miliard korun ročně.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož v roce 2011 sice zmíněný deficit důchodového systému odpovídal přibližně 40 miliardám Kč a je to očekáváno i za rok 2012, avšak v předcházejících letech tomu tak nebylo a nelze tedy říct, že se důchodový deficit pohybuje běžně kolem 40 miliard Kč.
Stav důchodového účtu od roku 2003 do roku 2011:
RokSaldo důchodového účtu v miliardách Kč2003 -17,52004 10,72005 9,02006 2,22007 13,32008 6,02009 -30,52010 -29,32011 -39,5 (Zdroj: ČSSZ)
Nesmíme zapomenout, že během té doby (opoziční smlouvy - pozn. Demagog.cz)se úroveň korupce v českých zemích nebo v ČR chcete-li zmizel zhruba až o 50 až 100 %.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný - neexistuje totiž žádná relevantní metoda na měření samotné korupce. Předkládáme ovšem údaje o tom, jak se v době vlády Miloše Zemana měnilo vnímaní korupce mezi občany České republiky.
V roce 1998, tedy v době začátku vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana se Česká republika na celosvětovém žebříčku CPI - Indexu vnímaní korupce pohybovala na 37. místě s hodnotou 4,8 . V roce 1999 to bylo 39. místo s hodnotou 4.6. V roce 2000 jsme skončili na 42. místě s hodnotou 4. 3. Dále v roce 2001 to už bylo 47. místo a hodnota 3.9. V roce 2002 tedy na konci vlády premiéra Miloše Zemana skončila Česká republika na své historicky nejnižší příčce v dosavadní historii tohoto měření a to 52. s hodnotou 3.7 .
Pan docent Koudelka, pokud já si pamatuju dobře, byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro netrestní oblast. Opakuji, netrestní oblast a legislativu.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zdenek Koudelka byl v letech 2006 až 2010 jedním ze dvou náměstku nejvyššího státního zastupitelství.
Podle aktualne.cz však: " Nejvyšší státní zástupkyně navrhla ministru spravedlnosti jmenování dvou nových náměstků - pro oblast legislativní působnosti a pro oblast netrestní. Exposlanec Koudelka bude působit jako státní zástupce a zároveň náměstek v oblasti legislativy. Pro oblast netrestní působnosti navrhla Vesecká advokátku Olgu Šebková, kterého doposud působila Zejména v obchodní a konkursní problematice".
