Tak my máme ve volebním programu jeden z bodů, a to je vyslání velvyslance do Šanghaje.
Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."
Jednoznačně od začátku říkáme, že přímá volba ano, ale ne tím způsobem, jak je zkonstruována.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který proběhl již 18. 2. 2012 (tedy asi 10 dní po schválení zákona o přímé volbě prezidenta) Jana Bobošíková tvrdí: ,, My jako Suverenita jsme pro přímou volbu, ale my jsme chtěli změnu pravomocí řady vrcholných orgánů. Ne pro ten současný konstrukt, kdy došlo jen ke změně dvou nebo tří paragrafů v ústavě a jinak se nic nezměnilo. V této podobě se toho obávám.”
Z čehož vyplývá, že skutečně od začátku aktuální úpravy volby preferuje její jinou podobu, ale není proti přímé volbě jako takové
Já jenom musím říct, že to nebyly jenom dvě vlády, který si ODS sama shodila. Ona má takový národní sport už od Sarajeva, se vzájemně podkopávat.
Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.
Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).
Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.
Vláda zasedla a uložila všem ministrům, ministru zdravotnictví, ministru vnitra, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru spravedlnosti to, aby zpracovali ve velmi krátké době kroky, které je potřeba učinit ve všech oblastech, které oni mají pod kontrolou, aby zabránili něčemu, co by mohlo připomínat celou tuhletu kauzu (methyl, pozn.).
Výrok odpovídá z větší části skutečnosti, neboť Vláda ČR opravdu na jednání (pdf.) ze dne 12. září 2012 uložila ministru zdravotnictví, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru vnitra a ministru zemědělství:
"4. zpracovat ve spolupráci se členy krizového štábu legislativní návrhy, které do budoucna sníží riziko obdobných událostí."
Úkol vypracovat návrhy preventivních opatření, tak byl sice uložen pouze čtyřem z pěti zmíněných ministrů, avšak výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Nebo nenajde většinu a bude platit stávající stav 17,5 % (jednotné sazby DPH, pozn.), pro který mimochodem hlasovaly i Věci veřejné.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu hlasování z poslanecké sněmovny. Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla schválena 26.9.2012. Celkem hlasovalo 91 poslanců, z toho potom 10 poslanců za Věci Veřejné, přičemž jeden poslanec Věcí veřejných byl nepřihlášen a jeden byl omluven. Odkaz na hlasování naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jestli povídáme o tom, že tam (na Slovensku, pozn.) měli do systému se zapojilo téměř milion lidí a když se to otevřelo, to znamená, když lidé se mohli zpět vrátit do toho průběžného systému prvního pilíře, tak se jich vrátilo pouze 70 tisíc a ostatní zůstali v tom druhém pilíři ..
Podle údajů Konfederace odborových svazů SR (.ppt, slide 7) vstoupilo při startu důchodové reformy v květnu 2005 do systému 0,933 milionu lidí, v současné dobějiž spoří ve druhém pilíři 1,461 milionu lidí (údaj k 31.10.2012).
Jak rekapituluje server pravda.sk, II. pilíř důchodového spoření byl na Slovensku otevřen již třikrát
Tyto údaje potvrzuje i deník sme.sk a hnonline.sk. Celkový úbytek je tedy mnohem více než 70 tisíc střadatelů a výrok ministryně Müllerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.
pokr. předchozího výroku: A vy sám? KS: Já jsem dal jeden milion a jeden milion dal můj syn.
Karel Schwarzenberg vložil na svůj transparentní účet 1 milion korun jako počáteční vklad 17. 9. 2012 a další milion korun přispěla rodinná společnost ORLÍK NAD VLTAVOU, s.r.o., jejímž jednatelem je Schwarzenbergův syn Jan. Seznam dárců je k dispozici také na jeho oficiálních webových stránkách.
(Úvěr 3,9 miliardy byl podepsán ještě za vlády Petra Bendla), na druhou stranu to nejsou ani zdaleka jediné závazky kraje, to by bylo dobré, protože tam těch závazků dnes je o hodně více a dosahují téměř 10 miliard korun.
Nelze bezpečně určit hodnocení výroku, neboť záleží na metodice výpočtu zadlužení. Jednou z možností je také 10 miliardový dluh.
iHNed.cz: "Podle oficiálních údajů ministerstva financí střední Čechy na konci loňského roku dlužily zhruba 3,7 miliardy korun, což z nich činí nejzadluženější region v zemi. Celkové závazky jsou ale ještě daleko vyšší. "Jedná se jen o dluh podle metodiky rozpočtové skladby. Nezahrnuje například garance, dluhy nemocnic, které jsou akciovými společnostmi ve vlastnictví kraje...Přesné údaje o velikosti středočeské „sekery“ nejsou zatím dostupné, ale podle některých odhadů už přesáhly hranici deseti miliard..."
Je pravda, že pan Bendl vyčerpal 0,9 miliardy z těch 4 miliard korun toho konkrétního úvěru.
Z tabulky (.xls) o čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001-2011 vyčteme, že v roce 2008, který byl posledním rokem vlády Petra Bendla v kraji, byl přijat úvěr 920 milionů korun, čili 0,9 miliardy korun.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun byl dle informací Komerční banky podepsán 12. září 2007.
To zásadní systémové opatření, které si Evropská komise vynutila je, že ten audit bude centrální.
Nepodařilo se nám najít žádný zdroj, který by potvrzoval pravdivost tohoto výroku. Pro zajímavost předkládáme celkový audit Evropského účetního dvora na toto téma.
